Většina kandidátů Sdružení občanů za jednotnou Nelahozeves bydlí ve čtyřech ulicích ve vilové čtvrti severní Nelahozevsi. Přesto opakovaně zdůrazňují, že se chtějí věnovat celé obci, a jejich hlavním mottem je spolupráce a jednota. V předvolební kampani, která je letos mimořádně vyhrocená, působí slova Ivany Novotné, Aleny Vraníkové a Zdeňka Blažka uklidňujícím dojmem.
Proč jste zvolili název Sdružení občanů za jednotnou Nelahozeves? Tím určitě chcete něco symbolizovat.
IN: Ta symbolika je taková, že jsme cítili, že tato část obce je pořád na druhé koleji. Neměli jsme zastoupení v obecním úřadu a v zastupitelstvu a rádi bychom tu obec sjednotili. Proto sjednocená Nelahozeves.
Nemyslíte si, že je to určitý hendikep, když téměř všichni bydlíte v jedné čtvrti?
IN: Ne, ten rozptyl je širší, ale určitě si nemyslím, že by to byl hendikep.
Co byste vzkázali lidem třeba z centrální Nelahozevsi nebo z Lešan? Proč by vás měli volit? Před čtyřmi roky tu byla zase kandidátka Lešan a bylo to docela poznat. V ostatních částech obce dostávali mnohem míň hlasů než v Lešanech.
IN: Chtěli bychom vzkázat, že se chceme účinně podílet na činnosti obecního úřadu. V rámci naší kandidátky jsme se shodli na tom, že nechceme slibovat předvolební sliby, které slyšíme ze všech stran, ať už je to slib na oranžovo nebo slib na červeno nebo na zeleno. Barvy máme obecní – červeno-modro-bílou, a chceme se podílet na všech problémech obce.
Zmínila jste, že tato část obce je zanedbávaná. Jsou tady samozřejmě problémy, například nedořešená kanalizace. Co byste ještě vypíchla? Co by se mělo řešit?
IN: Jsou to komunikace, nejen kanalizace. Samozřejmě je to i skládka, kterou máme jakoby na střeše nad naší částí obce. Je to školství. Jsou to oblasti, o kterých mluvíme všichni. Ať je to naše kandidátka, nebo další čtyři, které kandidují do zastupitelstva. Ty problémy jsou pořád jen jedny. My je musíme řešit. Neseme kůži na trh. Chceme, aby se obec stala obcí, která žije ve 21. století. Aby prostředí i obec odpovídaly 21. století.
Zmínila jste skládku. Obáváte se skládky, když ji máte takhle blízko?
AV: Já mohu říct, že se mě to docela dost týká. Dennodenně tamtudy jezdím do práce a můžu říct, že z toho důvodu jsem byla proti skládce. Nemám z toho dobrý pocit. Dennodenně jezdí okolo auta, vím, jak to vypadá.
ZB: Chtěli bychom se dohodnout s ostatními částmi, ne řešit jen naši část, ale stanovit si priority: Lešany, Podhořany, centrální Nelahozeves. Domluvit se na prioritách. Ne říct: naše priorita je kanalizace u nás a my jdeme za tímhle. Chceme se domluvit, ne se dohadovat.
IN: Jsme jedna obec a ne tři části.
Myslíte, že dnes komunikace mezi obyvateli jednotlivých částí obce vázne?
IN: Určitě. Je tady problém v informovanosti v tom směru, že počítačová generace si dokáže informace vytáhnout, ale je tady spousta obyvatel vyššího věku a ti ten počítač nemají. A aby vyšel zpravodaj jednou za čtvrt roku, to je málo. Nemáme tady místní rozhlas. To je taky jedna z věcí, kterou bychom chtěli prosadit.
Myslíte si, že SMS Infokanál nenahrazuje rozhlas plnohodnotně?
Je to bezvadná věc, taky ji používám, ale starší lidi se obávají dát svoje osobní telefonní číslo. Nerozumějí některým věcem. V tomhle směru si myslím, že byla udělaná malá osvěta. Kdyby se udělala větší osvěta, tak by měl infokanál určitě daleko víc sdílení.
A zpravodaj by měl podle vás vycházet častěji?
IN: Určitě.
Otevřeli jsme dopravu. Máte nějak rozmyšleno, co by se s Velvarskou dalo udělat? Skládka tady je, už to nikdo nevrátí zpátky.
AV: Teď tam udělali radar (ve Velvarské ulici, pozn. red.). Je vidět, že auta jezdí pomaleji, ale v poslední době nám tam troubí auta, nevím proč. Máme dům přímo proti radaru a ráno v šest hodin se stalo minulý týden 3x za sebou, že někdo troubil. Nevím, jestli troubí na ten radar…
ZB: Ne, oni troubí na ty lidi, že si ten radar prosadili.
IN: Řešit to určitě lze, máme novou silnici mezi Novou Vsí a Velvary a nákladní auta by nemusela vjíždět na naši komunikaci, ale jezdit obchvatem. Dá se to řešit jednosměrkou. Přes Uhy na skládku a ze skládky přes Nelahozeves. I když Uhy se budou taky vzpouzet.
