Vize centra obce počítá s velkou proměnou návsi

Obec Nelahozeves, rodina Lobkowiczů a společnost ONplan pracují již dva roky na strategii rozvoje centra naší obce. V průběhu letošního února a března se do přípravy finálního dokumentu zapojili už podruhé i místní občané. První schůzka s občany proběhla v minulém roce v březnu formou diskuze v kulturním domě.

Ve středu 1. března se mohli místní obyvatelé zúčastnit konzultačního odpoledne se zástupci firmy ONplan. Mezi 23. únorem a 20. březnem bylo možné k návrhu strategie podávat komentáře on-line. Panely s návrhem urbanistického rozvoje centra obce byly umístěny mezi infocentrem a kostelem sv. Ondřeje a poté byly přesunuty na plot u kostela směrem na nástupiště.

Kromě panelů byl na webu vizenelahozeves.cz zveřejněn devadesátistránkový dokument Integrovaná strategie urbanistického rozvoje centra Nelahozevsi (ISUR) vydaný v únoru 2023. Ten podrobně shrnuje současné problémy i potenciál návsi a jejího okolí. Zároveň nabízí komplexní řešení na jednotky až desítky let dopředu z hlediska vybavenosti pro občany i cestovního ruchu.

Kdo vlastní pozemky v centru?

Téměř polovina nemovitostí v řešeném území patří Lobkowiczům – areál zámku, rodný dům Antonína Dvořáka a většina pozemků na obecní návsi. Lobkowiczové mj. vlastní část břehové hrany. Část pozemků v centru patří obci Nelahozeves. Z toho důvodu jsou naše obec a rodina Lobkowiczů nejdůležitějšími subjekty, které mají rozvoj centra plně ve svých rukou. Mezi další významné vlastníky pozemků v centru Nelahozevsi patří: Středočeský kraj, který vlastní pozemek pod kralupskou komunikací,Správa železnic, které patří z větší části i svahy pod zámkem a parkem,Marina Vltava, která je vlastníkem přístavního areálu.

Setkání u panelů

Ve středu 1. března proběhlo konzultační odpoledne pro veřejnost, kterého se za ONplan zúčastnila spoluautorka dokumentu Karolína Koupalová se svou kolegyní Doroteou Cimburovou.

Občané se ptali na konkrétní detaily přímo venku u vystavených panelů. Po setmění se lidé přesunuli do informačního centra. Na setkání byl také starosta Jakub Brynda (Pro Nelahozeves) a zavítal sem i William Lobkowicz starší.

Jaké jsou hlavní problémy centra Nelahozevsi podle ISUR?

Vybavenost a stav centra Nelahozevsi podle ISUR nyní neodpovídá potřebám místních, zároveň neposkytuje dostatečné zázemí pro návštěvníky zámku a revitalizovaného rodného domu Antonína Dvořáka. Stav centra Nelahozevsi svou kvalitou neodpovídá významu místa a není adekvátním nástupem k zámku a k rodnému domu Antonína Dvořáka.

Zámek Nelahozeves je desátou nejnavštěvovanější památkou mezi hrady a zámky ve Středočeském kraji. Ročně ho navštíví 30 až 40 tisíc lidí. Nejvíce lidí během jednodenních akcí jako jsou hrnčířské slavnosti nebo advent. Jenže tyto akce zároveň zatěžují místní například kvůli počtu parkujících aut. „Nerovnoměrné rozprostření návštěvnosti Nelahozevsi ale nepřispívá k udržitelnosti služeb a maloobchodu v centru obce, přináší jí jednorázovou zátěž,” shrnuje ISUR.

Občanská infrastruktura neodpovídá nárůstu počtu obyvatel v posledních desetiletích. Po roce 2000 zaznamenala Nelahozeves 50% nárůst počtu obyvatel. Podle územního plánu může v Nelahozevsi přibýt díky výstavbě dalších 600 lidí. V obci chybí například základní zdravotní péče, druhý stupeň základní školy, kvalitní maloobchody a služby.

