Lidé si zaslouží větší informovanost, říká nezávislý kandidát Josef Mareyi

Josefa Mareyi, nezávislého kandidáta do zastupitelstva, jsem pro rozhovor odchytl na sobotní brigádě v sadu Višňovka. Jen diktafon ležící mezi námi v trávě dával naznačovat, že se nebavíme o holkách…

Proč ses rozhodl kandidovat samostatně?

Jak jsi asi již poznal, tak mám trošku jiný než běžný způsob komunikace, takže některá témata si potřebuji valit po svém a nebrat ohled na spolukandidáty. Totiž když se postaví kandidátka, tak je to sice souhra nějakých myšlenek, které ty lidi spojují, ale každý má trošku jiný pohled a jiné závazky k okolí. A jak jsem tak poslouchal kolem sebe, tak v mnoha ohledech bych byl asi v konfliktu, protože mít na kandidátce takzvané „nosiče vody“ jen pro větší úspěch ve volbách… Ne, to není pro mě. Takže jsem si řekl, že jednodušší je jít do toho naprosto sám, protože co podělám, jde na moje záda, a tak jsem zvolil samostatnou cestu. Ostatně, co je nezávislého na devíti lidech ve skupině? Každý je někomu a něčemu odpovědný ze svého sociálního okolí a já chci být zodpovědný vůči celé obci.

Také jsem na to dost velký samotář, i v profesním životě. Kromě toho bych si musel přiznat zájem o pozici starosty, ale na to mám skvělou práci, které se chci věnovat. Totiž v mém oboru právě probíhá úplně nová liga s využitím umělé inteligence a já chci být u toho jako specialista v oboru.

Říkáš, že jsi samotář, ale práce v zastupitelstvu je přece kolektivní. Budeš-li zvolen do zastupitelstva, tak se hledání průsečíků, kompromisů a společných cest stejně nevyhneš.

Naopak, to zase do toho patří. To už proběhla určitá selekce nosičů vody z kandidátek. Pokud se dostanu do zastupitelstva, tak rozhodně nebudu působit jako netýmový hráč. Hledání tematických průsečíků, to přímo miluji.

Jedno z témat, kterému věnuješ ve svých prezentacích velký prostor, je informovanost obyvatel a její technologické řešení – intranet. Myslíš si skutečně, že je to věc, která lidi pálí nejvíc?

Záleží, jak to řešení nazveš. Pokud se to týká interně určité skupiny lidí, tak to je intranet. Lidé rozhodně potřebují informace, ale naše stávající stránky, také práce komisí, jsou po informační stránce nedostatečné. Když si s někým povídám, tak každý má nějaké drobné informace, každý druhý už to má z druhé ruky a bavíme se už spíš o spekulacích, přitom se jedná o informace, které by měly přicházet přímo z obce a jednoznačně, nebo s vysvětlením omáčky okolo.

Ale to přece není o technologii. Tady je hlavně potřeba vůle k tomu, aby webové stránky pravidelně někdo naplňoval, včas informoval lidi o připravovaných projektech…

Jak říkám, nemusí to být nazvané intranet. Když už řešení funguje jako portál obce pro lidi, tak už to nejsou jen veřejné webové stránky, musí tam být například zabezpečené přístupy. Když dnes chci v obci něco navrhnout, tak je to strašně dlouhá cesta. Musím nejdříve obejít spoustu lidí, nahlodat je tím nápadem, zkoordinovat myšlenky. Řada lidí se k tomu potřebuje vyjádřit a není čas na to, abychom se scházeli tak často u pracovního stolu a dali vše dohromady. Intranet slouží především k tomu, že se vypotí názor, k tomu se napojí další názor a je možná diskuse. Vše ideálně online. Také o tématu uvažuji v návaznosti na elektronizaci státní správy.

Takže mluvíme o formování různých pracovních skupin na uzavřeném webovém prostředí, kde si zainteresovaní lidé tříbí názory a posouvají nějaký projekt vpřed.

Ano, i s tím, že obec má mnoho odborníků a ti by měli mít možnost se k mnohým tématům vyjádřit, revidovat je a kontrolovat cestu projektů i zadaných studií.

Další věcí, které jsi věnoval obsáhlý článek, je územní plán. Hodně si stěžuješ na to, jak nový územní plán vzniká. Dokonce jsi použil termín „arogance moci“. V čem je největší problém?

