Peníze ze skládky nesmíme projíst, říká lídr kandidátky Otevřená Nelahozeves Josef Kebrle

Hlavním mottem jejich předvolebního programu je transparentnost a otevřenost samosprávy. S kandidáty Otevřené Nelahozevsi Josefem Kebrlem, Eliškou Brázdovou a Zdeňkem Schneiderem jsme ale hovořili i o penězích ze skládky, územním plánu, revitalizaci centra obce či základní škole.

Jmenujete se Otevřená Nelahozeves. Proč jste zvolili tento název?

JK: Protože si myslíme, že u toho všechno začíná. Drtivá většina průšvihů této vesnice vznikla tím, že vesnice otevřená nebyla. Na přípravu skládky se přišlo náhodou, když se někdo podřekl na jiné schůzi. Náhodou se zjistily problémy s kanalizací. Věci vyplavávaly po volbách. Problémy se neřešily otevřeně. Nemohly fungovat žádné ochranné mechanismy. Tak jako stát má tisk, který nedovolí vládě dělat nesmysly, stejným stylem to musí fungovat i na vesnici, kdy je zastupitelstvo pod trvalou veřejnou kontrolou.

Tohle snad platilo v roce 2010, teď jsme snad trochu dál…

JK: Tohle bude platit vždycky. Je to základní princip, který jsme se rozhodli hájit.

Myslíte si, že se s tímto tématem dají vyhrát volby?

JK: My jsme nesestavovali volební program primárně s myšlenkou vyhrát volby. Jsme skupina lidí, které na něčem záleží. Pokud je nás takových víc, bude to znamenat vyhrané volby. Pokud to lidi nezajímá, volby nevyhrajeme.

Není pro lidi důležitější, kdy budou chodníky, kdy bude opravená školní jídelna nebo jestli se jim děti dostanou do školky, než jestli se věci dělají či nedělají pod pokličkou? Nezajímají lidi víc praktické otázky?

JK: Myslíme si, že lidi zajímá oboje. Lidé teď už chápou, že vědět, co se děje v obci, je stejně praktické jako mít chodník. A ve volebním programu máme i další body. Pokud se bavíme o chodníku mezi Pod Strání a obecním úřadem, tak to spadá pod bod Bezpečná obec, zvlášť až otevřou nadjezd.

Říkáte, že primárně vám nejde o to vyhrát volby, ale může se stát, že zaznamenáte úspěch, který vám umožní nominovat starostu nebo místostarostu. Kdo by to byl?

JK: Tyto úvahy jsou předčasné. Do voleb kandiduje pět subjektů. Pokud se z každého uskupení dostanou do zastupitelstva jeden až tři kandidáti, a tři už je velký úspěch, pak devítičlenné zastupitelstvo bude velmi fragmentované, a o tom, koho zvolí za starostu ze svého středu, je zbytečné teď spekulovat. Pokud by se mělo jednat o našeho kandidáta, pak by o tom měly rozhodovat hlasy voličů, čili preferenční hlasy.

Nemyslíte si, že je fér říct voličům, kdo je vaším kandidátem na starostu?

JK: Já to říkat nebudu.

ZS: Zajíci se počítají až po honu. (smích)

Dovedete si představit spolupráci na místech starosty a místostarosty s kýmkoliv z vašich protikandidátů?

EB: Určitě.

ZS: Bez spolupráce by to nefungovalo.

JK: Se současnou starostkou jsme zpočátku tohoto volebního období spolupracovat schopní byli. Pak spolupráce ustala z důvodu, že ustala komunikace. Pokud by se obnovila komunikace, obnovila by se i spolupráce. Pokud se bavíme o komunistech, tak Pepa Kukla předvádí takový výkon, že spolupráci určitě podporujeme. Sociální demokracie je pro mě velká neznámá, ale nemám žádné předsudky a nebudu je dopředu soudit. O uskupení Za jednotnou Nelahozeves nic nevím, neznám jejich program.

Ale my už známe ten váš. V něm máte například veřejné moderované diskuse. Současné vedení obce pár takových diskusí uspořádalo, ale většinou dorazilo minimum lidí. Dá se to změnit? Jak chcete lidi přesvědčit, aby měli zájem?

JK: Lidé si musejí zvyknout, že diskuse mají význam. Jestliže udělám první diskusi po letech, když předtím žádná diskuse nebyla, pak se nemůžu divit, že tam nikdo nepřijde. Pokud na diskusi o územním plánu dokážu přilákat lidi až tím, že plánuju vyhlásit stavební uzávěru, tak jsem zanedbal něco dřív. To není o třech-čtyřech dnech popularizace před takovou diskusí. Lidé v obci musejí dojít k závěru, že diskuse měly v minulosti význam, a pak budou ochotni se jich zúčastňovat. To je běh na dlouhou trať.

