Parlament chystá snížení odvodů pro obce za skládkování. Co na to Kladno?

Druhým čtením prošel v úterý Poslaneckou sněmovnou pozměňovací návrh poslance Ladislava Oklešťka (ANO), který by přinesl postupné snižování kompenzačního poplatku pro obce za skládkování odpadu. K prvnímu snížení by mělo dojít už od roku 2015, tj. za půl roku. Návrh má podporu důležitých ministerstev. Poslední legislativní vývoj staví do nového světla probíhající jednání obce Nelahozeves s městem Kladno o vrácení části poplatku ze skládkování na Skládce Uhy.

500 Kč dnes, 300 Kč za tři roky

Pozměňovací návrh byl předložen jako přílepek k novele týkající se recyklace elektroodpadů, nejedná se ale o izolovanou akci jednoho poslance. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) ústy ministra Richarda Brabce (ANO) přiznalo, že chce prostřednictvím spřízněného poslance urychlit schválení nové legislativy, která má postupně znevýhodnit skládkování oproti jiným způsobům nakládání s odpady. Návrh má podporu i Ministerstva průmyslu a obchodu a také Teplárenského sdružení, které si od novely slibuje zvýhodnění spaloven oproti skládkám. Jediný, kdo se dosud stavěl proti návrhu, je Česká asociace odpadového hospodářství, která sdružuje zejména skládkové firmy. Po úterním jednání sněmovny se ale rýsuje kompromis a novela, připravovaná na půdě MŽP několik let, má reálnou šanci na schválení. Poslanci jsou i pod tlakem Evropské komise, která hrozí Česku sankcemi, pokud rychle nepřijme účinná opatření k omezení skládkování.

Podle připravované novely by měl poplatek za ukládání odpadů na skládku vzrůst postupně do roku 2020 až na 1000 Kč za tunu, ovšem současně by měl klesat podíl, který z tohoto poplatku dostane obec, na jejímž území se skládka nachází. Již od příštího roku by měl kompenzační poplatek pro obce klesnout z 500 Kč na 400 Kč, v roce 2016 by to mělo být 350 Kč a od roku 2017 jen 300 Kč za tunu. Zbytek poplyne do Státního fondu životního prostředí a do rozpočtu krajů. Od roku 2023 má být skládkování směsných odpadů zakázáno úplně.

Pokud bude přijat kompromisní návrh předložený v úterý ve druhém čtení poslancem Robinem Böhnischem (ČSSD), Nelahozeves přijde díky novele již v příštím roce o 20 % příjmů, které ze skládky původně měla mít. Zatímco podle původních odhadů .A.S.A. by měl roční příjem obce činit něco málo pod 50 milionů korun, po snížení poplatku by to bylo necelých 40 milionů a po roce 2017 již méně než 30 milionů. Tyto odhady však vycházejí z předpokladu, že množství odpadů bude v následujících letech konstantně zhruba 150 tisíc tun ročně, což je odhad .A.S.A. pro příští rok. Zvyšování celkového poplatku by však podle MŽP mělo vést k omezení skládkování. Pokud se tedy představy ministerstva naplní, pokles příjmů pro obec Nelahozeves bude ještě vyšší, protože původci odpadů budou finančně více motivováni ke třídění a zpracování odpadů a na skládkách bude odpadu méně. Tomu by měla pomoci i další připravovaná opatření, mezi něž patří povinné zajišťování tříděného sběru bioodpadů a kovů, taktéž již od roku 2015.

Na připravovaná opatření upozorňovalo již před loňským referendem Občanské sdružení Nelahozeves (OsN). “Je třeba vzít v úvahu i riziko, že dojde ke změně legislativy a že poplatek za skládky, který nyní putuje obcím, bude v horizontu několika let částečně přesměrován do krajských a státních fondů,” uvádělo v článku v mimořádném čísle Nelahozeveského zpravodaje, který vyšel loni v únoru těsně před referendem. Ve stejném čísle toto riziko zmiňoval i vodohospodář Martin Jakoubek, který ale možné snížení poplatku naopak obrátil proti OsN. “S ohledem na budoucí možné snížení výše poplatku zákonem přímo odváděného obci lze konstatovat, že blokace rozšíření skládky o IV. etapu ze strany OsN způsobí obci Nelahozeves vyčíslitelné ekonomické ztráty nemalého rozsahu,” varoval Jakoubek s odkazem na tehdy probíhající územní řízení, blokované odvoláním OsN a následnými průtahy úřadů při vyřizování odvolání.

Kladno nebo Rynholec – někdo tady mlží

Nejnovější vývoj v Poslanecké sněmovně staví do nového světla probíhající jednání mezi starostkou Petrou Urbanovou a primátorem Kladna Danem Jiránkem, který od Nelahozevsi chce zpět část skládkovacího poplatku za kladenské odpady. Pokud naše obec nevyhoví, Kladno by mohlo začít vozit odpady na skládku v Rynholci a Nelahozeves by tak mohla přijít až o 16 milionů korun ročně. Starosta Rynholce Jaromír Dyntar však opakovaně popřel, že by s Kladnem o podobné věci vyjednával. Mluvčí Kladna Vilém Frček v reakci na Dyntarova slova připustil, že Kladno žádnou oficiální nabídku od Rynholce nedostalo, podle důvěryhodného zdroje však neoficiální nabídka přišla z kruhu zaměstnanců Českých lupkových závodů (ČLUZ) – v této firmě je Dyntar zaměstnán a jejím majitelem je Jiří Pergler, kterému zároveň patří rynholecká skládka. Starosta Rynholce ale vylučuje i tuto variantu. “Firma není tak velká, abych se o tom nedozvěděl,” ujistil starosta v telefonickém rozhovoru a současně upozornil, že jediný, kdo je oprávněn takovou nabídku předložit, je obec. “Zastupitelé obce nikdy část poplatku za skládkování nepředají zpět žádnému městu či obci, ani soukromé svozové firmě. Legálně to v žádném případě nelze realizovat,” uvedl Dyntar v komentáři pod článkem na portálu Nela.cz (autenticitu komentáře jsme ověřili).

Předložení jakékoliv nabídky Kladnu popřel i majitel rynholecké skládky Jiří Pergler. “V žádném případě nemohu mluvit za obec Rynholec,” uvedl v písemném vyjádření majitel skládky. Současně naznačil, že iniciativa vzešla přímo ze strany města Kladna – podobně jako u Nelahozevsi. Pokud by jeho slova byla pravdivá, znamenalo by to, že Kladno samo rozehrálo stejnou partii na dvou šachovnicích a zkouší, kde bude mít větší šanci. To nepřímo naznačil i primátor Jiránek v nedávném vyjádření pro regionální server 5plus2.cz. “Pokud máme službu, kterou můžeme získat levněji, tak se o to samozřejmě snažíme,” uvedl Jiránek. Zda bude Kladno na svém požadavku trvat i v situaci, kdy se chystá snížení kompenzačního poplatku, nechtěl mluvčí kladenské radnice komentovat. “Opravdu v této fázi těžko komentovat, co by kdyby,” uzavřel Frček.