Lidem se nelíbí, že mají platit za kanalizaci 10 tisíc

Pokud bydlíte ve Vltavské, Zahradní nebo Příčné ulici, za připojení ke splaškové kanalizaci zaplatíte 10 tisíc korun. Rozhodlo o tom zastupitelstvo na svém posledním zasedání. Vlastníkům domů se ale částka zdá příliš vysoká.

Celkové náklady na připojení jedné nemovitosti k tlakové kanalizaci se odhadují na 80–100 tisíc korun, občané tedy zaplatí jen malý podíl, zbytek půjde z rozpočtu obce. Částka 10 tisíc prošla nejtěsnější možnou většinou – kromě starosty Josefa Kebrleho pro ni hlasovali František Šimek, Olga Riegertová, Ladislav Velič a Václav Turecký. Návrh zastupitele Pavla Matouška na spoluúčast ve výši 5 tisíc korun neprošel – kromě něj pro něj zvedli ruce jen Květuše Dittrichová a místostarosta Josef Kukla. Jiří Kratochvíl se v obou hlasováních zdržel.

Obecní rozpočet na letošní rok počítá ve své příjmové části se spoluúčasti dokonce ve výši 20 tisíc korun za nemovitost. Zastupitelé tak budou muset v rozpočtu najít dodatečných 710 tisíc, aby výpadek na příjmové straně pokryli. To samozřejmě jen za předpokladu, že se ke kanalizaci připojí všech plánovaných 71 nemovitostí.

Rozhodnutí zastupitelstva předcházela dlouhá diskuse. Květuše Dittrichová například upozorňovala, že při výstavbě kanalizace v Lešanech před sedmi lety platili občané za připojení jen pět tisíc. “Jsme jedna obec, tak ať mají všichni stejné podmínky,” prosazovala bývalá místostarostka. Podle starosty Josefa Kebrleho ale nelze tyto dvě lokality srovnávat, protože v Lešanech obec vybudovala přípojky pouze na hranici pozemku (v délce malých jednotek metrů) a zbytek si museli majitelé nemovitostí postavit sami, obvykle s náklady v řádu desítek tisíc korun. V případě lokality Vltavská–Zahradní–Příčná naopak obec vybuduje přípojky až těsně k nemovitosti, kde bude instalováno, rovněž na náklady obce, tlakové čerpadlo. Majitel nemovitosti si na vlastní náklady musí postavit pouze krátký gravitační úsek od domu k čerpadlu.

Obyvatelé severní Nelahozevsi se s rozhodnutím zastupitelstva nechtějí smířit. “Náklady občanů na připojení a provozování jímky budou v mnoha případech vyšší, než měli občané v ostatních částech obce s gravitační kanalizací,” uvádí se v petici, pod kterou připojili své podpisy majitelé drtivé většiny dotčených nemovitostí (text petice zde). Lidé upozorňují zejména na nutnost vybudování elektrické přípojky s vlastním jističem a proudovým chráničem a následně placení elektřiny, kterou čerpadlo spotřebuje. Lidem se nelíbí ani smluvní ošetření provozu čerpadla formou tzv. věcného břemene.

“Obec nám vnutila tlakovou kanalizaci a tím ušetřila značnou finanční částku, oproti gravitační možná jdoucí přes miliony,” říká jeden z autorů petice Zdeněk Blažek. Ten si na postup obce nedávno stěžoval i na stránkách portálu Nela.cz (zde). Zdeněk Blažek doufá, že zastupitelé svůj postoj ještě přehodnotí.

Jako iniciátor petice je uváděno Občanské sdružení za jednotnou Nelahozeves. Uskupení s velmi podobným názvem – Sdružení občanů za jednotnou Nelahozeves – sestavilo v roce 2014 kandidátku do komunálních voleb právě z obyvatel této části obce. Jediným zvoleným zastupitelem za tuto kandidátku je Ladislav Velič, který však paradoxně zvedl ruku pro spoluúčast ve výši 10 tisíc korun. “O žádné petici nic nevím. V rámci kandidátky se vůbec nescházíme,” neskrýval zastupitel překvapení.

Stočné asi paušálem

Nejasnosti zatím panují v otázce stočného. Protože provozovatelem kanalizační soustavy nebudou vodárny, nebude zřejmě možné odvodit výši stočného od vodného, jako je tomu v jiných částech obce. Je tedy pravděpodobné, že stočné bude kalkulováno jako paušální měsíční částka na obyvatele.

Stočné si každopádně nemůže obec stanovit podle svého uvážení. Jde o takzvanou věcně usměrňovanou cenu, do níž si provozovatel může zakalkulovat jen oprávněné náklady a přiměřenou míru zisku. Zda podmínky regulace dodržel, kontrolují finanční úřady.

Náklady na provozování systému ale zatím obec nezná.

Schováváte si účtenky za vyvezení žumpy?

