Obec Nelahozeves získá darem do svého vlastnictví kostel svatého Ondřeje ze 14. století. S přijetím daru souhlasilo zastupitelstvo obce.
Římskokatolická farnost Kralupy nad Vltavou daruje obci kromě samotné budovy kostela a sousední zvonice také příslušný pozemek o celkové výměře 832 m2. Vedení obce má v úmyslu kostel i jeho okolí revitalizovat a celý prostor propojit se sousedním areálem vlakové zastávky, který má v nájmu od Správy železnic a kde bylo letos v létě otevřeno infocentrum.
Předmětem daru je jen samotná nemovitost. Vybavení kostela zůstává v majetku kralupské farnosti. Ve smlouvě, kterou v září schválilo zastupitelstvo, se obec zavazuje chránit sakrální předměty umístěné v interiéru a celkově respektovat posvátný charakter kostela. Farnost má smluvně zajištěno bezplatné užívání kostela pro církevní účely.
Podle starosty Jakuba Bryndy (Pro Nelahozeves) je důležité, že obec bude vlastnit památku, která se nachází v samém centru a je úzce spjata se jménem nelahozeveského rodáka Antonína Dvořáka. Pro svůj návrh získal na zářijovém zasedání dalších šest zastupitelů. „Bude to další ozdoba obce. Je-li možnost to mít v našich rukách, buďme rádi a važme si toho,“ podotknul v diskusi zastupitel Petr Richtrmoc (Pro Nelahozeves). Proti hlasoval pouze Stanislav Lidmaňský (Nelahozeves pro život) a Josef Kukla (KSČM).
Smlouva zatím není platná, v současné době probíhá její schvalování pražským arcibiskupstvím, podle místostarosty Zdeňka Schneidera (Pro Nelahozeves) by však mělo jít jen o formalitu.
Podle ekonoma obce Petera Jaďudě bude kostel vyžadovat opravu v ceně jednoho až jednoho a půl milionu korun, na opravu by ale podle ekonoma mohla obec získat dotaci. „Pokud by obec dar nepřijala, byla by odkázána na opravu kostela ze strany církve. Ekonomika církve se obecně nachází ve svízelném stavu a ani v dalších letech se nebude výrazně zlepšovat. Církev tedy nebude do svých nemovitostí investovat. Pokud by tedy obec dar nepřijala, bude se historické centrum obce rozpadat a postupně zanikne,“ upozornil Peter Jaďuď.
Ekonom zároveň očekává, že kostel by mohl obci přinášet i výnosy, například z pronájmů pro realizaci koncertních vystoupení. Podle starosty Jakuba Bryndy by obec mohla získat za jednu hodinu nájmu kostelních varhan částku 15 tisíc korun. Podle Josefa Kukly to ale není reálné zejména z důvodu blízkosti železniční trati. „Takže hudebníci přestanou hrát, až pojede kolem vlak?“ dotazoval se zastupitel v diskusi. Současně poukázal na očekávané náklady na údržbu, na kterou nelze dotace čerpat.
Kostel je také součástí jednoho z prohlídkových okruhů zámku Nelahozeves, což je podle starosty též potenciál příjmů pro obec. Kralupská farnost dosud za zařazení kostela do prohlídkového okruhu žádné peníze nepožadovala, obec jako nový vlastník to ale hodlá změnit. „Cílem ale není, aby kostel přinášel obci nějaké horentní sumy,“ upozornil starosta.
Sakrální stavba gotického původu je poprvé zmiňována kolem poloviny 14. století, což se časově kryje s prvními písemnými záznamy o obci Nelahozeves jako takové. V 19. století byl kostel upraven do současné novogotické podoby.
V zábradlí kůru stojí varhany z roku 1881 od Karla Sniffnera. V roce 2013 prošly generální opravou. Dalším vzácným vybavením je gotický kamenný nástěnný sanktuář. Hlavní oltář je 18. století a obsahuje obraz, který vyobrazuje sv. Ondřeje. Na stěnách jsou dva náhrobníky z 16. a 17. století. Dále je v kostele rokoková kazatelna a kamenná barokní křtitelnice z 18. století.
Budova je od roku 1958 památkově chráněna. Kromě mší a dalších náboženských obřadů je kostel využíván jen sporadicky. Dříve se zde každoročně konala předvánoční vystoupení dětí ze základní školy, loni však byla tato tradice přerušena a vystoupení bylo přesunuto do blízkého parku. Posledních několik let se zde na Štědrý den koná vystoupení místních hudebníků. Letos v červnu se kostel premiérově stal dějištěm Noci kostelů.
V letošním roce kralupská farnost darovala obci i pozemek hřbitova. Církev si pouze smluvně ošetřila možnost bezplatného užívání dvou hrobových míst, kde jsou pochováni někdejší místní faráři. Obec již předtím za vlastní prostředky opravila hlavní hřbitovní cestu, křížek a bránu, a vysázela zde nové rostliny.
(mm)