Dobrá rada pro patnáct zastupitelů

Loni v létě reagovala v Nelahozeveském zpravodaji starostka Nelahozevsi Petra Urbanová (bůhvíproč skrytá za značkou “OÚ”) na obavu předsedy Občanského sdružení Nelahozeves Josefa Kebrleho z uvažovaného zavedení rady obce. Protože se již přiblížil okamžik, kdy se o této otázce bude muset rozhodnout, je na místě se k tématu vrátit.

Jaké jsou pravomoci rady obce, již vcelku přehledně shrnula starostka ve svém článku. Pokud v obci vznikne rada, převezme malou část pravomocí dnešního zastupitelstva, zejména ale na ni přejde řada pravomocí, které má dnes starostka jako jediná osoba. Zavedení rady má ale i řadu dalších důležitých aspektů, o nichž zatím nebyla řeč. Jaké to jsou?

Větší zastupitelstvo, lepší rozhodování?

Nejzajímavější okolnost, kterou starostka ve svém článku neuvedla, je podmínka v zákoně o obcích, která stanoví, že rada se nevolí v obcích, kde má zastupitelstvo méně než 15 členů. Podle převažujících názorů odborníků (např. zde) to platí i obráceně – jakmile má zastupitelstvo 15 členů, rada vzniknout musí. Má-li tedy v naší obci vzniknout rada, musí se navýšit počet členů zastupitelstva ze současných devíti na patnáct. Více to být nemůže, protože pro obec naší velikosti jde o maximální počet. Takže zastupitelů musí být přesně patnáct. Radních pak musí být podle zákona přesně pět – starosta, místostarosta a tři další.

Členy rady zvolí ze svých řad nové zastupitelstvo vzešlé z podzimních komunálních voleb. K navýšení počtu zastupitelů na patnáct ale musí pochopitelně přistoupit ještě současní zastupitelé, a to nejpozději tři měsíce před volbami – okamžik tohoto rozhodnutí se již tedy pomalu blíží. Zda starostka návrh vůbec předloží a zda se pro něj najde potřebných pět hlasů, zatím samozřejmě není jisté. Někteří zastupitelé však mohou být při hlasování motivováni tím, že se po volbách sami stanou radními – s vyšším vlivem na chod obce a samozřejmě také s vyšším platem. Pokud zastupitelstvo navýšení neschválí, rada po volbách nevznikne a další pokus bude možný až za čtyři roky.

V této souvislosti je třeba mít na paměti, že současný volební zákon znevýhodňuje kandidátky, které nemají plný počet kandidátů. Pokud tedy budeme na podzim volit patnáctičlenné zastupitelstvo a někdo postaví řekněme desetičlennou kandidátku, ta bude mít při sčítání hlasů automaticky nižší váhu než plná kandidátka. Zkušenosti z dosavadních voleb v obci přitom ukazují, že může být problém sehnat i devět lidí, natož patnáct.

Či přesněji řečeno – patnáct lidí asi nějak seženete, ale budou to opravdu kvalitní jména? Zamysleme se nad současnými devíti zastupiteli. Kolik z nich lze označit za osobnosti? Kolik z nich má nějakou srozumitelnou vizi obce? Kteří z nich jsou schopni a ochotni si k projednávané problematice nastudovat nějaké prameny, aby nemuseli jen slepě věřit tomu, co jim někdo předloží ke schválení? Kolik z nich je ochotno obhajovat své názory před veřejností? Čili shrnuto: Proč bychom měli věřit, že když budeme mít patnáct zastupitelů místo devíti, že se kvalita rozhodování zlepší? Nehrozí spíš opak?

Starostka si omezí pravomoci

Starostka má naprostou pravdu v tom, že drtivá většina důležitých pravomocí by na radu přešla od starosty, nikoliv od zastupitelstva. Zastupitelstvo by radě předalo pouze nepříliš důležité kompetence, jako je stanovení počtu zaměstnanců obecního úřadu či schvalování účetních závěrek základní a mateřské školy. V tomto ohledu je její úmysl, pokud jej skutečně začne realizovat, více než chvályhodný. Petra Urbanová má slušnou šanci udržet se ve funkci starostky i v dalším volebním období. To znamená, že prosazením rady by omezila pravomoci zejména sama sobě. O řadě věcí, o nichž doposud rozhodovala sama, by se musela radit s dalšími čtyřmi lidmi, kteří by ji mohli kdykoliv přehlasovat. Motivy tohoto sebeomezujícího kroku už starostka naznačila ve svém článku. Díky poplatku ze IV. etapy Skládky Uhy se příjmy obce ze dne na den navýší na několikanásobek současného stavu a hospodaření s těmito prostředky, má-li být prováděno zodpovědně, bude časově i organizačně náročné.

