Zápach v ulici Pod Strání má na svědomí více zdrojů, tvrdí kralupský úřad

Nepříjemný zápach, na nějž si dlouhodobě stěžují obyvatelé ulice Pod Strání, je údajně způsoben kombinací více zdrojů. Vyplývá to z vyjádření referentky odboru životního prostředí kralupského městského úřadu Markéty Homolkové.

„Na základě svědeckých výpovědí a znalosti prostředí bylo shledáno, že zápach je zjevně výsledkem souboru několika činností, mezi něž patří hospodaření soukromého zemědělského subjektu, provoz Skládky Uhy a činnosti spojené s čištěním ropných nádrží společnosti MERO,“ uvedla Markéta Homolková.

Úřad současně požádal občany, aby se v případě dalšího výskytu zápachu obrátili na havarijní telefonní číslo odboru životního prostředí 777 798 220. Číslo by mělo být dostupné nonstop, včetně nocí a víkendů. Podle Blanky Nedbalové z odboru životního prostředí umožní včasné nahlášení zápachu okamžitý příjezd pracovníků na místo. „Zpětně se zdroj zápachu velmi těžko dohledává,“ upozornila Blanka Nedbalová.

Dotčené subjekty ale odmítají, že by právě jejich provozy mohly být zdrojem zápachu. „Lidé uvádějí, že cítí zápach tlejícího masa. Na naši skládku se ale žádné odpady živočišného původu nesmí ukládat,“ podotýká vedoucí Skládky Uhy Vilém Kvapil. „Mám kancelář sto metrů od skládky a většinou žádný zápach necítím. Do ulice Pod Strání je to od skládkového tělesa poměrně velká vzdálenost, případný zápach by se měl rozmělnit,“ domnívá se Kvapil.

Že by zápach mohl pocházet z jejich areálu, odmítá i centrální tankoviště ropy MERO. „V loňském roce prováděla naše společnost rekonstrukci nádrže H06, samotné čištění nádrže probíhalo od 27. března do konce dubna. O této akci byly okolní obce předem informovány. Při odstávce používáme technologie, které významně eliminují zápach. Od té doby v areálu tankoviště v Nelahozevsi neprobíhaly žádné činnosti, při nichž by docházelo k úniku plynných uhlovodíků, jejichž zápach by mohl obyvatele Nelahozevsi obtěžovat,“ uvedla mluvčí společnosti MERO Radomíra Doležalová. V letošním roce MERO čištění žádné nádrže neplánuje.

Soukromý zemědělec Milan Dobrovolný, který hospodaří na polích za Hleďsebským lesem, rovněž vylučuje, že by zápach mohl pocházet z jeho polí. „Nevyrábím bioplyn, nepoužívám digestát. Hnojím pouze umělými hnojivy, která nezapáchají,“ upozorňuje zemědělec.

Jako další možný zdroj zápachu byla označována i nedaleká skládka styrenů. Starou ekologickou zátěž začala předloni na objednávku Ministerstva financí likvidovat firma Aquatest. Zasypaná skládka byla odkryta a sudy se styrenovými smolami firma postupně odvážela pryč. „Tato skládka ale naprosto nemá schopnost zamořit ovzduší v obci,“ vysvětluje projektový manažer firmy Aquatest Roman Kříž. „Skládka trochu zapáchá, jen když je venku pětatřicet a zrovna se dělá s těmi sudy. Když sud při manipulaci vyteče, tak to smrdí v okruhu do dvaceti metrů. O pár desítek metrů dál už nemůžete nic cítit.“ Zástupce Aquatestu současně poukázal na to, že práce byly loni v červnu zastaveny. „Celá skládka je zakrytá a všechny zbývající sudy jsou zakopané pod zemí. Nemá tam co zapáchat.“

Podle bývalého zastupitele Radka Šebesty by se měly úřady podívat i na navážku odpadů do areálu PTZ. Na stejný problém upozorňoval již před delší dobou zastupitel Stanislav Kuchta (KSČM).

Podle důvěryhodného zdroje z kralupského městského úřadu, který si nepřál být jmenován, může být důvodem zápachu ještě něco jiného. „Máme podezření, že někteří obyvatelé ulice Pod Strání obsah svých žump vyvážejí nahoru do lesa, což pak může být zdrojem zápachu v ulici,“ uvedl zdroj.