Skládce Uhy stojí v cestě územní plán Nelahozevsi

Projekt rozšíření skládky Uhy o IV. etapu, která se má prakticky celá nacházet v územním obvodu Nelahozevsi, již velmi brzy narazí na zásadní překážku. Vyšlo totiž najevo, že záměr je v rozporu s platným územním plánem obce, ačkoliv žadatel, společnost Skládka Uhy (vlastněná firmou .A.S.A.), tvrdí opak.

Plochy, na kterých má být skládka umístěna, jsou podle platného územního plánu Nelahozevsi určeny částečně pro zemědělskou rekultivaci a částečně pro vytvoření průmyslové zóny podobného typu, jako v nedávné době vyrostla například na okraji Kralup ve směru k dálnici D8.

O tom, že by se v daném místě mohla nacházet skládka a kompostárna, územní plán vůbec neuvažuje.

Územní plán je přitom v rámci územního řízení neopominutelný. Zjednodušeně řečeno platí, že nelze stavět nic, co není v souladu s územním plánem. Posouzení tohoto souladu je přitom hlavním smyslem územního řízení, které pro IV. etapu skládky a kompostárnu právě probíhá. Za normálních okolností by měl tedy stavební úřad záměr rozšíření skládky smést se stolu pro zjevný rozpor s územním plánem.

V našich končinách však normální okolnosti nepanují.

Úřady ignorují platný územní plán

Stavební odbor v Kralupech nad Vltavou, pod nějž Nelahozeves spadá, totiž už v říjnu 2009 investorovi písemně potvrdil, že záměr skládky je s územním plánem Nelahozevsi v souladu, neboť „je umístěn na pozemcích, kde využití plochy je označeno pro zónu průmyslové výroby a skládky“.

Toto vyjádření, vypracované referentkou Lenkou Millerovou a podepsané vedoucím stavebního úřadu Jiřím Polákem, však nebylo pravdivé, a oba úředníci si toho museli být dobře vědomi. Je pravda, že v té době skutečně v naší obci probíhaly přípravy změny územního plánu, která měla skládku do územního plánu zapsat a zakreslit. Kralupský stavební úřad se tehdy zřejmě spoléhal na to, že tyto změny budou nakonec schváleny. Jenže tehdejší nelahozeveské zastupitelstvo změnu v listopadu 2009 zamítlo.

Nemělo ani jinou možnost, neboť další orgány státní správy se změnou územního plánu nesouhlasily a jejich stanoviska nebylo možné ignorovat. Například odbor životního prostředí krajského úřadu už v květnu 2009 požadoval, aby byla změna územního plánu komplexně posouzena z hlediska vlivu na životní prostředí ještě před jejím schválením. Toto posouzení Obecní úřad Nelahozeves jako pořizovatel změny územního plánu nikomu nezadal (podle zákona musí dokumentaci vypracovat odborník autorizovaný Ministerstvem životního prostředí), takže nebylo možné změnu schválit.

Návrh změny skončil pod stolem také proto, že jeho součástí byla i štěrkopískovna Lešany, proti níž ostře vystupovalo hned několik dotčených úřadů (jak jsme psali před půl rokem).

Výsledkem je, že k dnešnímu dni platí stále územní plán schválený zastupitelstvem v roce 2005. V něm není o rozšíření skládky ani slovo.

To jistě ví nejen kralupský stavební úřad, ale i .A.S.A. Přesto se odvažuje v dokumentaci tvrdit, že záměr skládky „vychází z upraveného územního plánu z r. 2009“. Toto nesmyslné tvrzení pak sráží důvěryhodnost celé dokumentace skládky. Jestliže .A.S.A. bezskrupulózně lže i tam, kde si nepravdivost tvrzení může každý snadno ověřit, jak lze důvěřovat dalším desítkám stran dokumentace, které si tak snadno prověřit nemůžete?

Zarážející je, že rozpor skládky s územním plánem dosud nikomu nevadil. I posudkář Ministerstva životního prostředí Pavel Varga klidně do svého posudku v rámci EIA napsal, že „lokalita určená pro realizaci záměru je územním plánem určena pro danou funkci“. Něco to vypovídá o pečlivosti, s jakou byl posudek vypracován.

Pak se snad ani nelze divit, že se .A.S.A. rozhodla přesto do projektu jít. Na své straně má stavební úřad, který je v procesu schvalování klíčovým orgánem – o jeho motivaci pro podporu skládky raději nebudeme ani spekulovat. Ministerstvo životního prostředí přistoupilo k posuzování EIA do značné míry formálně a většinu tvrzení investora si vůbec neověřovalo – například odsouhlasilo tvrzení .A.S.A., že záměr není v konfliktu s obecně chráněnými přírodními prvky, ačkoliv to není pravda (podrobněji o tom budeme informovat v dalším připravovaném článku). Vybudování skládky podporoval také tehdejší starosta Nelahozevsi Jaroslav Otásek, který si od záměru sliboval zejména zlepšení stavu obecní pokladny.

