Lešany už brzy budou samostatnou obcí se svou vlastní samosprávou. Vyplývá to z tajného plánu starostky Nelahozevsi Petry Urbanové, který mají Lešany.info k dispozici.
Myšlenka oddělení Lešan od Nelahozevsi vznikla už krátce po ustavujícím zasedání zastupitelstva v listopadu loňského roku, kde se sdružení Lešany pro Nelahozevesnepodařilo obsadit křeslo místostarosty, na které nominovali Elišku Brázdovou. Již tehdy začali tři zhrzení lešanští zastupitelé v tichosti připravovat projekt Lešan jako samostatné obce.
Brzy se však ukázalo, že to nebude tak jednoduché. Zákon o obcích totiž stanoví, že oddělená obec musí mít alespoň 1 000 obyvatel, přičemž Lešany jich mají pouze kolem 400. Proto byly úvahy o oddělení odloženy k ledu s tím, že se nejprve počká na dokončení výstavby nových částí Lešan v sousedství dnešního Resortu, čímž by počet obyvatel stoupnul nad požadovanou hranici.
O tajných plánech lešanských zastupitelů se však mezitím dozvěděla starostka obce Petra Urbanová a její reakce na sebe nenechala dlouho čekat.
„Jestli se jim v Nelahozevsi nelíbí, tak ať si jdou,“ uvedla podle dobře informovaného zdroje starostka na neoficiálním setkání nelahozeveských zastupitelů v restauraci U Hrušků v březnu letošního roku. „Od první minuty, co jsem ve funkci, řeším pořád jenom Lešany. Kanalizace, škarpy, nový Resort, štěrkopískovna, názvy ulic, zrcadla, autobusy, lampy. Připadám si, jako bych byla starostkou Lešan a ne celé Nelahozevsi,“ postěžovala si starostka svým kolegům na tajné schůzce.
Starostka je nyní podle našeho zdroje rozhodnuta projekt oddělení Lešan dotáhnout do konce stůj co stůj. Po poradě s právníky také našla způsob, jak obejít zákonný limit 1 000 obyvatel. Formálně se totiž neoddělí Lešany od Nelahozevsi, ale Nelahozeves od Lešan. A protože Nelahozeves má i bez Lešan více než 1 000 obyvatel, zákon bude dodržen.
Pro oddělení se musí vyslovit i občané v místním referendu, s tím však podle Petry Urbanové nebude problém: „Lešanské děti zabírají místa ve školce i ve škole. Autobusy, kterými jezdí lidé do Kralup, musí zbytečně zajíždět do Lešan a našim občanům tak cesta do práce trvá o několik minut déle. Autobus se navíc v Lešanech nemůže ani otočit. A to by ještě chtěli zastávku v Resortu. Jsem si jistá, že naši občané si oddychnou, až bude toto slepé střevo pryč.“
Obdobný názor zastává i místostarosta Jaroslav Otásek. „Do Lešan jsme v uplynulých letech nalili spousty milionů na kanalizaci a další projekty. Místo aby nám byli vděční, ještě nás kritizují za to, že jsme se kvůli nim zadlužili. Koníčková dostala hřiště, ale je jí to málo. Je to banda nevděčná, což se ukázalo i ve volbách,“ dodal Jaroslav Otásek v narážce na výsledky loňských komunálních voleb, v nichž uskupení Lešany pro Nelahozeves získalo v samotných Lešanech 77 % voličských hlasů.
Že v projektu oddělení Lešan hrají roli i osobní animozity, neskrývá ani Petra Urbanová. „Pavla Matouška mám denně nasáčkovaného na úřadě, pořád něco chce a nenechá mě v klidu pracovat. Eliška Brázdová se sice tváří přátelsky, ale je mi jasné, že mě ve skutečnosti nemá ráda. A Vašek Turecký, ten jen zbytečně zabírá místo v zastupitelstvu, stejně jako ho zabíral v minulém volebním období,“ nebere si servítky starostka.
