Přeložku Dvořákovy stezky místní odmítají, podle starosty je na zásadní námitky pozdě

Připravovaný projekt přeložky železniční trati (psali jsme o něm podrobně v čísle 4/2020) nadále naráží na odpor obyvatel ulice Dvořákova stezka. Kontroverze působí zejména plán Správy železnic narovnat dosud esovitý profil trati, což by znamenalo posun ulice i stezky blíže k řece. To by si vyžádalo zbourání několika budov a vykácení tisíců stromů a keřů podél stezky. Podle starosty Jakuba Bryndy (Pro Nelahozeves) je ale na podobné námitky pozdě. To potvrzují i dosavadní reakce Správy železnic, která na projektu nehodlá již nic podstatného měnit.

Přeložka trati a související vynucený posun Dvořákovy stezky je součástí rozsáhlého projektu, v jehož rámci má být vyražen paralelní tunel do Lobečské skály. Cílem má být zvýšení průjezdnosti páteřní trati z Prahy do severních Čech a dále do Německa.

Místní odpůrci posunu trati, kteří se zformovali v nově založeném spolku s názvem Dvořákova stezka, však namítají, že předpokládané zvýšení rychlosti na trati, které sami projektanti odhadují na pár desítek sekund, je vzhledem k finanční náročnosti výstavby a jejím dopadům zanedbatelné. „Projekt rekonstrukce nelahozeveských tunelů má nezvratným a devastujícím způsobem zasáhnout přírodu ekosystém a krajinný ráz Dvořákovy stezky a jejího blízkého okolí a narušit stabilitu obytného území stejnojmenné ulice,“ uvádí se na novém webu spolku (www.dvorakovastezka.cz). Náklady na stavbu se odhadují v současné době zhruba na 1,1 miliardy korun.

Spolek, v jehož čele stojí místní občan Jiří Kůtek, kritizuje také výšku protihlukových stěn, které mají být instalovány podél celé ulice Dvořákova stezka. Ty mají být podle původní kompromisní dohody s obcí vysoké 1,2 metru, což je maximální výška dle současného územního plánu. Do něj si tento limit prosadili památkáři, aby ochránili pohledové poměry v ochranném pásmu historického nelahozeveského zámku. Později ale vyšlo najevo, že trať má být oproti současnosti zvýšena v některých místech až o 80 centimetrů, takže protihlukové stěny by fakticky dosahovaly do výše dvou metrů nad okolní terén. Podle odpůrců záměru tím projektanti obcházejí územní plán.

Navýšení trati se nelíbí ani starostovi Jakubu Bryndovi, byť obec Nelahozeves projekt doposud bez větších výhrad podporovala. Podle Jaromíra Kopeckého ze Správy železnic je ale zvýšení trati nezbytné, aby byly dodrženy všechny současné normy pro konstrukci železniční trati a podchod pod tratí.

Zástupci projekční firmy na srpnovém jednání se zastupiteli obce dali najevo, že prostor pro úpravy projektu je v tuto chvíli už velmi malý. To potvrzuje i starosta Jakub Brynda, podle nějž obec propásla příležitost prosadit své zájmy v minulém volebním období, kdy byl starostou Josef Kebrle (Otevřená Nelahozeves) a místostarostou Josef Kukla (KSČM), dnes řadový zastupitel.

Podle starosty propásli svou příležitost i obyvatelé Dvořákovy stezky. Nový tvar dráhy je totiž do určité míry zakreslen v územním plánu Nelahozevsi, který byl připravován v letech 2014–2017 a každý dotčený vlastník se k němu mohl vyjádřit. „Kdo z těchto lidí tehdy podal proti územnímu plánu námitku? Kdo se ptal na tvar trati, když se územní plán projednával?” ptá se nyní Jakub Brynda. Podle dotčených obyvatel je ale tato výčitka nespravedlivá. „Z územního plánu jsme nemohli nijak vyčíst, že vlaky budou jezdit rychlostí 150 km/h kousek nad hlavami našich rekreantů,“ upozorňuje spolumajitelka Mariny Vltava Květoslava Davidová. Ta se dle svých slov o konkrétních dopadech na areál dozvěděla až v letošním roce ze strohého dopisu od projekční firmy SUDOP. „Předtím nebyl projekt rozpracován do takového detailu, aby obyvatelé vůbec mohli zjistit všechny dopady na lokalitu, v níž žijí,“ upozorňuje Květoslava Davidová. Podobné překvapení čekalo na manžele Kejmarovy, kterým chtějí projektanti zbourat část rodinného domu, někdejší hostinec U Janáče.