S ohledem na turistický potenciál obce chybí i adekvátní turistická vybavenost. Doposud není využit potenciál Nelahozevsi jako Dvořákova rodiště. Rodný dům je většinu času zavřený (v současné době probíhá jeho generální rekonstrukce). Téma Dvořákovy Nelahozevsi není dostatečně interpretováno pro vzdělávací ani pro komerční účely.

Také řeka Vltava nabízí potenciál, který není využit. Břehy jsou špatně dostupné a nejsou vnímány jako součást veřejných prostranství obce. Není využit potenciál rekreační plavby. Dokument, který vypracovala firma ONplan, vytyčil hned několik různorodých cílů, ke kterým by se mělo v následujících letech postupně směřovat.

Zámek Nelahozeves a zámecký park

Zámek Nelahozeves má podle ISUR velký potenciál k rozvoji. Samotná renesanční budova i přilehlý park jsou výraznou kulturní památkou, která je spjatá s rodem Lobkowiczů. Šlechtický rod měl velký vliv na rozvoj kraje po několik staletí. Zámecká zahrada a přilehlá veřejná prostranství nesou významný potenciál pro vznik kvalitního zázemí pro volnočasové a oddechové aktivity místních obyvatel.

Podle ISUR je nutné rozšířit portfolio aktivit areálu zámku tak, aby byly osloveny různé segmenty návštěvníků. Cílem je, aby se návštěvnost rozprostřela do celého roku a přinesla finance pro údržbu zámku a areálu zahrad. A zároveň, aby vzniklo zázemí pro aktivity obyvatel obce.

Měl by se vytvořit reprezentativní a plně funkční nástupní prostor do zámku, zámeckých zahrad a parku, který umožní posezení ve výjimečném prostředí s výhledem na zámek a květinové zahrady i pořádání společenských akcí různého charakteru.

V prostoru původních okrasných a užitkových zahrad jižně od zámku a při východní fasádě zámku by podle ONplan bylo vhodné nově založit zámeckou (Polyxeninu) zahradu. Ta navrátí místu jeho původní hodnotu a přispěje ke zvýšení atraktivity zámku a zároveň i ekonomické udržitelnosti celého areálu.

Dále je nutné zrevitalizovat zámecký park, který je zčásti neprostupný, a zajistit jeho trvalou udržitelnost a přispět tak ke zvýšení atraktivity celého zámeckého areálu jak pro místní obyvatele, tak pro návštěvníky Nelahozevsi.

„Přestože je dnes prostor bývalé zahrady, na rozdíl od navazujícího parku, pravidelně udržován, nic neodkazuje na původní využití místa. Prostor není vybaven mobiliářem ani cíli cest. Není důvod pobývat zde ani se sem vracet,” shrnuje dokument s tím, že záměr využití zahrady by přispěl k finanční udržitelnosti areálu.

Pomocí kultivované zeleně je možné dotvořit obraz lobkowického sídla a zvýšit tím jeho atraktivitu pro místní i návštěvníky. Také svahy pod zámkem a parkem by se měly v budoucnu udržovat tak, aby byly zachovány pohledy na zámek z návsi, z nábřeží, od železnice a Dvořákovy stezky, jakož i z druhé strany řeky. Cílem je jednak posílení stability svahů, jednak zachování současné vegetace zámeckého parku.

Rodný dům Antonína Dvořáka

Z rodného domu Antonína Dvořáka, který patří Lobkowiczům, se má stát centrum poznání jeho života a díla. Společně s novým kulturně-společenským centrem by na návsi mělo vzniknout zázemí pro pořádání koncertů komorní hudby vysoké úrovně, ale i pro kulturní, společenské a komunitní aktivity obyvatel.

