Kolik zaplatí obec Pohlovi? Nebo Pohl obci?

Listopadové zasedání zastupitelstva přineslo mimo jiné průběžnou zprávu auditu závazků vůči firmě POHL cz za výstavbu kanalizací v Lešanech, Vltavské, Zahradní a Příčné ulici. Audit provádějí na objednávku obce již od roku 2012 advokát Bohumil Petrů a vodohospodář Martin Jakoubek.

Starostka Nelahozevsi Petra Urbanová ve svém obsáhlém vystoupení na zasedání podrobila ostré kritice majitele firmy Petra Pohla a technický dozor staveb, který dle jejího vyjádření prováděl Tomáš Pelc z Kralup nad Vltavou.

Splašková kanalizace v Lešanech: kolik vlastně zbývá zaplatit?

Pohl podle starostky není schopen doložit finanční požadavky, které vůči obci za realizované práce ještě uplatňuje. Nevypořádané závazky se přitom táhnou již od roku 2009, kdy se Pohl ústně dohodl s tehdejším starostou Jaroslavem Otáskem, že zbývající faktury pošle až po zprovoznění IV. etapy Skládky Uhy, z níž bude mít obec nemalé příjmy. Například u splaškové kanalizace v Lešanech, kterou Pohlova firma stavěla v letech 2007–2009, Pohl údajně požadoval ještě v únoru loňského roku dva miliony korun, ale po připomínkách Martina Jakoubka byla požadovaná částka postupně snížena na 1,3 milionu a nakonec dokonce na pouhých 260 tisíc. Martin Jakoubek na listopadovém zasedání v této souvislosti uvedl, že je vystaven velkému tlaku, aby auditní práce neprováděl. Odkud konkrétně tyto tlaky pochází, blíže nespecifikoval.

Starostka zároveň uvedla, že obec nedisponuje dokumentací potřebnou k vyhodnocení skutečně provedených prací – na úřadě chybí stavební deníky, skutečná zaměření staveb, předávací protokoly a další doklady. Na dotaz občanů v diskusi starostka uvedla, že technickým dozorem, který měl veškeré doklady obci předat, byl Tomáš Pelc z firmy LIMEK. Podle starostky mu obec za stavební dozor postupně vyplatila téměř tři miliony korun.

Pelc se však proti kritice starostky ostře ohradil. “Předávací protokoly, stavební deníky, skutečné zaměření stavby – všechno jsem vždy předal. Udivuje mě, že nemají nic.” Současně odmítá i výši částky, kterou měl za stavební dozor dostat. Podle něj obec do této sumy započítala i stavební dozory, které prováděli jiní lidé před jeho příchodem do Nelahozevsi. “Tam je sečteno všechno, přede mnou i se mnou.” Kolik peněz dostal od obce on sám, si už dle svých slov nepamatuje.

Současně Pelc vyjádřil rozhořčení nad tím, že je na veřejném zasedání označován fakticky za hlavního viníka současného stavu, aniž by si obec od něj nechala okolnosti jednotlivých kauz vysvětlit. “S Jakoubkem jsem mluvil naposledy někdy na jaře roku 2012,” upozorňuje dnes Pelc. Od té doby se mu dle jeho slov již nikdo z obce neozval. “Nic špatného jsem nikdy vědomě neudělal.” Pelc na druhou stranu uvedl, že za veškeré práce technického dozoru, které v obci vykonával, je zodpovědný výhradně on sám jako fyzická osoba, byť část těchto prací prováděl pod hlavičkou firmy LIMEK. “LIMEK s tím nemá nic společného.”

Jakékoliv pochybení odmítá i bývalý starosta Jaroslav Otásek. Podle něj byly v roce 2010, kdy úřad předával své nástupkyni Petře Urbanové, všechny doklady na obecním úřadě k dispozici. Starostka si však opakovaně veřejně stěžovala na to, že na úřadě zůstal po jejím předchůdci velký nepořádek a o jednotlivých údajných nevypořádaných závazcích se dozvídala postupně, často od protistran, které začaly dlužné peníze vymáhat – kromě Pohlovy firmy jde například o Anglický Resort. Listopadového zasedání zastupitelstva, kde se problematika projednávala, se sice Jaroslav Otásek ještě naposledy zúčastnil v pozici zastupitele, ale jednání předčasně opustil ještě před projednáváním auditu.