„Dodal bych ještě jeden důvod, proč zřejmě všem občanům projekt a jeho skutečný rozsah ‚unikl’,“ dodává Jiří Kůtek. „Od začátku totiž bylo vše schováno pod název ‚Rekonstrukce nelahozeveských tunelů’, s kteroužto nelze než souhlasit,“ říká předseda spolku Dvořákova stezka. Spolek kromě toho upozorňuje, že připravovaná přeložka trati tak jako tak územnímu plánu neodpovídá, a hodlá proti tomu brojit v připravovaném územním řízení. Na svou podporu v současné době sbírá podporu obyvatel ve formě petice. Územní řízení povede krajský stavební úřad, podle dostupných informací by mělo začít během několika týdnů. Podle Jaromíra Kopeckého připravovaná stavba územnímu plánu neodporuje.

S tím ale nesouhlasí bývalý starosta Josef Kebrle, který obec vedl v letech 2014–2018. Územní plán, který se z větší části připravoval právě v tomto období, podle bývalého starosty majitele většiny nemovitostí chrání. „Z výkresu nevyplývá, že by dráha zasahovala do obytných budov. Pokud vlastníci nebudou s bouráním souhlasit, jsem přesvědčen, že je k tomu nemůže nikdo donutit,“ konstatuje Josef Kebrle. Současně odmítá, že by minulé vedení obce cokoliv zanedbalo. „Při tehdejších jednáních nebyl projekt v takové úrovni podrobnosti, aby z něj bylo možné vyčíst to, co z něj čteme teď. Projektanti nás na potenciální sporné body samozřejmě neupozorňovali, a navíc tehdy pracovali se čtyřmi různými variantami vedení trati,“ vzpomíná bývalý starosta. Podle jeho názoru je blížící se územní řízení právě tou platformou, kde je třeba námitky ke stavbě uplatnit. „Rozhodně není pozdě,“ tvrdí Josef Kebrle.

Jeho slova potvrzuje i projektant a odborník na dopravní stavby Petr Kobza, který sám bydlí v Nelahozevsi. „Pokud někomu vadí dispoziční řešení, teď je ten okamžik, kdy se s tím dá ještě něco dělat. Pokud nesouhlasíte s čímkoliv, nechte si to vysvětlit anebo prostě nesouhlaste. Nemusíte souhlasit. Projektuje se to dlouho, tak ještě chvíli může. Lidé to tu pak budou mít navždycky, ale projektanti odejdou úderem odevzdání,“ konstatuje Petr Kobza. Podle jeho názoru lze navíc chystanou přeložku řešit i jinak. „V daném úseku by šel navrhnout oblouk s větším poloměrem, tím by se trať dostala víc do svahu vlevo a nemusela se tolik přibližovat k zástavbě vpravo. Proč se autor vyhýbá zásahu do opěrné zdi pod zámkem, kde prostor pro posuv vlevo je, jen by to znamenalo zásah do opěrné zdi? Namísto toho se likviduje poslední volný prostor kolem kulturního domu a dalších budov. Přitom v místě severního portálu se zasahuje do svahu naprosto extrémně a problém to není. K čemu bude volný prostor mezi tratí a skalní stěnou pod zámkem?“ ptá se Petr Kobza.

S Petrem Kobzou projekt v poslední době neformálně konzultuje i zastupitel Josef Kukla. Ten opakovaně vyzývá vedení obce, aby se obklopilo odborníky na dopravní stavitelství a s jejich pomocí připravilo co nejkvalitnější námitky, které nebude možné snadno odmítnout. Starosta Jakub Brynda původně přislíbil spolupráci s dopravním expertem Martinem Lesem, který na červnovém zasedání proti záměru vystoupil jako zástupce Mariny Vltava. Dle pozdějšího vyjádření starosty ale obec připraví námitky do územního řízení sama. „Současně ale uvažujeme o sestavení komise, která bude nápomocna spolu s naším právním oddělením námitky sestavit a podat,“ uzavírá starosta.