Hasiči nacvičovali hašení požáru v areálu MERO. Varovnou sirénu slyšela jen půlka obce

Rozsáhlé cvičení v areálu centrálního tankoviště MERO v Nelahozevsi, které se uskutečnilo před dvěma týdny, potvrdilo připravenost záchranného systému i na větší havárii ropného zásobníku. Při cvičení se testovaly také sirény, v Nelahozevsi byly slyšet ale jen v severní části obce.

Mezi hlavní druhy ohrožení areálu centrálního tankoviště patří bezpochyby požár. Riziko požáru je minimalizováno instalacemi automatických hasebních prostředků a chladicím systémem nádrží. Spouštění těchto zařízení provede v případě potřeby automaticky systém elektrické požární signalizace nebo systém detekce hořlavých par a plynů. Tyto systémy současně automaticky vyšlou v případě potřeby signál hasičům. Ti mají přímo v areálu k dispozici vodu na kontinuální hašení po dobu 13 hodin. Pokud by navíc z důvodu požáru nebo jakékoliv jiné příčiny došlo k narušení těsnění nádrže, je nádrž vybavena ochrannou jímkou, která je schopna zachytit veškerou skladovanou ropu z dané nádrže.

Ani velmi rozsáhlý požár by se neměl rozšířit mimo samotné hranice areálu. Je to dáno zejména tím, že tankoviště se nachází zhruba 15 metrů pod úrovní okolního terénu, ve vytěžené pískovně, a je tak od okolí odděleno valem. Možné ohrožení obyvatel v severní Nelahozevsi je tak zcela zanedbatelné, a lidem nehrozí ani nebezpečí tepelné radiace z případného požáru. (Tomuto tématu jsme se věnovali též v článku Co když spadne letadlo na ropný zásobník?)

Právě na možný požár ropné nádrže se zaměřilo cvičení, které v areálu MERO uskutečnil 24. září Hasičský záchranný sbor Středočeského kraje. Simulovalo se potopení ocelové plovoucí střechy největší ropné nádrže následované zásahem bleskem. Jedná se o zcela krajní scénář, protože za normálních okolností by v případě úderu bleskem měla střecha zabránit rozšíření požáru na celou plochu zásobníku. Případný požár by vznikl pouze po obvodu a automatické hasební prostředky by jej měly zlikvidovat do tří minut.

Zásahu se zúčastnilo padesát hasičů z deseti hasičských sborů. Podobná cvičení se provádějí jednou za sedm let a vždy se při nich testují nejúčinnější hasební systémy. Požár tohoto typu totiž běžnými hasebními prostředky prakticky nelze zvládnout, například plameny mohou sahat až do výšky 100 metrů. Letos si hasiči si při zásahu vyzkoušeli dvě nová hasicí zařízení Ambassador americké výroby, která jsou určena speciálně pro požáry v rafinériích a podobných zařízeních. Jedním z nich disponují hasiči v kralupském Synthosu, druhé se nachází na základně mělnických hasičů. S pomocí této techniky, která je schopna dodávat na požár 23 tisíc litrů vody za minutu, jsou hasiči schopni uhasit i extrémně zasaženou nádrž do půl hodiny.

Přímo v areálu MERO sledovali počínání hasičů i starosta Kralup nad Vltavou Petr Holeček a místostarosta Nelahozevsi Josef Kukla.

Sbor dobrovolných hasičů Nelahozeves se zásahu nezúčastnil. Podle velitele Jana Gregora šlo o cvičení pouze pro profesionální hasiče.

Součástí cvičení bylo i vyslání poplašného signálu do okolních obcí. Sirény se ve středu ráno rozezněly kromě Nelahozevsi i v Uhách, Sazené a Nové Vsi, do jejichž katastrů zasahuje vnější bezpečnostní hranice areálu MERO.

V Nelahozevsi se nacházejí dvě sirény, obě jsou napojené na tzv. jednotný systém varování a vyrozumění, který provozuje Hasičský záchranný sbor České republiky. Sirény tedy mohou být spuštěny na dálku, konkrétně z operačního střediska v Kladně. Pokyn ke spuštění sirén vydává obvykle velitel zásahu, což je zpravidla hasič.

První siréna je umístěna na střeše nádražní budovy železniční stanice Nelahozeves. Jedná se o takzvanou rotační sirénu, která je sice schopna vydat varovný signál, ale nelze přes ni reprodukovat mluvené slovo. Tato siréna při cvičení zafungovala, táhlý zvuk se obyvatelům Podhořan a Hleďsebe ozval přesně v 8.52 hodin.

Druhá siréna se nachází na střeše budovy obecního úřadu. Jde o modernější, takzvanou elektronickou sirénu, u které lze varovný signál doplnit i mluveným slovem. Tuto sirénu je možné spustit i přímo z kanceláře obecního úřadu. Při cvičení se ale ukázalo, že nefunguje. Místostarosta Josef Kukla nefunkčnost jižní sirény potvrdil s tím, že oprava by měla být provedena nejpozději příští týden.

Ani v případě funkčnosti obou sirén by ale část občanů varování nemohla slyšet. Do Lešan už totiž signál sirén nedosáhne.

Vedle toho funguje v obci služba SMS InfoKanál. Každému, kdo se do aplikace zaregistruje, obec může posílat SMS zprávy s důležitými informacemi. Systém provozovaný od roku 2012 se využívá například na hlášení různých výpadků sítí a významně se osvědčil při loňských povodních, kdy touto cestou občané dostávali aktuální informace o povodňové situaci a záchranných pracích.

Jak ale upozornil Roman Veltruský z mělnického hasičského záchranného sboru, SMS InfoKanál hasiči nemohou přímo ovládat – mohou ale požádat starostu, aby přes službu něco zveřejnil, což se stalo i v případě cvičení MERO. “V zájmu občana by mělo být, aby poskytl telefonní číslo obecnímu úřadu a včas tak mohl obdržet důležité informace,” uzavřel Veltruský.

Ve volební kampani před letošními komunálními volbami zazněla i myšlenka vybudování obecního rozhlasu.

Zkoušky sirén se provádějí každou první středu v měsíci vždy v poledne. Jedná se o táhlý, 140 vteřin trvající tón o frekvenci 400 Hz. V případě skutečného poplachu by byl místo stálého tónu vysílán kolísavý zvuk o hladinách 400 a 180 Hz, viz následující ukázka:

{mp3}a15/23/sirena{/mp3}

Reportáž kralupské televize ze cvičení

{youtube}LPScXHK3nN0{/youtube}

Reportáž serveru Požáry.cz

{youtube}NnUtswnPJ8A{/youtube}

(mm, kolejkom)