Letitá bitva s úřady skončila. Většinu poplatků ze skládky dostane Nelahozeves

Bezmála pět let od otevření skládky na území Nelahozevsi se uzavřel spor o rozdělení poplatku za ukládání odpadu. Většina peněz dle očekávání připadne Nelahozevsi, výsledek však není tak příznivý, jak obec doufala a o jaký bojovala. I tak ale Nelahozeves nyní jednorázově získá 140 milionů korun.

Podle prosincového rozhodnutí krajského úřadu patří Nelahozevsi za první dva roky provozu skládky (2014–2015) celkem 80 procent poplatků, zbytek mají dostat sousední Uhy, na jejichž území se nachází některé provozní objekty: provozní budova, autováha, rampy, jímka průsakových vod, kogenerační jednotka, požární nádrž, cesty a manipulační plochy. Podle názoru úřadů se tyto objekty musí započítávat do plochy skládky a Uhům tedy za tyto plochy náleží část poplatku. Již dnes tato částka přesahuje 50 milionů korun.

Od roku 2016 se poměr postupně mění ve prospěch Nelahozevsi, protože plocha skládky na našem území se zvětšuje a tím se zvyšuje i poměr vůči ploše na území Uh, která se nemění. V současnosti činí poměr 89 : 11. V průběhu letošního roku, jakmile se otevře další sektor skládky, poskočí procenta pro Nelahozeves opět o něco výše.

Část poplatků vybraných od původců odpadu vyplácela firma FCC jako vlastník skládky obcím už dosud – Nelahozeves už za poplatky dostala více než sto milionů korun. Spornou částku, která čekala na rozhodnutí úřadů, ukládala firma do soudní úschovy nebo na vázané účty. Jak potvrdil regionální vedoucí obchodu FCC Libor Luňáček, tyto peníze budou nyní uvolněny ve prospěch obou obcí. Tomuto kroku bude ještě předcházet trojstranné jednání, kde si odpadová firma s oběma starosty vyplacené částky potvrdí a odsouhlasí si pravidla do budoucna.

Nelahozeves ústy svých představitelů po celou dobu prosazuje názor, že jí poplatky patří celé. „Poplatek slouží ke kompenzaci dopadů ukládání odpadu na skládku. Odpad se přitom všechen ukládá pouze na našem území,“ konstatuje zastupitel a bývalý místostarosta Josef Kukla (KSČM), který se problematice dlouhodobě věnuje. Obec se proti rozhodnutí krajského úřadu v minulém volebním období postupně dvakrát odvolala. Ministerstvo životního prostředí jako odvolací orgán sice pokaždé v rozhodnutí kraje našlo chyby a zrušilo jej, zároveň ale pokaždé konstatovalo, že na celý poplatek nemá Nelahozeves nárok. Třetí odvolání už obec nepodala. Podle nového starosty Jakuba Bryndy to bylo zbytečné, protože by se tím jen dále protahovalo řízení.

Stejný názor údajně zastává i většina zastupitelů, ti se ale k věci vyslovili pouze na neveřejné prosincové pracovní poradě. Podle Josefa Kukly to byla chyba. „Budu se dotazovat, proč o tom zastupitelstvo nejednalo,“ říká bývalý místostarosta. Na veřejném zasedání se věc projednávala naposledy v roce 2014 krátce před komunálními volbami, kdy byla starostkou ještě Petra Urbanová. Zastupitelstvo tehdy rozhodlo, že má obec požadovat poplatek celý. Tohoto rozhodnutí se v uplynulém volebním období držel i nástupce Petry Urbanové Josef Kebrle. Ten nad rozhodnutím Jakuba Bryndy neskrývá zklamání.

Ukončení sporu naopak uvítal starosta Uh Vladimír Šimral. I Uhy se v minulosti opakovaně odvolávaly a snažily se poměr peněz změnit ve svůj prospěch. Napodruhé se jim to dokonce částečně povedlo. S posledním rozhodnutím kraje je sousední obec ústy svého starosty spokojena.

Tím, že se obec napotřetí neodvolala, si zároveň zavřela cestu k případnému soudu a vzdala se tak desítek milionů korun, byť značně nejistých – podle názoru právníků obce by u soudu obec pravděpodobně stejně neuspěla. Starosta Jakub Brynda podle svých slov také nechtěl dále prodlužovat stav, kdy ze zadržovaných poplatků obec nedostává úroky. Jejich vyplacení požadoval už Josef Kebrle, krajský úřad mu však nevyhověl. Podle Libora Luňáčka je třeba vzít v úvahu i to, že soudní úschova stála odpadovou firmu nemalé prostředky.

Představitel firmy FCC zároveň upozornil, že celý spor o poplatky skončil vlastně tam, kde před pěti lety začal. Firma FCC, tehdy ještě pod názvem .A.S.A., totiž už v roce 2014 navrhovala oběma obcím rozdělení poplatků v podobném poměru, k jakému nakonec dospěl kraj. „Navrhovaný poměr byl pro Nelahozeves dokonce výhodnější,“ upozorňuje Libor Luňáček. Zatímco tehdejší starostka Uh Blanka Vaigeltová s návrhem souhlasila, Nelahozeves byla proti a snažila se přes úřady vymoci více. V důsledku však naopak o miliony korun přišla.

I tak ale obec již brzy skokově zbohatne – jen blížící se jednorázová injekce ze zadržovaných poplatků představuje trojnásobek ročního rozpočtu obce. Vzniká tak naléhavá otázka, jak se s penězi, na které obec naší velikosti není zvyklá, bude nakládat. Podle předsedkyně finančního výboru Olgy Riegertové by měly být prostředky uloženy na zvláštním účtu. „Můj názor je, opatrně z něho ukrajovat jen na nejdůležitější investiční akce. A najít způsob, jak tyto peníze zhodnocovat.“ Možné způsoby zhodnocování bude teď hledat finanční výbor. Podle představy starosty Jakuba Bryndy by měla být obci trvale k dispozici částka ve výši jednoho až dvou ročních rozpočtů, zbytek by měl být investován s návratností do konce volebního období. „Další samospráva pak po volbách bude moci o penězích rozhodnout znovu,“ uzavírá starosta.

Se zhodnocováním peněz třeba ve formě spořicích účtů souhlasí i zastupitel Radek Modes (ČSSD). Podle jeho názoru by se v každém případě do diskuse o investicích měli zapojit i občané formou veřejného sezení. Zastupitel Stanislav Lidmaňský (Nelahozeves pro život) jde ještě dál – podle něj by o zásadních investicích měli rozhodovat občané  přímým hlasováním. V opačném případě podle zastupitele hrozí, že všechna rozhodnutí budou předem daná, neboť starostovo sdružení Pro Nelahozeves má v zastupitelstvu většinu pěti z devíti mandátů.

 (mm)