Pelc zároveň upozorňuje, že bez dokladů, které obci údajně chybí, nelze stavby vůbec kolaudovat. Podle něj by všechny doklady kromě obce měl mít i odbor životního prostředí Městského úřadu Kralupy nad Vltavou, který jako speciální stavební úřad pro vodohospodářské stavby všechna díla kolaudoval. Na nepořádek na úřadě, který bývalý starosta údajně zanechal své nástupkyni, tedy podle Pelce nelze svést všechno. “Když jsem dělal nějakou stavbu, tak jsem ji vždy dělal na základě stavebního povolení a končil jsem ji kolaudací.“

Dešťová kanalizace: bez povolení a nedokončená

Jedinou výjimkou je podle Pelce dešťová kanalizace v Lešanech, která začíná v ulici U Dvora – jak upozornila i starostka, tato stavba se realizovala bez stavebního povolení. Podle Pelce se tak ale dělo se souhlasem tehdejšího starosty Jaroslava Otáska a výhradně po obecních pozemcích. Stavební povolení mělo být zajištěno dodatečně, až budou k dispozici souhlasy všech vlastníků. Právě proto se stavba, kterou Pohl realizoval v roce 2008, zastavila v ulici V Loučkách – dál se nedalo pokračovat, protože obec nebyla schopna se s dotčenými vlastníky pozemků dohodnout. K napojení kanalizace na dešťovou stoku v Kralupské ulici, která následně ústí do páteřní hradební štoly, přitom zbývá pouze pár desítek metrů, a zprovoznění této cesty by mohlo podle Martina Jakoubka výrazně pomoci Lešanům, které jsou pravidelně zaplavovány při přívalových deštích. Nedokončenost dešťové kanalizace v těchto místech by podle Jakoubka za určitých okolností mohla ohrozit i statiku budovy základní školy. Starostka však upozornila, že část nedokončené stavby vede i po cizích pozemcích a současné vedení obce se musí vyrovnávat s jejich vlastníky. “Platíme jim statisícová věcná břemena,” říká Petra Urbanová.

Také za dešťovou kanalizaci v Lešanech nejprve Pohl po obci požadoval téměř dva miliony korun. V současné době již údajně nechce nic.

Vltavská-Zahradní-Příčná poprvé…

Dalším pomníčkem Pohlovy stavební firmy je nedokončená tlaková kanalizace ve Vltavské, Zahradní a Příčné ulici, která je sice už čtyři roky “hotová”, ale páteřní řad vede odnikud nikam – nejsou do něj připojeny domy a není připojen na čističku. I zde Pohl požaduje po obci doplatek, který podle předběžné auditní zprávy postupně snížil ze sedmi milionů na šest. Další milion požaduje za přípojky. Předběžná zpráva v této souvislosti také upozorňuje, že některé již vyfakturované práce byly proplaceny dvakrát, ale provedeny byly jen jednou.

“U Vltavské-Zahradní-Příčné jsem nejprve zajišťoval prodloužení stavebního povolení, protože bylo propadlé,” vzpomíná dnes Pelc. Důvodem byla údajně zdlouhavá jednání s Unileverem ohledně napojení kanalizace na místní čistírnu odpadních vod v Zagarolské ulici, která patří k areálu PTZ. Jenže pak Unilever náhle v Nelahozevsi skončil a jednání se zasekla. V té době už byla kanalizace ale rozestavěná a stavba dál pokračovala směrem k čistírně. Pelc tedy podle svých slov tehdejšímu starostovi doporučil, aby se nová kanalizace zaústila do stávající čerpací stanice v Lososnici, která splašky z již odkanalizovaných částí obce odvádí potrubím na dne Vltavy dále do čističky na Strachově. Přitom by se zároveň ke kanalizaci připojila celá Zagarolská s okolními ulicemi a samozřejmě též Lososnice, která, byť se nachází přímo u centrální čerpací stanice, na kanalizaci také zatím čeká. Připravený projekt má jen jeden háček – podle Pelcových výpočtů vyjde na 20 milionů korun. Bývalý starosta chtěl stavbu financovat z příjmů ze Skládky Uhy, její otevření se však oproti původním očekáváním zdrželo.

Současným majitelem rozsáhlého areálu PTZ, k němuž patří čistička odpadních vod, je firma NESALUKA. Jejím jediným současným akcionářem je Tomáš Macura z Horní Suché v Moravskoslezském kraji. Macura nemá žádnou dohledatelnou podnikatelskou minulost a nelze jej nijak kontaktovat. Zda skutečně fakticky podnik ovládá, nelze zjistit. Podle předsedkyně dozorčí rady Agnes Šmýrové je však NESALUKA připravena k dohodě. “S obcí Nelahozeves se jednalo již dvakrát a jsme připraveni na základě smluvní dohody s obcí čističku napojit na kanalizaci pro potřeby obce a s obcí v tomto směru jednat a spolupracovat,” uvedla Šmýrová. Na dotaz ohledně vlastnictví firmy nereagovala. Obec dle dřívějších vyjádření starostky není v této věci rozhodnuta, protože se obává, že by nyní uzavřené dohody nemusely v budoucnu platit – NESALUKA by například mohla skokově zdražit.