A marketingu okolo by také mohlo být víc. Když do schránek přišly pozvánky např. na diskusi o strategickém plánu, přišlo třicet lidí. O diskusi nad územním plánem jsme se dozvěděli chvilku předem. Je to těžké téma, člověk neví, co si má představit. Nepředcházelo tomu vysvětlování tématu samotného. Lidé netušili, o čem by se tam měli bavit, proto nepřišli. Myslím si, že vést diskuse možné je, ale vyžaduje to soustavnou činnost. Aby lidé chápali, o čem se bude diskutovat, aby rozuměli tomu, co mohou a nemohou ovlivnit a aby si na to zvykli.

Odpor proti stavební uzávěře se dal čekat

Zmínil jsi územní plán. Ten se nyní tvoří a tu tvorbu přetnou volby. Vyvolali byste po volbách nějaké korekce? Hlavním cílem územního plánu je potlačení velké výstavby v obci, ale jsou tam i další priority.

JK: Zadání územního plánu je zpracováno velice dobře. Kdybych měl současné vedení obce za něco pochválit, pak je to odvaha vypsat soutěž na tvorbu územního plánu. A odvaha držet se závěrů, které z toho vznikly. Vázne ale opět komunikace o těchto věcech. Způsob, jakým způsobem obec plánovala vyhlásit stavební uzávěru, byl vysoce nešťastný. Nikdo se předem nebavil s lidmi, kterých se to bytostně týká. Nedivím se, že to vzbudilo vlnu odporu.

Není právě toto podstata uzávěry? Udělat to rychle, abych zabránil lidem v nějakých krocích?

JK: Ne. Jestliže ovlivňuju majetky lidí, jestliže mám případy, kdy si lidé brali úvěry na pozemek a vedením obce jim bylo něco přislíbeno, tak si myslím, že je slušnost se s těmito lidmi bavit. Kromě toho tu směšujeme dvě různé věci – drobnou výstavbu a výstavbu dalších rezortů. Každý asi souhlasí, že plošné výstavby rezortů už tady bylo dost, ale bránit stavět lidem, kteří tu mají prarodiče, znají to tu, jsou s tím místem spojeni, považuji za chybu.

Zadání územního plánu je ale zpracováno profesionálně a dobře, s drtivou většinou obsahu souhlasím. Nechceme se vymezovat vůči ostatním na územním plánu. Je to věc, kterou bychom měli mít s Dvořákovou Nelahozevsí a Jednotnou Nelahozevsí a sociální Nelahozevsí a komunistickou Nelahozevsí dohodnutý.

Peníze ze skládky jen na investice

Určitě sledujete proces rozdělování poplatků mezi Nelahozeves a Uhy. Bylo správné rozhodnutí, že se Nelahozeves bude bránit a nepřistoupí na kompromis navrhovaný .A.S.A.?

EB: Já už jsem se vyjádřila hlasováním. (Eliška Brázdová hlasovala za nepřistoupení na kompromis – pozn. red.)

ZS: Nevím, jestli bylo rozhodnutí správné, ale rozhodně s ním souhlasím.

JK: Já za rozhodnutím taky stojím. Kromě toho se nehlasovalo o kompromisu navrženém .A.S.A. .A.S.A. něco navrhla, pan Jakoubek, já a další lidi jsme k tomu dali stanoviska. Kompromis je slovo, které vyjadřuje, že všechny strany někam ustoupí. Myslím si, že to byl návrh .A.S.A. a ne kompromis. My jsme k němu měli připomínky. Já bych nešel do varianty 100 : 0. Myslím si, že i Uhy nesou zátěž ze IV. etapy, zejména dopravní.

My jsme také nesli zátěž z předchozích etap a nic jsme z toho neměli.

JK: Teď nechci brát v úvahu staré křivdy, to nikam nevede. Myslím si, že Uhy by nějaké malé procento dostat měly, ale významně nižší než my. To, co .A.S.A. předložila, byl dobrý výchozí bod k diskusi, ale kompromis by z toho teprve musel vzniknout. Mně se v tom návrhu nelíbila řada věcí. Jenom načasováním různých poměrů rozdělení tam lítá 15 milionů nahoru dolů. To jsou peníze, o které se starostka nebo starosta jako dobrý správce peněz musí přihlásit. Starostka to má v popisu práce. Já za současným zastupitelstvem v tomto stojím.

I s rizikem, že to nakonec může skončit hůř, než kdybychom přistoupili na návrh .A.S.A.?

