Strategický plán Nelahozevsi není žádný plán – natož strategický

Strategický plán, který schválilo zastupitelstvo na svém posledním zasedání, toho má se skutečným strategickým dokumentem společného jen velmi málo. Z větší části jde pouze o kompilát textů o Nelahozevsi převzatých z veřejných zdrojů, stručné shrnutí několika statistických údajů a zcela účelový seznam tzv. projektových karet.

Účelový dokument

Když starostka Nelahozevsi Petra Urbanová na letošním lednovém zasedání zastupitelstva vyzvala zastupitele, aby odsouhlasili vytvoření strategického plánu obce, který má vypracovat obecně prospěšná společnost Přemyslovské střední Čechy, přítomný předseda Občanského sdružení Nelahozeves Josef Kebrle konstatoval, že tento dokument bude “prakticky nejdůležitější, co tu kdy bylo”. Teď je vidět, jak se hluboce mýlil – strategický plán obce byl od počátku zjevně vytvářen pouze proto, aby si obec zvýšila šance při žádostech o dotace z programu LEADER, a žádné jiné ambice nikdy neměl.

To ostatně naznačila už starostka – posílení pozice při získávání dotací uvedla jako hlavní důvod, proč Nelahozeves strategický plán potřebuje. Když v diskusi Josef Kebrle požadoval větší zapojení veřejnosti do přípravy strategického plánu, starostka to zpočátku odmítala s tím, že strategický plán obec potřebuje mít už v květnu (byl leden), jinak obec nedostane dotaci na druhou polovinu přízemí budovy č. 313, kde má vzniknout společenské centrum. Zároveň vyjádřila obavu, že pokud bude diskuse o strategickém plánu otevřena příliš velkému množství lidí, tvorba dokumentu se nepřijatelně protáhne. Na základě další diskuse pak starostka s účastí veřejnosti přece jen neochotně souhlasila.

Jak se později ukázalo, obavy starostky z nekonečných diskusí o strategickém plánu byly bezpředmětné. Na anketní lístky sice odpovědělo několik desítek lidí, ale na veřejné projednání jich přišlo už jen pár, a když pak starostka na květnovém zasedání zastupitelstva navrhla strategický plán schválit s poznámkou, že “strategický plán je možné kdykoliv měnit”, neřekl nikdo ani slovo.

Co tedy vlastně obec schválila a k čemu to bude?

Dříví do lesa

Zajímavé je už to, že dvě třetiny dokumentu, který se nazývá strategickým plánem, zabírá historie a současnost obce.

Text začíná několika stránkami z historie Nelahozevsi, které jsou bez uvedení zdroje zkopírovány z webových stránek obce. Neuvádění zdrojů je nešvar, který se v dokumentu vyskytuje i na jiných místech – např. popis kostela sv. Ondřeje či rodného domu Antonína Dvořáka je zkopírován ze stránek Infocentra Slaný a ozdrojovány nejsou ani fotografie, z nichž některé jsou navíc v naprosto ostudné kvalitě, ačkoliv redakce Nelahozeveského zpravodaje, odkud byly převzaty, by je Přemyslovcům jistě ráda poskytla v plném rozlišení. Plagiátorství se týká i popisu zámku Nelahozeves, o čemž svědčí i automatické odkazy omylem zkopírované z webových stránek Lobkowiczů.

Velmi problematická je práce se statistikami. První verze plánu pracovala s výsledky sčítání lidu z roku 2001, ačkoliv v době přípravy plánu již byla k dispozici data z roku 2011. Teprve poté, co byla tato skutečnost kritizována na stránkách Nelahozeves.info, došlo k částečné a nedůsledné nápravě. Tak například graf vývoje počtu obyvatel stále končí v roce 2001, ačkoliv jako uvedený zdroj je “ČSÚ, 2011”. Graf číslo 3 je v půlce odříznutý. A u statistik, které zatím za rok 2011 nejsou k dispozici, plán nadále pracuje s údaji za rok 2001 a tato data komentuje tak, jako by se jednalo o současný stav, ačkoliv je očividné, že opírat jakákoliv strategická rozhodnutí o 11 let stará data je přinejmenším dosti problematické.

Na několika místech autoři nabízejí srovnání výsledků s regionem Slánska, aniž by bylo jakkoliv vysvětleno, proč je právě Slánsko zajímavé jako srovnávací region, když Nelahozeves do Slánska nepatří.

Kapitola věnující se rozpočtu obce se ani slovem nezmiňuje o obrovských dluzích, které obec má. Naopak tvrdí, že “vývoj příjmové a výdajové části rozpočtu v letech 2008–2010 byl celkem vyrovnaný”, ačkoliv největší dluhy vznikly právě v tomto období, jak jsme již před časem informovali, odkazujíce se například na rozpočtový výhled obce Nelahozeves, v němž je vše přehledně popsáno. Přitom právě vysoké zadlužení lze označit za jeden z nejvážnějších problémů obce, a je tedy poněkud překvapivé, že strategický plán se touto oblastí vůbec nezabývá.

