Většina peněz ze IV. etapy patří Uhům, tvrdí krajský úřad

Do třaskavé kauzy o rozdělení příjmů ze Skládky Uhy mezi Nelahozeves a Uhy vstoupil Krajský úřad Středočeského kraje. Podle jeho názoru Nelahozevsi patří jen zhruba čtvrtina vybraných poplatků – zbytek by měl nadále putovat do rozpočtu obce Uhy. Nelahozeves se hodlá tomuto výkladu bránit, v krajním případě i soudní cestou.

O poměru rozdělení poplatku podle krajského úřadu rozhoduje celá plocha skládky, včetně již uzavřených etap na území obce Uhy – všechny etapy totiž tvoří jeden celek s názvem “Regionální skládka Uhy – skládka TKO”. Integrované povolení, které vydává právě krajský úřad, pouze postupně pomocí dodatků rozšiřuje rozsah skládky o další etapy. “Z integrovaného povolení je zřejmé, že se jedná stále o jedno zařízení,” uvádí se v dokumentu, který si vyžádala odpadová firma .A.S.A. poté, co ji k tomu nepřímo vyzvala obec Nelahozeves prostřednictvím advokátní kanceláře KVB.

První peníze za červnové skládkování musí .A.S.A. poslat do konce srpna. Zda se bude čerstvým stanoviskem kraje řídit, zatím není jisté, podle regionálního vedoucího obchodu Libora Luňáčka ale nejspíš odpadové firmě nic jiného nezbude. To by pro Nelahozeves znamenalo velký propad příjmů oproti původním očekáváním. Z přibližně 50 milionů korun, které by poplatky mohly podle dostupných odhadů vynést v roce 2015, by do rozpočtu Nelahozevsi připutovalo jen necelých 13 milionů korun, protože staré části skládky na území Uh představují tři čtvrtiny celkové plochy areálu.  Před loňským referendem o výstavbě skládky na území obce přitom starostka Nelahozevsi Petra Urbanová společně s vodohospodářem Martinem Jakoubkem avizovali příjmy pro Nelahozeves ve výši téměř 100 milionů ročně (zde a zde). Poměr by se začal pomalu měnit ve prospěch Nelahozevsi teprve otevíráním dalších sektorů, k prvnímu takovému rozšíření by mohlo dojít v průběhu roku 2016. Za celou životnost skládky by se peníze mezi obě obce rozdělily zhruba půl na půl.

Aniž by se zastupitelé mohli v klidu se zásadním stanoviskem kraje seznámit, na čtvrtečním narychlo svolaném zasedání se usnesli, že chtějí poplatek celý a v krajním případě jej podle přijatého usnesení má obec vymáhat i soudní cestou. V první instanci bude rozhodovat právě kraj. Pokud obci nevyhoví, věc poputuje na Ministerstvo životního prostředí. Právník ministerstva Antonín Frič nechtěl stanovisko resortu předjímat, z jeho vyjádření ale vyplývá, že se současným postojem krajského úřadu souhlasí. “Už jsme v podobných věcech rozhodovali několikrát,” konstatoval Frič. “Máme potvrzeno i rozsudkem soudu, že se na zařízení musí nahlížet jako na celek, i když se jedna část už vůbec nevyužívá a už se na ní vůbec neskládkuje.”

Naráží přitom na rozsudek Městského soudu v Praze, který loni zamítl žalobu Dolních Beřkovic, jíž se obec domáhala většího podílu na poplatcích za ukládání hydrosměsi z mělnické elektrárny v odkališti Panský les. Odkaliště totiž zasahuje na území čtyř obcí a Dolní Beřkovice argumentovaly tím, že v určitém období se struska ukládala zejména na část odkaliště na jejich území, aniž by se to promítlo do poměru poplatků ze skládkování. Soud ale obec nevyslyšel. “Poplatky jsou po dobu, než je naplněna kapacita skládky, rozdělovány stejně, není přitom rozhodující, zda na počátku ukládání může být odpad ukládán pouze na katastru jedné obce a na konci provozování opět jen na katastru jediné obce, i když jiné,” uvádí se v rozsudku. Podle soudu je rozhodující, jak byla skládka jako zařízení povolena.

