Skládka styrenů není ekologickou havárií, tvrdí úřady

Skládka styrenových smol nad lesem Bažantnice nemá charakter ekologické havárie, jak ji setrvale označuje současná samospráva Nelahozevsi. Na březnovém jednání sněmovního výboru pro životní prostředí to konstatoval zástupce Ministerstva životního prostředí (MŽP) Richard Přibyl, jeho slova následně potvrdil i zástupce České inspekce životního prostředí (ČIŽP) Robin Náse. Přítomný místostarosta Nelahozevsi Zdeněk Schneider (Pro Nelahozeves) s tím nesouhlasí, podle jeho názoru skládka vážně poškozuje životní prostředí a potenciálně i zdraví obyvatel. Místostarosta opakovaně žádá její okamžité odstranění. Přestože má spojenkyni v nové mělnické senátorce Jaroslavě Smotlachové (ODS), v úsilí zůstávají zatím takřka osamoceni.

Odstraňování skládky styrenových smol z dob komunismu začalo v roce 2019 na základě veřejné zakázky Ministerstva financí, už o rok později ale byly práce přerušeny – ukázalo se totiž, že rozsah skládky je mnohem větší, než předpokládal projekt. Od té doby sanace stojí. Skládka je vytěžena zhruba ze třetiny, zbylých zhruba 16 tisíc sudů zůstává v zemi.

Ministerstvo financí již po dlouhou dobu provádí pravidelný měsíční monitoring koncentrací škodlivých látek v těsném okolí skládky. Výsledky prokazují setrvalé vysoké překračování limitních koncentrací některých zdraví škodlivých látek, zejména benzenu, etylbenzenu, naftalenu a ropných látek. V některých případech jsou prahové hodnoty překračovány až tisícinásobně. Naměřené hodnoty se dlouhodobě příliš nemění, ke skokovému zvýšení došlo pouze jednorázově před třemi lety.

Nedávno provedená analýza hydrogeologa Petra Dosoudila, který měření prováděl na objednávku obce, navíc prokázala vysoké nadlimitní koncentrace též v lagunách, které se v nezakrytém tělese skládky vytvořily a v nichž se dešťová voda mísí s černou smolou vytékající ze svrchní vrstvy částečně obnažených a zkorodovaných sudů. Zdeněk Schneider opakovaně upozorňuje že těleso zčásti vytěžené skládky včetně lagun není nijak zabezpečeno proti vniknutí, je pouze obehnané páskou.

Pravidelně se měří též koncentrace látek ve třech vybraných studnách v ulicí Pod Strání. Zde monitoring sice poškození vod dosud neprokázal, obec ale nedávno nechala odebrat vzorky vody v celé ulici, přičemž u čtyř z nich byly naměřeny nadlimitní hodnoty látek pocházejících ze skládky, a to do úrovně pětinásobku limitu. Ve všech studnách byly naměřeny též nadlimitní koncentrace chloridových iontů, ty však nepocházejí ze skládky styrenů, ale ze sousedního struskoviště. Obec nyní bude o výsledcích informovat dotčené obyvatele.

Podle zástupců MŽP a ČIŽP tuto situaci přesto nelze označit za ekologickou havárii. „Výsledky monitoringu ukazují, že nedochází k radikálnímu zhoršování stavu oproti dřívějším obdobím,“ tvrdí Richard Přibyl z MŽP. „Překročení indikátorů znečištění automaticky neznamená, že se jedná o havárii, ale že to indikuje stav, který je třeba řešit, je třeba se tím zabývat a my se tím samozřejmě zabýváme,“ upozorňuje zástupce MŽP. Jeho slova potvrzuje i Robin Náse z ČIŽP, který je samosprávou Nelahozevsi opakovaně obviňován z nečinnosti. „Aby bylo možné situaci označit za ekologickou havárii, musí se podle zákona jednat o bezprostřední neodkladné ohrožení. Pokud ale hovoříme o skládce, která je tady od sedmdesátých let, tak o neodkladném ohrožení stěží můžeme mluvit,“ podotýká Náse. Za svého podřízeného se postavil i nově jmenovaný ředitel ČIŽP Petr Bejček, který se společně s dalšími představiteli orgánů ochrany přírody a Ministerstva financí počátkem dubna zúčastnil obhlídky tělesa skládky na místě.