Lešanští zastupitelé jsou podle všeho se vzniklou situací smířeni a začínají již přemýšlet o budoucnosti. A už se rýsuje první problém – kdo bude prvním lešanským starostou. Zájemců je totiž hned několik.
Jedním z nich je lešanský rodák Václav Turecký, který při budoucí volbě starosty sází na své rodinné kořeny. Ve svých plánech počítá s tím, že vláda Petra Nečase má ve svém programovém prohlášení zavedení přímé volby starostů v obcích do 1 500 obyvatel. „V Lešanech jsem velmi populární, v přímé volbě bych jednoznačně vyhrál,“ neskrývá své ambice Václav Turecký.
Není však jisté, zda mu tento scénář vyjde. Pravděpodobnější totiž je, že volba starosty Lešan proběhne ještě před zavedením přímé volby, a starostu bude tedy volit nové lešanské zastupitelstvo. Jeho složení však lze zatím těžko předvídat a vůbec není jisté, zda v něm současní lešanští zastupitelé vůbec zasednou.
„Lidé z Lešan si oddělení od Nelahozevsi nepřejí. Viníky této situace voliči ve volbách potrestají a vrátí se zpět k osvědčeným kandidátkám,“ tvrdí Pavla Bernardová, která v posledních komunálních volbách kandidovala do zastupitelstva Nelahozevsi za KSČM a která již dle našich informací začala sestavovat kandidátku do lešanských voleb. Ty se musejí dle zákona konat do 60 dnů od vzniku Lešan jako samostatné obce.
Že začátky budou těžké, připouští i současná zastupitelka Eliška Brázdová. „Budeme se muset uskrovnit. Máme jen jednu budovu, do níž budeme muset koncentrovat všechny aktivity.“ Lešanská klubovna má podle Elišky Brázdové sloužit zpočátku jako školka i obecní úřad zároveň: „Ve čtyři hodiny odejdou děti a klubovna se promění v kancelář starosty. Jsem na to připravená, klidně tam budu úřadovat až do pozdních večerních hodin, bude-li to nutné. Domů to mám kousek,“ dodala Eliška Brázdová. Později své vyjádření korigovala v zaslané SMS ve smyslu, že samozřejmě neměla na mysli sebe, ale jakéhokoliv starostu, který bude zvolen.
Na sídlo budoucího obecního úřadu Lešany však existují ještě extrémnější názory. „Až bude Pavel starostou, nejlepší bude, aby pracoval prostě z domova. Má tady veškeré pohodlí a většina obyvatel Lešan beztak bydlí tady nahoře v Resortu, takže to budou mít ke starostovi aspoň blízko. A já ho navíc budu mít pod kontrolou. Ty jeho čím dál častější večerní porady u starostky se mi stejně vůbec nelíbily,“ říká Lucie Matoušková, manželka lešanského zastupitele.
Oddělení Lešan od Nelahozevsi přinese i jiné problémy. Jak se vyrovnat s novou situací, již začínají řešit například nelahozeveští hasiči. Sbor dobrovolných hasičů Nelahozeves se bude muset po vzoru obce rozdělit na dvě části a s tím se pojí také otázka rozdělení majetku, tedy zejména dvou zásahových vozidel Škoda 706 RTHP. „Jeden auťák by měl logicky připadnout nám,“ nechal se již slyšet velitel Sboru dobrovolných hasičů Jan Gregor, který bydlí v Lešanech. S tím však nesouhlasí starosta hasičů Radek Modes: „Nebýt mě, žádné trambusy bychom dodnes neměli. Ať si Honza Gregor se Zuzkou Štědrou seženou vlastní. Doporučuju jim ale, ať to zkusí nejlépe v hračkářství, aby se jim stroje vešly do té mikrohasičárny, kterou v Lešanech mají.“