Rodný dům Antonína Dvořáka se od ledna opravuje podle architektonického návrhu. Nová expozice bude otevřena v dubnu 2024. „Naším záměrem je zprostředkovat návštěvníkům všech věkových kategorií fascinující cestu do doby života Antonína Dvořáka a vhled do raného vývoje jeho hudebního génia. Díky interaktivní prvkům budou mít návštěvníci možnost si sami vyzkoušet komponování hudby. Naším dalším cílem je také vytvořit na náměstí v blízkosti pomníku skladatele nové hudební hřiště,” uvádí Lobkowiczové.

Náves a okolí

Podle ISUR je nutné posílit roli návsi jako živého centra Nelahozevsi. Nyní náves neposkytuje odpovídající zázemí pro místní obyvatele a návštěvníky, tak aby byla reprezentativním nástupem do zámku a k rodnému domu Antonína Dvořáka.

Podle návrhu ONplan by na západní hraně návsi mělo vzniknout kulturněspolečenské centrum pro místní i návštěvníky. Měl by se tu rozvíjet celoroční program, který umocní kulturně-komunitní využití návsi jako centra života Nelahozevsi. S výstavbou nové budovy na návsi počítá i platný územní plán obce.

V prostoru dnešního hasičského domu má podle ISUR vzniknout nový objekt s prostory pro maloobchod, služby (například ordinace pro lékaře), komunitní a spolkovou činnost. Část objektu může i nadále sloužit jako zázemí sboru dobrovolných hasičů.

Silnici v Kralupské ulici je potřeba uzpůsobit tak, aby dopravní funkce nedominovala návsi. ONplan doporučuje v centru obce snížit rychlost a odstranit dopravně bezpečnostní závady. V jedné z variant je navrhováno též vybudování malé okružní křižovatky, která by nahradila současnou křižovatku Kralupské a Školní ulice. ISUR v dopravní oblasti nerespektuje návrh regulačního plánu centra Nelahozevsi z pera architekta Lukáše Grasseho. Návrh regulačního plánu je již nějaký čas projednán s dotčenými orgány a nyní je připravována jeho finální verze ke schválení zastupitelstvem. Připravovaný regulační plán předpokládá změnu trasy hlavní silnice, která má nově vést ve směru od Vinopalny pod zámkem kolem památníku padlým a dále doleva kolem hasičského domu. Do současné trasy se má vrátit u kostela. Vize ONplanu s touto variantou vůbec nepočítá.

Dále je podle ISUR zapotřebí vymezit parkovací plochy a nastavit vhodný režim parkování pro místní obyvatele a pro návštěvníky zámku a rodného domu Antonína Dvořáka. V současné době je při zámeckých akcích parkování poněkud živelné a obec je velmi špatně průjezdná. Hlavní parkoviště pro návštěvníky obce má podle vize vzniknout mezi tratí a řekou nedaleko Lososnice. Podle dokumentu je třeba také zmírnit dopravní problémy vyvolané dovážením dětí do školy a do školky a zastavováním osobních vozidel v jejím bezprostředním okolí.

Centrum Nelahozevsi by se také mělo propojit s Lešany a s volnou krajinou v okolí obce tak, aby mohly vzniknout atraktivní vycházkové okruhy, ale i nová pěší propojení pro místní obyvatele.

Jaké otázky musí zastupitelé vyřešit?

Bude areál školy využíván nadále jako škola, nebo tu vznikne domov pro seniory? Pro podporu významu centra obce a udržitelnost maloobchodu a služeb je zásadní zachovat občanskou vybavenost v areálu ZŠ. Kromě zachování školy, případně zvýšení kapacity, se nabízí možnost její transformace na domov pro seniory. (Nová škola by pak mohla být vybudována v severní části obce.)

Investuje obec do rekonstrukce stávajícího kulturního domu a jeho přeměnu na hotel?
V prostoru dnešního kulturního domu na břehu Vltavy navrhuje ONplan vybudovat hotel s kapacitou minimálně 50 lůžek, který návštěvníkům Nelahozevsi nabídne velmi kvalitní ubytování. Hotelovou restauraci navrhuje koncipovat v nejvyšší kvalitě tak, aby byla sama o sobě cílem cest a důvodem k návratu.