Ministerstvo financí, které za sanaci starých ekologických zátěží zodpovídá, se nyní chystá vypsat veřejnou zakázku na dočasnou konzervaci skládky, což v praxi znamená její zakrytí proti dešti a zabezpečení vstupu. Následně by se měla provést aktualizace analýzy rizika tělesa skládky a podle jejího výsledku by se pak rozhodlo o dalším postupu sanace. Termín vymístění ekologické zátěže nyní ministerstvo odhaduje na pět až sedm let. Obec Nelahozeves se s tím odmítá smířit a konzervaci se snaží zabránit. Nejnověji tak obec napadla závazné stanovisko odboru životního prostředí Městského úřadu Kralupy nad Vltavou, který konzervaci letos v únoru posvětil. Podle obce ale kralupský úřad odborně neposoudil, zda dočasným zakrytím skládky dojde skutečně ke zlepšení současného stavu, což bylo podle obce jeho povinností. Obec v podnětu k přezkumu poukazuje též na dosud platné rozhodnutí ČIŽP z roku 2003, podle nějž měla být skládka odstraněna do konce roku 2010. „Aktuální projekt konzervace je tedy svou podstatou prodloužením protiprávního stavu a s takovým záměrem by souhlas být vysloven neměl,“ tvrdí obec v podnětu, který nyní posuzuje krajský úřad. Jeho rozhodnutí by mělo být k dispozici v průběhu dubna či května.

V loňském roce též místostarosta podal na neznámého pachatele trestní oznámení pro podezření z trestného činu poškozování životního prostředí. Policie ale oznámení odložila a její postup následně potvrdila i státní zástupkyně Lenka Prágerová. „Trestní stíhání by přicházelo v úvahu jen v případě bezprostředního ohrožení životního prostředí, jednání pachatele musí mít zároveň charakter zřejmé bezohlednosti,“ uvedla mělnická státní zástupkyně. Současně znovu poukázala na pravidelná měření, která podle ní žádný výrazný nárůst za poslední roky neprokazují. Policie věc konzultovala i se soudním znalcem v oboru ochrany přírody, který měl rovněž potvrdit, že k ohrožení životního prostředí nedochází a současný stav nelze označit jako havarijní.

Podle hydrogeologa Petra Dosoudila ale skládka představuje významné ohrožení kvality podzemní vody v širším okolí lokality, včetně domovních studní ve směru proudění podzemních vod, což představuje nejen oblast ulice Pod Strání, ale i ulice Zagarolská.

Sněmovní výbor životního prostředí, který o skládce jednal v březnu na popud petice místních obyvatel, sice jednomyslně vyzval všechny orgány, aby sanaci skládky maximálně urychlily, podle místopředsedy výboru a bývalého ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) ale nelze očekávat, že sanace začne v blízké době. „Musíme najít řešení, které je v zákonném rámci, protože ti lidé, kteří rozhodují o jednotlivých krocích, pak samozřejmě také za to rozhodnutí ručí.“

V Nelahozevsi si v posledních měsících v souvislosti se skládkou styrenů takřka podávají dveře různé štáby celostátních televizí. V pondělí 3. dubna byla odvysílána v pořadu Reportéři ČT reportáž Smolné sudy II. Reportáž se primárně týkala již odvezených sudů, které sanační firma Aquatest v letech 2019–2020 nezákonně ukryla na litvínovské skládce Celio, část reportáže se ale dotkla i větší části sudů, které stále zůstávají v Nelahozevsi. Ve středu 5. dubna pak v Nelahozevsi natáčely štáby Novy a Primy, reportéři zavítali též mezi obyvatele ulice Pod Strání. Obě televize pak reportáže odvysílaly téhož večera ve svých hlavních zpravodajských relacích.