Vedení obce se rozhodlo zklidnit dopravu v několika částech obce. V průběhu léta by měl být v celé ulici Pod Strání a v její odbočce U Žlábku zavedeno rychlostní omezení na 30 km/h. Obec by zároveň ráda totéž opatření zavedla i v části Zagarolské ulice v blízkosti nové budovy mateřské školy. Úseků, které by si zasloužily úpravu dopravního provozu, je však v obci celá řada.
Pod Strání
V ulici Pod Strání bude již v průběhu letních prázdnin zavedena omezená rychlost na 30 km/h. Zároveň budou vyměněny velmi staré dopravní značky Zákaz vjezdu nákladních automobilů a přibude k nim dodatková tabulka Dopravní obsluze vjezd povolen, takže např. popelářské vozy či vozidla údržby již nebudou při vjezdu do této ulice porušovat dopravní předpisy.
Zagarolská
Další třicítka by se ještě během léta měla dle místostarosty Josefa Kukly objevit i v Zagarolské ulici. Úsek s omezenou rychlostí by měl začínat u Miřejovického mostu a končit za budovou nové mateřské školy. Doprovázen má být též výstražnou značkou Pozor, děti. Přibližně v tomto úseku již v minulosti třicítka po určitou dobu byla – sloužila k zajištění bezpečnosti zaměstnanců Unileveru a bezpečnému vjezdu a výjezdu do areálu PTZ. Po uzavření areálu však byla odstraněna a zbyl zde pouze informační radar.
Obyvatelé Zagarolské ulice opakovaně upozorňují na to, že řidiči často na této silnici nedodržují rychlost, protože se jedná o velmi přehledný a rovný úsek, který přímo svádí k rychlejší jízdě. Místní informační radar je údajně občas využíván i pro improvizované rychlostní zkoušky. V reakci na to obec již v minulosti žádala policii o zajištění zvýšeného dohledu – ta se v Zagarolské pak skutečně několikrát objevila, nyní však kontroly vzhledem k uzavřenému železničnímu nadjezdu nemají smysl.
Na zasedání zastupitelstva padaly požadavky na zavedení omezení na 40 km/h v celé délce této ulice – například místní občan Zdeněk Schneider požadoval snížení rychlosti alespoň v části ulice, kde nejsou chodníky. Člen zastupitelstva Pavel Matoušek navrhoval dokonce celoobecní omezení na 40 km/h formou značky Zóna s omezenou rychlostí, která by se umístila na všech pět vjezdů do obce. Podle Jana Ryšavého by na úsecích bez chodníků mělo být prosaditelné omezení až na 30 km/h.
Možným způsobem zpomalení dopravy v této části obce by bylo například vybudování prvků dopravní šikany – umělých prvků, které vozovku na určitých místech zúží a zklikatí (možné způsoby zklidnění dopravy jsou včetně doprovodných fotografií popsány například na Wikipedii).
Velvarská
Pravděpodobně nejkritičtější dopravní situace je ve Velvarské ulici, která slouží jako obslužná komunikace pro pískovnu a skládku komunálního odpadu, což znamená průjezd několika desítek až stovek nákladních automobilů denně. Silnice je navíc na mnoha místech záplatována, což zvyšuje hlučnost náklaďáků při přejezdech provizorně a často velmi neodborně opravených míst. Náklaďáky kromě toho často překračují povolenou rychlost – i zde obec žádala policii o častější výskyt hlídek. Podle místostarosty Josefa Kukly se zde však policie prokazatelně objevila pouze jednou a navíc bez dostatečného vybavení pro vážení nákladních vozidel.
Vedení obce se již delší dobu snaží v této ulici prosadit jednosměrný provoz, zatím však u příslušných úřadů nenachází dostatek pochopení. Jednu chvíli to již vypadalo, že jednosměrka projde, neboť záměr měl i podporu policie (viz například rozhovor s místostarostou Josefem Kuklou z prosince 2011). Na jedné z porad na Ředitelství silnic a dálnic však úřady najednou změnily názor a jednosměrka spadla pod stůl. Situaci komplikuje též skutečnost, že se formálně stále jedná o silnici I. třídy, přestože přeložka páteřní komunikace Slaný–Mělník je v úseku Velvary–Nová Ves v provozu již od roku 2003 a podhořanská silnice je tak od té doby ve skutečnosti silnicí II. třídy. Nejde přitom jen o formální rozdíl, protože v zákoně je napsáno, že silnice I. třídy vlastní stát a silnice II. třídy kraj, což vzhledem k nesprávné klasifikaci podhořanské silnice vede k tomu, že si Ředitelství silnic a dálnic jako správce státních komunikací přehazuje zodpovědnost za silnici s Krajskou správou a údržbou silnic Středočeského kraje.