Přemístí se obecní infocentrum jinam?
Obecní infocentrum s kavárnou by se podle návrhu ISUR mělo přesunout časem na náves do objektu kulturně-společenského centra. Měl by zůstat stávající koncept se zaměřením na kvalitní lokální produkty.

Využití Vltavy a jejího břehu

Dokument ISUR doporučuje využít potenciál nelahozeveského břehu Vltavy pro doplnění rekreační funkce pro místní a návštěvníky obce a zvýšení atraktivity Nelahozevsi jako zastávky rekreační plavby po Vltavě. K tomu je vhodné plně využít potenciálu Mariny Vltava kvůli rozvoji rekreační plavby, která propojí vodní cestou Nelahozeves s Prahou a s jinými městy na řece. Celkově je cílem využít řeku pro rekreační vodní dopravu i vodní sporty jako nedílnou součást značky obce.

Podle dokumentu je nutné vytvořit bezpečné a komfortní prostředí pro pohyb chodců i cyklistů a plně využít potenciálu vltavské cyklistické trasy EuroVelo 7, která vede v těsném sousedství centra obce.

Nelahozeves jako destinace evropského významu

Cílem je rozvinout Nelahozeves jako destinaci evropského významu, která nabízí kvalitní zážitkové produkty cestovního ruchu a vydělá dostatek peněz na údržbu svého kulturního a přírodního dědictví a pro rozvoj nové občanské vybavenosti. V Nelahozevsi dnes neexistuje lokální organizace destinačního managementu, ale je součástí oblastní organizace destinačního managementu Kladensko–Slánsko. Mj. je Nelahozeves součástí Dobrovolného svazku obcí Údolí Vltavy, který se snaží o podporu života na řece. V současné době si každý subjekt turistického ruchu vytváří své vlastní produkty cestovního ruchu a marketing, přestože v posledních letech se při pořádání akcí prohlubuje koordinace mezi obcí a Lobkowiczovými. Obec je nápomocna i při rozvoji aktivit Mariny Vltava. Trendy zážitkového cestovního ruchu, cílení na specifické cílové skupiny nebo vytváření provázaných produktů cestovního ruchu se v Nelahozevsi neuplatňují.

Lobkowiczové návrhy vítají

Příprava návrhu strategie probíhala v úzké součinnosti rodiny Lobkowiczů a obce Nelahozeves. „Základní premisou návrhu bylo koordinovat ve společné diskuzi zájmy obce a rodiny Lobkowiczů a skloubit je do vize dlouhodobého, a především udržitelného rozvoje centra obce. Všechny návrhy obsažené ve prošly velmi podrobnou diskusí v pracovní skupině,“ uvedla zástupkyně ONplan Karolína Koupalová.

Výsledný dokument oceňuje i zástupce rodiny William Lobkowicz. „Návrh strategie vnímáme pozitivně zejména proto, že definuje, jak život v obci zkvalitnit a zlepšit. Je také samozřejmě velice dobře, že do jeho přípravy byli od počátku zapojeni obyvatelé Nelahozevsi, kteří mohli pojmenovat, co jim v obci chybí a jak by si její budoucnost představovali,“ říká William Lobkowicz.

Někteří občané mají námitky

Někteří občané se k tématu vyjádřili ve facebookové skupině Nelahozeveští sobě. „Nejde jen o rekonstrukci rodného domu Antonína Dvořáka, jde o kompletní změnu návsi. Vykácí se další vzrostlá zeleň, včetně „našeho vánočního stromu”, v části parku bude parkoviště a další část zabere nová budova kulturně-společenského centra. Nebyl by hezčí opravený stávající park?” zeptala se na Facebooku Alena Malátová. Podle zastupitele Iva Kubici (Pro Nelahozeves) jde ale v tuto chvíli jen o vize možné budoucí podoby obce. „Není to nic, co by bylo rozhodnuté a mělo požehnání od zastupitelů obce. V současné době se vše konzultuje, projednává a pak stejně bude na obci jako takové, jestli některým projektům dá zelenou, či nikoliv. Na nás je pouze to, připravit půdu pro další léta rozvoje obce, jak destinačního, tak sociálního,” uvedl ve své odpovědi.

