V roce 1994 se tehdejší Fond národního majetku (FNM) v rámci privatizace Kaučuku Kralupy zavázal zafinancovat sanaci staré skládky styrenových smol na území obce Nelahozeves. Nyní se zdá, že po dvaceti letech by se mohl závazek začít plnit. Ministerstvo financí, které po FNM závazek později převzalo, totiž hodlá v lednu vypsat veřejnou soutěž, jejíž vítěz skládku zlikviduje. Předběžného oznámení ministerstva si všimla i Česká televize, která ve středu odvysílala v pořadu Události v regionech reportáž z Nelahozevsi.
Reportáž České televize o skládce styrenových smol
{youtube}1rk8wLSmQnM{/youtube}
Padesátiletá skládka
Skládka styrenových smol se nachází ve “skládkové” oblasti nad hleďsebským lesem, na ploše přibližně jednoho hektaru zhruba 600 metrů západně od ulice Pod Strání. Provozována byla v letech 1964–1985, celkem se na ní nachází zhruba 23 tisíc sudů se styrenovými smolami a dalším toxickým odpadem z tehdejší výroby státního podniku Kaučuk Kralupy. Dnes je zasypaná a zatravněná, nemá ale řádně zajištěné podloží. Část odpadu ze zkorodovaných či jinak poškozených sudů tak kontaminuje podzemní vody, zvýšené hodnoty některých toxických látek byly naměřeny i ve studních obyvatel ulice Pod Strání. Ve dvou studních v této ulici probíhá od roku 2011 pravidelný monitoring. Podle analýzy vodohospodáře Martina Jakoubka je užitková voda potenciálně ohrožena i v ulicích Na Vinici a Školní (viz mapa).
Historii skládky styrenových smol jsme se věnovali v následujících článcích:
- Skládka styrenů – časovaná bomba pro Nelahozeves? (I. díl: 1962–1989)
- Skládka styrenů – časovaná bomba pro Nelahozeves? (II. díl: 1989–2011)
Vodohospodář Martin Jakoubek se skládkou zabýval letos v dubnu v Nelahozeveském zpravodaji:
Současným majitelem skládky je UNIPETROL, který měl skládku podle původního rozhodnutí České inspekce životního prostředí (ČIŽP) zlikvidovat do konce roku 2010. Firma závazek nesplnila s odůvodněním, že sanaci se zavázal provést stát, a současně přesvědčila inspekci, aby jí povinnost sanace posunula na neurčito. S tím se ale nesmířila nová starostka Nelahozevsi Petra Urbanová, která se nejprve proti rozhodnutí inspekce odvolala, a když bylo odvolání zamítnuto, podala v říjnu 2011 na stát žalobu. K žalobě se připojili dva obyvatelé ulice Pod Strání, v jejichž studních byly naměřeny nadlimitní hodnoty škodlivých látek, konkrétně fenantrenu. Podle posledních dostupných dat monitoringu z února letošního roku byly v blízkém okolí skládky naměřeny i nadlimitní hodnoty benzenu a etylbenzenu.
O tehdejších událostech jsme psali v následujících článcích:
- Unipetrol může klidně spát. Sanace skládky styrenů se odkládá (19. 8. 2011)
- Nelahozeves se nevzdává, o skládce styrenů rozhodne soud (18. 10. 2011)
Soud rozhoduje už dva roky
Městský soud v Praze, který je jedním z nejvytíženějších soudů v České republice, však ani po dvou letech o žalobě nerozhodl. V květnu letošního roku, kdy se portál Nelahozeves.info na tuto věc naposledy dotazoval, bylo podle sdělení soudu před žalobou obce Nelahozeves ještě 500 jiných žalob, které byly podány dříve – soud je až na výjimky musí vyřizovat podle pořadí, ve kterém dorazily. Starostce však po dvou letech došla trpělivost a minulý měsíc podala stížnost na průtahy v řízení. Podobné intervence jsou někdy úspěšné, například advokátka Petra Bielinová u téhož soudu dosáhla toho, že spor obce Psáry s Úřadem pro ochranu osobních údajů (psali jsme o něm zde) byl rozhodnut mimo pořadí “již” po roce od podání žaloby.
