Několik set měst a obcí po celé republice 10. března opět vyvěsí na sídla svých úřadů tibetské vlajky. Nelahozeves mezi nimi ale letos nebude.
Pro vyvěšení vlajky na podporu okupovaného Tibetu se v zastupitelstvu Nelahozevsi nenašla dostatečná podpora. Symbolický akt našel na posledním zasedání zastání pouze u starosty Josefa Kebrleho a zastupitelů Pavla Matouška a Ladislava Veliče.
O vyvěšení vlajky mohl rozhodnout starosta sám, když ale zjistil, že část zastupitelů včetně místostarosty Josefa Kukly není z tibetské vlajky na budově úřadu nadšená, nechat o věci hlasovat zastupitelstvo. “Zvítězil jiný názor než můj a já to respektuju,” řekl po zasedání Josef Kebrle. Příští rok se chystá návrh předložit znovu.
Směr diskuse na únorovém zasedání zastupitelstva hned na počátku udal člen komise životního prostředí Petr Novotný. Vyvěšování tibetské vlajky označil za “módní trend” a řečnicky se dotázal, zda Nelahozeves vyvěsí i vlajku Ukrajiny a dalších zemí, v nichž žijí utlačované národy. Jeho názor podpořila i zastupitelka Olga Riegertová. “Utlačovaných názorů je tolik,” povzdechla si. Naopak Pavel Matoušek v diskusi vyjádřil akci podporu. “Ano, je více okupovaných států. Zatím ale nevznikly jiné iniciativy než tato,” konstatoval zastupitel.
Proti vyvěšení vlajky se v hlasování přímo postavila pouze Květuše Dittrichová (KSČM). Zbývající čtyři zastupitelé – Olga Riegertová, Josef Kukla, Václav Turecký a František Šimek – se zdrželi hlasování. Zastupitel Jiří Kratochvíl nebyl na zasedání přítomen, ale ani jeho případný hlas pro vlajku by nestačil, protože pro přijetí usnesení je třeba pěti hlasů.
Historie mezinárodní akce “Vlajka pro Tibet” sahá do 90. let minulého století, kdy si lidé v demokratických zemích začali připomínat výročí povstání Tibeťanů proti čínské okupaci z roku 1959. Vzpoura byla tehdy čínskou komunistickou stranou brutálně potlačena, zahynulo téměř 90 tisíc Tibeťanů a další desítky tisíc jich musely odejít do exilu, včetně samotného dalajlámy. 10. březen je dnes Mezinárodním dnem tibetského povstání a jeho symbolem je právě vyvěšování tibetské vlajky. “Akce se stala jednou z nejvýznamnějších symbolických akcí vyjadřujících podporu ochrany lidských práv nejen Tibeťanů, ale všech obyvatel Číny,” říká koordinátor pořadatelského spolku Lungta Lukáš Eršil.
Odpůrci vyvěšování vlajky naopak varují, že podpora Tibetu poškozuje česko-čínské ekonomické vztahy. Poukazují také na to, že ani před čínskou okupací nebyl Tibet zdaleka demokratický, ale jeho politický systém připomínal spíše feudalismus.
Česká republika se ke kampani připojuje pravidelně od roku 1996. V loňském roce vlajku vyvěsilo 601 obcí, měst, městských částí, magistrátů a krajů. Právě loni se k akci poprvé – a zatím také naposledy – připojila i Nelahozeves, ještě pod vedením Petry Urbanové. Tehdejší zastupitelstvo o vyvěšení vlajky nejednalo.
Ze sousedních obcí pravidelně vyvěšují tibetskou vlajku Kralupy nad Vltavou či Velvary. Po tříleté přestávce vlajku znovu vyvěsí i Veltrusy. I nový veltruský starosta Filip Volák nechal o vyvěšení vlajky rozhodnout zastupitelstvo. To ale na rozdíl od Nelahozevsi vlajku osmi hlasy z jedenácti posvětilo.
(mm, kolejkom)