Antimonopolní úřad odpadové smlouvy řešit nebude, obec chystá novou soutěž

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) nevyhověl podnětu sdružení Oživení, aby s obcí Nelahozeves zahájil správní řízení ohledně smluv na svoz a sběr komunálního odpadu. Podle ÚOHS není k zahájení řízení žádný důvod. Obec mezitím přesto zahájila přípravy nové soutěže na svoz odpadu.

Lhůta k prošetření zakázky už vypršela

Občanské sdružení Oživení, které se zabývá mj. transparentností veřejných zakázek, podalo podnět v listopadu loňského roku. Upozorňovalo, že obec v roce 2005 “uzavřela bez jakékoliv soutěže smlouvu na svoz komunálního odpadu” – vycházelo přitom z informací od obce, která v květnu loňského roku sdělila, že žádné informace o soutěži nemá. To však odmítali zastupitelé z volebního období 2002–2006 v čele s bývalým starostou Jaroslavem Otáskem, kteří opakovaně tvrdili, že soutěž v roce 2005 proběhla. Doklady o soutěži se pak v archivu úřadu skutečně našly. Z pěti oslovených odpadových firem podaly nabídku čtyři a vítězem se staly České sběrné suroviny. Závazky ze smlouvy později převzala .A.S.A., která odpad v obci sváží dodnes.

Podle posudku advokáta Bohumila Petrů, který si obec nechala vypracovat, však k porušení zákona přesto patrně došlo, protože soutěž měla být dle tehdy platné legislativy zveřejněna v internetovém věstníku a tam se ji najít nepodařilo.

ÚOHS si u obce vyžádal veškeré podklady k soutěži včetně statistik nákladů na svoz a sběr komunálního odpadu od roku 2005. Obec v reakci úřad upozornila, že soutěž z roku 2005 už nelze zkoumat, protože lhůta na její kontrolu podle tehdy platné legislativy vypršela již v roce 2008. ÚOHS následně v polovině března sdělil, že řízení s obcí Nelahozeves nezahájí. Žádné podrobnější vysvětlení svého postupu antimonopolní úřad nesdělil a na dotazy portálu Nela.cz odmítl odpovědět s tím, že není povinen svůj postup nikomu vysvětlovat.

Není tedy například jasné, proč se ÚOHS odmítl zabývat i tou částí podnětu, v níž Oživení poukazovalo na údajně nezákonný dodatek č. 7, který s firmou .A.S.A. uzavřela již současná starostka Petra Urbanová a v němž se podstatně změnily finanční podmínky za svoz odpadu – podle názoru Oživení i advokáta Bohumila Petrů tím starostka porušila zákon o veřejných zakázkách, protože podstatně změnila podmínky, za nichž odpadová firma zakázku získala.

Dodatkem č. 7 se totiž změnil způsob výpočtu nákladů na svoz popelnic – zatímco předtím obec platila podle počtu vyvezených popelnic, od dubna loňského roku cena závisí na objemu odpadu, který občané do popelnic hodí. Starostka si od toho slibovala úsporu nákladů, neboť v téže době byl zaveden svoz bioodpadu z domácností a starostka předpokládala, že část domovního odpadu se z popelnic na směsný odpad přesune do biopopelnic a obec tak ušetří. Předpoklad se ale zatím nenaplnil. Zatímco do března platila obec za svoz odpadu paušální platbu podle počtu popelnic ve výši 110 tisíc korun měsíčně, od dubna do konce roku platila měsíčně v průměru 111 tisíc korun, tedy prakticky tutéž částku jako předtím. K tomu ještě přibyly náklady na svoz bioodpadu.

Motivace ke třídění zastupitele neoslovila

Starostka proto přišla s návrhem na změnu konstrukce poplatku, který lidé za odpad platí. Dnes je totiž platba paušální na hlavu a lidé nejsou nijak ekonomicky motivováni k tomu, aby lépe třídili a snižovali tak množství směsného odpadu, který končí na skládce. Každá domácnost může dokonce vlastnit více popelnic a přitom platí stále stejně. “V obci jsou stále i dvoučlenné rodiny, které potřebují čtyři popelnice a ten systém není spravedlivý,” upozornila Petra Urbanová na listopadovém zasedání zastupitelstva, kde předložila návrh nové koncepce. Její podstatou je motivování lidi k většímu třídění. Každá domácnost by třídila odpad do pytlů a svozová firma by je svážela přímo od domu stejně jako směsný či biologický odpad. Pytle by se vážily a pomocí čárových kódů by se údaj zapsal k “účtu” domácnosti. Kdo by vytřídil více, platil by za svoz odpadu méně. Místo pytlů by lidé mohli získat na tříděný odpad barevné popelnice s čipem.

