Obec chce opravit hradební štolu, podala žádosti o dotace

Vedení obce Nelahozeves usiluje o získání dotace na opravu tzv. hradební štoly, klíčové součásti kanalizační sítě obce. Zatím však není jasné, jak bude prokazovat, že jí štola skutečně patří. Problematice se věnovalo zastupitelstvo obce na posledních třech zasedáních.

Hradební štola je částí páteřní stoky, která svádí dešťovou vodu z velké části staré Nelahozevsi a z celých Lešan, celkově jde o povodí o rozloze téměř 3 km². Štola je dlouhá 80 metrů, začíná pod parkovištěm u zámku a vede pod železniční tratí podél hospody U Janáče až k Vltavě. Do zděné štoly, do níž je od Vltavy volný přístup a lze ji skoro celou pěšky projít, je svedeno kanalizační potrubí z Kralupské a Školní ulice. Podle sdělení starostky Nelahozevsi Petry Urbanové byla štola poničena při letošních červnových povodních a následných přívalových deštích.

Obec požádala o dotaci na opravu štoly ve dvou programech. Jedním z nich je dotační titul Ministerstva životního prostředí (MŽP) na náhradu škod po letošních povodních, kde obec akci na opravu hradební štoly před dvěma měsíci zaregistrovala. Rozhodnutí ani další podmínky udělení dotace zatím nejsou známy. Druhý podobný dotační titul vypsalo Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Zde podala obec žádost o dotaci koncem letošního roku. Dotace může činit až 90 % celkových nákladů, které obec odhadla na dva miliony korun.

Podmínky sice neumožňují čerpat obě dotace, podáním dvou žádostí však vzrůstá šance, že alespoň jedna z nich bude úspěšná.

Podle podmínek MMR může obec získat dotaci pouze na majetek ve svém vlastnictví – a to je problém, protože majitel hradební štoly je v tuto chvíli neznámý. Vlastníci vodovodů a kanalizací mají už od roku 2004 povinnost hlásit veškeré sítě do centrálního registru, hradební štola však v této evidenci není zanesena. Obec by se ráda prohlásila za vlastníka, není však schopna vlastnictví hradební štoly ničím doložit – jedná se totiž o stavbu z 19. století a dosud se nepodařilo nalézt doklady, které by vlastnictví obce podpořily. Vlastníkem by teoreticky mohl být majitel zámku Nelahozeves Martin Lobkowicz, jehož předkům kdysi patřilo celé nelahozeveské panství. Lobkowiczova administrativa si údajně není jistá, její zástupce Luděk Mařas však podle vyjádření starostky v archivu nic nenašel a obci se už později neozval. Podle místostarosty Josefa Kukly je však nepravděpodobné, že by Lobkowiczovi štola patřila. Že stavba štoly nemá se zámkem nic společného, tvrdil již loni vodohospodář Martin Jakoubek.

Dalším možným vlastníkem je Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), protože téměř polovina štoly se nachází pod pozemky železniční tratě, které patří právě SŽDC. Vlastník kolejí se však ke štole nehlásí. “SŽDC se rozhodně za vlastníka štoly nepovažuje,” konstatuje Daniel Bejr ze SŽDC. Bejr zároveň upozorňuje, že štola byla postavena dříve než trať – ta se začala stavět v roce 1845, zatímco štola je nejméně o čtyři roky starší. Důkazem je například obraz německého malíře Carla Roberta Crolla z roku 1841, na němž je jasně patrné vyústění štoly do Vltavy (viz obrázek).

Zda se obci podaří získat hradební štolu do svého vlastnictví, zatím není jisté. Na zářijovém zasedání zastupitelstva zmínila starostka možnost domáhat se vlastnictví u soudu, zatím se však pokouší získat štolu pomocí starého občanského zákoníku, který stanoví, že pokud se o opuštěnou věc nikdo půl roku nepřihlásí, stává se jejím vlastníkem příslušná obec. Proto obec v listopadu vyvěsila na úřední desku výzvu, aby se majitel hradební štoly do šesti měsíců přihlásil. Pokud tak neučiní, měla by štola připadnout do vlastnictví obce. V názoru, zda lze uvedený postup použít, se právníci rozcházejí. Převládá však spíše názor vyjádřený např. advokátem Jiřím Štanclem, že tímto způsobem postupovat nelze.

Další problém je, že v době, kdy šestiměsíční lhůta vyprší, bude již účinný nový občanský zákoník, který tuto problematiku řeší zcela odlišně oproti současnému kodexu. Starostka sice vychází z právního výkladu, že transakce započaté podle starého občanského zákoníku se podle něj také dokončí, nový zákoník však jasně stanoví, že nemovitost lze považovat za opuštěnou až deset let poté, kdy k ní vlastník nevykonává vlastnická práva, a tato lhůta začíná podle nového zákona běžet až 1. ledna 2014. Starý občanský zákoník tedy nakonec zřejmě nebude možné na tuto situaci vůbec aplikovat, jak uvádí spoluautor nového kodexu Karel Eliáš: “Nový zákoník poskytuje každému vlastníku nemovitosti čas do 1. ledna 2024, aby si dal své věci do pořádku,” konstatoval Eliáš v loňském článku pro deník Právo, který přetiskla Česká advokátní komora.

Není tedy jisté, zda se za této situace podaří dotaci na opravu hradební štoly od MMR získat. Obec si však věří, o čemž svědčí i to, že si již nechala na obnovu hradební štoly vypracovat projekt za 160 tisíc korun. Předložení projektové dokumentace je jednou z dalších podmínek MMR.

V obou dotačních titulech (MŽP i MMR) bude navíc muset obec prokázat, že štola byla zničena právě při povodních. O “havarijním stavu štoly” totiž Martin Jakoubek veřejně mluvil již rok před povodněmi. “Ostění je na mnoha místech narušeno, minimálně na dvou místech došlo k rozsáhlejší havárii ostění,” uvádí se ve studii z dubna loňského roku[1.91 MB], v níž Jakoubek analyzoval hlavní vodohospodářské problémy v obci. Náklady na opravu již tehdy odhadl na necelé dva miliony korun, stejně jako dnes. Část štoly navíc letos na podzim nechala opravit SŽDC. “Opravou došlo k výraznému zlepšení celkového stavu zmiňovaného objektu,” uvedl zástupce SŽDC Daniel Bejr.

(mm)