Spolek Dvořákova stezka podal na začátku roku námitky do probíhajícího územního řízení projektu Rekonstrukce nelahozeveských tunelů.
Nemáme nic proti vybudování paralelního tunelu do lobečské skály, který má umožnit rychlejší a bezpečnější průjezd vlaků tímto místem. Jsme si vědomi toho, že železnice je nejekologičtějším způsobem dopravy a že modernizace železničních koridorů je ve veřejném zájmu.
Nesouhlasíme ale s necitlivým zásahem do prostředí v katastru obce Nelahozeves, který je navržen jistým „přílepkem“ projektu spočívajícím v přeložce tělesa dráhy v úseku od tunelových portálů k zastávce pod zámkem. Přeložka je především odůvodňována potřebou zrychlení železničního koridoru mezi Prahou a Ústím nad Labem, protože tato část koridoru dosud nebyla modernizována. Projekt nově navrhuje částečné narovnání tří oblouků, což by mělo umožnit jízdu vlaků rychlostí až 150 km/h. Tím by se mělo udávané zrychlení podle oficiálních údajů pohybovat maximálně v desítkách vteřin. Z podkladů projektu však vyplývá, že maximální rychlosti 140 km/h, resp. 150 km/h pro vozidla s naklápěcí skříní (Pendolino), by dokázalo dosáhnout pouze několik dálkových rychlíkových vlaků, které tvoří necelou třetinu všech vlaků převážně regionální a nákladní dopravy. Rychlá dálková doprava má být však přesunuta na nově realizovanou vysokorychlostní železnici RS4, která rovněž povede do Ústí nad Labem a měla by být zprovozněna cca osm let po dokončení modernizace této trati.
Pro pár desítek vteřin zrychlení vlaků má ale navždy padnout několik tisíc stromů na Dvořákově stezce, což způsobí nevratnou devastaci této přírodní stezky, která poskytuje příjemné prostředí lidem i zvířatům. Ekosystém tohoto místa bude navždy zničen.
Stromy na tomto místě už nikdy nevyrostou, protože nemají kde. Dráha se má posunout o několik metrů blíže k řece. V důsledku se musí posunout i cesta vedle kolejí, a to právě do míst, kde nyní rostou stromy, poskytující lidem i místním živočichům potřebný stín a přirozeně oddělující stezku od řeky.
Bude-li projekt realizován podle plánů Správy železnic, stezku bude od řeky nově oddělovat zábradlí. Pro zeleň zde nezbude žádný prostor. Zanikne unikátní ekosystém, který se zde přirozeně tvořil desítky let a který poskytuje útočiště mimo jiné několika zvláště chráněným druhům živočichů – netopýrům, roháčům, ještěrkám, užovkám, čmelákům, slepýšům, ledňáčkům, veverkám, slavíkům či několika druhům bezobratlých.
Životní prostor ale neukrajujeme jen vzácným a chráněným druhům, ale v konečném důsledku i sami sobě. Kácením stromů bez náhrady se připravujeme o přirozené pohlcovače CO2 a nenahraditelné zdroje kyslíku. Jen pro představu: Jeden vzrostlý strom vyprodukuje za vegetační období tolik kyslíku, kolik stačí pro deset lidí na celý rok, a při fotosyntéze zlikviduje stejné množství CO2. V průměru ochladí místní prostředí až o 3 °C, zvlhčí vzduch odparem vody v objemu až 400 litrů denně. Neuváženým kácením stromů si v důsledku podřezáváme větev pod vlastními životy.
Představíme-li si pohled na Dvořákovu stezku z druhé strany řeky (od Strachova), uvidíme namísto dosavadní vegetace, za níž se jen občas mihne projíždějící vlak, dlouhý pás několikametrové zářící betonové zdi. Ani fotorám naproti zámku už pak nebude pro řadu turistů tak atraktivní jako dnes – kdo by se chtěl fotit před betonovou zdí?
Toto vše nenávratně ztratíme, aby vlaky dojely z Prahy do Ústí nad Labem o několik sekund rychleji.
Znovu si to zopakujme: Tisíce stromů půjdou k zemi bez náhrady. Už je nikdo znovu nezasadí a samy rozhodně nevyrostou, protože nemají kde. Městský úřad Kralupy nad Vltavou ve svém rozhodnutí nařídil namísto 3 283 pokácených stromů vysázet pouhých 210 nových. Obecní úřad Nelahozeves nenařídil náhradní výsadbu vůbec. To v praxi znamená, že za každých 16 pokácených vzrostlých stromů zasadí Správa železnic jeden nový malý stromek. A navíc to ani nebude na Dvořákově stezce.
Výhledově po této velmi draze modernizované části trati budou jezdit pouze nákladní a regionální zastávkové vlaky, které potenciál zrychlení trati vůbec nevyužijí. Takže tisíce stromů bez náhrady padnou, aby vlaky jezdily stejně rychle jako dnes.
Květoslava Davidová
Spolek Dvořákova stezka
Skládka styrenů není ekologickou havárií, tvrdí úřady 
Cyklohráček bude letos jezdit mimořádně přes Nelahozeves 
Nové Ouholice by se měly otevřít na konci května 
Stavba chodníku v Lešanech je přerušená, chybí stavební povolení 
Most v Lososnici je stále v havarijním stavu, i když zákazové značky zmizely 
Správa železnic vykácela pás zeleně v Kralupské ulici. Je to teď nebezpečné, varuje dopravní expertka
Jaké tisíce stromů půjdou k zemi. To je nesmysl, asi by bylo potřeba se po stezce projít a ty stromy spočítat 😀 Ona ta Dvořákova stezka není žádný zázrak, stačí se tam projít a podívat.
A prochází se vám tam dobře v létě ve stínu těch stromů? Příjemně vás kryjí před pražícím sluncem i před silným větrem, viďte? Nikdo nemluví o zázraku, kromě vás. Jde o to, že stromy jsou plícemi města. Zbavte zeleně příměstskou zástavbu, města, a jejich okolí, a život tam bude nesnesitelný. Kdo a k čemu potřebuje v tomto místě rychlodráhu? Ptám se: k čemu? Komu se vyplatí? Kdo se po ní poptává? Je opravdu důležitější rychlodráha na tomto malém úseku, než desítky! vzrostlých stromů? Víte podle čeho se pozná, jestli žijeme v kulturní zemi? Třeba právě podle toho, jak se chováme k zeleni v krajině a městech, jak hospodaříme se zelení. Podívejte se do zahraničí na západ od nás. Tam se nezbavují jen tak pro nic za nic své zeleně a nekácejí stromy kvůli nějakým privátním ekonomickým zájmům.