Starostka chtěla zkontrolovat jídelnu, v zastupitelstvu narazila

Nepoužívá školní jídelna v Nelahozevsi při přípravě obědů příliš mnoho polotovarů a instantních jídel? To chtěla zjistit starostka Petra Urbanová, když v srpnu požádala kontrolní výbor zastupitelstva o provedení kontroly v jídelně. Zastupitelstvo ale její záměr nepodpořilo.

Starostka se obrátila na kontrolní výbor se žádostí o prověření, v jaké míře se ve školní jídelně vaří z instantních jídel a polotovarů. Podnět jí k tomu daly pracovnice obecního úřadu, které letos v létě prováděly kontrolu hospodaření školy a ve školní jídelně se také stravují. Při kontrole dokladů totiž údajně zjistily, že jídelna při vaření “využívá instantní jídla”. Výbor měl zkontrolovat, zda se školní jídelna řídí všemi právními předpisy a případnou “metodikou pro vaření”, a měl také porovnat vaření s okolními zařízeními obdobné velikosti.

Bez souhlasu zastupitelstva to nejde

Starosta podle zákona nemá vůči kontrolnímu výboru žádnou pravomoc, výbor je řízen výhradně zastupitelstvem jako celkem a nesmí dělat nic, co mu neukládá zákon nebo čím ho nepověří zastupitelstvo.

Toho si byla vědoma i ředitelka základní školy Věra Bavorová – když ji totiž předseda kontrolního výboru Pavel Matoušek požádal o poskytnutí podkladů ke kontrole, na oplátku jej požádala o předložení pověření zastupitelstva k provedení kontroly. Pavel Matoušek se tedy následně pokusil souhlas zastupitelstva získat, to se mu ale nepodařilo. Na úterním zasedání, kam byl tento bod narychlo zařazen, dostal jeho návrh podporu jen čtyř zastupitelů – kromě něho a Petry Urbanové pro něj hlasoval jen Stanislav Kuchta a Václav Turecký. K přijetí usnesení je třeba pěti hlasů.

Na otázku, proč se kontrolní výbor pokusil provést kontrolu v jídelně bez mandátu zastupitelstva, Pavel Matoušek neodpověděl a odkázal pouze na své vyjádření na veřejném zasedání. Tam ale tuto okolnost nevysvětlil.

Starostka přesto může kontrolu jídelny snadno zrealizovat, pouze k tomu nemůže využít kontrolní výbor. Kontrolou ale může pověřit například některou pracovnici obecního úřadu.

Způsob hodnocení? Subjektivní pocit

Samotná kontrola měla podle představy Pavla Matouška probíhat tak, že si výbor vyžádá faktury na nákup surovin pro školní jídelnu a z nich pak vypočte procentuální podíl instantních jídel a polotovarů. “Financovali jsme vybavení školní jídelny, očekáváme více než instantní jídla,” vysvětlila starostka svou motivaci. V diskusi zároveň nabídla srovnání s jídelnou kralupské základní školy generála Klapálka, tzv. Kloučkovky, nebo s restaurací hotelu Sport. Tam údajně vaří lépe.

Proti navrženému způsobu kontroly se na zasedání ohradila vedoucí jídelny Zdeňka Štefková. Odmítla, že by její jídelna vařila z instantních jídel, a současně upozornila, že je obtížné definovat, co je vlastně polotovar. Legislativa řešící problematiku potravinářství totiž takový pojem vůbec nezná.

Vedoucí jídelny připustila, že při vaření používá i mražená jídla, například ryby nebo zeleninu značky Bonduelle. Stejnojmenná firma je totiž partnerem projektu Škola plná zdraví, do nějž je zapojena i nelahozeveská školní jídelna, společně s dalšími více než tisíci jídelnami po celé zemi. Cílem projektu je zvýšit ve školních jídelnách kvantitu i kvalitu konzumace zeleniny. Podle Zdeňky Štefkové jde o kvalitní mraženou zeleninu a jejím používáním kuchařky šetří drahocenný čas. V omezených prostorových, personálních i finančních podmínkách totiž vaří denně pro více než 200 strávníků.