V kapitole věnující se územnímu plánu se chybně uvádí, že “v roce 2009 byla přijata změna č. 1”. Ve skutečnosti se jednalo o pouhé zadání změny (což je z pohledu územního plánování podstatný rozdíl) a ani to nebylo schváleno.

Zcela nedostatečně je zpracována kapitola Životní prostředí. Strategický plán například zcela ignoruje existenci skládky styrenových smol či struskoviště – obě tyto zátěže se přitom na životě obyvatel stále negativně podepisují.

SWOT analýze autoři nerozumí

Naprosto mimo je tzv. SWOT analýza. Nejenže zmiňuje bez jakéhokoliv kontextu celou řadu bodů, které nenacházejí žádnou oporu ve zbytku textu (za všechny zmiňme např. “nevyjasněné majetkoprávní vztahy k pozemkům”, ale podobných výkřiků do tmy je ve SWOT analýze celá řada), autoři však zcela zjevně vůbec nechápou, jak má správná SWOT analýza vypadat. Jinak by totiž kupříkladu museli vědět, že sekce Příležitosti a Hrozby mají popisovat charakteristiky vnějšího prostředí, které obec sama nemůže ovlivnit. Vyřešení černých skládek tak zcela jistě mezi příležitosti nepatří, stejně jako dokončení kanalizace v celé obci.

Seznam nápadů

Nejhorší však je, že strategický plán ve skutečnosti vůbec není strategickým plánem. V části, kde se text konečně začíná věnovat plánům do budoucna, je totiž uveden jediný strategický cíl: “Obec Nelahozeves bude v horizontu deseti let prosperující obcí s kvalitní infrastrukturou a občanskou vybaveností a bohatým kulturním, sportovním a společenským životem.” Ještě že ty Přemyslovce máme, protože na tohle bychom sami skutečně přijít nedokázali.

Na zbylých dvaceti stranách textu jsou pak tzv. projektové karty. Každá karta zabírá jednu stranu, většinou je však v tabulce vyplněn pouze název projektu. U některých projektů navíc není ani z názvu pochopitelné, co se za ním ve skutečnosti skrývá. Někde si to asi dokážeme domyslet (projekt s názvem “Školní jídelna” asi znamená “Oprava střechy školní jídelny”), někde už je to horší – co je např. “Akce Rybníček”, ví jen úzký okruh zasvěcených. Stejně tak projekt s názvem “Domov důchodců – situace” by si zasloužil aspoň pár slov na vysvětlenou.

Projekt “Odstranění černé skládky” je sice sympatický, ale už není uvedeno, o jakou skládku se jedná – máme jich na území obce několik.

Strategický plán zmiňuje na jedné projektové kartě rozšíření základní školy o II. stupeň, aniž by to čímkoliv podložil nebo zdůvodnil.

Zkrátka, tato část představuje pouze neúplný a neuspořádaný soupis nápadů, co by obec dle názoru zastupitelů potřebovala, aniž by to mělo vazbu na jakékoliv strategické cíle, které navíc v dokumentu vůbec uvedeny nejsou. Ze seznamu je navíc jasně vidět, že jsou zde uvedeny hlavně takové projekty, na něž může obec získat nějakou dotaci. Naproti tomu zcela zjevný strategický cíl – vymanit se z obrovských dluhů – se ve strategickém plánu vůbec nenachází. Bude obec usilovat o rozšíření Skládky Uhy, aby se dluhů zbavila, nebo se na tyto peníze nebude spoléhat? Jak si obec ohlídá, aby se penízky ze skládky nerozkutálely a aby se o nich rozhodovalo s rozmyslem a transparentně? To se ze strategického plánu bohužel nedozvíme.

Dva příklady za všechny. Ve SWOT analýze je ve slabých stránkách uveden nechráněný železniční koridor. To je skutečně reálný problém, zejména v prostoru okolo hasičárny a kulturního domu. Očekáváte tedy, že se tato slabá stránka nějak promítne v plánovaných projektech? Omyl. O trati není ve zbytku textu už ani zmínka.

V sekci Příležitosti nalezneme “Vytvoření kulturního centra obce”, ale v projektových kartách opět nic. Co tím básník chtěl říci? Jak si to autor tohoto nápadu představuje? To zůstává veřejnosti utajeno.

Jaký má tedy takový dokument vlastně smysl?

