Zámek Nelahozeves

Zámek Nelahozeves je nejvýznamnější stavbou a památkou v Nelahozevsi. Pochází ze 16. století a patří mezi nejkrásnější pozdně renesanční objekty v Čechách. Nachází se v jižní části Nelahozevsi, na skalní výspě mezi Kralupskou ulicí a železniční tratí. Zámek je dominantou obce Nelahozeves zejména při pohledu z druhé strany Vltavy.

Dějiny

Stavbu zámku započal v roce 1553 Florián Gryspek z Gryspachu (1504–1588), osobní tajemník císaře Ferdinanda I., který v roce 1544 od císaře získal Nelahozeves a k ní náležící panství. Plán zámku, který zhotovil architekt Bonifác Wohlmut, byl inspirován sídly italských šlechticů a na jeho návrhu se podílelo několik slavných italských architektů. Zpočátku se uvažovalo o čtyřkřídlém zámku, který by uprostřed skrýval dvůr lemovaný arkádami. Jelikož se ale stavba ukázala být velice nákladnou, došlo k mnoha ústupkům a změnám.

Někdy kolem roku 1558 bylo dokončeno východní křídlo, následovalo severní, které bylo bohatší, a také italský vliv se zde projevil mnohem více. Třetí, nejmladší a zároveň poslední křídlo bylo dokončeno až po smrti Floriána.

Rozestavěný zámek zdědil po svém zesnulém otci Blažej Gryspek z Gryspachu. Pro finanční problémy se rozhodl nepokračovat ve výstavbě čtvrtého křídla. Místo něj postavil na jižní straně provizorní zeď, která zde ovšem zůstala až do současnosti.

Po smrti Blažeje v roce 1620 získala zámek i s okolním panstvím jeho žena Ofka s dcerou Veronikou. Již v roce 1623 ale byly nuceny zámek prodat, aby měly na splacení obrovských dluhů, které po sobě Blažej zanechal. Zámek i s panstvími od nich koupila kněžna Polyxena z Lobkowicz (1566–1642), manželka Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkowicz. Ta zde založila dodnes existující a světově proslulou lobkowiczkou uměleckou sbírku.

Čerstvě nabytý zámek byl za třicetileté války (1618–1648) několikrát vydrancován a vážně poničen rabujícími vojáky. Proto po skončení války započal syn Polyxeny, kníže Václav Eusebius Popel z Lobkowicz (1609–1677), s obnovou zámku a zámek začal využívat pro správu svého rozlehlého panství. Zámek však, přestože měl pro to všechny předpoklady, nikdy nesloužil jako hlavní rodové panství – tím byl Lobkowiczký palác v Praze a později zámek v Roudnici nad Labem. Právě proto je tato větev Lobkowiczů označována jako roudnická.

V průběhu 17.–19. století zámek postupně chátral. V roce 1860 prošel dílčími opravami a následně v roce 1876 navrhl František Riedl plán přestavby zámku v novorenesančním slohu, rekonstrukce se však pro nedostatek financí nikdy neuskutečnila. To umožnilo, že zámek si až do dneška zachoval svou původní historickou podobu.

Na konci 19. století Vilemína (1863–1945) na zámku založila pensionát pro svobodné a ovdovělé šlechtičny, jednalo se o řád sester boží lásky. Vilemína byla posledním členem rodu Lobkowiczů, který na zámku v Nelahozevsi žil. Místem jejího posledního odpočinku se stal hřbitov v Nelahozevsi.

K dalším opravám zámku došlo v letech 1909–1912, kdy byla zachráněna zčásti již značně ohrožená sgrafita, byly obnoveny arkády v severním křídle a upraveny některé interiéry.

V roce 1949 byl zámek s celým inventářem znárodněn. O dva roky později byl zámek slavnostně zpřístupněn veřejnosti u příležitosti 110. výročí narození Antonína Dvořáka. V 60. letech 20. století zde vznikla expozice Středočeské galerie, která se skládala zejména ze slavné roudnické lobkowiczské sbírky.

Zámek byl vrácen do rukou roudnické větve Lobkowiczů v roce 1992, následně prošel dílčí rekonstrukcí. V letech 1997–2007 byla veřejnosti zpřístupněna stálá expozice Umění šesti století představující nejvýznamnější díla lobkowiczkých sbírek. V roce 2007 byly některé z vystavovaných sbírkových předmětů převezeny do Prahy a staly se součástí nově vznikajícího rodinného muzea v Lobkowiczkém paláci na Pražském hradě.

