Příjmy obce by měly v příštím roce výrazněji stoupnout. Vedle vyšších daňových výnosů na tom bude mít podíl zejména Skládka Uhy. Obec však na druhou stranu musí splatit dluh firmě POHL cz. To jsou dva nejvýznamnější parametry návrhu rozpočtu na rok 2015, který byl před dvěma týdny zveřejněn na úřední desce. Zastupitelstvo bude návrh projednávat na zasedání tento čtvrtek. Zabývat se bude mimo jiné i protinávrhem z dílny finančního výboru.
Návrh rozpočtu na rok 2015
- Souhrnný návrh rozpočtu (zveřejněný na úřední desce obce)
- Souhrnný návrh rozpočtu (převedený do excelové tabulky)
- Položkové znění rozpočtu (zveřejněné na stránkách obce)
- Položkové znění s protinávrhy finančního výboru (poslední dva sloupce)
- Důvodová zpráva finančního výboru k protinávrhu
- Připomínky Petry Urbanové k návrhu rozpočtu
Peníze ze skládky a splátky dluhů
Plán daňových příjmů vychází z výpočtu, který pro obec každoročně aktualizuje ekonom Luděk Tesař. Podle jeho propočtů by obec měla získat ze státního rozpočtu 19,5 milionu, což je oproti letošnímu roku nárůst o půl milionu korun. Dalších 12 milionů, tedy zhruba milion měsíčně, by měly vynést poplatky ze Skládky Uhy. Návrh tedy zatím vychází z toho, že se v příštím roce nepodaří zvrátit nepříznivé stanovisko krajského úřadu, podle nějž má v tuto chvíli Nelahozeves dostávat jen zhruba čtvrtinu poplatků ze skládky.
Naproti tomu jednoznačně největším výdajem je doplatek firmě POHL cz za výstavbu kanalizací. Na základě nedávno uzavřené smírčí dohody musí obec stavební firmě zaplatit celkem 8,5 milionu korun. Z toho dva miliony splatí letos, na příští rok tak zbývá 6,5 milionu, splácet bude milion měsíčně. Znamená to tedy, že poplatky ze skládky obec zachránily? “Ne, tak to říci nelze,” reaguje starosta Josef Kebrle, který v uplynulých letech jako předseda místního ekologického sdružení bojoval proti dalšímu rozšiřování skládky. “Pokud by nebyla skládka, musely by se pro příští rok omezit investiční projekty a obec by musela více šetřit,” říká starosta.
V navrženém rozpočtu na příští rok je zatím skutečně poměrně značná rezerva – přes osm milionů korun. Proč? “Čtrnáct dnů po ustavujícím zasedání nemůžeme o takové částce kvalifikovaně rozhodnout,” obhajuje návrh nový starosta s tím, že je třeba nejprve určit strategii, kam směřovat příjmy ze skládky. Rezervu by chtěl na konkrétní projekty rozdělit až po veřejné debatě s občany, která by se měla uskutečnit počátkem příštího roku.
Finanční výbor, v jehož čele stojí bývalá starostka Petra Urbanová, ale s udržováním takto velké rezervy nesouhlasí a žádá, aby už teď zastupitelstvo rozhodlo alespoň o tom, že se z ní v příštím roce umoří celý zbývající dluh obci Uhy ve výši 5 milionů korun. Nyní obec Uhům splácí každý rok jeden milion korun, sjednaný úrok činí 4 % ročně. Po vrácení těchto peněz bude Nelahozeves opět bez dluhů.
Základní škola a silnice: více či méně?
Různé názory se objevily i u rozpočtu pro základní školu. Ta by měla pro příští rok dostat celkem 2,4 milionu korun, z toho 1,8 milionu je určeno na běžný provoz, zbytek jde na investice a opravy. Petra Urbanová ale navrhla provozní část rozpočtu snížit s odkazem na dřívější hospodaření školy – například loni škola vyšla s 1,4 miliony. “V letech, kdy škola získávala více, měla vysoké přebytky hospodaření řádově ve stovkách tisíc. V současné době tedy na fondech školy leží dostatek finančních prostředků z těchto let,” upozorňuje předsedkyně finančního výboru. Josef Kebrle naopak tvrdí, že v minulých letech musela škola začít sahat na rezervy právě proto, že jí obec rozpočet přiškrtila. Proto jej chce vrátit zpět zhruba na úroveň z let 2009–2010.
Finanční výbor na druhou stranu navrhuje výrazně zvýšit rozpočet na údržbu komunikací. V návrhu starosty je totiž na opravu a údržbu silnic vyhrazeno jen 150 tisíc korun. “Domníváme se, že obec by měla mít tento paragraf naplněn vyšší částkou, a to z důvodu potřeby nutných oprav a rekonstrukcí infrastruktury,” uvádí finanční výbor v důvodové zprávě svého protinávrhu. Položku navrhuje zvýšit o 1,4 milionu korun. Z toho by se měly financovat nejen nezbytné opravy zdevastovaných vozovek, ale též služby projekční kanceláře, revize a pasportizace dopravního značení či osazení centra obce turistickými informačními tabulemi.
Na většině položek je shoda
Přes dílčí názorové nesoulady se ale zdá, že na většině položek návrhu panuje mezi zastupiteli shoda. To platí například o milionu korun, který je připraven na likvidaci černé skládky v Lešanech; sanace nařízená kralupským stavebním úřadem se odkládá už několik let.