Zdálo se tedy, že záměru skládky nestojí nic cestě.

Změna poměrů

Jenže po komunálních volbách nová starostka Petra Urbanová otočila kormidlem a již v několika případech (štěrkopískovna, styreny) dala jasně najevo, že časy se změnily.

Mezitím se probudili i samotní občané a v reakci na provalení záměru skládky (jehož schvalování do té doby probíhalo za zády obyvatel) vzniklo Občanské sdružení Nelahozeves (OsN). To se díky své aktivní roli v procesu EIA stalo automaticky účastníkem všech navazujících řízení. Rozpor záměru skládky s územním plánem je jednou z hlavních námitek, které OsN v nejbližších dnech odešle stavebnímu úřadu. Nesouladu s územním plánem si je vědoma i část zastupitelů v čele se starostkou, která již danou situaci konzultuje s odborníky na územní plánování a životní prostředí. Lze tedy očekávat, že obdobnou námitku jako OsN uplatní i obec Nelahozeves.

Tyto námitky může stavební úřad jen stěží ignorovat, a bude velmi zajímavé sledovat, jak se s nimi vypořádá. Díky své podpoře skládky z října 2009 se totiž ocitl ve velmi prekérní situaci.

Buď námitky obce a OsN odmítne s nějakým absurdním odůvodněním a vydá územní rozhodnutí bez ohledu na to, že rozpor skládky s územním plánem je zcela očividný. Pak lze očekávat, že jeho rozhodnutí smete odvolací orgán, a navíc se tím příslušní pracovníci stavebního úřadu vystaví riziku, že budou muset vzápětí čelit trestnímu oznámení pro zneužití pravomoci úřední osoby.

Anebo stavební úřad námitky akceptuje, vydání územního rozhodnutí zamítne, a pak má s vysokou pravděpodobností na krku žalobu od .A.S.A., která se nejspíš začne domáhat náhrady škody za to, že jí stavební úřad již před dvěma lety záměr skládky posvětil.

Další vývoj může napovědět veřejné ústní jednání, které se uskuteční již za několik dnů – v úterý 13. prosince v kralupském městském úřadě.

Dostane zastupitelstvo možnost hlasovat o skládce?

Před námi se tedy rýsuje více či méně dlouhá právní bitva, na jejímž konci bude pravděpodobně zamítnutý záměr skládky ze strany stavebního úřadu, který tak učiní buď dobrovolně sám anebo na pokyn nadřízeného orgánu či v krajním případě správního soudu. Že rozpor záměru s územním plánem není jen zbožným přáním autora tohoto článku, potvrdilo autorovi i několik odborníků včetně právníka Ekologického právního servisu Libora Jarmiče, který se specializuje na právo v oblasti životního prostředí a územního plánování.

To samozřejmě neznamená, že skládka v katastru Nelahozevsi nakonec nevyroste. .A.S.A. už totiž do projektu věnovala příliš mnoho peněz a úsilí na to, aby se jej teď jen tak snadno vzdala. Lze tedy očekávat, že záměr bude předložen v nějaké podobě znovu, a současně se .A.S.A. zřejmě pokusí znovu prosadit změnu územního plánu Nelahozevsi tak, aby v něm skládka byla řádně zakreslena.

Schválení změny územního plánu je komplikovaný proces, který se v lepším případě dá stihnout za půl roku, běžně však může trvat i rok či déle. Podstatnou okolností však je, že se změnou územního plánu musí vyslovit souhlas zastupitelstvo obce na svém veřejném zasedání. Pak už se zastupitelé nebudou moci vymlouvat na to, že skládce se stejně nedá zabránit – budou to naopak oni, kdo o její existenci či neexistenci bude rozhodovat. Pokud za těchto okolností najde záměr v zastupitelstvu potřebných pět rukou, na které se v tu chvíli budou obracet oči stovek nelahozeveských občanů, bude to legitimní rozhodnutí suverénního samosprávného orgánu, které bude potřeba respektovat.

Teď, v prosinci 2011, ale zatím nejde o to, kdo z nás si skládku přeje a kdo nikoliv. Příjmy ze skládkování by byly pro obec jistě zajímavou finanční vzpruhou a je na posouzení každého z nás, zda ty peníze za tu skládku stojí či nikoliv. Skoro by se řeklo, že je to vhodné téma pro obecní referendum. Takhle ale otázka teď nestojí.

Nyní hrajeme o to, zda hodláme respektovat závazný dokument pro budování staveb v Nelahozevsi, který se nám může či nemusí líbit, ale platí. Pokud si totiž dnes uděláme z našeho územního plánu trhací kalendář, abychom zde mohli mít vysněnou skládku, tak se pak nedivme, až nám zítra začnou něco stavět přímo pod okny.