Zpívá altem, jejím pěveckým vzorem je Adele. Byla přijata na Mezinárodní konzervatoř, vyhrála spoustu cen a žije od svého narození v Nelahozevsi. O koho se jedná? O Veroniku Langrovou, které je patnáct let, letos vystupovala s kapelou Globus jako zpěvačka na prvních Šibřinkách. Sešly jsme se u hřiště TJ Dynamo, kde jsme si pohovořily o jejím koníčku, tedy hudbě, o jejím životě…
Budeme se bavit hlavně o hudbě a zpěvu, a proto se nejprve zeptám, zdali máš nějaké koníčky kromě zpívání?
Hudba je na prvním místě. Mám ráda i zvířata. Doma chovám kočičku, pejska. Dřív jsem jezdila na koni a jsem dodnes ráda, když si na něm můžu zajezdit. Ale teď už není tolik čas.
Jak ses ke svému koníčku, tedy zpěvu, dostala?
Já si to moc nepamatuju, ale mamka mi vyprávěla, že jí nějaký kamarád, co dřív hrál, řekl, že se mu líbilo, jak zpívám u ohně, ať mě někam přihlásí… A tak mě přihlásila.
Takže jsi začala navštěvovat lidušku?
Začala jsem chodit do základní umělecké školy. Od šesti do desíti jsem studovala klasický zpěv, potom jsme dospěli k názoru, že to není úplně můj šálek čaje, tak jsem začala dělat pop, rock.
A kdo tě učí teď?
Teď momentálně nikdo. Chodíla jsem k Lídě Nopové. Od té doby, co jsem se dostala na konzervatoř, tak nechodím nikam.
Hraješ na nějaký hudební nástroj?
Hraji na klavír.
Co hraješ na klavír?
Nejčastěji si tisknu modernější písně, jako je třeba tvorba zpěvačky Adele, akordy a podle toho hraji a zpívám.
A to si zpíváš si s klavírem denně?
No, až ze mě mamka šílí, jak sednu ke klavíru třeba i v deset večer, tak ze mě potom už moc velkou radost nemá.
Ty jsi kvůli zpěvu šla z gymnázia zpátky na základní školu. Jaké to bylo?
Myslela jsem si, že to bude hrozné, že mi spolužáci budou dávat sežrat, že jsem ta, která vylítla z gymplu, která to nezvládla. Ale nakonec to bylo lepší. Měla jsem mnohem víc času na zpěv a poznala jsem nové lidi. Bylo to tak, že jsem dělala reparát z chemie, nezvládala jsem ji. Učitelka mě to nenechala udělat, a když se podíval potom pan ředitel na ty zkoušky, řekl, že to bylo moc tvrdé hodnocení, že mě to nechá udělat znovu. To jsem odřekla, že se nebudu trápit, že raději přejdu na základku.
A spolužáci si na tebe pamatovali?
Přešla jsem do základky, kam jsem nechodila. Chodila jsem tři roky do Nelahozevsi, potom dva roky do Kralup, dva a půl roku na gympl a teďka jsem chodila do Veltrus.
Asi by bylo zbytečné zůstat na gymplu, když jsi měla sen jít na konzervatoř…
No právě.
Jak dlouho ses na ni připravovala?
Chodila jsem do kurzů. Byla jsem celkem na čtyřech – tanec, herectví, nauka, zpěv. Jinak jsem to flákala, přiznám se, že jenom ty kurzy a jinak nic jinýho.
Jak úspěšná jsi byla na konzervatoři při přijímacích zkouškách?
Hlásilo se tam snad třicet lidí a postoupila jsem z prvního místa. Jedná se o Mezinárodní konzervatoř na obor muzikálové herectví. Je to soukromá škola. Funguje asi deset let, takže je oproti těm ostatním moderní, novější. Studium trvá šest let a získám titul diplomovaný specialista.
Vyhrála jsi v různých talentových soutěžích, kolik těch cen doma máš?
Mám první místo z Karlovarského Skřivánka, druhý místo, třetí místo. No, kolem dvaceti cen. Účastnila jsem se i Kralupských talentů. Zhruba v osmi letech jsem se účastnila první takové soutěže.
A nerozmýšlela sis třeba soutěž podobnou Superstar?