Její názor podpořil i zastupitel Radek Modes. Podle jeho názoru se při takovém počtu strávníků bez předvařených nebo předpečených jídel úplně obejít nelze a v moderní gastronomii jde o běžný postup. Používání mražené zeleniny pro vaření předpokládají i výživové normy pro školní stravování. Právě mraženou zeleninu uvedla Petra Urbanová jako příklad polotovaru, který se jí ve spotřebním koši jídelny nelíbí. Podle starostky má mražená zelenina nižší výživovou hodnotu než čerstvá. To ale vedoucí jídelny odmítla.

Za své podřízené se postavila i ředitelka školy Věra Bavorová. Připomněla, že po příchodu Zdeňky Štefkové v roce 2011 došlo k obměně jídelníčku a strava je nyní pestřejší a více orientovaná na zdravý životní styl. “Jsem na tu jídelnu pyšná,” uvedla ředitelka na zasedání. Současně se podivila, že se na ni starostka s připomínkami neobrátila přímo. “Když máte nějaký problém, přijďte za námi,” uzavřela Věra Bavorová.

Požadavek kontrolního výboru se nelíbil ani místostarostovi Josefu Kuklovi. Ten poukázal na skutečnost, že kontrola plánovaná Pavlem Matouškem nemá dopředu jasně vymezený cíl. Josef Kukla tak reagoval na Matouškovo tvrzení, že hodnocení jídelny bude prováděno na základě “subjektivního pocitu” tří členů kontrolního výboru. “Zpráva nesmí být o subjektivních pocitech a dedukcích. Musí tam být jasně stanoven stav požadovaný a stav zjištěný,” konstatoval místostarosta. Podle něj jde navíc o odborný problém, který by neměli posuzovat laici. V podobném duchu se vyjádřila i vedoucí jídelny. “Norma pro školní stravování je tak specifická, že kdo se do toho neponoří, nemůže to pochopit během týdne.” Pavel Matoušek oponoval, že si může ke kontrole přizvat odborníka na danou problematiku, například prostřednictvím poradny Svazu měst a obcí.

Inspekci nikdo neoslovil

Kontroly ve školních jídelnách provádějí hygienické stanice a školní inspekce. Hygienická stanice navštěvuje jídelnu v Nelahozevsi jednou až dvakrát ročně. Kontroly jsou neohlášené a zaměřují se na dodržování hygienických norem například pro přípravu či skladování pokrmů. Nelahozeveská jídelna byla podle protokolů z posledních let hodnocena vždy výborně.

Správnou a vhodnou skladbu a energetickou hodnotu stravy s ohledem na výživové normy pro děti ale kontroluje Česká školní inspekce. Posouzení míry používání instantních jídel a polotovarů by tedy spadalo sem. Kontroly inspekce nejsou časté, každou jídelnu navštíví zpravidla jen jednou za několik let. V Nelahozevsi byla inspekce naposledy v době, kdy jídelnu vedla ještě Alena Kotrčová. Jak potvrdila školní inspektorka Marcela Orthoberová, pod niž nelahozeveská školní jídelna spadá, inspekce je schopna kontrolu provést i na základě podnětu. Z vedení obce se ale na inspekci nikdo neobrátil.

Orthoberová zároveň potvrdila, že vaření s použitím polotovarů je normální a v praxi se bez nich nelze obejít. Podle inspektorky ale samozřejmě záleží na množství. “Nejde o to zda, ale které a kolik,” potvrzuje její slova Eva Šulcová ze Společnosti pro výživu v článku pro časopis Výživa a potraviny. “Zamezovat jejich uplatnění ve školních jídelnách by bylo zpozdilé.” Šulcová dále v textu rozebírá různé druhy polotovarů a vhodnost jejich použití pro školní stravování. Uplatnění polotovarů je podle Šulcové v pořádku například při přípravě bramborových těst, luštěnin nebo ryb a obecně masa. Podobný názor zastává metodička školního stravování Alena Strosserová. Na portálu Jídelny.cz se ve dvoudílném článku podrobně zabývá jednotlivými druhy polotovarů a jejich vhodnosti pro školní stravování (první díl, druhý díl).

Školní jídelna v Nelahozevsi prošla před dvěma lety i hodnocením ze strany samotných dětí. Všechny děti po dobu jednoho měsíce vhazovaly po každém obědě do připravené urny hlasovací lístky, na nichž označily, zda jim daný oběd chutnal nebo ne. V průměru čtyři pětiny dětí tehdy označily jídla v místní jídelně za chutná.

(mm)