Ústavní soud ve svých rozhodnutích opakovaně konstatuje o průtazích v řízení následující: Průtahy v řízení nelze ospravedlnit obecně známou přetížeností soudů; je totiž věcí státu, aby organizoval své soudnictví tak, aby principy soudnictví zakotvené v Listině a Úmluvě byly respektovány a případné nedostatky v tomto směru nemohou jít k tíži občanů, kteří od soudu právem očekávají ochranu svých práv v přiměřené době.
Stará skládka v Nelahozevsi měla být původně zlikvidována v rámci obří zakázky na sanaci všech starých ekologických zátěží v České republice. Soutěž v objemu desítek miliard korun připravovalo od roku 2006 Ministerstvo financí jako garant všech sanací, před dvěma lety ji ale tehdejší Nečasova vláda zrušila. Od té doby ministerstvo vypisuje zakázky na jednotlivé zátěže postupně podle priorit, které konzultuje s ČIŽP a s Ministerstvem životního prostředí (MŽP) – právě na toto ministerstvo míří žaloba obce Nelahozeves. Zda mohla věci uvést do pohybu právě nejnovější stížnost starostky na nečinnost soudu, mluvčí MŽP Matyáš Vitík nepotvrdil, podle neoficiálních informací však ministerstva při stanovování priorit přihlížejí i k probíhajícím soudním sporům. Že letos Ministerstvo financí zakázku vypíše, naznačil již v polovině roku jeho tehdejší mluvčí Ondřej Jakob. “Sanace nelahozeveské skládky je na seznamu priorit ministerstva pro tento rok,” uvedl mluvčí pro Mělnický deník, který se styrenové skládce věnoval ve svém červencovém článku. O dva měsíce dříve si staré skládky v Nelahozevsi všiml i regionální server 5plus2.
Vytěžit, odvézt, spálit
Samotná sanace má spočívat v prostém vytěžení celé skládky. Všechny sudy a kontaminovaná zemina okolo skládky mají být odvezeny pryč, vytěžený prostor bude zatravněn. Část odpadu má být spálena (možná v blízké kralupské spalovně), zbytek bude přepraven na řádnou skládku nebezpečného odpadu. Kudy budou náklaďáky odpad ze skládky vozit, není zatím jasné. Buď přes Nelahozeves po Zagarolské, nebo zadem kolem Skládky Uhy, k tomu by byl ovšem potřebný souhlas firmy .A.S.A. jako vlastníka příslušných pozemků. Z hlediska dopravní zátěže by tedy bylo pro obec výhodné, aby zakázku získala právě .A.S.A., která o ni má eminentní zájem. Náklady na sanaci v tuto chvíli ministerstvo odhaduje na zhruba 100 milionů korun. Pokud při soutěži nenastanou nečekané průtahy, práce by měly začít v příštím roce a trvat by měly necelé tři roky.
Problém kvality pitné vody v ulici Pod Strání se tím však vyřeší pouze částečně. Voda bude nadále kontaminována chloridovými ionty, které se skládkou styrenů nesouvisejí – jejich původcem je špatně zrekultivované struskoviště. Připravovaná veřejná zakázka zřejmě také nevyřeší problém části odpadů, které byly podle dobové dokumentace uloženy několik set metrů od vytyčeného území skládky a jejichž přesné umístění není už dnes známo. “Obec disponuje fotografiemi, které dokazují, že se tehdy neukládaly sudy jen do předem určeného místa skládky, ale sudy končily i ve struskovišti,” uvedla starostka ve svém čerstvém vyjádření k nejnovějším událostem.
(mm)