V září se otevřou dvě první třídy, k zápisu může přijít až 48 dětí

Až do minulého školního roku měla místní základní škola vždy nejméně dvě třídy spojené dohromady. Letos to už neplatí a příští rok možná nastane nový mezník: historicky poprvé se v Nelahozevsi otevřou první A a první B.

K lednovému zápisu do první třídy by se podle odhadů vedení obce a školy mohlo premiérově dostavit až 48 budoucích prvňáčků. Jedná se o důsledek skokového nárůstu počtu obyvatel způsobený zejména developerskou, ale částečně i individuální výstavbou v obci.

V jedné třídě může být ale nejvýše 30 žáků, pro výuku cizích jazyků dokonce ještě o šest méně. Pokud se tedy odhad potvrdí, otevře škola od září 2016 dvě první třídy. O tomto úmyslu informoval na posledním prosincovém zasedání starosta Josef Kebrle.

Otevření dvou prvních tříd přinese škole další organizační potíže, protože i poslední ze tří současných družin se bude muset změnit na kmenovou učebnu. Vždy po skončení vyučování učitelky a vychovatelky přestěhují lavice a židle, aby uvolnily místo družině. A po ukončení družiny zase obráceně. Každý den dvakrát, zatím ve dvou a od příštího roku již ve třech učebnách.

Pro novou třídu bude třeba přijmout i další učitelku. V posledních letech se pedagogický sbor rozšiřuje prakticky každoročně a ve stísněné sborovně spojené s kuchyňkou už není místo.

I proto ředitelka školy Věra Bavorová souhlasila s dalším zvyšováním počtu žáků jen “se zatnutými zuby” a pod podmínkou, že obec jako zřizovatel školy problém nejpozději do roka vyřeší. Vedení obce má v úmyslu vybudovat nové prostory v novém podlaží nad současnou školní jídelnou, projekt se ale zasekl kvůli nezbytným sanačním pracím v přízemí. Budova totiž není staticky dobře zabezpečená a nové patro by neunesla. Zdivo je oslabené z důvodu dlouhodobého podmáčení základů dešťovou vodou, která nebyla od objektu správně či spíše vůbec odváděná. Problémy způsobují i dveře a okna v těsné blízkosti rohů.

Oprava bude spočívat v rozšíření základů nosných zdí, “sešití” všech trhlin nerezovými výztužemi a zesílení meziokenních pilířů. Zazdí se také malé dveře vedle zadního vchodu do budovy, které se dlouhodobě nepoužívají, a ve stravovací místnosti ubude jedno okno. Zazdí se i okénka na toaletách. Sanace by měla být podle současných plánů hotova do jara příštího roku a vyjít má zhruba na milion korun. První, menší část opravy zadá obec bez soutěže firmě MAKRA, jejímž majitelem je člen zastupitelstva Jiří Kratochvíl. Podle starosty je to nezbytné, neboť stav budovy vyžaduje rychlý zásah. “Je třeba urychleně opravit alespoň dva rohy, které se již rozpadají.” Na druhou, hlavní část sanace již má být vypsána soutěž.

Na samotnou dostavbu patra je pak v rozpočtu na příští rok vyhrazeno dalších sedm milionů korun. Až 85 procent této částky by ale mohla pokrýt dotace Ministerstva školství. Nedávno vyhlášený dotační titul ministerstva slouží právě k rozšiřování kapacit základních škol. Podmínkou ale je, že v nových prostorách musí být umístěny kmenové učebny. Záměr starosty a ředitelky školy, že se do nového patra nad jídelnou přestěhují družiny, by tak vzal za své. Družiny by musely zůstat v hlavní budově školy a v patře nad jídelnou by se žáci učili. Ředitelka školy je na tuto variantu dle svých slov připravena.

Termín dokončení výstavby nových učeben zatím není znám, starosta ale naznačil, že by chtěl vše stihnout do konce příštího kalendářního roku. Současný časový harmonogram výstavby počítá s tím, že hrubá stavba by měla být vybudována v průběhu letních prázdnin, na podzim by se pak provedly potřebné dokončovací práce. Dva prázdninové měsíce na hrubou stavbu ale nejspíš nebudou stačit a podle starosty tak nelze vyloučit, že kuchyně i jídelna budou uzavřeny již počátkem června. Kde se bude v posledních týdnech školního roku vařit a kde se budou děti stravovat, zatím není známo. V úvahu přichází i prodloužení letních prázdnin.

Obec dříve zvažovala i možnost odkoupení budovy v sousedství jídelny, kde dříve bývala prodejna potravin, drogerie a masna. Ta je již několik let na prodej, v současnosti za cenu 3,5 milionu korun. Jak se ale nechal slyšet místostarosta Josef Kukla, jednalo by se zřejmě o nejdražší pozemek ve střední Evropě – při výměře budovy 338 m² by metr čtvereční vyšel na více než 10 tisíc korun, k tomu by ještě přibyly náklady na demolici současného prázdného objektu. Odkoupení budovy odmítá i starosta Josef Kebrle s tím, že by šlo o velmi nehospodárný způsob zacházení s veřejnými prostředky.

(mm)