Ve snaze posílit svou argumentační pozici se před několika týdny obec vybavila dopravním posudkem[1.98 MB], který konstatuje, že silnice je dopravně nevyhovující. Posudek výslovně uvádí, že stávající stav komunikace “neumožňuje bezpečný provoz a vyhýbání nákladních vozidel” a požaduje, aby silnice byla na několika místech rozšířena a nebo aby zde byla zavedena již zmíněná jednosměrka pro nákladní automobily – ty by obcí mohly jezdit jen shora dolů. Posudek obec předložila v rámci probíhajícího územního řízení rozšíření Skládky Uhy o IV. etapu a kralupský úřad se jím začal zabývat.
Školní
Problematická situace panuje také ve Školní ulici. Část této ulice je vyznačena jako obytná zóna, kde však platí zákaz stání mimo vyznačených parkovišť, žádná vyznačená parkoviště zde ale vyznačena nejsou. Souvislá řada automobilů, která každodenně parkuje před základní a mateřskou školou, zde tedy podle zákona nemá co dělat a příslušní řidiči a řidičky zejména z řad zaměstnanců obou škol a rodičů mohou kdykoliv dostat pokutu. Na problémy s parkováním ve Školní ulici upozorňovala na nedávném zasedání zastupitelstva i jedna z obyvatelek – stěžovala si, že vozidla často parkují na chodníku, na který se pak maminky nevejdou s kočárkem.
Kralupská
Podle sdělení Pavla Matouška na zasedání zastupitelstva dne 12. dubna 2012 by měla být snížena rychlost na 30 km/h i v Kralupské ulici v úseku za základní a mateřskou školou. V tomto místě řada rodičů v ranních hodinách vykládá děti mířící do školy či do školky.
Dvořákova stezka
Občané si stěžují na dopravní situaci i na Dvořákově stezce. Tato komunikace, sloužící jako silnice i chodník zároveň, je velmi úzká a po výstavbě areálu Marina Vltava v roce 2007 zde výrazně zhoustl dopravní provoz. Zároveň se jedná o část populární a velmi frekventované dálkové cyklistické trasy Praha–Drážďany a často zde vznikají problematické dopravní situace. Obyvatel této ulice Jiří Hájek požadoval na zasedání zastupitelstva 2. června 2011 zavedení zpomalovacích retardérů.
V Úvoze
Jedním z problematických úseků je také lešanská ulice V Úvoze. Platí pro ni v podstatě totéž co pro Zagarolskou – jedná se o rovný a přehledný úsek, kde se řadě řidičů nechce pouštět nohu z plynu. Je však užší než Zagarolská a navíc zde nejsou žádné chodníky. Již zmíněnou dopravní šikanu zde občas reprezentují vozidla postávající podél silnice, která rychlý průjezd znemožňují. Opatření ke zklidnění provozu v této ulici slibovalo před volbami i sdružení Lešany pro Nelahozeves, diskutovalo se například o radarem řízeném semaforu (dvojici těchto radarů mají například v nedalekém Tursku), náklady na takový semafor se však pohybují okolo 150 tisíc korun. Zastupitel Pavel Matoušek, který byl zvolen za toto sdružení, nyní navrhuje plošné omezení rychlosti v Lešanech na 40 km/h.
Resort
Problematická dopravní situace je i na nových komunikacích, například v části Lešany-Resort. Jak upozornil vodohospodář Martin Jakoubek na veřejném projednávání vodohospodářských problémů obce letos 3. května, šířka komunikací v Resortu neodpovídá platným normám – silnice jsou příliš úzké, chybí krajnice. V reakci na některé bezohledné řidiče, kteří jezdili po Resortu rychlostí místy až 60 km/h, došlo nakonec v celém Resortu k omezení na 30 km/h. Požadavky na zavedení obytné zóny v celém areálu (což by znamenalo výrazné zvýšení práv pěších na všech silnicích v Resortu – viz rámeček) dříve odmítal zastupitel Pavel Matoušek s tím, že by to znemožnilo parkování na silnicích, později však změnil názor a obytnou zónu v Resortu nyní podporuje. Ulice v Resortu jsou totiž natolik úzké, že parkování je na nich vlastně zakázáno už dnes, protože při stání vozidla musí podle zákona zůstat silnice volná alespoň v šířce tří metrů. A na parkovací místa na plochách před domy by se obytná zóna nevztahovala, neboť plochy před domy nejsou veřejnou komunikací.
Jaká pravidla platí v obytné zóně?
- řidič smí jet rychlostí nejvýše 20 km/h
- řidič musí dbát zvýšené ohleduplnosti vůči chodcům, které nesmí ohrozit; v případě nutnosti musí zastavit vozidlo
- stání je dovoleno jen na místech označených jako parkoviště
- chodec smí využívat obytnou zónu v celé její šířce
- jsou povoleny hry dětí přímo v dopravním prostoru
- chodci i hrající si děti musí umožnit vozidlům jízdu
- při vjíždění z obytné zóny na jinou pozemní komunikaci musí dát řidič přednost v jízdě
Smyslem obytné zóny je přizpůsobení provozu vozidel pobytové funkci přilehlé zástavby či prostoru. V obytné zóně se všichni účastníci provozu dělí o společný prostor. Pobytová funkce převládá nad funkcí dopravní, což bývá zdůrazněno jejím stavebním řešením.