JK: Pokud to bude takto v souladu se zákonem, musím si stěžovat na špatný zákon. A ne na to, že zastupitelstvo se hlásí o svá práva. Když mi soused sebere půl zahrady a pak mi navrhne, že mi čtvrtinu vrátí, budu souhlasit jen proto, že můžu prohrát soud? To přece nejde.

Předpokládejme, že nějaké peníze nakonec dostaneme. Co s nimi budeme dělat? Zmínili jste se, že připravíte dlouhodobý plán využití příjmů ze skládky. Co si za tím máme představit?

JK: První věc je, že to jsou peníze k investování a ne k „projezení“. Provozní náklady obce by měly být dál stoprocentně financovatelné z běžného neskládkového příjmu obce. To je zásada, kterou bychom měli dodržovat. Pokud to dělat nebudeme, tak v okamžiku, kdy peníze ze skládky vyschnou, bude tu post-zlatokopecké území se všemi problémy, které to přináší. Z toho plyne, že peníze za skládku by měly mít charakter investiční. Další věcí je, že smyslem těchto peněz je minimalizování škod ze skládkování. To bychom měli vzít v potaz. Pokud budou vznikat škody, jakože si myslím, že vznikat budou, a pokud nebude možné, aby náklady nesla .A.S.A., nezbude, než na jejich sanaci a minimalizaci tyto peníze využít.

Dá se očekávat, že spolkové organizace si řeknou o více peněz. Například ty sportovní k tomu mají objektivní důvody. Dříve byly sponzorovány i z dalších zdrojů, to je teď pryč. Pokud správně chápu vámi navrhovaný princip, nemůže se jim přidat, protože nejde o investice.

JK: Sportovní klub má vždycky nedostatek peněz. Nechci hodnotit hospodaření sportovních klubů. Ale např. nákup kopaček je provozní náklad. Něco jiného je, pokud spolek dokáže investovat do zázemí tak, aby z toho měla prospěch i širší obec. Například tam vznikne přilehlé hřiště pro děti, které na fotbalovou plochu nemůžou. Pokud investice povede ke zkvalitnění životního prostředí ve smyslu prostředí, ve kterém žijeme, potom se o tom bavme. Ale musí se to brát věc po věci. Navíc si myslím, že obec má slušný příjem na to, aby i bez skládky spolky ufinancovala. Nejsme tak chudí, že si nemůžeme dovolit spolky v obci.

Ano, ale provozování sportovních oddílů je dost náročné. Například budova Dynama je provozně dost náročná.

JK: Jsem členem Dynama, tam tu situaci trochu znám. Ano, je to náročné, platíme příspěvky jak příslušnému svazu, tak i Dynamu. Rolí obce je přispět k tomu, aby děti sportovaly. To je jediná oblast, kde má cenu finanční intervence. To bych byl ochoten podporovat. Ale nemůžu teď říct, že když vyhrajeme volby, navýšíme peníze spolkům. Když tohle někdo řekne, měl by také říct, komu je vezme.

Nikomu je nevezme, zaplatí se to z peněz ze skládky.

JK: S tím já nesouhlasím. Protože až tady skončí .A.S.A., tak tady skončí fotbal?

Takže myslivci si neřeknou o víc peněz, Zdeňku?

ZS: Ne, to neplánujeme. Peníze by se měly využít rozumně a zodpovědně pro celou obec a s výhledem pro další generace, protože skládka bude další generace zatěžovat. Možná ano, možná ne, ale riziko tu je. V celé republice se řeší všechno krátkodobě, krátkozrace, bez dlouhodobého výhledu, prostě po nás potopa. My bychom měli uvažovat v dlouhém horizontu.

Měly by se tedy peníze částečně odkládat?

JK: Řekl bych příklad, který všichni znají. Jak zacházejí s plynem a ropou Rusko a Norsko? Oběma to zatěžuje životní prostředí. Zatímco ale Rusko to projí a použije k navýšení moci ve světě, Norsko umí peníze rozumně zainvestovat a z výnosů z investic financuje jiné věci. Výnos z investice už je provozní příjem, ten už můžu věnovat na rozvoj jiných oblastí, např. vzdělávání státu. Peníze lze používat dlouhodobě rozumně. Není nutné, když přijdou první peníze ze skládky, se začít hned bavit, jestli postavím chodník nebo koupím loď.

Je investice a investice. Když jako firma do něčeho investuju, tak z toho chci mít v budoucnu zisk. Ale když investuju jako obec do školy nebo do chodníku, tak to žádné příjmy většinou nepřináší, jenom to nese udržovací výdaje, které do toho musím dále sypat.

