Obří ekotendr jde k ledu – a s ním i sanace skládky styrenů

V pondělí 13. září byly otevřeny obálky tří uchazečů v tzv. ekotendru na likvidaci starých ekologických zátěží v České republice, mezi něž vedle dalších 509 lokalit patří i skládka styrenových smol společnosti UNIPETROL v Nelahozevsi.

Nabídkové ceny jsou příliš vysoké

Nejlevnější nabídka společnosti Marius Pedersen Engineering činí bezmála 57 miliard korun. To je zhruba dvojnásobek toho, co odhadovali experti Ministerstva životního prostředí (MŽP). Další dva uchazeči nabídli 58 a 66 miliard.

Podstatné rozdíly mezi odhady MŽP a skutečnými nabídkovými cenami vyplývají zřejmě mj. z různých metodik výpočtu nákladů na jednotlivé sanace. Dobře je to vidět právě na skládce styrenů: zatímco Ministerstvo financí smluvně ručí za náklady sanace skládky až do výše přesahující 4 miliardy korun (a z této částky zřejmě uchazeči vycházeli při stanovení nabídkové ceny), skutečné náklady na sanaci se dle informací společnosti UNIPETROL budou pohybovat “pouze” v řádu stovek milionů.

Právě vysoké nabídkové ceny pak zřejmě způsobí, že celý tendr, který kvůli opakovaným odvoláním běží už více než tři roky, bude zrušen. Proti ekotendru v jeho současné podobě jsou v tuto chvíli všechny parlamentní strany s výjimkou TOP 09.

Petr Nečas již v předvolebních Otázkách Václava Moravce v květnu 2010 prohlásil, že pokud bude premiérem, obří ekozakázka u něj nemá šanci, a své odmítavé stanovisko potvrzoval několikrát i poté, co se premiérem skutečně stal – naposledy v úterý po otevření obálek.

Ostrým odpůrcem ekotendru je dlouhodobě také předseda Věcí veřejných Radek John a také celá opozice, zejména v obavách z možné korupce či kartelové dohody. Na korupční potenciál zakázky dlouhodobě upozorňuje také Transparency International a další nevládní organizace. Odpůrci vesměs doporučují, aby se jednotlivé sanace prováděly po menších celcích, což by uchazečům dalo příležitost přesněji stanovit nabídkové ceny a zároveň by to umožnilo účast menších firem, které by tlačily nabídkové ceny dolů.

Jediným zastáncem obřího ekotendru je v současné době TOP 09 a zejména ministr financí Miroslav Kalousek, který ale dle dostupných informací nehodlá obří ekozakázku prosazovat proti všem. V současné době se tedy již spíše hledá způsob, jak ekotendr korektně ukončit a nevyvolat tak arbitráž ze strany uchazečů, kteří přípravou nabídek strávili několik měsíců. O osudu tendru rozhodne vláda do konce roku.

Skládka Nelahozeves zatím nemá prioritu

Tyto zprávy znamenají, že sanace skládky styrenových smol v Nelahozevsi se nejspíš odkládá na neurčito. Pokud vláda tendr zruší, Ministerstvo financí se dá zřejmě cestou mnoha menších zakázek na jednotlivé lokality nebo jejich malé skupiny. A protože skládka Nelahozeves se nenachází v kategorii nejkritičtějších zátěží, přijde na ni řada nejdříve za několik let. Ostatně ekonomický expert ČSSD Jan Mládek se v úterních Událostech, komentářích v České televizi vyjádřil ve smyslu, že sanace nijak nespěchají a že mohou být rozloženy klidně do dvaceti let.

Z dalších nedalekých zátěží by zcela jistě dostala před Nelahozevsí přednost například lokalita označovaná jako „Stará amalgámová elektrolýza“ společnosti Spolana Neratovice: přímo na břehu Labe se nachází téměř 80 tisíc tun zeminy znečištěné rtutí. Koncentrace rtuti přitom místy dosahuje až řádu desítek gramů na kilogram.

Vyšší prioritu by likvidace nelahozeveské skládky získala zřejmě jen v případě, že by pravidelný monitoring, který dle čerstvého rozhodnutí České inspekce životního prostředí (ČIŽP) musí UNIPETROL provádět čtyřikrát ročně, prokázal zvýšenou kontaminaci podzemních nebo povrchových vod. Monitoring, který prosadila starostka Nelahozevsi Petra Urbanová, bude prováděn mj. ve studních několika domů v ulici Pod Strání v blízkosti fotbalového hřiště Viktoria-PTZ Nelahozeves (čp. 138, 170 a 146).

Zmíněným rozhodnutím ČIŽP současně zrušila svůj předchozí verdikt z roku 2003, který ukládal Unipetrolu provést sanaci skládky do konce roku 2010. Proti tomuto rozhodnutí se obec Nelahozeves jako účastník řízení odvolala, ale Ministerstvo životního prostředí její odvolání před měsícem zamítlo.

Podá obec správní žalobu?

Jedinou možností, jak pravomocný verdikt zvrátit, je v současné době správní žaloba. Pokud by soud žalobě vyhověl, zůstal by v platnosti původní, dnes již propadlý termín sanace skládky, což by následně umožnilo vymáhat provedení sanace například uvalením exekuce na UNIPETROL jako původce skládky.

Exekuci v souvislosti se starými ekologickými zátěžemi ČIŽP naposledy použila jako donucovací nástroj v roce 2006 vůči Jihočeské plynárenské v souvislosti s neprovedenou sanací starých plynojemů. Poté, co se do věci vložil tehdejší ministr financí Vlastimil Tlustý a na jeho popud bylo vedení ČIŽP odvoláno z funkcí, však již inspekce nenašla odvahu znovu tento postup zopakovat. Pracovníci ČIŽP v neoficiálních rozhovorech připouštějí, že úspěch správní žaloby, pokud by ji obec Nelahozeves podala, by jim v tomto smyslu uvolnil ruce, a to i pro jiné obdobné případy. Dosud se v České republice žádná obec k takovému kroku neodhodlala.

Právníci obce Nelahozeves se v současné době touto kauzou intenzivně zabývají, zatím však o dalším postupu není rozhodnuto. Lhůta pro podání správní žaloby vyprší za měsíc.