Když v roce 2011 koupila areál bývalé PTZ společnost Wet Wipes, byly toho plné noviny a lidé doufali, že výrobce vlhčených ubrousků z Velkých Přílep vytvoří v obci nové pracovní příležitosti. Nyní areál změnil majitele znovu, ale téměř nikde se o tom nedočtete. Nečekaná transakce by si přitom publicitu zasloužila minimálně z jednoho důvodu. Nový provozovatel areálu totiž hodlá navázat na tradici zpracování rostlinných olejů v Nelahozevsi a dává to najevo dosti jednoznačným způsobem: nově vzniklá firma se totiž nazývá Povltavské tukové závody.
Povltavské tukové závody (PTZ) ale nejsou skutečným vlastníkem areálu – tím je společnost NESALUKA, jejím jediným akcionářem je podle obchodního rejstříku Pavel Berg z Brna. NESALUKA byla založena v roce 2011 společností specializující se na zakládání firem. Berg se stal jejím vlastníkem až v srpnu 2012, pouhé dva měsíce předtím, než na tuto firmu koncem roku 2012 koupil areál PTZ. NESALUKA od Wet Wipes odkoupila i správcovskou společnost Czech inn properties, která zajišťuje pronájem nevyužitých částí areálu.
Podle Jaroslava Šobra, který pro Povltavské tukové závody pracuje jako externí konzultant, si PTZ hodlají od firmy NESALUKA část areálu pronajmout, nájemní smlouva je údajně před podpisem. “Cílem je obnovit v Nelahozevsi výrobu jedlých olejů a související provozy,” dodal Šobr. Na dotaz, kdo je vlastníkem PTZ, neodpověděl. Předsedou představenstva PTZ, která byla založena v roce 2011 podobně jako NESALUKA, je Stanislav Petratur, v dozorčí radě sedí mj. i Miloš Hašek z Nelahozevsi, Josef Sedlecký z Kralup a Kateřina Maslenová z Uh.
Povltavské tukové závody jsou smluvně i personálně propojeny s firmou Willow Vale, která ve svém výrobním závodě v České Třebové vyrábí stolní olej Quattro a zabývá se též lisováním řepky olejné a výrobou metylesteru řepkového oleje.
K otázce vytvoření nových pracovních míst pro občany Nelahozevsi a okolí se Šobr zatím nechtěl příliš vyjadřovat. “Rádi bychom našli prostor na trhu, který by umožnil perspektivní růst a přínos určité prosperity v regionální zaměstnanosti, ale upřímně – zatím nemáme žádné výsledky, které bychom chtěli veřejně prezentovat,” upozornil Šobr s tím, že konkrétnější by mohl být za několik měsíců. Do té doby by firma dle jeho slov nechtěla “být vidět”. Přesto se však již prezentuje na webových stránkách a sám Šobr na svou firmu přímo upozornil i editací hesla Nelahozeves na Wikipedii.
Majitelka Wet Wipes, česko-německá podnikatelka Romana Luitjens, na zaslané otázky nereagovala.
Továrna na zpracování tuků byla v Nelahozevsi vybudována v roce 1932 pod názvem Velkonákupní družstevní podniky. V roce 1951 byl podnik znárodněn a přejmenován na Povltavské tukové závody (PTZ). Mezi nejznámější výrobky pétézetky patřily margaríny Dukát, Hera, Visa a Smetol a mýdla Cleo, Lotos a Nela (pojmenované po Nelahozevsi). V roce 1992 byl podnik zprivatizován do rukou britsko-nizozemské společnosti Unilever. Ta závod výrazně zmodernizovala a přizpůsobila moderním technologickým a ekologickým standardům. V Nelahozevsi se mnoho let vyráběla Rama, Flora, Rama Crème Bonjour, Hera, Perla a téměř celé portfolio značky Hellmanns. Z kosmetiky, která se zde vyráběla od roku 1972, patřily do produkce místní továrny například výrobky značek Pond’s, Rexona či Dove.
Unilever poskytoval práci téměř 750 zaměstnancům, v roce 2009 však náhle oznámil přestěhování výroby do Polska. Provoz byl ukončen v roce 2010. O rok později koupila osiřelý areál společnost Wet Wipes, výrobce vlhčených ubrousků. Obě strany odmítly zveřejnit kupní cenu, na stránkách advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners, která Unileveru pomáhala transakci uskutečnit, je však uvedena cena 1,5 miliardy korun.
Wet Wipes tehdy ohlásily, že do Nelahozevsi přemístí svou výrobu z Velkých Přílep. Firma pak začala areál po částech pronajímat a nakonec jej prodala.
(mm)