Myslivecký převrat: Honitbu v Kralupech a Nelahozevsi ovládlo nové sdružení

Myslivecké sdružení Kralupy-Zeměchy, které dosud vykonávalo právo myslivosti v honitbě okolo Kralup včetně Nelahozevsi, zřejmě končí. Honitbu totiž od dubna nečekaně převzalo nově vzniklé sdružení M. S. Míkovice, jehož předsedou je Zdeněk Schneider z Nelahozevsi.

Právo myslivosti uděluje mysliveckému sdružení honební společenstvo, což je sdružení vlastníků pozemků v dané honitbě. Honitba se pronajímá vždy na 10 let. Za možnost provádět v daném území myslivost vybírá honební společenstvo poplatek, který se obvykle pohybuje ve výši jednotek korun na hektar a rok. Tento poplatek pak honební společenstvo rozděluje zpět mezi vlastníky příslušných pozemků.

V našem regionu je ustanoveno Honební společenstvo Kralupy-Nelahozeves, spravující honitbu o ploše zhruba 1 700 hektarů. Jeho starostou byl díky hlasům většiny vlastníků pozemků před časem zvolen právě Zdeněk Schneider.

V letošním roce končila dosavadnímu mysliveckému sdružení Kralupy-Zeměchy desetiletá nájemní smlouva na honitbu. Předseda sdružení Zdeněk Viktora tedy předal honebnímu společenstvu návrh nové smlouvy, v níž jednoduše zopakoval dosavadní finanční podmínky: sdružení bude vlastníkům platit za honitbu 8,50 Kč za hektar a rok. Za to získá na dalších deset let nejen povinnost cílevědomého chovu zvěře na daném území, ale i právo zvěř lovit a ulovenou či nalezenou zvěř si ponechat.

Zdeněk Viktora ale netušil, že Zdeněk Schneider mezitím v naprosté tichosti založil nové myslivecké sdružení s konspiračním názvem M. S. Míkovice (v názvu tedy vůbec není uvedeno, že jde o myslivecké sdružení, a jako působiště jsou zvoleny “Míkovice”, ačkoliv správný název této části Kralup je “Mikovice”). A nově vzniklé sdružení potají předložilo vlastníkům lepší nabídku: za hektar a rok bylo ochotno zaplatit 10 Kč. Vlastníci, zastoupení honebním společenstvem opět v čele se Zdeňkem Schneiderem, pak logicky odkleplo vyšší nabídku.

Zdeněk Schneider přiznává, že jediným smyslem celé této složité a pečlivě připravené transakce bylo odstavit od kormidla dosavadního šéfa myslivců Zdeňka Viktoru. Právě způsob provedení však vyvolal mezi členy původního sdružení velmi bouřlivé reakce. Někteří členové vyčítali Zdeňku Schneiderovi, že se nepokusil řešit svůj odpor k Viktorovi na členské schůzi sdružení. Mezi odpůrce konspirativního převzetí honitby se zařadil také dlouholetý nelahozeveský myslivec František Bukač. Ten původně navrhoval, aby se transakce napadla soudní cestou, nyní však potvrzuje své dřívější stanovisko, že u myslivců končí. “Moje rozhodnutí ukončit po 51 letech svoji mysliveckou činnost z důvodů vysokého věku a důvodů zdravotních platí. Nic na tom nemění ani další události. Pohled na ně je jen můj. Přírodu mám rád a jako občan ji budu i nadále navštěvovat při svých procházkách,” říká František Bukač, který se tématem ochrany přírody dlouhá léta zabýval i v samosprávě Nelahozevsi a pravidelně ji propagoval na stránkách Nelahozeveského zpravodaje.

Že obracet se na soud zřejmě nemá smysl, uznává i Zdeněk Viktora. “To, co se odehrálo v našem mysliveckém sdružení, je asi po právní stránce v pořádku,” konstatuje odstavený předseda, zároveň však dává najevo nelibost nad formou provedení akce. “Jakým způsobem to pánové pojali a co z toho vzešlo, každý soudný člověk pochopil a úsudek si udělá,” uzavírá Viktora, který místním myslivcům šéfoval více než deset let a nyní se zřejmě ocitá mimo hru.

