Kladno chce po Nelahozevsi zpět část poplatku ze skládkování

Zastupitelstvo Nelahozevsi má před sebou patrně nejdůležitější rozhodnutí v tomto volebním období. Město Kladno totiž chce po naší obci zpět část pětisetkorunového poplatku za odpady, který musí odvádět za skládkování odpadu a který je podle zákona příjmem obce, na jejímž území se skládka nachází. Pokud Nelahozeves Kladnu nevyhoví, město by mohlo začít odpady vozit jinam a obec by z nich neměla nic. Ve hře je až 16 milionů korun ročně.

Skládka Rynholec láká Kladno k sobě

Kladno se na Nelahozeves obrátilo prostřednictvím Městského podniku služeb Kladno (MPS), který ve městě zajišťuje svoz komunálního odpadu. (Ačkoliv název naznačuje, že jde o městský podnik, Kladno v má v MPS jen nepatrný podíl, jinak jde o čistě soukromou firmu.) Na posledním zasedání zastupitelstva Nelahozevsi tlumočil žádost Kladna technický ředitel MPS Petr Schönfeld. Doprovázeli jej prokurista firmy .A.S.A. Libor Luňáček a jednatel Skládky Uhy Jaroslav Steinberger.

Kladno v současné době vyprodukuje zhruba 15 tisíc tun odpadu ročně. Dříve odpady odváželo na skládku Rynholec nedaleko Nového Strašecí, před čtyřmi lety ale proběhla nová soutěž a vítězná firma MPS začala odpady vozit na druhý konec Kladenska – na Skládku Uhy. Na to doplatil nejen provozovatel skládky Rynholec, ale i stejnojmenná obec, která tím přišla o hodně peněz ze skládkovacího poplatku. A právě starosta Rynholce Jaromír Dyntar se údajně před nedávnem údajně obrátil na Kladno s nabídkou, že jeho obec Kladnu část poplatku vrátí, pokud město začne odpady vozit opět k nim.

Dyntar v telefonickém rozhovoru pro portál Nela.cz tuto informaci popřel a stejnou zkušenost předtím prodělala i starostka Petra Urbanová, když si u něj informaci ověřovala. Podle Petra Schönfelda ale Dyntar nemluví pravdu. “Nabídka několikrát padla, jeho lidi jsou tam každých čtrnáct dní,” uvedl Schönfeld na zasedání a současně upozornil, že Dyntar je vedle své funkce starosty Rynholce také zaměstnancem firmy, která patří stejnému člověku jako rynholecká skládka. Podle Schönfelda je tak starosta pod velkým tlakem svého zaměstnavatele, aby mu zajistil jeho dřívější příjmy – místní skládka se po řadě tučných let ocitla v krizi, množství skládkovaného odpadu výrazně pokleslo. Dyntar se však ve střetu zájmů necítí a jakýkoliv tlak ze strany provozovatele skládky popírá.

Rynholec je údajně ochoten Kladnu vrátit plnou polovinu z příjmů ze skládky, což při objemech odpadů z Kladna představuje necelé 4 miliony korun. Primátor Kladna Dan Jiránek (ODS) se nyní prostřednictvím MPS snaží dosáhnout toho, aby Nelahozeves údajnou nabídku Rynholce dorovnala. Pokud tak neučiní, hrozí podle Schönfelda vážné riziko, že Kladno začne odpady vozit znovu do Rynholce.

Není dobré řešení

Samospráva Nelahozevsi se tak ocitá v prekérní situaci. Pokud na požadavek Kladna kývne, každý rok ze své pokladny pošle Kladnu necelé 4 miliony korun, aniž by za to od města s ročním rozpočtem téměř 2 miliardy korun dostala jakoukoliv protihodnotu. Pokud ale odmítne, může přijít o mnohem víc – podle Libora Luňáčka z .A.S.A. by mohlo jít ročně až o 16 milionů korun. Kromě odpadů z Kladna by totiž MPS možná přestal vozit do Nelahozevsi i odpady z jiných obcí. Tento scénář nevyloučil ani Schönfeld – pro firmu je dle jeho slov jednodušší, když se bude veškerý odpad vozit na jednu skládku.

To by zároveň připravilo o významné příjmy i firmu .A.S.A. a Libor Luňáček již dal najevo, že tomuto scénáři se pokusí za každou cenu zabránit. “Je mi to nepříjemné, ale pokud z Nelahozevsi zazní radikální ne, jdu se stejnou nabídkou za starostou Vlkem a starostkou Kořínkovou. Bojuju o třicet milionů korun obratu,” varoval představitel .A.S.A. zastupitele s odkazem na starosty Turska a Úholiček, na jejichž území se nachází další skládka firmy .A.S.A.