(převzato z časopisu Dopravní inženýrství 2/2008)
Na diskusním fóru obyvatelé probírali též možnost instalace série retardérů, zrcadel či změnu pravidel předností v jízdě v ulici Nad Borovičkami, aby rovné úseky nepředstavovaly hlavní silnici – pak by na nich museli řidiči zpomalovat, aby dali přednost případným vozidlům přijíždějícím z bočních ulic – Jeřabinové, Akátové a Javorové.
Začátky a konce obce
Zastupitelka a bývalá dlouholetá místostarostka Květa Dittrichová na jednom z loňských zasedání kritizovala občasnou nevraživost mezi lidmi z různých částí obce, a to zejména v souvislosti s aprílovým článkem z 1. dubna 2011, který “informoval” o údajném tajném plánu na oddělení Lešan od zbytku Nelahozevsi. Je k zamyšlení, zda by drobným příspěvkem k sounáležitosti se jménem “Nelahozeves” nemohlo být i sjednocené dopravní značení, což navrhoval jeden z diskutujících na loňském zářijovém zasedání zastupitelstva. Například část Podhořany, ačkoliv byla k Nelahozevsi připojena už v roce 1957, má stále své vlastní cedule. Na jedné straně tedy vjedete do Nelahozevsi a na druhé straně najednou vyjedete z Podhořan. Místní jsou na to zvyklí, ale návštěvníci obce bývají ze stávajícího značení zmateni.
I Lešany už k Nelahozevsi patří několik desítek let a díky výstavbě v lokalitě V Cihelnách (označované jako Zámecké údolí) už jsou se zbytkem obce propojeny i zástavbou. K Lešanům zároveň patří i několik domů na rozcestí s Lobčí, které jsou však v současné době z dopravního hlediska mimo obec a platí zde tedy rychlost 90 km/h, přestože se zde chodci vyskytují ve zvýšené míře i díky autobusové zastávce.
V severní části obce by postačilo nahrazení současných cedulí PODHOŘANY cedulemi NELAHOZEVES. Možný způsob scelení jižní části obce je znázorněn na mapě.
Potřebujeme dopravního experta?
Na zasedání zastupitelstva v září 2011 zmínil místostarosta Josef Kukla, že obec má v dohledné době navštívit dopravní expert. S místostarostou měli projít (či spíše projet) celou obec a expert měl následně navrhnout komplexní změnu dopravního značení v celé obci, ať už jde o doplnění nových značek či odstranění nadbytečných. Expert ale nakonec vůbec nedorazil, protože jeho finanční nabídka byla pro zastupitele neakceptovatelná – za komplexní posouzení dopravního značení požadoval 65 tisíc korun bez DPH. Zastupitelé se také trochu zalekli toho, že výstupem experta budou návrhy na desítky změn, na jejichž realizaci pak nebude mít zadlužená obec peníze – například jediná běžná pozinkovaná dopravní značka může včetně sloupku a instalace vyjít na tři až pět tisíc korun.
(mm)
Kdo rozhoduje o změně dopravního značení?
V případě všech komunikací v Nelahozevsi rozhoduje o umístění dopravních značek odbor dopravy Městského úřadu Kralupy nad Vltavou. Výjimkou může být teoreticky pouze Velvarská ulice, kde by vzhledem k nevyjasněnému statutu silnice (viz článek) mohl rozhodovat Krajský úřad. V případě této ulice je tedy vhodné případnou žádost podat současně na Městský úřad Kralupy nad Vltavou a Krajský úřad Středočeského kraje – jeden z nich by měl určitě rozhodnout.
Žádost o úpravu dopravního značení může podat kdokoliv, nemusíte tedy čekat, až žádost podá obec. (Obec tím neobejdete, protože k vašemu návrhu bude mít možnost se vyjádřit, stejně jako kdokoliv jiný, kdo by se novým dopravním značením cítil přímo dotčen. To platí i pro právě probíhající řízení o dopravních opatřeních v ulici Pod Strání – případné námitky vůči navrhovaným dopravním značkám lze podávat až do začátku července.)
Žádost by měla vedle zdůvodnění pokud možno obsahovat zákres s požadovaným umístěním navrhovaných značek.
Návrhy Pavla Matouška k dopravě ze srpna 2011
1. V resortu zřídit Obytnou zónu
2. V Lešanech zřídit zónu 40 km/h
3. V Nelahozevsi zřídit zónu 40 km/h
4. V Podhořanech zřídit zónu 40 km/h
5. Kontaktovat policii ČR a zajistit kontrolu zákazu vjezdu nákladních vozidel
6. V ulici Pod Stání zřídit Obytnou zónu
7. V ulici Dvořákova Stezka zřídit Obytnou zónu (pokud tam již není)
8. Zajistit namátkové měření rychlosti ve vybraných částech obce
9. Zřídit makety poměrových radarů