Do příštího roku spadají i úhrady za rekonstrukci hradební štoly, tyto výdaje ale pokrývá dotace. Z dotací bude hrazeno i zateplení budovy mateřské školy v Zagarolské ulici, zde však k dotaci ve výši 1,4 milionu korun bude muset obec přihodit ze svého necelých 700 tisíc.
V příštím roce chce obec vyřešit problém kanalizačních vpustí v severní části obce (Nádražní ulice a okolní). Kanály by měly být vybaveny zpětnými klapkami, protože při zvýšených hladinách Vltavy tudy vyvěrá voda na povrch. To se naposledy ve větší míře projevilo při loňských povodních. Na instalaci zpětných klapek je připraveno 200 tisíc korun.
Na dalších 150 tisíc vyjde zatravnění prostoru okolo dvou nově vybudovaných retenčních a sedimentačních nádrží (tzv. “rybníčků”) pod pramenním vývěrem v Hleďsebi, v malé odbočce ulice Pod Strání.
V příštím roce bude mít obec další výdaje v souvislosti s přípravou nového územního plánu. V rozpočtu je pro tento účel vyhrazeno 480 tisíc korun. Dalších 150 tisíc je rezervováno pro geometrické plány a cenové odhady pozemků – lze totiž očekávat, že právě při přípravě územního plánu vyvstane zvýšená potřeba geometrického rozdělování obecních parcel.
Určité úspory by obec měla dosáhnout na svozu a sběru odpadů. Z nedávné soutěže, v níž zvítězila firma REGIOS (člen skupiny .A.S.A.) vyplývají roční náklady ve výši 1,76 milionu korun, což představuje úsporu 200 až 300 tisíc korun oproti současnosti.
Peníze pro spolky a na kulturu
Spornou otázkou se může stát – jako téměř každý rok – způsob rozdělení peněz spolkům. Pro spolkovou činnost je v návrhu rozpočtu vyhrazeno celkem 380 tisíc korun. Z toho 265 tisíc má stejně jako loni připadnout sportovním oddílům – Dynamu (120 tisíc), PTZ Viktorii (80 tisíc), kralupskému kanoistickému oddílu (60 tisíc) a Maraton Klubu Miřejovice (5 tisíc). Jak ale upozornila Petra Urbanová, část určená pro kanoistiku byla z uplynulého roku jen slepě zkopírována, ačkoliv šlo o mimořádný výdaj, kterým obec podpořila nákladnou účast Anny Koblencové a Pavla Šupolíka na australském mistrovství světa v kanoistice. Tato položka tedy může ještě doznat určitých změn.
O zbytek “spolkových” peněz by se měli podělit hasiči (60 tisíc), myslivci (25 tisíc), Kruh přátel hudby Kralupy nad Vltavou (20 tisíc) a ochotníci (10 tisíc). Finanční výbor ale navrhuje, aby se s rozdělováním dotací pro spolky ještě chvíli počkalo. Výbor se chce předtím podívat, jak spolky s penězi od obce hospodařily dosud. Petra Urbanová v této souvislosti přímo zmínila dotaci pro hasiče.
Vedle peněz pro spolkovou činnost je v rozpočtu poměrně velká část prostředků vyhrazena pro kulturu organizovanou obcí, ať už jde o provoz volnočasového centra (126 tisíc), koncerty vážné hudby (50 tisíc), činnost Sboru pro občanské záležitosti (46 tisíc) a další blíže nespecifikované “služby na kulturu” (100 tisíc).
Neveřejná porada
Rozpočet bude zastupitelstvo projednávat na zasedání tento čtvrtek. Předkládaná verze už zohledňuje připomínky, které zastupitelé probírali na nedávné neveřejné poradě. Co který zastupitel do návrhu prosadil, tedy není známo – s výjimkou návrhů Petry Urbanové, která svou sadu připomínek poskytla portálu Nela.cz.
Právě portál Nela.cz mimo jiné v souvislosti s přípravou rozpočtu již v minulém volebním období opakovaně poukazoval na stanovisko Ministerstva vnitra, podle nějž by se rozprava členů zastupitelstva neměla uskutečňovat za zavřenými dveřmi. “Pracovní porady členů zastupitelstva obce by měly být využívány pouze v případě, je-li třeba se s určitými záležitostmi otázky předem neformálně seznámit, aby následně konané zasedání zastupitelstva obce mohlo řádně, v přiměřeném trvání a bez komplikací proběhnout,” uvádí Ministerstvo vnitra s odkazem na zákonnou zásadu veřejnosti zasedání zastupitelstva, pod níž spadá i veřejný charakter rozpravy. Josef Kebrle však oponuje, že v tomto případě mu jde právě o přiměřené trvání veřejného zasedání, které by se jinak neúměrně protáhlo. Současně přislíbil, že zápisy z porad zastupitelů budou zveřejňovány na webových stránkách obce. Zváží také možnost účasti veřejnosti na poradách.
K první změně přístupu došlo už nyní – kromě souhrnného návrhu vedení obce zveřejnilo i podrobnější položkový rozpis rozpočtu, což dosud v naší obci nebylo zvykem.
Příprava rozpočtu se stala jedním z prvních větších úkolů nového starosty po jeho zvolení 10. listopadu. V podobné situaci se před čtyřmi lety ocitla Petra Urbanová, která byla starostkou zvolena 11. listopadu 2010. Rozpočet na rok 2011 ale tehdy nestihla zastupitelstvu včas předložit, takže obec více než měsíc hospodařila v rozpočtovém provizoriu. Rozpočet zastupitelstvo schválilo až 7. února 2011.
(mm)