Názory občanů

Alena Malátová: Bude to jen další zdroj hluku a negativních dopadů silniční dopravy. Zbouráním prasečáku vznikla před lety v centru obce konečně poklidná náves, jejíž existence si ceníme.

Marie Varhulíková: Zvelebení návsi je určitě na místě, ale doopravdy z ní chceme udělat betonový prostor nebo si ji zastavět budovami? Proč jen neupravit, nedoplnit květiny, stromky, aby vznikl příjemný přírodní park? Nechme ve středu návsi taky trochu zeleně. Stavme jen tam, kde už něco stojí – v prostoru nynějšího hasičského domu a betonový prostor může být před ním.
Nyní byla odsouhlasena rekonstrukce kulturního domu, předpokládám, že v co nejbližší době k ní i dojde a zde je návrh na hotel místo kulturního domu? Tak proč tu rekonstrukci děláme, když s kulturním domem chceme jiný záměr?

Dagmar Kejmarová: V Nelahozevsi lidé bydlí proto, že mají rádi určitý klid a přiměřeně přírodní charakter. Také jejich požadavky při setkání nad mapou v březnu minulého roku se nesly v tomto duchu a bylo by dobré toto respektovat i nadále. Nyní je trend všechno vykácet, vydláždit, zbořit, nově zastavět, místo jedinečných přírodních stezek udělat „dálnice“ pro cyklisty atd., všude hluk a prach. Návrh považuji za významný a domnívám se, že neměl dobrou propagaci. Také času na seznámení s návrhem a na reakce bylo málo.

Alena Kašpárková: Bydlím v ulici Na Vinici, kde dosud bylo klidné bydlení. Bojím se, že se toto změní v neprospěch zde žijících obyvatel. (…) Je krásný pohled ze zámku na celé okolí a park toto splňuje, právě tento park krásně dotváří tu malebnost obce a její náves. Nechápu zničení parku a konečně vzrostlé zeleně a místo toho budovy a zástavba, která bude zase spojena s parkovištěm, zásobováním atd. Mám strach, že ulice bude průjezdná a více využívaná a nám to jen zas přinese ten kýžený hluk a prach.

Jaroslava Kricnerová: Studie jsem si prohlédla na nádraží. Žiji v centru a nebráním se změnám. Jen jsem byla překvapena, že se uvažuje o nově postaveném multifukčním centru s umístěním lékaře. Přitom ohledně nákupu domu vedle úřadu jsme byli informováni, že se tu počítá s ordinací a bytem pro lékaře.

Starosta vizi podporuje

Celý dokument vznikal v úzké součinnosti s vedením obce Nelahozeves a starosta Jakub Brynda jeho základní vize podporuje. Podle starosty je třeba vzít v úvahu, že v centru obce nelze nikdy očekávat naprosté ticho a klid.

Pokud jde o osud dnešního kulturního domu, již nyní má jeho chystaná rekonstrukce zohledňovat možnou budoucí změnu využívání objektu (případné přebudování na hotel). Taková varianta by zde však přicházela v úvahu pouze v případě, že by mezitím vyrostlo nové společenské centrum na návsi. Jeho výstavbu Jakub Brynda obecně podporuje, ale upozorňuje na potřebu architektonické soutěže, která by podrobněji určila jeho podobu a velikost. Naopak zastupitelka Olga Riegertová (Pro Nelahozeves) je proti další výstavbě na návsi. „Stavět zde kulturní dům mi přijde zbytečné, když se menší kulturní akce mohou odehrávat v nově zrekonstruovaném prostoru Dvořákova domu, a ty velké v současném kulturním domě, kde se připravuje rekonstrukce,“ říká zastupitelka s tím, že by měl být v prvé řadě respektován zájem lidí, kteří v centru obce žijí. Přebudování současného kulturního domu na hotel rovněž odmítá. „Ubytovací prostory by měly být dostačující v Marině a na zámku, kde chtějí počet lůžek navýšit. Ten výhled je opravdu jen velmi, velmi teoretický a jako jedna z uvažovaných, nikoli hlavních možností,“ podotýká zastupitelka.