Případnou soudní při obce Nelahozeves by řešil taktéž Městský soud v Praze, na rozsudek ale bude obec čekat asi dost dlouho. V případě Dolních Beřkovic to trvalo tři roky. Po celou tuto dobu by Nelahozeves dostávala z poplatku podíl, který určí .A.S.A. nebo následně krajský úřad. Pokud by dal později soud obci za pravdu, .A.S.A. by musela zbývající část poplatku obci doplatit a zřejmě by pak tyto peníze zpětně vymáhala od obce Uhy. Advokát obce Lukáš Rothanzl se ale obává, že Nelahozeves neuspěje. “Domnívám se, že i u soudu by převládl výklad, že se má poplatek dělit,” uvedl advokát na čtvrtečním zasedání. To následně připustila i Petra Urbanová. „Jako vystudovaná právnička si myslím, že soud se asi bude držet formálního výkladu zákona,“ konstatovala starostka.

Právě martyriu úředních a soudních rozhodnutí a následnému případnému přerozdělování a zpětnému vymáhání poplatků se podle svých slov snažil vyhnout Libor Luňáček, když si počátkem června pozval starostky Nelahozevsi a Uh na jednání a pokoušel se je přimět k dohodě, podle níž by Uhy měly za celou dobu provozu skládky dostat necelou desetinu celkových příjmů, zbytek by připadnul Nelahozevsi. “Toto mé rozdělení v rámci nabytých poznatků mně osobně připadalo velmi spravedlivé, a to pro obě dotčené obce,” říká Libor Luňáček. Podobnou dohodu .A.S.A. před dvěma lety uzavřela s Úholičkami a Turskem, na jejichž území se nachází Skládka Úholičky. Podle Luňáčka je sice možné, že by tyto dohody neodpovídaly názorům krajských a ministerských úředníků, ti by ale v takovém případě vůbec nedostali možnost do věci zasáhnout. “Kde není žalobce, není soudce,” upozorňuje Luňáček.

Zatímco ale starostka Uh Blanka Vaigeltová s návrhem dohody souhlasila, starostka Nelahozevsi Petra Urbanová ji odmítla s tím, že o věci musí rozhodnout zastupitelstvo. A to se teď usneslo, že na žádnou dohodu nepřistoupí. Jediný, kdo při klíčovém hlasování zvedl ruku pro smírné řešení, byl Stanislav Kuchta. Podle Libora Luňáčka tím zastupitelstvo učinilo krok, který už nejspíš nepůjde vzít zpátky. “Domnívám se, že celý případ se rozjel do takových rozměrů, že se dá jen velmi komplikovaně zastavit,” napsal Luňáček v reakci na čtvrteční rozhodnutí zastupitelstva, které může sice přinést Nelahozevsi velké vítězství, ale nese s sebou zároveň nemalé riziko, že obec nakonec dopadne mnohem hůř, než kdyby na dohodu přistoupila. “Z celého procesu, který všechny strany čeká, mohou mít radost snad jen právní kanceláře, které budou zastupovat vaši obec, naši společnost a MŽP a dále najatí odborníci,” konstatuje zástupce .A.S.A. a zdůrazňuje, že jeho firmě je z ekonomického hlediska lhostejné, komu bude poplatky platit. “Aspoň nám ale bude po několika letech jasno, zda jsme postupovali správně či nikoli,” uzavírá Libor Luňáček.

Právě jeho firma se ocitla pod palbou kritiky některých občanů Nelahozevsi za to, že s návrhem rozdělení přišla až teď. “Kdyby se v tuto chvíli vyhlašovalo referendum, tak by nikdo pro tu skládku nebyl,” domnívá se člen komise životního prostředí Petr Novotný. Že se problém řeší na poslední chvíli, vytkl odpadové firmě i krajský úřad. “Společnost s dostatečným předstihem věděla, že plocha Skládky Uhy se bude měnit, bude zasahovat na katastrální území obce Nelahozeves a bude tak nutné vyřešit způsob dělby odevzdávané základní složky poplatku za ukládání odpadu na skládku,” nebere si servítky Radek Patočka z krajského úřadu. Tuto námitku uznává i Libor Luňáček. Ten se podle svých slov dříve soustředil zejména na otevření skládky a otázkou poplatků se začal zabývat až následně.

(mm)