Dodavatelská firma Aquatest stále neobnovila práce na sanaci skládky styrenových smol nad Hleďsebským lesem, ačkoliv ji k tomu opakovaně vyzvalo Ministerstvo financí jako investor sanace. Podle obchodního ředitele Aquatestu Jana Demského nemá firma sudy kam odvážet. Převážení sudů na litvínovskou skládku Celio firmě již dříve zakázala Česká inspekce životního prostředí, neboť se obávala nebezpečí exploze na údajně špatně zabezpečené litvínovské deponii. Sanace tak již téměř dva roky stojí. Místostarosta Nelahozevsi Zdeněk Schneider (Pro Nelahozeves) označil současný stav skládky styrenů za ekologickou havárii a vyzývá úřady k okamžitému zásahu.
Práce na sanaci staré skládky sudů se styrenovými smolami a dalším toxickým odpadem byly přerušeny v roce 2020 poté, co vyšlo najevo, že skládka je mnohem rozsáhlejší a sudy v mnohem horším stavu, než předpokládal realizační projekt. Později bylo dohodnuto, že za peníze sjednané v rámci běžící veřejné zakázky Aquatest odtěží ještě určitou část sudů a skládku pak zakonzervuje do doby, než Ministerstvo financí vysoutěží nového dodavatele podle upraveného projektu, který bude zohledňovat vyšší náročnost sanace. Práce měly být obnoveny letos v únoru.
Současný smluvní rozpočet sanace činí 33 milionů korun, z něj bylo zatím vyčerpáno jen 13 milionů. Ministerstvo financí je ale podle smlouvy s firmou ORLEN Unipetrol, která je formálním vlastníkem skládky, zavázáno sanaci uhradit až do teoretické výše čtyř miliard korun, což o dva řády překračuje v současnosti odhadované náklady sanace. Závazek vznikl v devadesátých letech v rámci privatizace tehdejšího státního podniku Kaučuk Kralupy, který skládku provozoval v letech 1964–1985.
Skládka je v tuto chvíli otevřená a je pod vlivem srážkových vod a dalších přírodních vlivů. Podle vedení obce Nelahozeves jde o nepřijatelný stav. Na březnovém mimořádném kontrolním dni zástupci Aquatestu navrhli, že skládku v současné podobě zakonzervují, aby nadále nedocházelo ke kontaminaci horninového prostředí a podzemních vod, ministerstvo ale trvá na pokračování prací i s vědomím, že Aquatest není schopen sudy nikam odvážet. V dohledné době tak ministerstvo od smlouvy pravděpodobně odstoupí pro neplnění závazku a vůči firmě uplatní sankce. Firma Aquatest je v současné době v souvislosti s projektem trestně stíhána, stejně jako její někteří představitelé. Projektový manažer sanace skládky Roman Kříž je již čtvrt roku ve vazbě.
Obec Nelahozeves na jednání ústy místostarosty Zdeňka Schneidera vyzvala ministerstvo, aby věc neodkladně vyřešilo například vypsáním samostatné veřejné zakázky na konzervaci skládky.
Úřady zodpovědné za ochranu životního prostředí se v současné době k žádným aktivním krokům nechystají. Podle vedoucího oddělení ochrany vod České inspekce životního prostředí Robina Náseho musí naléhavost případného zásahu posoudit příslušný vodoprávní úřad, kterým je odbor životního prostředí Městského úřadu Kralupy nad Vltavou. Zdeněk Schneider se ale domnívá, že inspekce by měla dělat víc. „Inspekce pro tyto případy pravomoci má a měla by konat, ale nekoná,“ podotýká místostarosta.
Stejný názor zastává referentka kralupského vodoprávního úřadu Blanka Nedbalová. „V případě styrenů vydala opatření k nápravě přímo inspekce. Jestliže správní orgán vydá rozhodnutí, je povinen vyžadovat jeho plnění,“ podotýká Blanka Nedbalová. Současně upozornila, že její úřad se o zastavení prací na skládce dozvěděl až počátkem letošního roku, ačkoliv práce stojí již rok a půl. „Situací se nadále zabýváme,“ ujišťuje referentka vodoprávního úřadu.
Česká inspekce životního prostředí nařídila provedení sanace již v roce 2003 s lhůtou dokončení do roku 2010. Ačkoliv tato lhůta je k dnešnímu dni překročena o více než 11 let, inspekce realizaci nijak nevymáhá. Podle dřívějšího vyjádření Robina Náseho k tomu nemá k dispozici žádné účinné prostředky.
Na skládce a v jejím okolí provádí Aquatest pravidelný monitoring kvality podzemních vod, výsledky jsou průběžně prezentovány ve čtvrtletních a ročních zprávách. Podle roční zprávy za rok 2021 došlo ke zvýšení koncentrací prakticky všech měřených látek, což sám Aquatest dává do souvislosti s nedostatečným zabezpečením tělesa skládky proti přírodním vlivům. V poslední době došlo například k výrazným nárůstům koncentrací chloridů jak v blízkém okolí skládky, tak ve studni domu čp. 36 (samota u hlavní silnice nedaleko hřiště Viktorie). Podle dřívějších analýz nesouvisí vysoké koncentrace chloridů se skládkou styrenů, ale „spíše“ se sousedním struskovištěm, které není předmětem sanace. Důvod, proč ke skokovému zvýšení koncentrací chloridů došlo zrovna v průběhu roku 2021, není znám.
Obdobně došlo v průběhu posledního roku ke zvýšení koncentrací nepolárních extrahovatelných látek. Stoupají rovněž koncentrace benzenu, etylbenzenu, toluenu a styrenu. Nadlimitní hodnoty však byly naměřeny „pouze“ ve vrtech umístěných v blízkém okolí skládky. Ve dvou studnách v ulici Pod Strání (čp. 138 a 170) a na již zmíněné samotě (čp. 36) jsou podle zprávy za rok 2021 koncentrace „pod mezí stanovitelnosti“.
K navýšení koncentrací došlo i u polycyklických aromatických uhlovodíků, jako je pyren, fenantren či naftalen. Jejich koncentrace ve studnách jsou sice měřitelné, ale limity dle vyhlášky nebyly podle Aquatestu překročeny.
Kauze skládky se věnovala i Česká televize, která v průběhu února natočila v Nelahozevsi reportáž pro investigativní pořad Reportéři ČT. Reportáž měla být původně uvedena 14. března, odvysílání ale bylo od té doby již několikrát odloženo.
(mm)