Byla jsem v Talentu, jenže tam to bylo tak, co jsem tak jako slyšela, že se tam dostali lidi hodně protekčně. On to v televizi je takový švindl, protože jsme nešli hned před tu odbornou porotu, ale jde se k předporotě, která tam posílá lidi. Buď tam pošle úplné outsidery a nebo prostě dělá show. Mě nepustili ani před porotu.
Jaké máš se svým hlasem ambice?
Mým největším snem je hrát v muzikálech.
A jaké máš ráda muzikály?
Mám ráda Landovu tvorbu, takže Krysař, Tajemství, Touha. Z cizích třeba Pomádu, Carmen…
Kdo je tvůj vzor z českých zpěvaček?
Můj vzor asi nejvíce je Lucie Bílá. Je suprová i s Arakainem. Začala se mi líbit i Leona Šenková, ta je také dobrá. Třeba Anetu Langerovou moc nemusím. Ta tvorba není zas tak špatná, má i pěkný hlas, ale nějak mi nesedla.
Co třeba Ewa Farna? Ta je ti věkově docela blízko.
Má úžasný rozsah, úžasný hlas, docela ji obdivuju, ale že bych ji nějak extra poslouchala, to ne.
A ze světových pěvkyň se ti zamlouvá kdo?
Nejradši mám asi Adele a také mám ráda zpěvačku Amy Lee z Evanescence. Beyoncé je taky dobrá.
A zajímáš se i o tvůrce písně, kdo složil text, hudbu a jak se jmenuje?
Ne, já se nezajímám ani o to, kdo to napsal, když je to třeba anglicky, tak u těch anglických písniček mě zajímá text, o čem to je. I melodie, ale hlavně jdu vždycky po textech.
Píšeš si i svoje vlastní písničky?
Teď jsem jednu napsala. Je v jednání, jestli se to bude nahrávat nebo ne. Složila jsem si hudbu i text, je to taková slaďárna.
Zpíváš se zábavovou kapelou Globus, vystupuješ kromě toho ještě s někým?
Jen tak, někdy na koncertě třeba s kralupským sborem a nebo s Lukášem Spurným, s tím jsme se seznámili ve sboru. S klávesákem z Globus jezdíme a odehráváme celé svatby.
Zpívat s kapelou… To musí být zápřah, ale i zkušenost…
Určitě je to úžasná zkušenost. Uvidíme, jak to půjde skloubit s konzervatoří, protože od září pro mě prostě bude existovat jen konzervatoř. Jakmile zjistím, že to nestíhám skloubit s kapelou, tak bohužel kapela padne.
A jak často vystupuješ s Globusem během plesové sezony?
Jak je sezona, tak většinou každý víkend. Většinou jsou jen soboty. Když je potom pátek, sobota, tak je to docela náročný. Asi taky tak čtyřikrát za tu plesovou sezónu jsme měli oba dny, a to je pak hrozný. Při vystoupení máme většinou pětiminutovou pauzu, pak asi čtvrthodinovou pauzu na večeři a většinou to je od nějakých osmi hodin do tří do rána. Někdy pět nebo šest hodin.
Po zpívání s kapelou už hlasivky musejí být trošku unavené…
Většinou, když mám koncert s kapelou, tak je to něco úplně jiného zpívat naživo, než s podkladem, protože člověk za to musí fakt úplně totálně zabrat, ještě ke všemu to nevypadá dobře, když tam jenom stojím, proto musím tancovat na tom podiu. To je potom taková fuška, jak pro hlasivky, tak pro plíce, tak potom většinou druhý den chraptím. Chce to potom, když druhý den chraptím, tak minimálně mluvit a prostě ty hlasivky tolik nenamáhat.
Spoluhráči v kapele jsou tvoji vrstevníci?
To jsou všecko třicátníci nebo čtyřicátníci, akorát zvukařovi je pětadvacet a mně je patnáct. Většinou se vždycky hrozně diví, když se to dozvědí. Třeba naše kapela se tím hrozně baví. Vyhlašujeme soutěž, kdo uhodne věk zpěvačky.
Nemělas trému si zazpívat na Šibřinkách?
Já jsem tam už zpívala dřív, ovšem ne s kapelou, ale na hudební podklady. Myslím si, že to byla mnohem menší tréma, než když zpívám někde mezi cizími lidmi.
A vystoupíš zase příští rok na Šibřinkách?
Pokud vydržím s kapelou, tak určitě. Myslím, že i kdybych s kapelou nevydržela a jednalo se o Šibřinky, tak by mi kapelník Láďa dovolil zazpívat.
(sb)