První reakce zastupitelů byly přesto vesměs negativní. Starostka Petra Urbanová požadavek kladenského primátora označila za zneužití situace, obdobně reagoval zastupitel Radek Modes. Pavel Matoušek v diskusi vyjádřil obavu, že pokud Nelahozeves na požadavek Kladna přistoupí, vyvolá to lavinu podobných pokusů ze strany jiných zákazníků .A.S.A. “Teď je to Kladno, pak to bude Slaný a pak část Prahy,” varoval zastupitel. Podle Libora Luňáčka to ale nehrozí.

Pavel Matoušek také připomněl, že lidé v referendu hlasovali pro skládku pouze z ekonomických důvodů. Před referendem starostka Petra Urbanová společně s vodohospodářem Martinem Jakoubkem tvrdili (zde a zde), že roční příjem obce ze skládky bude činit bezmála 100 milionů korun. Podle současných výpočtů .A.S.A. (viz rámeček) to ale bude nejvýše polovina, což přesně odpovídá odhadům, které před referendem uvádělo Občanské sdružení Nelahozeves. Pokud by obec navíc přišla o odpady z MPS, klesly by příjmy obce na necelou třetinu toho, co starostka občanům před referendem slibovala. Podle Luňáčka by navíc již po roce 2020 mohlo dojít k úplnému zákazu skládkování, potřebná legislativa je v podstatě připravená. “Řeší se poslední nuance,” upozornil zástupce .A.S.A. Současně odmítl názor Pavla Matouška, že ztrátu za odpady MPS se mu podaří nahradit jinými zákazníky. “Kladno nahradit nelze, v této části kraje nic podobně velkého není.”

Požadavek Kladna navíc přichází v době, kdy skládka ještě není ani v provozu – první příjmy by do obecní kasy měly začít proudit až v polovině roku. “Ještě jsme nedostali ani korunu a už máme rozdávat?” neskrýval rozčarování Stanislav Kuchta.

Zastupitelstvo na závěr diskuse pověřilo starostku, aby s primátorem Kladna jednala o jeho požadavku přímo bez prostředníků.

Naopak odpůrci skládky žádné dilema řešit nemusí. “Pro mě za mě, ať je skládka klidně prázdná,” říká zastupitelka Eliška Brázdová a udivuje se, že o “nabídce” Kladna vůbec někdo vážně uvažuje. Obec podle ní za poslední roky prokázala, že je schopna dobře fungovat i bez skládky.

Kladno zvažuje

Jediný, kdo se ke kauze dlouho odmítal vyjádřit, bylo samotné město Kladno. Přes několik urgencí zůstaly otázky portálu Nela.cz nezodpovězeny a mluvčí města Vilém Frček dokonce v telefonickém rozhovoru zpočátku naznačoval, že Kladno s věcí nemá nic společného. “Jednejte a dotazujte se prosím na MPS,” odkázal mluvčí na soukromou firmu. MPS přitom ústy Petra Schönfelda jednoznačně tvrdí, že jde o aktivitu města, kterou jeho firma pouze zprostředkovává. Mluvčí Kladna nakonec připustil, že město ve věci nějaké kroky činí. „Ano, město Kladno zvažuje různé možnosti při nakládání s odpady,“ uvedl Vilém Frček.

Jiránkova mateřská ODS vládne v Kladně nepřetržitě už 20 let, z toho sám Dan Jiránek je primátorem Kladna deset let (předtím byl šest let náměstkem primátora), od roku 2011 je také předsedou Svazu měst a obcí. V poslední době se zviditelnil zejména odporem k připravovanému návrhu zákona o zveřejňování smluv, v Kladně je kritizován také za nevyváženost místního zpravodaje či za to, že město pořádá zasedání zastupitelstva obvykle ve všední den v 8 hodin ráno. Loni si Kladno pod Jiránkovým vedením vysloužilo za utajování odměn politiků 2. místo v anticeně soutěže “Otevřeno / Zavřeno”, která hodnotí otevřenost úřadů a dalších institucí. Vzhledem k velkému propadu preferencí ODS reálně hrozí, že po letošních komunálních volbách bude muset kladenskou radnici po dvaceti letech opustit.

(mm)