Malá domů pro Přemyslovce

Přemyslovci přesvědčili Petru Urbanovou, aby si od nich nechala strategický plán vypracovat, s argumentem, že při rozhodování o dotacích se k existenci takového dokumentu přihlíží. To je pravda, ovšem pouze v případě Přemyslovců samotných. Ti totiž působí zároveň jako přidělovatelé dotací programu LEADER, který je realizován z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a který má na starosti Ministerstvo zemědělství. Funguje to tak, že ministerstvo uvolní Přemyslovcům (a dalším desítkám podobných organizací po celé republice) nějaké peníze a ti pak tyto peníze rozdělují podle předem stanovených kritérií mezi obce a další žadatele o dotace z daného regionu, v němž působí.

Ministerstvo zemědělství část výběrových kritérií stanovuje samo a zároveň umožňuje, aby si další kritéria přidali sami přidělovatelé. A právě Přemyslovci si do hodnocení přidali kritérium zvýhodňující žádosti, které se budou opírat o strategické koncepce obce, a navíc toto dodatkové kritérium má dvojnásobnou váhu oproti kritériím stanoveným Ministerstvem zemědělství. Funguje to pak asi takto:

Nejprve necháte obec jednou v dotacích propadnout. Exemplárním příkladem je právě Nelahozeves – ta se v letošním 15. kole porcování dotace, které se konalo počátkem tohoto roku, se svou žádostí o dotaci na výměnu oken a dveří v budově č. 313 umístila na posledním, 39. místě, přičemž uspělo pouze prvních 18 žadatelů.

Vzápětí se ohlásí na návštěvu zástupce Přemyslovců a vysvětlí starostce, že jedním z důvodů neúspěchu obce je absence strategického plánu. A má pravdu, jen jaksi zapomene dodat, že toto kritérium do rozhodování přidali sami Přemyslovci. A tak si u Přemyslovců nechá obec za 20 000 Kč vypracovat strategický plán, aby opět u Přemyslovců uspěla s dotací.

V právě schváleném strategickém plánu se nachází (a teď už víme proč) mj. projektová karta “Rekonstrukce přízemí objektu čp. 313 (víceúčelový objekt – kulturní centrum)”. Jestli je to skutečně potřeba, jestli se tím plní nějaký strategický cíl obce, nikoho netrápí – tady jde přece o dotaci. A shodou okolností právě na tento projekt obec u Přemyslovců o dotaci žádá. Pro Přemyslovce to je chytrý obchodní model. Že to je krajně neetické, jim zjevně nevadí. Možná si řeknete, že jde o pouhých 20 000 Kč, ovšem potenciál Přemyslovců představuje 79 začleněných obcí a 79 krát 20 000 Kč už tak zanedbatelná částka není. Je přitom všeobecně známo, že Nelahozeves zdaleka není jedinou obcí, které Přemyslovci strategický plán vyrobili. Navíc stačí pár vhodně položených dotazů do Google a máte jasno.

Mimochodem, v právě probíhajícím 16. kole si u Přemyslovců podala žádost o dotaci i TJ Dynamo – ráda by získala peníze na modernizaci podlahy ve své tělocvičně. Má to jeden háček – Dynamo nemá vypracován “Strategický plán Dynama”, a je tedy zjevné, že u komise, která bude zasedat již toto úterý, nemá šanci – vybírat se bude ze 43 projektů s celkovou požadovanou částkou 15 milionů korun, přičemž k dispozici je pouze třetina z této částky, takže v průměru projde jeden projekt ze tří.

Nyní tedy vidíme, že z pohledu vedení obce bylo pořízení strategického plánu čistě pragmatickou záležitostí. Zastupitelstvo ve skutečnosti nikdy nemělo ambici vytvořit něco, co by skutečně vypadalo a sloužilo jako strategický plán – chtělo mít pouze papír, ve kterém budou vyjmenovány projekty, na které chce obec získat dotace. Tímto papírem pak při každé žádosti zamává u Přemyslovců a získá za to rozhodujících 10 bodů navíc. To je jistě legitimní postup – absurdní kritéria pro přidělování dotací vyžadují často absurdní přístupy žadatelů. (Obecně rozšířeným omylem je, že obce potřebují strategický plán i pro přístup ke strukturálním fondům EU, to ale není pravda – tuto zavádějící informaci šíří hlavně firmy nabízející obcím vypracování strategických plánů.)

Smutné je jenom to, že obec tuto hru bůhvíproč hraje se svými občany – například je nechává vyplňovat anketní lístky, ale jejich obsah pak do výsledného textu prakticky vůbec nepromítne – kde je například něco o výstavbě v obci? Kde jsou požadavky občanů na likvidaci dluhů? Kde je popsána strategie, jak budou rozdělovány peníze v případě, že obci spadne ročně do klína několik desítek milionů korun z rozšířené Skládky Uhy?

Petra Urbanová měla nakonec pravdu – lepší by bylo do toho lidi vůbec netahat, a Josef Kebrle by udělal lépe, kdyby mlčel. Protože to, co obec představila občanům jako svůj strategický plán, je urážka jejich inteligence.

Strategický plán Nelahozevsi[1.88 MB]