Z prvních peněz ze skládky splatíme dluhy

Počínaje červencem letošního roku by měly na účet Nelahozevsi plynout příjmy z poplatku, který odvádějí původci odpadu za jeho ukládání na Skládku Uhy. Peníze bude .A.S.A. posílat na zvláštní účet, nestanou se tedy automatickou součástí běžného rozpočtu. Podle starostky Petry Urbanové by mělo o každém výběru z tohoto účtu rozhodnout zastupitelstvo. Do voleb starostka plánuje utratit nejvýše devět milionů, z větší části na předčasné splacení dluhů.

“Veřejnost vždy obdrží informací, že bylo něco použito,” uvedla starostka k otázce peněz ze skládky na červnovém zasedání. Podle Petry Urbanové by se z prvních příjmů ze skládky měly v prvé řadě splatit dluhy. Celkově jde o 7 milionů korun, z toho 5 milionů činí zbývající dluh obci Uhy a další necelé 2 miliony představuje úvěr od České spořitelny, který si obec vzala narychlo loni v prosinci na splacení dluhu podnikateli Petru Pohlovi (více zde).

Další milion by měl být podle starostky určen na revitalizaci prameniště v Hleďsebi. Celkové náklady budou sice činit dvojnásobek, druhý milion má ale obec připravený v běžném rozpočtu na letošní rok. Polovinu investice se navíc veřejně zavázala uhradit .A.S.A. (více zde).

Posledním větším výdajem před volbami by měla být oprava hradební štoly, podle starostky jde o jeden milion korun. Podstatná část nákladů opravy by měla být hrazena z dotace, kterou obec získala minulý měsíc (více zde).

Osud dalších peněz a způsob jejich zhodnocování určí až zastupitelstvo po volbách, které proběhnou v polovině října. Kolik peněz bude Nelahozeves v dalších letech dostávat, záleží na několika faktorech.

Skládkovací poplatek se zatím měnit nebude

Jednou z nejdůležitějších neznámých je vývoj legislativy. Ve sněmovně se před několika týdny zničehonic objevil poslanecký přílepek k novele o elektroodpadech, který postupně zvyšoval poplatek za skládkování, ale zároveň snižoval tu jeho část, která připadne obcím se skládkou (více zde). Dnes tyto obce dostávají 500 korun za tunu, ale už od 1. ledna 2015 to mělo být 400 korun a od roku 2017 jen 300 korun. Zpočátku to vypadalo, že návrh sněmovnou projde, protože jej podporovalo Ministerstvo životního prostředí i Ministerstvo průmyslu a obchodu. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) dal ale na poslední chvíli od návrhu ruce pryč – vyslyšel tak stížnosti části poslanců a odborné veřejnosti, která kritizovala zejména formu, v jaké byl návrh předložen.

Ministr Brabec současně v médiích uvedl, že návrh na podzim předloží znovu, tentokrát standardně přes vládu. V takovém případě by Nelahozeves dostávala ještě v roce 2015 současných 500 korun za tunu a snižování by mělo začít od roku 2016. Podle deníku E15 je ale možné, že Brabec zkusí návrh znovu protlačit formou poslaneckého návrhu. “Jen tak budou moci změny platit od příštího roku, aby Evropská komise povolila proplácení dotací z evropských fondů,” uvedl E15 s odkazem na “některé zdroje”. Evropská komise totiž po Česku požaduje, aby co nejdříve přijmulo účinná opatření k omezení skládkování, a hrozí zastavením dotací na odpadové hospodářství. Pokud Česko vyhoví, kromě nižšího poplatku za skládkování pro obce by se postupně snižoval i objem odpadů, které na skládkách končí.