V neposlední řadě chce starostka zřejmě do určité míry rozložit odpovědnost za učiněná rozhodnutí mezi více lidí. Nejdůležitější pravomocí rady je totiž zabezpečení hospodaření obce v rámci mantinelů rozpočtu schváleného zastupitelstvem. Pokud tedy například zastupitelstvo stanoví, že na sport je vyhrazeno 300 tisíc korun, je v kompetenci rady určit, na jaké konkrétní účely se tyto prostředky uvolní. Tuto pravomoc měla dosud starostka sama.

Ano, schůze rady jsou oproti zasedáním zastupitelstva neveřejné, to ale není žádná změna k horšímu, protože dosavadní rozhodování starostky je také neveřejné. Naopak to skýtá pro občany určitou výhodu, protože rada ze svých jednání pořizuje zápis a ten může každý získat pomocí zákona o svobodném přístupu k informacím (nejen do něj nahlédnout, jak nepřesně uvedla starostka ve svém článku). Určitá potíž může být v tom, že občané nemusí vědět, kdy se jednání rady koná, aby si mohli o zápis požádat, a současně může chvíli trvat, než jej získají, protože na jeho poskytnutí má obec 15 dnů. Je však klidně možné, že rada bude zápisy ze svých jednání zveřejňovat sama o své vůli – ostatně i současné zastupitelstvo zveřejňuje zápisy ze svých zasedání na webu dobrovolně, zákon nic takového neukládá.

Jak už bylo uvedeno výše, zastupitelstvo zřízením rady nepřichází téměř o žádnou důležitou pravomoc. Přesto má Josef Kebrle kus pravdy v tom, že část bodů se z veřejného zastupitelstva může v budoucnu přesunout na neveřejnou radu. Jde o situace, kdy starostka nechává zastupitelstvo rozhodovat o věcech, které jsou v její vlastní pravomoci a může o nich rozhodnout sama, ale z nějakého důvodu chce zodpovědnost za rozhodnutí sdílet s dalšími lidmi. Obvykle jde přitom o poměrně důležité otázky. Tímto způsobem například zastupitelstvo předloni rozhodlo o podání trestního oznámení na bývalého starostu Jaroslava Otáska, což nakonec skončilo až jeho odsouzením. Obdobně starostka “donesla” na zasedání například kauzu problematických smluv na svoz odpadu.

Člen rady na plný úvazek?

Zastupitelé se v současné době scházejí každou středu na pracovních poradách, kde připravují zasedání zastupitelstva – mnohdy se na těchto poradách odehrává podstatná část diskuse a na zasedání se pak už jen hlasuje (což je samo o sobě již za hranou zákona, ale to sem teď nepatří). Dále se zde projednávají věci, které nevyžadují formální souhlas zastupitelstva, například různé sociální otázky. Starostka s místostarostou využívají porad k průběžnému informování zastupitelů o své činnosti.

Stoupne-li ale počet zastupitelů na patnáct, současný formát setkávání všech zastupitelů bude nejspíš zrušen, protože scházet se každý týden v patnácti lidech už není ani reálné, ani efektivní. Místo toho se bude prostě scházet pětičlenná rada. To může vytvořit mezi zastupiteli určitou dělící čáru – část zastupitelů bude mít oproti ostatním větší rozhodovací pravomoc a více informací.

Rozdíl mezi členem rady a běžným zastupitelem může být ještě dále posílen, pokud budou členové rady vykonávat svou funkci jako hlavní pracovní poměr, tj. opustí současné zaměstnání a budou se věnovat pouze práci radního. V současné době pracuje pro obec na plný úvazek pouze starostka Petra Urbanová a od roku 2012 také místostarosta Josef Kukla. Budou-li po volbách uvolněni pro výkon funkce i další tři členové rady, náklady na činnost samosprávy výrazně stoupnou – měsíční plat uvolněného člena rady činí podle zákona 26 tisíc korun. Když se k tomu přičtou další náklady, noví tři radní vyjdou obec na více než milion korun ročně. Kromě toho bude nutné najít pro tyto lidi pracovní místa, což ve skromných prostorách obecního úřadu nemusí být jednoduché a pravděpodobně to vyvolá potřebu hledání nového sídla úřadu. Otázkou také je, kdo bude ochoten se vzdát svého zaměstnání kvůli nejisté kariéře radního Nelahozevsi – z funkce můžete být kdykoliv odvoláni a v tu ránu se z vás stává nezaměstnaný.

Druhou možností je, že radní si ponechají svá původní zaměstnání a funkci budou vykonávat ve “volném čase”. To však ne zcela koresponduje s množstvím pravomocí, které rada má. Výsledkem by se pak snadno mohlo stát, že starostka bude nadále rozhodovat v podstatě sama, ale její rozhodnutí budou “krytá” kolektivním orgánem. Neuvolnění členové rady totiž logicky nebudou mít čas se řádně seznámit se všemi podklady pro rozhodnutí a budou tedy muset více důvěřovat starostce, stejně jako dnes zastupitelé.

Takže chceme radu obce nebo ne? Tady je každá dobrá rada drahá.