Nelahozeves bude mít pravděpodobně již příští měsíc schválený nový územní plán. K jeho vydání by mělo dojít na mimořádném zasedání zastupitelstva 11. března v kulturním domě. Předpokládá se, že územní plán zastupitelstvem hladce projde, protože na potřebě jeho vydání v obci panuje všeobecná shoda.
Nový územní plán (ke stažení zde) by měl odblokovat faktickou stavební uzávěru, která v Nelahozevsi trvá zhruba sedm let od chvíle, kdy kralupský stavební úřad výrazně zpřísnil povolování výstavby nových domů. Tlak na stavební úřad vyvinula tehdejší starostka Petra Urbanová (ve funkci v letech 2010–2014), které se nelíbilo, že stavební úřad přistupuje k povolování staveb velmi benevolentně a nezřídka v rozporu se současným územním plánem. Ten platí od roku 2005 a zastavitelná plocha je v něm rozparcelovaná na pozemky o průměrné ploše cca dva tisíce čtverečních metrů. Na každém takovém „obdélníku“ smí být postaven jen jeden rodinný dům, ačkoliv by se tam v praxi vešly dva nebo tři.
V rozporu s územním plánem bylo až do roku 2012 v Nelahozevsi postaveno velké množství domů, mimo jiné oba Anglické resorty či areál Marina Vltava. (Podrobněji jsme o tehdejší praxi stavebního úřadu psali v článku Rozhodování bez územního plánu: pro stavební úřad žádný problém.)
Příprava nového územního plánu se rozjela na jaře 2013, kdy tehdejší starostka vypsala urbanistickou soutěž na dodavatele. Tu vyhrálo sdružení projektantů DGGG (Dvořák–Gogolák–Grasse–Grasse).
Zadání územního plánu schválilo zastupitelstvo těsně před komunálními volbami v roce 2014. Tehdy se očekávalo, že nový územní plán bude schválen nejpozději v roce 2016. Práce však nabraly výrazný skluz a zabraly tak celé volební období 2014–2018, kdy byl starostou Josef Kebrle.
Důvodem velkého zdržení byla podle dnes už bývalého starosty zejména nutnost nečekaně rozsáhlých úprav zakreslení sítí v obci. Čekalo se hlavně na dokončení generelu dešťových vod, který měl zmapovat odtokové poměry v územně rozsáhlé obci. Na jeho zhotovení musela obec vypsat samostatnou zakázku. V rámci generelu, za nějž obec zaplatila 300 tisíc korun, byly připraveny návrhy odvodnění jednotlivých částí obce a umístění retenčních a zasakovacích nádrží, které je zapotřebí vybudovat pro hladký průtok dešťové vody na různých místech v obci. Umístění těchto objektů se pak muselo promítnout do územního plánu, což někdy naráželo na protesty příslušných vlastníků. Současně se revidovaly i hranice záplavového území Vltavy, aby se obec ujistila, že na rozvojových plochách v budoucnu nehrozí povodně. Tyto práce vrcholily v roce 2016.
Další rok pak zabralo projednání návrhu územního plánu s dotčenými úřady, sousedními obcemi a dalšími organizacemi. Celkem jich bylo 59. Klíčovou roli v posuzování hrál středočeský krajský úřad, který vydal své stanovisko k návrhu až v polovině roku 2017 a dalších několik měsíců trvalo zapracování jeho připomínek. Teprve těsně před Vánoci roku 2017 se tak návrh územního plánu dočkal veřejného projednání s dotčenými vlastníky.
Rok 2018 strávily úřady vypořádáním 55 námitek, které k návrhu vlastníci mezi vánočními svátky poslali. Některé z nich byly velmi komplikované a vyžádaly si další úpravy připravovaného územního plánu, který pak musely znovu posoudit všechny dotčené úřady. Loni na jaře tak začínalo bylo jasné, že schválení nového územního plánu připadne již novému zastupitelstvu, zvolenému v podzimních volbách.
