Zlom v územním řízení na tunely: Nelahozeves odmítá přeložku dráhy a žádá přepracování projektu

Více než půl roku žádají obyvatelé Dvořákovy stezky vedení obce Nelahozeves, aby se svou vahou zasadilo o zastavení projektu přeložky nelahozeveské dráhy. Připravované posunutí trati blíže k řece by si vynutilo přeložení ulice Dvořákova stezka, zbourání několika domů a rozsáhlé kácení stromů na stejnojmenné pěší stezce do Kralup nad Vltavou. Z dosavadních vyjádření starosty Jakuba Bryndy (Pro Nelahozeves) se zdálo, že obec jejich hlasy nevyslyší. Nakonec je ale vše jinak. Nelahozeves počátkem ledna odeslala v územním řízení sadu námitek, mezi nimiž je i rozsáhlá výhrada právě k přeložce dráhy. „Je žádoucí, aby projekt byl přepracován tak, aby byly respektovány možnosti dané územními poměry a zástavbou a byl tak minimalizován neadekvátní dopad na zábor pozemků a demolici objektů kolem Dvořákovy stezky,“ uvádí se v dokumentu.

Územní řízení vede středočeský krajský úřad, předmětem projektu je vybudování nového paralelního tunelu do lobečské skály a kompletní rekonstrukce trati od tunelů až po zastávku Nelahozeves-zámek.

Obec zpochybňuje jeden z hlavních cílů plánované přeložky trati, kterým má být zvýšení traťové rychlosti v úseku pod zámkem ze současných 90 km/h až na 150 km/h. Podle vyjádření obce by mělo stačit navýšení na 120 km/h, což by bylo realizovatelné ve stávající trajektorii trati. Navýšení na 150 km/h nemá podle obce téměř žádný praktický význam, neboť by zkrátilo dobu jízdy jen o několik sekund. Navýšení by navíc bylo využitelné jen pro vlaky, které v Nelahozevsi nezastavují. Obec současně poukazuje na plánované budování zcela nové paralelní vysokorychlostní trati Praha–Ústí nad Labem, která by měla být vedena východněji (podél dálnice D8) a na níž by měla být přesunuta rychlá dálková doprava.

Obec upozorňuje i na skutečnost, že hluková studie přiložená k záměru vychází z rychlostí vlaků 90 km/h. Nelahozeves tak žádá její úplné přepracování a současně požaduje navržení odpovídajících antivibračních opatření zejména kvůli objektu penzionu Marina Vltava, který by se v případě posunu dráhy ocitnul pouhé čtyři metry od koleje.

Námitky za obec vypracoval advokát Lukáš Rothanzl. Autorem klíčové části dokumentu je ale dopravní expert Martin Leso, který na údajnou zbytečnost přemisťování trati upozorňuje dlouhodobě. Starosta Jakub Brynda s ním navázal spolupráci na doporučení spolumajitelky Mariny Vltava Květoslavy Davidové. Právě v areálu Mariny se nachází jeden z objektů, který je podle projektové dokumentace určen k demolici.

Obec v této souvislosti upozorňuje i na rozpory dokumentace pro územní řízení se čtyři roky starou dokumentací pro posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). Dokumentace EIA se totiž soustředila spíše na samotný nový tunel a přeložkou trati se podrobněji nezabývala. Také počet objektů určených k demolici byl původně menší. Podle stanoviska obce musí být ale oba dokumenty v základních parametrech v souladu. „Jsou navrženy mnohem výraznější zásahy do krajinného rázu mající sociální a ekonomické důsledky, které nebyly doposud hodnoceny,“ upozorňuje obec.

V další části obec rozporuje plánované navýšení nivelety trati, v některých místech až o 80 centimetrů, což by v kombinaci s protihlukovými zábranami o výšce 1,2 metru vytvořilo vizuální překážku o výšce až dva metry nad současnou úrovní kolejí. Obec v tom spatřuje rozpor se svým územním plánem a navíc požaduje vysvětlení, proč má být trať vůbec navyšována. V některých místech navíc dokumentace Správy železnic stále předpokládá protihlukové stěny o výšce až 2,5 metru.

Maximální výška protihlukových stěn 1,2 metru byla do územním plánu Nelahozevsi zanesena na požadavek památkářů, kteří chtěli chránit pohledovou „kvalitu“ v ochranném pásmu zámku. „Pokud není možné dodržet hygienické limity s takovými protihlukovými stěnami, které by byly v souladu s územním plánem obce, znamená to neproveditelnost záměru, a nikoli možnost odchýlit se od závazné regulace územního plánu obce,“ uvádí se v námitkách.

Obec též odmítá plánované rozsáhlé kácení na Dvořákově stezce. „Úsek tratě bude zcela odkryt bez jakékoliv vegetace a v tomto úseku bude viditelná místy až 7 metrů vysoká opěrná zeď. S ohledem na zachování krajinného rázu je nutné požadovat, aby byla zachována stávající výsadba nebo realizována nová výsadba zeleně v úseku Dvořákovy stezky,“ požaduje obec. Touto námitkou jde přitom přímo proti vlastnímu obecnímu úřadu, který již loni v létě kácení povolil a na rozdíl od sousedních Kralup nad Vltavou nenařídil ani náhradní výsadbu.

V další části dokumentu obec upozorňuje na nedostatečné řešení ochrany hradební štoly, která zajišťuje odvodnění celé jižní části Nelahozevsi a její trasa křižuje trať. Nelahozeves též odmítá plánované ubourání výklenku drážní budovy, v níž bylo v loňském roce otevřeno infocentrum. Obec mimo jiné požaduje i vybudování nového podchodu přímo v prostoru zastávky.

Námitky v uplynulých týdnech podala i celá řada dalších účastníků řízení. Mezi nimi byl i spolek Dvořákova stezka, který byl založen právě v souvislosti s připravovaným záměrem. Podle předsedy spolku Jiřího Kůtka se námitky týkaly zejména pěší části Dvořákovy stezky a plánovaného vykácení části jejího úseku. Petici na ochranu stezky podepsalo v uplynulých měsících téměř 2,5 tisíce lidí. Spolek upozornil též na přítomnost chráněných živočichů v této oblasti, narušení krajinného rázu či nesoulad s územním plánem obce.

(mm)