Transparentnost začíná být opět problémem?

Na www.nelahozeves.cz žádné konkrétní informace o smlouvách a veřejných zakázkách nenajdeme, z rozhovoru pana Mojžiše s panem Matouškem se dozvídám, že jsou důležitější věci na práci, že podlimitní zakázky se zveřejňovat nemusí, že výběrová komise musela podepsat slib mlčenlivosti, apod. Neznám samozřejmě všechny skutečnosti v daných věcech, možná že by to kolidovalo se zákonem na ochranu osobních údajů (osobní údaje nelze asi vypustit, že?), možná by mohl být porušen zákon na ochranu utajovaných informací (zájmy obrany státu?). Nevím, nerozumím, avšak zásadně nesouhlasím.

Za netransparentnost a zamlčování informací bylo přece již kritizováno předcházející zastupitelstvo. Pravdou je i to, že se již nedlouho po ustanovení nového zastupitelstva ozvaly hlasy brojící proti zveřejňování audio záznamů z jednání zastupitelstva. A nyní je opět mlžení a utajování informací před občany na pořadu dne? Proč se musí vytvářet podmínky pro šuškandy a vymýšlení si spekulativních informací? Nebo je snad opravdu v realizaci výběrových řízení a v příslušných smlouvách něco prohnilého? A prosím, nezaštitujme se různými tzv. metodickými pokyny a stanovisky institucí typu krajský úřad, ministerstvo vnitra, apod. Nezaštitujme se ani nějakými nepromyšlenými ad hoc právními stanovisky. Vyjádřím se k jedné dílčí věci: „ ….výběrové řízení na podlimitní zakázku se zveřejňovat nemusí…“. Opravdu si to myslíte? Já nikoliv.

Zákon o veřejných zakázkách (č. 137/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů – dále jen zákon), obecně stanoví povinnost okruhu zadavatelů, který je vymezen v ustanovení § 2 zákona (rovněž obec) zadávat jejich zakázky podle zákonem stanoveného postupu. Obecně tedy platí, že pokud určitý subjekt splňuje definici zadavatele, je při zadávání svých zakázek povinen postupovat podle zákonem stanovených pravidel. Z tohoto obecného principu potom existují určité výjimky, které jsou v zákoně taxativně uvedené – tzv. výjimky lex specialis (např. v § 18 a násl. zákona).

Pokud se týče např. výběrového řízení na školku, nevím, zda se jedná o zakázku nadlimitní, podlimitní nebo o zakázku malého rozsahu. Jedná-li se o nadlimitní, není z hlediska transparentnosti co řešit, vše je jasné. Jedná-li se o zakázku podlimitní, není opět co řešit, neboť tento druh zakázky (školka) není ze zákona vyjmut = není taxativně uveden v § 18 odst. 2. A jedná-li se o veřejnou zakázku malého rozsahu podle § 12 odst. 3 zákona (tam může výběrové řízení na školku, jakož i jiná výběrová řízení zpravidla obcí běžně řešená patřit), není sice veřejný zadavatel = obec takovouto zakázku povinen zadávat v režimu zákona, je však povinen dodržet obecné zásady veřejného zadavatele uvedené v § 6 zákona (tj. zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace). Dále je vhodné upozornit, že zákon o veřejných zakázkách nebrání tomu, aby zadavatel zadal zakázku malého rozsahu některým z postupů stanovených zákonem – jde pouze o rozhodnutí zadavatele, jakým způsobem má být zakázka zadána. Rozhodne-li se proto zadavatel, že bude zakázky malého rozsahu zadávat v některém ze zadávacích řízení, nic mu v tom nebrání. Pokud se však rozhodne zadat veřejnou zakázku malého rozsahu zcela mimo režim zákona, musí současně jednat v souladu s ustanovením § 6 a § 18 odst. 3 zákona. K zabezpečení realizace zakázek malého rozsahu mají obce zpravidla vydány příslušnou směrnici – vzory lze nalézt rovněž na internetu.