Státní zástupce stíhá devět lidí a dvě firmy kvůli skládce styrenových smol

Devět lidí a dvě právnické osoby čelí od poloviny ledna trestnímu stíhání v souvislosti s likvidací staré ekologické zátěže – sudů se styrenovými smolami v Nelahozevsi nad Hleďsebským lesem. Státní zástupce je viní z trestných činů obecného ohrožení, podvodu, poškození a ohrožení životního prostředí a porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže. Šest lidí poslal soud do vazby.

Lidé ze sanační firmy jsou trestně stíháni

Likvidaci staré skládky z dob komunismu měla na starosti firma Aquatest, která v roce 2016 vyhrála zakázku vypsanou Ministerstvem financí s nabídkovou cenou 33 milionů korun. Vysoce hořlavé styreny měla odvézt z Nelahozevsi k takzvané termické likvidaci, podle projektu se mělo jednat celkem o 23 tisíc sudů. Podle státního zástupce ale sudy nebyly zlikvidovány tak, jak být měly. Právě firma Aquatest je jednou z trestně stíhaných právnických osob. Druhou je firma Celio, provozovatel stejnojmenné skládky u Litvínova, kam byly podle zjištění České inspekce životního prostředí sudy ve skutečnosti převezeny.

O nálezu sudů s vysoce hořlavými styreny na skládce Celio informoval již v srpnu 2021 Mostecký deník. Podle informací České televize dali tip bývalí zaměstnanci skládky, následně na skládce provedla inspekce neohlášenou kontrolu, po níž rozhodla o omezení provozu skládky, které trvá dodnes.

Vytěžené sudy skončily na jiné skládce

Obviněná firma Aquatest se trestnímu stíhání brání s argumentem, že skládka Celio měla sloužit pouze jako dočasná deponie. „Veškeré odpady s obsahem styrenových smol společnost postupně zpracovává metodou stabilizace na lince na úpravu odpadů na tzv. sludge. Stabilizovaný odpad je odkládán ke zrání a postupně dle kapacity předáván k termickému využití do cementárny, kde dochází při výrobě cementu k ekologickému odstranění sekundárních paliv a odpadů,“ uvádí firma v tiskovém prohlášení. „Od počátku realizace sanačních prací bylo do společnosti Celio dovezeno 3 194 tun odpadu a 1 928 tun odpadu bylo již finálně zpracováno a předáno do cementárny ke konečnému termickému využití,“ upřesnil v tiskovém prohlášení provozovatel skládky.

Podle České inspekce životního prostředí však nebylo se sudy na litvínovské skládce nakládáno správně. Sudy se styrenovými smolami byly přikryty zeminou a dalším materiálem. Podle mluvčího inspekce Jiřího Ovečky by v případě zahoření skládky hrozila exploze, protože materiál v sudech je vysoce hořlavý.

Obchodní ředitel Aquatestu Jan Demský nechtěl nad rámec tiskové zprávy poskytnout žádné další vyjádření. Nebyl ochoten odpovědět ani na otázku, zda mezi vazebně stíhanými je i projektový manažer Aquatestu Roman Kříž, který dosud řídil projekt likvidace nelahozeveské skládky. Mobilní telefon Romana Kříže je již několik týdnů nedostupný, podle Demského je jeho kolega v současné době „mimo“.

Datum likvidace: neznámé

Likvidace skládky začala v srpnu 2019. Aquatest postupně vybíral ze země staré sudy a nákladními automobily je odvážel z Nelahozevsi pryč. Řada sudů byla již ve značném stádiu rozkladu, manipulace s nimi byla podle tehdejších vyjádření Romana Kříže velmi obtížná a chemikálie částečně kontaminovaly okolní půdu, což se projevilo i v nárůstu koncentrace škodlivých látek na měřicích místech v okolí skládky.

Současně vyšlo najevo, že skládka je výrazně hlubší, než bylo uvedeno v projektové dokumentaci. Práce tak byly v polovině roku 2020 zastaveny z důvodu vyčerpání rozpočtu a další rok se čekalo na přepracování projektu. Na jaře 2021 pouze proběhla nezbytná konzervace tělesa skládky a od té doby práce stojí. Ze skládky styrenových smol je v tuto chvíli vytěžena necelá polovina.

Ministerstvo financí jako investor sanace se nyní chystá vyzvat Aquatest k pokračování prací. Podle ředitelky ministerského odboru Realizace ekologických závazků Moniky Zbořilové je projekt již přepracován a má již aktualizované stavební povolení. „Firma bude vyzvána k obnovení prací v průběhu února,“ uvedla Zbořilová.

Zda bude Aquatest v současném personálním oslabení schopen pokračovat, zatím není známo. Jan Demský přislíbil vyjádření později, po uzávěrce zpravodaje. I kdyby ale byly práce obnoveny, pokračovat budou jen do úplného vyčerpání rozpočtu. Pak bude muset ministerstvo vypsat nové výběrové řízení na dokončení prací. Podle Moniky Zbořilové ale bude nejprve nutné aktualizovat analýzu rizik a navazující dokumentaci podle skutečného stavu skládky ke dni ukončení prací. Termín vypsání nového výběrového řízení tak zatím nelze odhadnout.

Vznik skládky a peripetie s ní spojené

Skládka se styrenovými smolami a dalším toxickým odpadem byla provozována v letech 1964–1985, odpady vznikaly při tehdejší výrobě státního podniku Kaučuk Kralupy. V rámci privatizace firmy se pak vlastníkem skládky stala společnost Unipetrol. Část látek ze špatně zabezpečené skládky dlouhá léta uniká do půdy a kontaminuje podzemní vody v okolí, včetně užitkové vody ve studních v ulici Pod Strání. V nich byly v minulosti naměřeny nadlimitní koncentrace fenantrenu, který prokazatelně pochází z této skládky. V posledních letech jsou naměřené hodnoty škodlivých látek ve studních pod zákonným limitem. Nadlimitní hodnoty přetrvávají pouze u chloridů, které ale podle odborníků nemají původ ve skládce styrenů, nýbrž v nedalekém struskovišti, které není předmětem sanace. V blízkosti skládky je však podzemní voda nadále kontaminována. Monitoring podzemních vod probíhá v současné době jednou měsíčně.

Obec Nelahozeves o likvidaci toxické skládky intenzivně usilovala již od roku 2011. Po čtyřech letech tahanic obec uspěla s kasační stížností u Nejvyššího správního soudu, jehož rozsudek donutil příslušné úřady, aby přípravy likvidace skládky urychlily. Obec se následně pokusila vyvolat exekuční řízení vůči Unipetrolu, s návrhem ale neuspěla. Podle právníka obce Lukáše Rothanzla již v současné době obec nemá žádné právní nástroje k urychlení prací. Situace by se podle Rothanzla změnila pouze ve chvíli, kdy by kvůli skládce došlo k vážnému poškození životního prostředí.

(sb, mm)