Nový starosta Jakub Brynda měl původně v plánu do návrhu územního plánu ještě zasahovat. Ihned po jeho zvolení do funkce si totiž u něj začali podávat dveře vlastníci pozemků, kteří ve změně na radnici vycítili šanci na prosazení svých požadavků, kterým Bryndův předchůdce Josef Kebrle nevyhověl. Ukázalo se však, že jakákoliv změna v již dokončených výkresech by v této fázi vyžadovala další kolečko vyjádření dotčených úřadů a došlo by tak k dalšímu zdržení o půl roku až rok. Nakonec se tedy současný starosta rozhodl předložit návrh územního plánu ke schválení v podobě, ve které mu jej připravil jeho předchůdce. Současně ale začal chystá balíček změn, které by obec měla hned po schválení územního plánu připravovat. Co tento balíček bude obsahovat, zatím není známo.
Nový územní plán, za který obec projektantům sdružení DGGG zaplatila 880 tisíc korun, přináší celou řadu změn, které se dlouhodobě významně dotknou prakticky všech obyvatel obce. Soubor dokumentace o 200 textových stranách a šesti podrobných výkresech definuje nové plochy pro další výstavbu a dlouhodobý rozvoj obce. Na některých se může začít stavět hned, jiné jsou označeny jako rozvojové a přijde na ně řada až po vybudování potřebné infrastruktury, jako jsou cesty či kanalizace. Právě udržitelný rozvoj obce s ohledem na kapacitu infrastruktury bylo jedním ze základních cílů, které projektanti při tvorbě územního plánu ctili. „Obec při jeho přípravě usilovala zejména o posílení kvality bydlení a zachování krásného prostředí obce,“ konstatuje architekt Lukáš Grasse ze sdružení DGGG. Současně přislíbil účast na březnovém zasedání zastupitelstva, které bylo pro očekávaný velký zájem občanů přesunuto do kulturního domu.
Ne všichni ale budou mít z přijetí tohoto klíčového dokumentu radost. Územní plán totiž současně ruší možnost stavět na celé řadě jiných parcel, které byly dosud určené k zastavění, případně vlastníkům stanovuje celou řadu omezení. Podle bývalého starosty Josefa Kebrleho je hlavním důvodem pro tyto kroky snaha o dlouhodobě udržitelný rozvoj obce, která v současné době čelí řadě problémů v důsledku živelné výstavby z let 2005–2010. Bývalý starosta připouští, že někteří dotčení vlastníci se pak budou s obcí možná soudit, současně ale poukazuje na stavební zákon, podle nějž majiteli zastavitelného pozemku náleží náhrada jen v případě, že na pozemku začal stavět nejpozději do pěti let od schválení předchozího územního plánu. Ustanovení je v zákoně od roku 2013 a lhůta tak podle převládajícího názoru právníků vlastníkům vypršela nejpozději v roce 2018.
V současném zastupitelstvu není nikdo, kdo by se vůči novému územnímu plánu veřejně jakkoliv profiloval. Volební sdružení Pro Nelahozeves, které má v zastupitelstvu většinu, mělo schválení územního plánu dokonce přímo v programu. Pro bude podle svých slov hlasovat i místostarosta Zdeněk Schneider, který se ocitl ve střetu zájmů tím, že jako vlastník dosud nezastavěné parcely v ulici Na Paloučku podal vůči územnímu plánu tři námitky, z nichž jednu mu tehdejší starosta zamítnul a další vyhověl jen částečně. V podobné situaci se ocitla místostarostova neteř.
V potenciálním střetu zájmů byli v minulém volebním období z obdobných důvodů i zastupitelé Lubomír Pavlíček a Ladislav Velič. Lubomír Pavlíček ale mandát v loňských říjnových volbách neobhájil a Ladislav Velič v nich ani nekandidoval.
V dalších dvou týdnech představíme v samostatných článcích nejdůležitější změny, které nový územní plán přinese.
(mm)
Návrh územního plánu – verze určená k projednání v zastupitelstvu
Základní členění území | |
Hlavní výkres | |
Veřejně prospěšné stavby | |
Koordinační výkres | |
Výkres širších vztahů | |
Výkres předpokládaných záborů půdního fondu | |
Textová část – výrok | |
Textová část – odůvodnění | |
Kompletní návrh (všechny výše uvedené soubory v jednom) | zip (70 MB) |