Restitucí připadl zámek Martinu Lobkowiczovi (1928 – 2014), synovi Maxmiliána Ervína Lobkowicze, posledního vlastníka zámku před jeho znárodněním. Protože Martin Lobkowicz žil v USA, o zámek se fakticky staral jeho syn William Lobkowicz (* 1961), který od roku 1991 žije v Čechách. Rodině patří také hrad Střekov, zámek v Roudnici nad Labem a Lobkowiczký palác v areálu Pražského hradu. V Nelahozevsi rodina vlastní kromě zámku i rozsáhlé pozemky a lesy.

Po úmrtí Martina Lobkowicze 4. ledna 2014 bylo zahájeno dědické řízení, které dosud není ukončeno.

Architektura

Zámek Nelahozeves je příkladem italského castella se čtyřmi bastiony a přístupem po kamenném mostě přes příkop. V polovině 16. století, kdy byla stavba zámku započata, byl tento styl považován za velmi moderní. Během následujících staletí prošla zámecká budova pouze drobnými úpravami. Díky tomu si zámek svou podobu zachoval až do dnešní doby.

Na stěnách severního reprezentačního křídla zámku jsou dochována sgrafita, která byla v nedávné době restaurovaná. Znázorňují scény z Bible a antické mytologie.

Ze zámeckých interiérů stojí za zmínku zejména Arkádová hala a Rytířský sál z roku 1564, který prostupuje dvěma patry severovýchodního bastionu a je zdobený freskami zobrazujícími válečné bojovníky v nadživotní velikosti. Stropní dekorace Rytířského sálu ilustrují pět římských ctností dle interpretace Tita Livia. Strop je zdoben motivy z římských dějin a je rozdělen do devíti částí propracovanými štuky s motivy květin a ovoce. Dominantou Rytířského sálu je renesanční pískovcový krb.

Aktivity na zámku

Zámek je celoročně otevřen pro veřejnost.

Stálá zámecká expozice Pohled do šlechtického interiéru rodiny Lobkowiczů (otevřena v roce 2008) je souborem dvanácti dobových pokojů, které detailně ilustrují život vlivné šlechtické rodiny v Čechách v 19. století. Interiéry inspirované dobou 10. knížete z Lobkowicz, Ferdinanda Zdenka (1858–1938), představují pánskou a dámskou ložnici, jídelnu, hudební a kuřácký pokoj, rodinnou kapli a knihovnu, v níž jsou příležitostně vystavovány ukázky vzácných knih a rukopisů z roudnické lobkowiczké knihovny. Tato knihovna čítá 65 tisíc svazků a dnes je spolu s hudebním archivem umístěna v prostorách zámku – jedná se o jednu z nejvýznamnějších soukromých knihoven ve střední Evropě. Veřejnosti však není přístupná.

V roce 2013 byla otevřena nová expozice Život šlechtice od dětských střevíčků, určená pro rodiny s dětmi od 4 do 12 let. Děti absolvují prohlídku v dobových kostýmech. Na prohlídku navazuje kreativní dílnička v jednom ze zámeckých sálů, kde si děti mohou ověřit, co si z prohlídky zapamatovaly.

V přijímacím salónu je vystaven vzácný nábytek zdobený technikou pietra dura společně s obrazy starých mistrů – Jana Brueghela staršího, Petera Paula Rubense, Paola Veronese a Paniniho. Dvě místnosti, dekorované nábytkem z paroží, trofejemi a dalšími předměty, jsou věnovány zbraním a lovu, který byl neodmyslitelnou součástí společenského života šlechty. Poutavé nahlédnutí do každodenního života české šlechty a zámeckého prostředí završuje portrétní galerie členů rodiny od 19. století po současnost.

Vedle expozic pořádá zámek celou řadu akcí pro veřejnost, jako jsou jarní hrnčířské slavnosti, podzimní adventní slavnosti či různá hudební vystoupení.

Zámek se využívá také pro svatební obřady a pro slavnostní vítání nových občánků Nelahozevsi. Ke společenským akcím se využívají zejména prostory Rytířského sálu, Žlutého salónku, Dvořákova sálu a Arkádové haly a pochopitelně zámecké nádvoří a zahrada.

Součástí zámku je i prodejní galerie a zámecká restaurace, vybavená nábytkem v dobovém stylu.

Od roku 2012 se zámek Nelahozeves zúčastňuje celostátní akce Hradozámecká noc. Je též součástí projektu Pohádkové Česko.

Akce na zámku

Kontakt