JK: Investice do infrastruktury nese zisk zprostředkovaně. Ale máš pravdu, můžu postavit jen tolik domů, kolik pak zvládnu udržovat. Na druhou stranu příjmy obce jsou dané populací obce, podnikatelským prostředím obce. Takže zainvestování infrastruktury dobré je. Ale ne tak, že teď za peníze ze skládky postavím něco, co pak nebudu schopen udržovat. To je nesmysl. Také je důležité tempo investování. Když to převedu do firemní řeči, tak míra investic bude lehce vyšší než míra odpisů. A zbylé peníze na sebe můžou vydělávat. Existuje řada nástrojů, jak spravovat finance tak, aby majetek neubýval.

Dále je třeba nastolit systém kontroly. Když do něčeho investuji, musím se pak podívat zpátky, jak investice zafungovala. To tu zatím nemáme. Každý projekt musí mít finanční či jinak měřitelné cíle, kterých by mělo být dosaženo v nějakém čase. U čehokoliv, co dělám a stojí mě to peníze, musím měřit výkon, který za ty peníze obdržím. To se tady neděje.

Například teď probíhá sanace prameniště v Hleďsebi. Opravuje se tam nika, renovují se rybníčky a tak dále. Jak budeš měřit úspěšnost tohoto projektu?

JK: Co je cílem tohoto projektu?

Aby netekla voda do zahrad a při deštích lidem nezaplavovala zahrady.

JK: Takže když přestane téct voda do zahrad, asi to lidem ušetří nějaké peníze. Spočítejme, kolik takové škody asi dělají. Od toho by se měl odvodit přípustný rozpočet takovéto akce. Každý projekt má nějaký účel a něco mi musí přinášet. Nemusí to být pouze peníze. Zpětně by se mělo posoudit, jak projekt dopadnul. Abychom si brali z těchto akcí poučení. Může se stát, že se nedodrží termín, že se překročí rozpočet, nikdo není neomylný. Je ale podstatné, aby se na tyto věci přišlo včas, aby se to dalo napravit.

Když zainvestuji do dopravních opatření zklidňujících dopravu, jak to vyhodnotím?

JK: Co je zklidnění dopravy? Je to míň aut? Změřím počet projetých aut. Je to pomalejší jízda? Změřím rychlost. Pokud zjistím, že to bylo zbytečné, je to pro mě ponaučení, až to budu řešit v jiné ulici, tak vidím, jestli to pomohlo.

Dám ještě příklad úplně odjinud. Máme několik partnerských obcí, se kterými jsme formálně ve svazku, ale reálně žádná spolupráce neprobíhá. Naši zástupci v minulosti jezdili na návštěvu do partnerských měst. Loni tu byla úvaha, že oni přijedou k nám na Nelahozeveské máje. Je tohle věc, která by se měla financovat ze skládky? Protože oproti našim zahraničním přátelům jsme poměrně chudá obec. Pro ně není problém pohostit nás, ale pro nás je problém pohostit je na srovnatelné úrovni.

EB: Mě nikdo nepřesvědčil, že by tato investice byla pro obec výhodná. Samozřejmě je pro děti cenné, když se můžou podívat za hranice, jak žijí jiné národy, ale v minulosti návštěvy našich dětí v zahraničí dopadly tak, že ty děti, které nakonec vycestovaly, vyjížděly do zahraničí i se svými rodiči. A ty sociálně slabší stejně vyjet ani v rámci spolupráce nemohly, protože neměly pasy.

A pokud jde o samotné máje, tak každá akce v obci je vítaná, ale ne takto zorganizovaná. Obec by neměla doplácet tolik, co doplácí dnes. Když se pozve super kapela, mělo by tam přijít hodně návštěvníků a ne že tam jsme pak sami. Nebo koláčky si můžeme napéct sami a ne je kupovat za pět tisíc.

Má tedy význam mít partnerské obce? Nebo je to jen symbolika, za kterou nic není?

JK: Nechci to odsuzovat na začátku. Nejsem příznivcem toho, aby delegace jezdily tam a zpátky. Delegace jsme tu už měli. Pokud s partnerskou obcí budeme schopni navázat spolupráci, která povede k prázdninové výměně dětí, tak si nemyslím, že to musí být drahý náklad. Pak toho budu příznivcem. Pro děti to bude cenné, protože pochopí, že je možné fungovat jinak, než my tady. Přijmou různost. Pro mě byla velká zkušenost, když jsem jako student mohl na tři měsíce vycestovat. Pokud se ale mají jen vyměňovat delegace, tak s tím nesouhlasím.