Část příjmu budou nadále dostávat Uhy

Kromě toho vyšlo najevo, že část příjmu ze skládky nadále poplyne do pokladny obce Uhy. Samotné těleso IV. etapy skládky je sice celé v katastrálním území Nelahozevsi, do celkové plochy skládky se ale podle .A.S.A. musí započítávat i provozní budova, požární nádrž, váha či kogenerační jednotka – a tyto provozy jsou na území Uh. Podle zákona se má v takovém případě poplatek dělit mezi obě obce v poměru příslušných ploch. A to je kámen úrazu, protože není jasné, jak přesně se poměr vypočítá. V současné době je totiž otevřen jen jeden sektor skládky a poměr mezi plochou skládky v Nelahozevsí a přidruženými provozy v Uhách je tak zhruba 4 : 1. Jakmile se ale otevře druhý sektor (odhad .A.S.A. je zhruba za rok a půl), poměr se změní na 9 : 1 – a tak dále, jak se bude skládka postupně rozšiřovat. Podobně by se měl postupně měnit poměr peněz pro Nelahozeves a Uhy. Vzhledem k nejednoznačnosti zákona jsou ale možné i jiné výklady a obě starostky, které o problému nedávno společně jednaly s firmou .A.S.A., si vzaly čas na rozmyšlenou. Podle návrhu .A.S.A. by Uhy měly dostávat zhruba 10 % peněz.

Kladno oslovuje další obce

Třetím faktorem, který může ovlivnit příjem pro obec Nelahozeves, je aktivita kladenského primátora Dana Jiránka. Tomu totiž pětisetkoruna za tunu, kterou musí za kladenské odpady platit, připadá příliš vysoká, a po Nelahozevsi žádá, aby mu část těchto peněz vracela zpět. V opačném případě by mohlo Kladno začít vozit odpady jinam (více zde). O květnovém jednání s Danem Jiránkem informovala Petra Urbanová na červnovém zasedání. Podle nelahozeveské starostky by mělo další jednání proběhnout na přelomu září a října, až bude mít Kladno k dispozici závěry tzv. meziobecní spolupráce – jde o program, v němž obce v určitém regionu spolupracují na různých projektech. “Cílem programu je, aby si obce zmapovaly, jaké mají toky odpadů v současnosti a jaké budou mít v budoucnosti. Obce v okolí větších měst obvykle vozí odpady na stejnou skládku,” uvedl k tomu kladenský primátor. Zda to znamená, že Kladno chce vůči Nelahozevsi postupovat koordinovaně jménem dalších kladenských obcí, ale primátor výslovně nepotvrdil. “To se takto říci nedá,” uzavřel Dan Jiránek.

Petra Urbanová na zasedání zastupitelstva znovu zopakovala, že se jí požadavek Kladna nelíbí. Podle svých slov již zahájila jednání s obcí Úholičky, na jejímž území se nachází další skládka firmy .A.S.A. Současně dala najevo, že chce jednat i se starostou Rynholce Jaromírem Dyntarem. Právě na rynholecké skládce by mohly nakonec končit všechny odpady firmy MPS Kladno, které zajišťují svoz odpadů pro Kladno a řadu dalších okolních obcí. Tím by Nelahozeves mohla přijít až o 16 milionů korun ročně. Dan Jiránek má totiž údajně signály, že by Rynholec byl ochoten část poplatku ze skládkování Kladnu vrátit. Starosta Dyntar však již dříve opakovaně vyloučil, že by jeho obec byla ochotna něco Kladnu vracet. Stejný názor zastává i starostka Nelahozevsi. “Starostové těchto tří obcí mají stejný zájem – nic neodpouštět,” zdůraznila Petra Urbanová.

Do této hry o velké peníze by však mohla zasáhnout ještě jedna okolnost. Firmu MPS Kladno totiž právě kupuje odpadová firma AVE, která je přímým konkurentem firmy .A.S.A. a v regionu provozuje několik vlastních skládek. Je tedy možné, že AVE bude chtít všechny kladenské odpady přesměrovat na své skládky, například v Hořovicích, Mšeně nebo Benátkách nad Jizerou. Probíhající akvizici potvrdila mluvčí AVE Jana Vondráková, podle ní je však zatím předčasné hovořit o tom, na kterou skládku se odpady z Kladna budou vozit.

(mm)