Ani přebudování budovy základní školy na domov pro seniory není podle starosty v tuto chvíli aktuální, obec chce budovu využívat nadále jako školu a dokonce znovu prověřuje možnost rozšíření školy o další učebny (viz článek na straně XX).

S kácením vánočního stromu, který roste na úzkém pásu parku ve vlastnictví obce Nelahozeves (zbytek parku patří rodině Lobkowiczů), se podle Jakuba Bryndy nepočítá. „Vánoční strom ale jednoho dne dožije a pak bude třeba se zamyslet nad dalším využitím prostoru,“ upozorňuje starosta.

Pokud jde o různé varianty trasování Kralupské ulice na návsi (tak aby vedla pod zámkem a podél hasičského domu), regulační plán počítající se změnou trasy bude sice pravděpodobně schválen, podle starosty je ale nepravděpodobné, že by se na přeložení komunikace někdy v dohledné budoucnosti našly peníze. Proto vize ONplanu s touto trasou nepočítá a neoficiálně se předpokládá, že v budoucnu se regulační plán opět změní. „Jsem zastáncem zklidnění centra, ale pomocí jednodušších (levnějších) řešení, která by určitě zkušení dopravní inženýři uměli navrhnout. Ani přesouvání trasy vozovky, ani kruhové objezdy – ty už vůbec ne,“ říká k tomu Olga Riegertová.

Starosta nyní považuje za prioritní schválení regulačního plánu i s předpokladem jeho budoucích změn, aby byla odblokována současná faktická stavební uzávěra na návsi. Absence regulačního plánu je například jedním z důvodů, proč nelze na náves přesunout autobusovou zastávku ve směru na Kralupy nad Vltavou. Zastávka je tak provizorně umístěna v nevyhovujícím úseku za školou u prodejny potravin.

Je už po uzávěrce připomínek? Nikoli

Na oficiální připomínkování ISUR ze strany veřejnosti byly vyhrazeny čtyři týdny od konce února do konce března. K dokumentu se ale sešly jen jednotky připomínek. Podle některých hlasů je tomu tak proto, že obyvatelé obce neměli dostatek času se s rozsáhlým dokumentem seznámit. O dokumentu nebyla vydána zpráva na oficiálním webu obce a neinformoval o něm ani Nelahozeveský zpravodaj, takže řada lidí nemusela jeho existenci ani zaznamenat. (Zpravodaj informuje o textu studie v rámci tohoto článku. Jde o první číslo zpravodaje, které od zveřejnění ISUR vychází. Zásadním limitem aktuálnosti zpráv v obecním zpravodaji je ale jeho dvouměsíční periodicita – pozn. red.) Starosta Jakub Brynda ale ujišťuje, že vyjadřovat se k jednotlivým vizím a návrhům je možné i nadále.

V reakci na odezvu veřejnosti zároveň starosta dle svých slov chystá veřejné projednání ISUR, které by mělo být spojeno zároveň s veřejným projednáním návrhu regulačního plánu centra obce. Setkání by bylo možné využít i k diskusi o nedávno dokončené studii revitalizace Lešan, která vyvolala mezi obyvateli výraznou odezvu poté, co o ní informoval Nelahozeveský zpravodaj (číslo 1/2023). Veřejné jednání je předběžně plánováno na červen.

(sb, mm)