AV: Oni jsou mírumilovní lidé, jak říkají. (Jde o narážku na vyjádření starostky Uh Blanky Vaigeltové, která pro server 5plus2.cz uvedla, že Uhy jsou mírumilovná obec, pozn. red.)
Řada z vašich kandidátů působí na Dynamu, mají k němu blízko. Je jednou z vašich priorit podpora sportu?
IN: Za sebe můžu říct, že si vážím historie, památek a kultury v obci a samozřejmě taky činnosti spolků. I když nejsem členem Dynama, mám k němu nejblíž. Nebudu ale dělat rozdíl mezi Dynamem a Viktorií a hasiči, malými Soptíky a dalšími organizacemi. Pořád jsou to obyvatelé jedné obce. Žádná priorita Dynamo, všichni stejně. Všichni potřebují.
Myslíte, že se peníze rozdělují mezi spolky spravedlivě? Nebo byste na těch pravidlech něco měnili?
IN: Podle mých informací, když srovnám dvacetileté období vlády jednoho muže a následně období naší paní starostky, tak se určitě hodně věcí zlepšilo, co se týče těchto financí.
ZB: Myslím, že nejen financí, ale celkově. Dořešila se spousta problémů, které tady jsou z minulosti.
IN: A především se paní starostka kromě svojí práce musela zabývat kostlivci ve skříni, kteří na ni vypadávali.
Kdybyste ve volbách výrazně uspěli, je někdo z vás připraven funkci starosty vzít?
IN: Proto jsme tu kandidátku stavěli. Chceme se vážně podílet na problémech, které obec má. Když se podíváte na naši kandidátku, je tam široké spektrum. K problematice školství tady máme dva učitele. Máme člověka, který je dnes v důchodu, ale teď bude mít čas na to, co dělal celý život: ekologii a jakost. Máme tady programátora. Já jsem celý život dělala programátora a logistiku. Paní Vraníková je praktikant, laborantka, další člověk je přes MTZ (materiálně technické zabezpečení, pozn. red.). To obsáhne veškeré problémy, které obec má. Jsme připraveni je řešit.
Stále hovoříte o spolupráci a o jednotnosti obce. Je ale mezi ostatními kandidáty někdo, s kým byste spolupracovat nechtěli?
IN: Já jsem celý život prosazovala týmovou práci. Když se vám podaří sestavit dobrý tým, ať je v něm člověk z komunistické strany, nebo oranžový, nebo já nevím jaký, tak na tom nezáleží. Záleží na práci toho člověka. My jsme ochotní jít do toho s člověkem, který bude ochoten jít do toho s námi.
Myslíte si, že teď zastupitelé nespolupracují dostatečně?
IN: Určitě ne. Je to cítit na těch zasedáních. Vy tam jste taky pořád, tak to vidíte.
Není to přirozené, že mají lidé různé názory na nějaké věci? Všichni mají hlavní cíl, aby obec vzkvétala, aby byli všichni spokojení, ale ty cesty k tomu můžou být různé.
Je to úplně přirozené, že na to můžu mít jiný názor, ale když potom jdu na zasedání zastupitelstva, tak už ten názor musím mít jednotný. Protože už řeknu, dávám ke schválení něco a to zastupitelstvo si to předtím předjednává a už musí vědět: ano, půjdeme a dáme do toho tolik peněz a budeme to dělat takhle a takhle. A ne, aby se na zastupitelstvu stalo, že jsou najednou proti sobě.
Ale takhle aspoň každý vidí, kdo si co myslí. Když si to domluví dopředu mezi sebou, tak se vlastně nedozvíte, jaký názor na to kdo měl.
IN: Vy stejně nemáte šanci to ovlivnit, protože na tom zasedání to už neovlivníte. Můžu něco říct do diskuse, ale už to neovlivním. Protože do toho nemůžu zasáhnout.
Sdružení občanů za jednotnou Nelahozeves
Ivana Novotná
Alena Vraníková
Ing. Zdeněk Blažek
Ladislav Velič
Taťána Bradová
Mgr. Alena Brožová
Eva Vintrová
Petr Laštovička
Ing. Tomáš Behenský
Před volbami se řešila otázka rady obce. Má rada vzniknout? Především kvůli penězům, které snad budou do obce teď proudit. Starostka navrhovala, aby vznikla rada, aby o penězích rozhodovalo více lidí, než jen starosta sám. Vzhledem k tomu, že nikdo z vás nebyl dosud v zastupitelstvu, tak jste neměli možnost do té diskuse promluvit. Ptám se vás tedy aspoň dodatečně.
IN: Já jsem na tom zasedání zastupitelstva byla, protože mě to zajímalo a svůj názor mám. Shodli jsme se s celou naší kandidátkou, že bychom tu radu chtěli mít. Protože skutečně zodpovědnost na jednom člověku, když se to týká takového množství peněz, je velká. A kdyby byla rada, tak jejích pět členů se bude moci starat o ty peníze skutečně pečlivě a bude je organizovat a plánovat a mít je na starosti. Takže proč ji nemít? Vedlejší náklady spojené s činností rady by v rozpočtu obce nedosahovaly ani jednoho procenta.