…a podruhé

Nedokončená kanalizace však není jediný problém zmiňovaných tří ulic. Všechny tři mají po zbudované (nefunkční) kanalizaci navíc zničené povrchy – silnice i chodníky se na mnoha místech vzduly nebo propadly. Obec dle dřívějšího vyjádření starostky již zničené povrchy u Pohla reklamovala, dodnes však nedošlo k dohodě. Pelc, který byl starostkou označen jako stavební dozor všech Pohlových staveb, však vinu na této části projektu odmítá. Upozorňuje, že jako vodohospodář dozoroval pouze vodohospodářské stavby a do zbytku se nepletl. “Někdo může považovat za chybu, že jsem to nedozoroval až do povrchů,” říká dnes Pelc, současně ale dodává, že celá tato fáze stavby se již realizovala na základě přímé dohody Otáska s Pohlem, bez jeho účasti.

Oprava povrchů stála podle předběžné zprávy auditu téměř sedm milionů korun.

Kdo bude komu platit?

“Provedení auditu čtyři roky po skončení staveb je velice obtížné,” upozorňuje starostka Petra Urbanová. Audit komplikuje skutečnost, že u některých staveb již možná vypršely promlčecí lhůty. Podle advokáta Bohumila Petrů, který byl na listopadovém zasedání přítomen a společně s Martinem Jakoubkem odpovídal na dotazy občanů, je promlčecí lhůta v tomto případě dvousečnou zbraní. Audit pravděpodobně skončí tak, že Pohl bude nadále po obci vymáhat nějaké peníze, ale z druhé strany bude obec žádat po Pohlovi úhradu škod za nedokončené nebo špatně provedené stavby. Jaké bude celkové znaménko vzájemných závazků a pohledávek, zatím nelze říci. Pokud však ani jedna strana závazky vůči protistraně neuzná, skončí věc u soudu, kde mohou obě strany namítnout, že jejich údajný závazek vůči protistraně je už promlčený. Obecná promlčecí lhůta podle zákona jsou čtyři roky, otázkou ovšem je, kdy promlčecí lhůty za jednotlivé závazky začaly běžet. Bohumil Petrů v této souvislosti nabádá k maximální opatrnosti. “Když podáme žalobu, musíme to důkazně udržet, jinak se nám soud vysměje a budeme muset zaplatit náklady řízení,” upozornil advokát.

Jasnější už je ale to, že Pohlova firma už nedodělky v Nelahozevsi nejspíš dodělávat nebude. “Už asi není zájmem obce, aby Pohl tato díla dokončoval,” uvedla k tomu Petra Urbanová. Firma, která by měla kanalizace dokončit, by podle starostky měla být nalezena v soutěži.

Vzájemné vypořádání závazků může zkomplikovat i skutečnost, že Petr Pohl je v současné době podle informací serveru Lidovky.cz obviněn v kauze cinklých losovaček. Podle šéfredaktora Lidovek Radka Kedroně, který se kauze dlouhodobě věnuje, se vyšetřování chýlí ke konci. V korupční kauze Davida Ratha je dále obžalován někdejší vysoký manažer Pohlovy firmy Václav Kovanda, který mj. řídil i veškeré stavební práce v Nelahozevsi. Podle žalobce měl Kovanda předat Kateřině Pancové a Petru Kottovi úplatek 2,8 milionu korun, aby Pohlova firma vyhrála tendr na rekonstrukci hostivického gymnázia. Kovanda vinu popírá.

Čtyři roky starý dluh splacen za měsíc

Obec se v souvislosti s Pohlem dostala v závěru loňského roku do dalších potíží. Týden poté, co starostka zveřejnila třaskavé informace o Pohlově problematické stavební činnosti v Nelahozevsi, začal podnikatel vymáhat okamžité splacení půjčky, kterou obci poskytl již v roce 2009 jako soukromá osoba na překlenutí dočasné finanční tísně obce v souvislosti s financováním spoluúčasti na výstavbě kanalizací. Z původního osmimilionového dluhu splatil tehdejší starosta Jaroslav Otásek v témže roce čtyři miliony, druhá polovina společně s úroky připadla již na jeho nástupkyni Petru Urbanovou. Ta závazek “zdědila” v okamžiku, kdy byl už rok po splatnosti. V průběhu dalších tří let však Pohlovi poslala pouze dva miliony, rychlejší splácení podle starostky rozpočet obce neumožňoval. Podle jejího čerstvého vyjádření na oficiálních stránkách obce (PDF) Pohl o splacení půjčky na sklonku loňského roku “nečekaně požádal” a obec musela rychle jednat, jinak by podnikatel začal dluh vymáhat soudně.

Obec se souhlasem zastupitelstva okamžitě splatila další milion z volných prostředků na účtu a na zbytek si vzala úvěr od České spořitelny ve výši 1,8 milionu korun. Spořitelna podle starostky nabídla obci “asi nejvýhodnější úrok”. Nabídky od jiných bank obec neměla. “Ostatní banky se nestačily ve stanovené lhůtě ozvat,” uvedla k tomu starostka.

(mm)

Poznámka: Tento článek reaguje z větší části na události, které nastaly v závěru loňského roku. Důvodem pozdějšího vydání byla zejména snaha dát prostor všem zainteresovaným stranám. Kontaktován byl i samotný Petr Pohl, na žádost o vyjádření ale nereagoval.