Dovětek z 2. dubna 2011: Tento článek jsem ještě 1. dubna v dopoledních hodinách, v okamžité a nepříliš promyšlené reakci na nečekaně prudké komentáře starostky Petry Urbanové a jejího manžela, z webu odstranil a omluvil jsem se. Omluva platí – je mi líto, že se starostky text takto dotkl, protože to rozhodně nebylo jeho cílem. Dnes, 2. dubna, jsem se již s chladnou hlavou rozhodl, že článek zůstane zveřejněn, byť už ne na hlavní stránce, protože už není 1. dubna. Hlavním důvodem je skutečnost, že na stránkách obce již mezitím vyšlo oficiální prohlášení starostky, a domnívám se, že by občané měli dostat možnost si přečíst, co je vlastně předmětem reakce. Starostka se obává, že by to někdo mohl vzít vážně a skutečně si myslet, že se Lešany budou oddělovat od Nelahozevsi a že v tom má starostka prsty. Já naopak obyvatele Nelahozevsi nepodceňuji a jsem si jist, že ze všech těch 50 čtenářů, kteří si článek stačili během rána přečíst, to nikdo vážně nevzal. Ale i kdyby náhodou, co by vlastně hrozilo? Následoval by maximálně rozhořčený telefonát na úřad a stručné vysvětlení pracovnice úřadu, že je 1. dubna. To je princip aprílových žertíků. V čem tedy konkrétně spočívá nebezpečnost tohoto článku? To jsme se od starostky nedozvěděli. Jsem si jist, že občané Nelahozevsi jsou myslící lidé a že Petru Urbanovou v pozici starostky nebudou posuzovat podle jednoho (možná i nepovedeného) aprílového článku, ale podle jejích skutečných slov a činů v úřadě. Článek nenaplňuje žádné znaky trestného činu pomluvy, neboť jde o satirický žánr. Specialista na ústavní právo a otázky svobody projevu JUDr. Michal Bartoň, Ph.D. z Právnické fakulty Univerzity Karlovy k tomu na webu Jiné právo napsal: “U vtipu, satiry či parodie by měla být ochrana svobody projevu velmi silná, neboť z povahy věci jsou zde případné skutkové implikace záměrně deformovány a významově posunuty, tudíž o „soukromí“ se nic dozvědět nemusíme. Vtip či satira sice mohou vycházet z reálných faktických základů, ale zpravidla jsou založeny na přehánění, záměrné záměně kontextů, vytváření fiktivních dějů a situací, které pouze parodují jiné skutečné děje či situace či jsou naopak záměrně zcela absurdní (typicky již „klasický“ případ Hustler Magazine, Inc. v. Falwell, 485 U. S. (1988) týkající se hlavy křesťanské organizace „Moral majority“ reverenda Falwella filmově zvěčněný Milošem Formanem či obdobně karikatury souloží Karla Gotta s včelkou Májou či konzervativního poslance Tollnera s Ježíšem opět v již zmíněné studnici politické nekorektnosti Zeleném Raoulovi). Zde pak logicky nemá příliš smysl zvažovat, do jaké míry dala karikovaná osoba svým jednáním podnět k právě uvedené karikatuře. Spíše pouze to, zda jde o osobu veřejně známou, resp. osobu dobrovolně vstoupivší do „veřejné arény“, čímž je nutně předurčen nejen rozsah možnosti být předmětem zájmu médií, pokud jde skutečné informace ze soukromí, ale zároveň rozsah možnosti – řečeno poněkud vulgárně – dělat si z dané osoby legraci. To, do jaké míry jde o legraci vkusnou či vtipnou, bych ponechával spíše jiným normativním systémům, než právu.” Manželům Urbanovým (a samozřejmě nejen jim) se článek samozřejmě nemusí líbit a mohou jej jistě považovat i za “nechutný”, byť většina lidí si zřejmě myslí něco jiného, aspoň pokud mohu soudit z dalších reakcí, které se ke mně dostaly. Ale vyhrožujete-li někomu trestním oznámením za to, že si z vás vystřelil, aniž by vám vznikla jakákoliv objektivní škoda, to už je opravdu silné kafe. Něco to pak samozřejmě vypovídá o člověku, který takové výhrůžky vyslovuje. I proto si článek zaslouží zůstat zveřejněn včetně všech komentářů. Miloš Mojžiš |