Opět informovanost. Například mám připravenou autobusovou točnu u horního Resortu, parkoviště, experimentální zahradu, oddechovou zónu, správu povrchové vody… taky to kreslím na cizích pozemcích. Ale když jde už o zastavěnou oblast, kde jsou parcely již rozdělané, a pak přijde architekt a začne to rozkreslovat, tak to už je divočina. Minimálně by měli být kontaktováni všichni dotčení.

Ale vždyť návrh územního plánu zveřejněn byl. A každý se k němu vyjádřit mohl a spousta lidí se k němu také vyjádřila. Bylo veřejné projednání, lidé podávali námitky. O možnost bránit se věcem, které se někomu na územním plánu nelíbí, nikdo připraven nebyl.

Ano, tady by se dalo říci, že kdo se neinformuje, tak ať do toho nemluví. To není správně, co například naši starší? Pokud se dělá nějaká urbanistická studie a chce se překopat obec, tak by dotyční měli být osloveni. Ne jenom princip – vyhledejte si informace sami.

Chyba tedy podle tebe spočívá v tom, že když projektant nakreslí na nějakém pozemku něco, co tam vlastník neočekává, nebo to tam přímo nechce, tak se to lidé nemají dozvídat až z výkresu zveřejněném na webu, ale mají být obcí přímo osloveni?

Ano, takhle se to dá říci. Měli být upozorněni, že se v jejich okolí něco takového děje.

Většina námitek k návrhu územního plánu je k dnešnímu dni vypořádaná. Návrh územního plánu je krátce před schválením…

…to už se říkalo loni touto dobou.

Ano, každopádně teď už je za námi veřejné projednání. Je velmi pravděpodobné, že o návrhu se bude někdy v horizontu jednoho roku hlasovat v zastupitelstvu. Zastupitelstvo bude výrazně obměněné, bude nový starosta. Je legitimní v této fázi znovu námitky otevírat a přehodnocovat?

Rozhodně nemá smysl zahazovat celý územní plán, jestliže je sporných nějakých pět procent. Ale některé otázky, zejména rozvojové části území, by se měly ještě zrevidovat. Územní plán je na strašně dlouhou dobu a dělat v něm v budoucnu změny bude možné zase za deset až patnáct let. Trochu mi chybí sociální plán v obci. Už od výstavby Resortu, ať horního nebo pak dolního, pan Škoda, jednatel společnosti Anglický Resort, přislíbil spoustu věcí, které tu měly vzniknout. Neudělalo se nic a teď už tomu není přizpůsobený ani územní plán. Máme rozparcelovaná pole, máme plány na další výstavbu rodinných domů, ale to není potřebné sociální zázemí pro obec.

Jako třeba?

Teď bych se vrátil ke stavbě Višňovka, kterou také rozebírám na svých stránkách – od malého zázemí pro lesní školku až po stavbu, do které se dají schovat potřeby obce na mnoho let, nebo také ke zmiňované autobusové točně.

Autobusová točna v návrhu územního plánu je. V místě současného štěrkového parkoviště před resortem. Není ale tam, kde bys ji rád nejspíš viděl ty, v prostoru bývalého kravína.

Ne, tam ji nechci. Ta zóna je celkem problematická, protože je tam šestnáct vlastníků a já uvažuji o oddělení obytné zóny od polí. Proto v této zóně parkoviště a přilehlých prostorech mám rozkreslené své představy od této točny až po sad Višňovka.

Shodou okolností vlastníci prostoru bývalého kravína vedou s obcí rozsáhlý spor v řadě věcí, mimo jiné o stavbu 29 nových rodinných domů v Lešanech.

Myslím, že by se jim mohlo vyjít vstříc a výstavba by se měla umožnit, ale ne v návaznosti na ulici U Dvora. Pokud by mělo dojít k dalšímu rozvoji zastavěného území, mělo by se začít právě v oblasti bývalého kravína. A rozhodně s podmínkami, například dům sociálních služeb, penzion pro starší, a podobně.

Bez toho ale zjevně nedojde k dohodě o ostatních sporných věcech, jako je obecní kanalizace vedená na cizích pozemcích nebo tzv. skládka 111 vedle dolního Resortu.

Ano, ale v této části Lešan by vše bylo komplikované i z pohledu dopravní obslužnosti. Pokud by zde něco takového mělo vzniknout, tak rozhodně ne dříve, než dojde k rekultivaci skládky 111. Jak se ta skládka bude sanovat, aby se to nedotklo těchto lidí v nové výstavbě? Udělat obytnou zónu kolem skládky je nesmysl. Navíc když se říká, že nikdo neví, co tam uvnitř všechno je. Jakým způsobem bude probíhat sanace? Kudy povede doprava? To budou tisíce náklaďáků, které tam potřebují zajet. I kdyby jim zastupitelstvo výstavbu povolilo, tak na to budou navázané další spory. Hluk, špína, prašnost. A nakonec někdo přijde a začne si stěžovat, že jsme odkryli vrchní úložiště skládky, natekla tam voda a někomu to zkazilo vodu ve studních. Tento ústupek tedy v tuto chvíli nemá reálný smysl.

