Zagarolskou budou chránit mobilní protipovodňové zábrany

Vedení obce se chystá investovat do protipovodňových zábran, které by byly v případě potřeby použity v Zagarolské ulici. Na rozdíl od Dvořákovy stezky a Lososnice, které se nedají proti vysoké vodě efektivně ochránit, lze zaplavení Zagarolské a přilehlých ulic při velkých povodních zabránit, což si naše obec v novodobé historii už dvakrát vyzkoušela.

Poprvé hrozilo zaplavení Zagarolské při povodních v srpnu 2002. Pro stavbu protipovodňové hráze tehdy posloužily vaky s pískem, které uchránily severní část obce od zaplavení. Vaky poskytla firma Unilever, která tehdy sídlila v areálu PTZ, pro písek se jezdilo do nedaleké pískovny Uhy.

Nebýt hráze, voda by podle matematických modelů postupně zaplavila velkou část areálu PTZ, celou obytnou zástavbu severně od areálu (ulice Vltavská, Nádražní aj.) a dokonce i část zástavby v ulicích U Podjezdu, Pod Strání a Velvarská.

Vaky si obec uchovala a pak znovu použila o jedenáct let později, při další rozsáhlé povodni v červnu 2013. Protipovodňová zábrana vyrostla na totožném místě a opět posloužil písek z nedaleké pískovny. V obou případech se na místě sešlo velké množství dobrovolníků, díky nimž zábrana vyrostla během několika hodin.

V roce 2013 nakonec hráz nebyla zapotřebí. Hladina Vltavy se zastavila těsně pod ní, o 1,4 metru níže než v roce 2002.

Vedení obce poté začalo hledat jednodušší řešení, které by nevyžadovalo velké zapojení brigádníků a techniky pro přivážení písku z pískovny. Část vaků, v současnosti uložených v hasičském domě, se navíc při manipulaci poškodí a hrozí též jejich znehodnocení hlodavci. Jak také podotkl starosta Jakub Brynda, ochota brigádníků se zpravidla koncentruje na výstavbu hráze, ale už znatelně méně na její následnou demontáž a úklid.

Projektanti z firmy VHS PROJEKT Martina Jakoubka provedli potřebné výpočty a identifikovali, na jakých místech je třeba zajistit protipovodňové zábrany, aby ochránily obec v případě povodní v rozsahu roku 2002. Víceméně jde o tentýž úsek, kde hráz vyrostla v letech 2002 a 2013.

Identifikováno bylo pět variant řešení, lišících se cenou, technologickým provedením a pohodlností instalace.

Zdaleka nejdražší varianta – liniová zábrana INOVA AL za 6 milionů korun – by vyžadovala výstavbu spodní konstrukce, která by se zabudovala do silnice. Na konstrukci se pak při povodních ukotví samotné hrazení.

Zastupitelé se na říjnovém zasedání v diskusi přiklonili k řešení formou liniové zábrany FLOM. Jde sice o druhou nejnákladnější variantu (cca 1,8 milionu korun), její klíčovou výhodou je však vysoká rychlost instalace, která by podle odhadu projektantů činila necelých 40 minut ve čtyřech lidech. Podle starosty Jakuba Bryndy by se na instalaci hráze zaškolili členové nelahozeveské hasičské jednotky.

Zábrana FLOM je tvořena nakloněnými deskami z pozinkovaného plechu s krycí fólií. Fólie je v dolní části zatížena řetězy, aby nedocházelo k podemletí hráze. Zábrany se vyrábí ve výšce 0,5, 0,8 a 1,3 metru.

Projektanti zároveň ve studii poukazují na nový plot, který v nedávné době vybudovalo Povodí Vltavy vedle miřejovické elektrárny. Ten sám o sobě může posloužit jako protipovodňová zábrana. V takovém případě by náklady klesly zhruba na milion korun.

Problematikou zábran se bude zastupitelstvo zabývat znovu na některém z dalších zasedání.

V současné době obec též připravuje nový digitální protipovodňový plán. Realizátorem je firma Hydrosoft Veleslavín, předpokládaná cena cca 120 tisíc korun. Na rozdíl od současného „papírového“ povodňového plánu obce bude obsahovat digitální mapu, na níž bude možné online zobrazovat aktuální data z centrálních zdrojů například o povodňových vlnách, dopravní situaci v okolí, předpovědi počasí apod. Digitální verzi bude možné vyexportovat do dokumentu, který si po vytištění bude moci povodňová komise vzít s sebou do terénu. Na pořízení protipovodňového plánu má obec zajištěnu dotaci, která by měla pokrýt 70 procent vynaložených nákladů.

 (mm)