Někteří občané v reakci na schválenou spoluúčast a po prostudování příslušných smluv začali dávat najevo, že se ke kanalizaci vůbec nepřipojí. Zákon sice umožňuje obecnímu úřadu nařídit, aby vlastník svou nemovitost ke kanalizaci připojil, k takovému krajnímu opatření se však obec v tuto chvíli přistoupit nechystá. Starosta ale v minulosti opakovaně avizoval, že se hodlá v budoucnu výrazněji zaměřit na nemovitosti, které se ke kanalizaci nepřipojí. Obec v takovém případě bude po vlastnících patrně požadovat doklad, že se splašků zbavují zákonným způsobem. Podle současné legislativy nemá sice obec právo tyto informace požadovat přímo, může však předat podnět kralupskému vodoprávnímu úřadu a ten již příslušné doklady požadovat může. Důkazní břemeno leží na vlastníkovi nemovitosti – není-li schopen doložit, že žumpu vyváží zákonným způsobem, hrozí mu pokuta až 50 tisíc korun. Zákonný způsob vyvážení lze doložit například předložením účtenky vystavené řidičem fekálního vozu, který má příslušné živnostenské oprávnění k přepravě odpadních vod na čističku. Na pole se splašky vyvážet nesmí. Doklady je vlastník nemovitosti povinen uchovávat tři roky.

Dalším možným řešením je instalace vlastní čističky. Jak ale upozornil starosta, čistička nesmí ústit do dešťové kanalizace, vlastník si musí zajistit vsakování předčištěné vody na vlastním pozemku. “V dešťové kanalizaci není souvislý průtok vody. Voda z domácích čistíren není úplně vyčištěná a ve stokách tak v období sucha zapáchá,” upozornil Josef Kebrle s tím, že obec jako vlastník dešťové kanalizace souhlas s vypouštěním čističek nedá. Způsob provozování čističky opět může zkontrolovat vodoprávní úřad.

Zájem obce o způsob likvidace splašků už pocítili obyvatelé Lešan. Ti loni v létě našli ve schránkách dotazník, v němž se obec dotazovala, jak splašky likvidují, pokud nejsou připojeni ke splaškové kanalizaci. Tu Lešany již od roku 2009 mají, řada nemovitostí k ní ale ani po sedmi letech není připojena.

Nová ulice s Novou Vsí

Teprve postupně si vedení obce ujasnilo, jak provede připojení několika nemovitostí v Nové ulici, jejíž obyvatelé dostávali v uplynulých měsících od samosprávy poněkud rozporuplné informace. Tato ulice totiž spadá pod projekt napojení Miřejovic ke kanalizaci v Nelahozevsi a jeho investorem je Nová Ves. Ta momentálně čeká jen na to, zda jí Ministerstvo životního prostředí přiklepne na projekt dotaci.

Pokud bude dotace přidělena, Nová Ves se k Nelahozevsi připojí právě přes Novou ulici. Přípojky by ale lidem měla postavit obec Nelahozeves a majitelé nemovitostí tak za ně zaplatí výše uvedených 10 tisíc korun. Někteří vlastníci však tvrdí, že mají uzavřeny starší smlouvy, v nichž se přípojky zavazuje postavit Nová Ves. Smlouvy údajně podepsala dnes už bývalá starostka Nové Vsi Jana Uhrová. Současný starosta Martin Exner o nich dle svých slov nic neví. “Evidence smluv se za mé předchůdkyně nevedla. Počítač jsem na úřadě převzal úplně prázdný,” postěžoval si starosta s tím, že je připraven s příslušnými občany Nelahozevsi jednat, pokud se na něj obrátí a smlouvy mu předloží.

Ať už ale přípojku postaví kdokoliv, samotné stočné budou obyvatelé Nové ulice platit Nové Vsi jakožto provozovateli této části páteřní sítě. Kolik to bude, zatím podle starosty Martina Exnera není možné říci. “Stále nejsou ukončena jednání s firmou NESALUKA,” uvádí novoveský starosta jeden z důvodů, proč zatím – stejně jako jeho nelahozeveský protějšek Josef Kebrle – není schopen sdělit ani orientační částku. Firma NESALUKA vlastní areál PTZ a s ním i čističku odpadních vod v Zagarolské ulici, kam se má celá kanalizační soustava napojit.

Kdo přijde na řadu dál?

Lokalita Vltavská–Zahradní–Příčná by měla být podle záměrů samosprávy hotova už letos. Na základě četných dotazů občanů různých částí obce ale zastupitelstvo rámcově stanovilo priority výstavby i pro zbývající části obce.

Jako nejbližší další v pořadí by měla přijít na řadu Nádražní ulice. Její odkanalizování by mělo vyjít na 1,5 milionu korun a dokončeno by mělo být do konce příštího roku.

Na druhém místě je podle usnesení zastupitelstva Zagarolská a okolní ulice. Náklady jsou odhadnuty na 10 milionů. Starosta v tuto chvíli nechce sdělit ani orientační termín, je ale zřejmé, že jde o prioritní projekt, neboť výstavba kanalizace v Zagarolské by umožnila napojení celého systému na čističku na Strachově, čímž by se obec zbavila závislosti na firmě NESALUKA. “Narušilo by se tím monopolní postavení a současně by byla k dispozici záloha pro případ havárie,” uvedl starosta. Pro kanalizaci v Zagarolské už má obec vypracován i projekt z roku 2009, ten však už dnes nesplňuje potřebné projektové standardy a bude se tedy vyrábět znovu.

Ve vzdálenějším horizontu by se pak měla vybudovat kanalizace v ulici Pod Strání a v Podhořanech. Odhadované náklady činí 17 milionů korun. Zatím nejnižší prioritu má dokončení gravitační kanalizace v ulicích Školní a V Závětině. Náklady projektant odhadl na dva miliony korun.

(mm)