Většina našeho rozhovoru se točí kolem Lešan. Je to logické, když tady bydlíš a máš k této části obce nejbližší vztah. Na druhou stranu volebním obvodem je celá Nelahozeves. Čím bys chtěl oslovit lidi z ostatních částí obce, kteří si tě možná ještě pamatují jako militantního odpůrce skládky Uhy? To je ale boj, který už je passé.

Co bych jim chtěl vzkázat, podívej, volby jsou často plné hesel, a jen hesel, proto na svých stránkách prezentuji reálné postupy a směry svých úvah. Proto pokud vám nestačí hesla, věnujte svůj hlas těm, co nekopírují tento trend z celostátní politiky.

Můj boj se skládkou není passé. Sice jsme prohráli v referendu, takže tady budeme mít skládku navždy, ale je otázka, zda to bude skládka komunálního odpadu. Pokud vznikne v Mělníku spalovna, tak areál naší skládky bude fungovat jako překladiště, směsný komunální odpad zde bude uložen pouze dočasně a trvale se zde bude ukládat převážně zbytkový odpad po spalování a recyklaci strusky. Z toho už velký příjem pro obec nekouká.

Dobře, ale co s tím můžeme dělat? Skládka má všechna potřebná povolení, je povolená na neurčito, a pokud se provozovatel bude řídit legislativou…

Ano, s tím mám právě problém. Termín zákazu skládkování směsného odpadu (aktuálně stanovený zákonem na 1. 1. 2024, pozn. aut.) se možná ještě posune, ale stále jsme tady mohli mít limit, kdy mohla skončit dopravní obslužnost skládky a trochu se snížit hluk i prach, ale tímto způsobem fungování to nenastane. S ohledem na to je zarážející, že naší obcí vůbec prošlo, že nemáme vůbec výhrady k EIA v projektech rozvoje komerčního využití skládky. Dopravní obslužnost tedy sice nestoupne, ale ani neklesne. A to je v pořádku? Já si to nemyslím.

A jak by tedy obec měla ještě teď zasáhnout?

Měla by být větší kompenzace obci. Chystaná třídicí linka na skládce Uhy bude mít obrovský vliv na celé okolí. Kompenzace nemusí být ale nutně finanční. Cokoliv by bylo lepší než odkývat, že je vše v pořádku a lidi jsou na dopravní obsluhu do prostoru skládky zvyklí. Na některé zásahy je už pozdě, to předchozí zastupitelstva již provařila.

Ve svých předvolebních prezentacích akcentuješ též otázku dopravní obslužnosti a návaznosti autobusové a vlakové dopravy.

Nasadit autobus není tak snadné, minimálně by to obec stálo vyšší šestimístné číslo ročně, a to už se do hesla zajistíme dopravní obslužnost nevejde. Když se řekne A, musí se říct i B, a tím B je vyplývající trvalý finanční závazek obce. Když jsem se do Lešan nastěhoval, bylo to kolem milionu, tedy jde o číslo staré více než deset let a byla to cena za zavedení nové autobusové linky.

Ano, také si můžeme koupit svůj autobus, ale autobus by musel jezdit chvíli před běžnou linkou, před odjezdem vlaku, aby je stíhal, na cestu zpět by jel úplně prázdný a přes den by jezdil taky prázdný, jako je to mnohdy mimo školní linky. Takže ani toto nedává smysl.

Posílení dopravní infrastruktury se musí dít na úrovni dohody okolních obcí a z historie lze říct, že Kralupy nám v tomto nejsou moc vstřícné. Nutno však také podotknout, že dnešní situace oproti historii je už o mnoho lepší a běžné spoje jsou v návaznosti. Takže před posilováním linkových spojů máme v obci palčivější témata.

Josef Mareyi (* 1976) bydlí v Nelahozevsi, části Lešany, od roku 2008. Profesí je specialista na počítačový překlad textů. V obci se věnuje zejména rekultivaci ovocného sadu Višňovka. Je ženatý a má jedno dítě.

Informace o kandidátovi Josefu Mareyi

Otázky kladl Miloš Mojžiš

Články, ke kterým se vztahují dotazy v rozhovoru, můžete najít na webu kandidáta energiesvobody.cz.