Téměř celý systém se dal zavést s pomocí evropské dotace, o níž bylo možné požádat do poloviny prosince na Státním fondu životního prostředí. Odhadované náklady na software na snímání čárových kódů a čipů by podle starostky činily půl milionu korun. Za další půl milion by obec vybavila domácnosti kompostéry, které umožňují zužitkovat biologický odpad mnohem efektivněji než běžný volně ložený kompost. Obec by se na investičních nákladech podílela deseti procenty.

Starostka však v zastupitelstvu narazila, v závěrečném hlasování ji podpořila pouze Eliška Brázdová, všichni ostatní byli proti (Radek Modes v té době ještě nebyl členem zastupitelstva). Důvody pro odmítnutí byly různé. Například Pavel Matoušek se obával, že lidé začnou házet netříděný odpad do cizích popelnic, ačkoliv kouzlo systému spočívá v tom, že lidé jsou odměňováni za větší množství vytříděného odpadu, nikoliv za úsporu směsného odpadu, která je pouze důsledkem kvalitnějšího třídění. Vyhazování odpadu do cizích popelnic by tak nedávalo žádný smysl. Stanislav Kuchta zase poukazoval na složitost svozu tříděného odpadu s ohledem na rozlohu obce. Jaroslav Král se pro změnu obával, že pytle na tříděný odpad, které by lidé museli ve svozovém termínu vytáhnout k silnici (například jednou za dva týdny), by trhali psi a kočky.

Mnohé obce, které podobný systém zavedly, přitom hlásí výrazné finanční úspory – některým obcím se díky motivačnímu faktoru daří snižovat náklady na svoz odpadu až o desítky procent. Tím, že lidé více třídí, končí méně odpadu na skládce a obec ušetří. Za větší množství vytříděného odpadu navíc obec dostává bonusy. Úsporu pak obce promítají i do poplatku pro občany. Některé domácnosti tak platí za odpady až o polovinu méně, někdy dokonce vůbec nic. Zastupitelka Květuše Dittrichová by však ráda snížila poplatek občanům paušálně. “Lidem jsme před referendem slíbili, že by mohli mít odvozy zdarma nebo se slevou,” uvedla zastupitelka na listopadovém zasedání s odkazem na loňské referendum o rozšíření Skládky Uhy, z níž bude mít obec velké příjmy. Podle dobových svědectví hlasovala v referendu část občanů pro rozšíření skládky v domnění, že budou mít svoz odpadů zdarma, podobně jako sousední obec Uhy. Podle Petry Urbanové však žádný takový slib nikdy oficiálně nezazněl. Starostka zároveň upozornila, že skládka tu nebude věčně. “Deset let můžeme mít odpuštěné náklady na odpad a pak se k tomu stejně budeme muset vrátit,” dodala starostka.

Průměrné náklady na svoz a sběr všech odpadů v obci činily v loňském roce zhruba tisíc korun na jednoho obyvatele. Celkem obec vynaložila na odpady téměř dva miliony korun. Náklady každoročně stále vzrůstají, poplatky za sběr a svoz odpadů se přitom již mnoho let nemění, takže podíl občanů na financování odpadového hospodářství obce stále klesá. Například v roce 2006 pokryly poplatky 81 % nákladů na odpady, loni to však již bylo jen 46 %. Starostka Petra Urbanová v roce 2012 navrhla zvýšení základního poplatku ze současných 500 Kč na 600 Kč, ale stejně jako u návrhu na nový systém třídění odpadů ji tehdy podpořila jen Eliška Brázdová. Všichni ostatní zastupitelé byli proti.

Chystá se soutěž

V návaznosti na spor se sdružením Oživení obec začala připravovat veřejnou soutěž, která by narovnala současný problematický stav. Starostka se soutěž rozhodla nakonec vypsat navzdory tomu, že pro její vyhlášení nenašla podporu v zastupitelstvu – zastupitelstvo však k dané věci formálně nepřijalo žádné usnesení, a starostka tak mohla o vypsání soutěže rozhodnout sama i bez souhlasu svých kolegů.

Na konci března vydala obec předběžné oznámení o veřejné zakázce. Samotná soutěž – objemově bezkonkurenčně největší v tomto volebním období – by měla být zahájena v květnu. Vítěz soutěže převezme péči o veškerý komunální odpad v obci. Kromě svozu a sběru všech dosavadních odpadů (směsný odpad, bioodpad, plasty, papír, sklo, nápojové kartony, nebezpečný odpad, velkoobjemový odpad, elektroodpad) by měly být nově zavedeny kontejnery na textil. Starostka také v březnovém zpravodaji uvedla, že svoz bioodpadu by měl být v budoucnu zajišťován celoročně (dnes se biopopelnice svážejí jen ve vegetačním období) a termíny svozu bioodpadu by se měly sjednotit se směsným odpadem. Současně v článku odmítla výtky Oživení, že obec v dané věci nic nečiní. Advokátka za Oživení Petra Bielinová na otázku, zda se sdružení bude ještě Nelahozevsí dále zabývat, neodpověděla.

(mm)