ZS: Mělo by jít o poznání, aby si děti rozšířily obzory, a ne o to, že si někdo udělá zadarmo dovolenou.

Centrum obce musí sloužit k setkávání lidí

Líbí se vám centrum obce, jak teď vypadá?

JK: V centru obce máme rezervy, ale musíme fungovat s tím, co jsme zdědili. Jsou tam věci, které se mi líbí a které se mi nelíbí. Mělo by to sloužit víc k tomu, aby se tam lidé potkávali, k čemuž to teď neslouží vůbec. Jestli něco v zadání územního plánu architekti dobře promýšleli, tak to bylo toto. Změny jsou tam potřeba. Např. plac před hasičárnou, tam by si to zasluhovalo zásah.

Ale ten plac patří Lobkowiczovi.

JK: Je nezbytná nutnost, aby obec a Lobkowicz spolu mluvili. Nevím, proč to nefunguje. Nemáme ale jiné východisko, patří mu tu hodně nemovitostí. On by z toho mohl mít také prospěch, když s námi bude mluvit. Například hrnčířské slavnosti by nemusely končit branou zámku. Je tu potenciál, aby si obec a Lobkowicz vzájemně pomáhali, a to se neděje. Musí se nastartovat komunikace. Že plac před hasičárnou je špatně využitý, nelze odbýt argumentem, že patří Lobkowiczovi.

Vítězná urbanistická koncepce navrhovala na návsi postavit dům pro seniory. Zamlouvá se vám to?

JK: To nebyl přímo návrh, architekti spíše chtěli vyvolat diskusi, co s návsí. Můj názor je, že staří lidé by měli dožívat u svých dětí a ne někde v domovech důchodců. Na druhou stranu někdy tu péči potřebují. Pokud se najde rozumný investor, pokud tam ta budova zapadne – proč ne? Ale není to naše priorita.

Další zděné křídlo školy nechceme

Držme se tedy vašich priorit. Jednou z nich je vzdělávání. V programu píšete, že zajistíte podporu pro vedení škol, aby se mohly věnovat svému primárnímu účelu – vzdělávání. Copak se dnes školy nevěnují vzdělávání?

JK: Věnují, ale desítky procent úsilí věnují jiným věcem. Např. administrativním soubojům s vedením obce. Nechci být konkrétní.

V našem státě je to tak, že ředitelé škol, místo aby učili, musejí dělat výkaznictví a spoustu administrativy. Kdybych měl pomoci škole, pak jí nabídnu pomoc v této oblasti. Dále si myslím, že nárůstem počtu dětí ve škole se trošku vytrácí přátelská atmosféra, která tam byla dříve. Úplně zakonzervovat to nejde, ale měli bychom se snažit, aby naše škola zůstala i nadále přátelská. Tato atmosféra není vůbec ve školách samozřejmá. Proto by se měl pedagogický sbor podpořit v tom, aby se co nejvíce věnoval dětem.

Kapacita školy nebude brzo stačit, stejně jako dnes nestačí školka. Má se narychlo stavět ze skládkových peněz nové křídlo školy? Demografická křivka neporoste donekonečna a bude po čase zase klesat. Těžko se odhaduje, jak dlouho to může trvat.

JK: Vrchol populační křivky teď nastupuje do školky. O moc více dětí už nebude. Je to dané výstavbou v obci. Postavil se rezort, přistěhovali se lidé, založili rodiny. Pokud přístavby, pak by bylo nutné prodiskutovat, jak mají vypadat. Škola je v ochranném pásmu zámku, nedá se tam postavit cokoliv. Ale moderní architektura umí relativně levné rozebíratelné, variabilní stavby. Pokud by se tyto prostory daly časem využít pro spolkový život v obci nebo jinak, pak bych byl pro. Rozhodně si ale nepředstavuju další zděné křídlo školy, kde budou natvrdo nadefinované třídy. Bylo by krátkozraké něco takového stavět. Takový projekt trvá několik let a mezitím bude populační vlna v případě školky úplně pryč a školu by to zasáhlo jen okrajově.

Existují ale stavby, které se dají relativně levně a rychle postavit, a které lze později měnit, přesouvat příčky apod. Pojďme se bavit o tom, jak by taková budova byla rychle postavená a k čemu by mohla sloužit, až populační vlna odejde. Když to řešení najdeme, pojďme to postavit. Když ho nenajdeme, přístavba nebude. Kdyby k tomuto peníze ze skládky přispěly, považuju to za dobrou investici.

EB: Investice do toho, aby všechny místní děti mohly chodit do naší školy, je skvělá investice.

Rozhovor připravili Miloš Mojžiš a Marta Mojžišová
Mezititulky: Nela.cz