Paní Novotná, tři roky působíte v kontrolním výboru. Jakou zkušenost si z toho odnášíte?
IN: Nám udělovali úkoly starostka s panem místostarostou, anebo jsme se věnovali činnostem povinným ze zákona – minimálně čtyřikrát za rok se sejít a zkontrolovat činnost dalších výborů, jako je finanční, kulturní atd. A dát z toho zápis starostce a obecnímu úřadu. Myslím si, že pod vedením pana Matouška jsme udělali kus práce. Protože například na základě naší kontrolní činnosti jsme paní starostce vytipovali smlouvy, které jsou z našeho hlediska špatně uzavřené a ze kterých nakonec vyšly dluhy, které dnes musíme jako obec zaplatit.
Které máte na myslí?
IN: Smlouvy, které uzavřel bývalý starosta v firmou Pohl. Tyto dluhy dnes jako obec neseme. Není to ale ještě uzavřená záležitost.
Jedná se o dluhy za provedenou výstavbu kanalizací. Copak dluhy se nemají platit? Co bylo na smlouvách špatně uzavřené?
IN: Samozřejmě, dluhy se platit musí. Při uzavírání smluv za logistiku jsem byla zvyklá, že obě strany měly svá práva a povinnosti. Když je nedodržely, přišly na řadu sankce. Ve smlouvách chyběly, a jak se pak máte bránit proti smluvní straně, když nedodrží termín, kvalitu odvedené práce, zvýšení rozpočtu a další nedostatky?
Na jaře se v obci připravovala stavební uzávěra, která se nakonec nedostala ani na zasedání zastupitelstva. Mezi zmiňovanými lokalitami byly i dvě odtud. Jedna byla v Nádražní a druhá v Příčné, kde byl záměr zprůchodnit dnes slepou ulici tak, aby se tamtudy dalo procházet. Podporovali byste tyto záměry, aby se tady už dál nestavělo a aby se tam ta silnice protáhla?
IN: V Příčné ulici možná ano, že by tam vznikl průchod, ale co se týče další zástavby, tak proč nerozvíjet obec, proč dál nepovolit stavění? Samozřejmě by to mělo podléhat nějakému urbanistickému plánu. Mělo by to být kontrolováno.
Ještě bych se zeptal na peníze ze skládky. Jak by se měly ty peníze rozdělovat, jaké by se měly přijmout principy tak, abychom se o ty peníze „neporvali“?
IN: Zastupitelstvo musí mít pochopitelně plán a ten podle priorit rozdělit mezi problémy, které obec má. Školství, oprava školy, komunikace, a zase jsme u toho, zase se pořád opakuju. Zastupitelstvo se musí domluvit na finančním plánu, který potom může plnit. Mělo by myslet i na zadní kolečka, jak se říká, a také z té částky šetřit.
ZB: Protože ta skládka nebude věčně, vypadá to, že nám ji ještě zkrátí zákonem.
IN: Možná deset let, zatím to vypadá do roku 2024. A co potom?
Závěrem se zeptám, co byste chtěli vypíchnout jako svoji prioritu? Chystáte se zveřejnit nějaký předvolební program? Zmínili jste se, že nechcete slibovat.
IN: Přesně tak, protože to je pořád stejné. Líbivých úsměvů a sladkých slibů jsme za těch dvacet pět let od revoluce viděli a vyslechli strašnou spoustu a nakonec zjistíte, že to byly všechno jen předvolební řeči a pak se k tomu nikdo nedostane, aby to splnil. Jde o týmovou práci. Ano, naše kandidátka má nejvyšší věkový průměr, ale já to beru jako přínos, tihle lidé nemají malé děti, jsou třeba v důchodu, už nejsou v pracovní činnosti a mají čas se té obci věnovat.
ZB: Jde o to se domluvit, dohodnout se na nějakých prioritách a ty realizovat. Ne si stanovit předem, že my půjdeme za skládku nebo za naši ulici. Je tady spousta problémů a my ani třeba neznáme všechny problémy, které jsou v Lešanech.
IN: V Nelahozevsi žiju dvacet dva let, pocházím z Vepřku a sem jsem se přivdala, vzala jsem si starousedlíka. Když žijete aktivní pracovní život, a přijdete domů v sedm hodin večer, tak už se těžko zapojíte do činnosti obecního úřadu. Když pak starostka hledala nového kronikáře, tak jsem se aspoň přihlásila do konkurzu a pět let dělám kroniku. Aspoň tak jsem se chtěla trošku podílet. Teď jsem v důchodu, proto do toho jdu. Proto jsme dali dohromady naši kandidátku. Protože nám záleží na tom, kam a jak se naše obec bude ubírat a rozvíjet.
Rozhovor připravili Miloš Mojžiš a Marta Mojžišová