Proč se tedy Zdeněk Schneider nepokusil sesadit Zdeňka Viktoru přímo v rámci dosavadního sdružení a místo toho zvolil komplikovaný způsob ovládnutí honitby skrze nové, tajně založené sdružení s podporou vlastníků pozemků? “Důvod, proč jsme zvolili tento postup, není jednoduché vysvětlit,” připouští Zdeněk Schneider. “V mysliveckém sdružení panovala atmosféra strachu a spousta lidí se předsedy bála. Už v minulosti proti Viktorovi někteří myslivci vystupovali, ale on každý náznak vzpoury vždycky potlačil a rebely ze sdružení vyštípal,” konstatuje předseda nového mysliveckého sdružení a svého předchůdce kritizuje zejména za netransparentnost hospodaření a za nedemokratický způsob vedení spolku. Současně připomíná rok 2002, kdy se původně samostatné nelahozeveské myslivecké sdružení připojovalo ke Kralupům. “Nelahozeves měla původně dvanáct až čtrnáct členů. Někteří z nich byli v dalších letech vyloučeni, další odešli po nátlaku sami.” Zdeněk Schneider zároveň slibuje, že pod jeho vedením bude myslivecké sdružení vedeno mnohem demokratičtějším a transparentnějším způsobem.

Faktem je, že Zdeněk Schneider pro svůj postup zřejmě postupně získává mezi myslivci značnou podporu. Řada myslivců potvrzuje, že zvolený způsob byl jediný, kterým bylo možné se autoritářského Zdeňka Viktory zbavit. Například další dlouholetý nelahozeveský myslivec Václav Janda vedení nového mysliveckého sdružení jednoznačně hájí a Zdeňka Viktoru kritizuje mj. za to, že velkou část příjmů sdružení investoval do rekonstrukce hájovny v Kralupech. I další myslivci připouštějí, že vlastnictví hájovny je pro sdružení balvan požírající peníze, které by mohly být investovány například do ochrany zvěře.

Hájovna se stává centrem pozornosti i v souvislosti s nejnovějšími událostmi. Původní myslivecké sdružení nemá po ztrátě honitby důvod k další existenci a lze tedy předpokládat, že bude dříve či později zrušeno. A protože stanovy sdružení rozdělení majetku nijak neupravují, je pravděpodobné, že v případě zániku sdružení si členové rozdělí hájovnu mezi sebou rovným dílem. Nejde přitom o žádnou maličkost – současná hodnota hájovny se odhaduje na jeden milion korun. To je také hlavní důvod, proč většina myslivců zatím staré sdružení neopustila – téměř všichni sice postupně vstoupili do nového sdružení M. S. Míkovice, zároveň však nechtějí přijít o případný podíl z prodané hájovny, která zůstává v majetku starého sdružení. Před vypuknutím kauzy mělo sdružení zhruba třicítku členů, současný počet členů není znám. Do porcování majetku by však ještě mohlo zasáhnout město Kralupy nad Vltavou, které má na hájovnu předkupní právo, protože ji kdysi myslivcům přenechalo za symbolickou jednu korunu.

Změna nájemce honitby se dotýká i samosprávy obce Nelahozeves. Na letošním únorovém zasedání schválilo zastupitelstvo dotaci pro myslivce ve výši 20 tisíc korun. Peníze však dosud nebyly vyplaceny a v textu usnesení zastupitelstva je u příslušné položky uvedeno pouze “Myslivci”. Komu tedy přidělené peníze nakonec připadnou, je tak plně v rukou starostky Petry Urbanové. Podle její první reakce by měla být dotace poskytnuta tomu, kdo na území Nelahozevsi vykonává myslivost.

Celkově špatné vztahy mezi Zdeňkem Viktorou a Zdeňkem Schneiderem jsou mezi myslivci dlouhodobě známy. Zdeněk Viktora v minulosti kritizoval Zdeňka Schneidera mj. za jeho odpor k rozšíření Skládky Uhy – Zdeněk Schneider je totiž zároveň členem Občanského sdružení Nelahozeves (OsN), které v obci dlouhodobě vystupuje proti rozšíření skládky. Zdeněk Viktora, byť sám bydlí v Kralupech nad Vltavou, se také zúčastnil loňského listopadového zasedání zastupitelstva Nelahozevsi, kde veřejně kritizoval odmítavý postoj OsN ke skládce a zároveň naznačoval, že sdružení zřejmě pracuje na něčí objednávku. Dosavadní kladný postoj Zdeňka Viktory k rozšíření skládky zřejmě částečně souvisí se sponzorským příspěvkem, který .A.S.A. myslivcům dosud poskytovala.

(mm)