Co když spadne letadlo na ropný zásobník?

V úterý Ministerstvo životního prostředí posvětilo vybudování nového veřejného mezinárodního letiště ve Vodochodech. Vraťme se v této souvislosti k článku v posledním čísle Nelahozeveského zpravodaje, kde jsme měli možnost se dočíst o možných hrozivých následcích letecké havárie v souvislosti s ropnými zásobníky v Nelahozevsi. Než si ale začneme představovat Boeing 737 z Vodochod řítící se volným pádem na ropnou nádrž, apokalyptické televizní záběry areálu MERO v plamenech a obrovskou žhavou kouli valící se na Nelahozeves, zkusme se na problém podívat z odstupu a s pomocí dostupných odborných pramenů. Pak totiž uvidíme údajnou hrozbu v úplně jiném světle.

Proč je Nelahozeves proti

Již v roce 2010 jsme si na těchto stránkách kladli otázku, proč se vlastně Nelahozeves podpisem tehdejšího starosty Jaroslava Otáska v roce 2009 připojila k dalšími třinácti obcím, které v rámci sdružení Stop letišti Vodochody bojují proti plánované přestavbě vodochodského letiště na veřejné mezinárodní letiště. Naše obec totiž na rozdíl od ostatních nebude rozšířeným letištěm nijak dotčena – nenachází se v trase vzletové a přistávací dráhy ani v žádných leteckých okruzích, které s letištěm Vodochody nějak souvisejí. To ostatně mohou potvrdit i lidé, kteří pamatují 70. léta, kdy se ve Vodochodech vyráběla nadzvuková stíhací letadla MiG-19 a MiG-21. Testy těchto letadel před jejich definitivním odlétnutím za kupci byly tehdy na denním pořádku a pro vzlety a přistání sloužila tatáž dráha, kterou chce nyní Penta využít pro provoz veřejného civilního letiště. Obyvatelé okolních obcí tehdy trpěli nesnesitelným hlukem, ale v Nelahozevsi nebylo slyšet téměř nic.

Bývalý starosta svým občanům nikdy nevysvětlil, proč se k iniciativě připojil. Možná za tím ale byla prostá solidarita s obcemi, které záměr Penty trápí víc a které se obávají zejména extrémní hlučnosti způsobené výrazně vyšší frekvencí vzlétajících a přistávajících letadel.

Nyní po čtyřech letech nám však současná starostka Petra Urbanová sdělila, že hlavním důvodem účasti Nelahozevsi ve sdružení je obava z pádu letadla na areál centrálního tankoviště ropy, nacházející se v severozápadním cípu našeho katastru. “Obec Nelahozeves je v souvislosti se zmíněným záměrem nejvíce ohrožena kvůli uloženým státním hmotným rezervám společnosti MERO. Letecká havárie by měla pro naši obec fatální následky,” varuje starostka v srpnovém zpravodaji.

Klíčové otázky

Pomiňme skutečnost, že starostka by se měla se svými obavami obracet v prvé řadě na příslušné orgány státní správy, které záměr v současnosti posuzují. (Obec Nelahozeves za celé čtyři roky účasti ve sdružení Stop letišti Vodochody neučinila proti záměru výstavby jediný viditelný krok. Z těchto čtyř let je tři roky starostkou Petra Urbanová.)

Soustřeďme se na podstatu sdělení – je riziko ohrožení obyvatel Nelahozevsi v důsledku pádu letadla do tankoviště reálné? Klíčové otázky, které bychom si měli v souvislosti se záměrem Penty položit, jsou následující:

1. Jak velké je riziko pádu dopravního letadla do areálu MERO?
2. Zvýší se toto riziko rozšířením letiště Vodochody oproti současnosti?
3. Pokud by k pádu letadla do areálu došlo, jaké je riziko, že by se následky havárie rozšířily až do obytných částí obce?

Riziko havárie

Bezpečnost letecké přepravy se rok od roku zvyšuje. Přestože každoročně stoupá počet přepravených pasažérů, počet leteckých katastrof naopak setrvale klesá. Pravděpodobnost letecké havárie je v současné době cca 1 : 2 000 000, přičemž zhruba 80 % nehod se stane při vzletech nebo přistáních, protože v těchto fázích letu nemá stroj potřebnou rychlost k manévrování typicky pro případ výpadku motoru. Z tohoto pohledu je vzdálenost Nelahozevsi od Vodochod již více než dostatečná. Vyšší riziko pádu letadla do obytných oblastí platí prakticky jen pro nejbližší obce okolo letiště, např. Dolany či Panenské Břežany.

Ve větších vzdálenostech už je riziko neřízeného pádu letadla velmi malé, protože pilot má zpravidla celou řadu možností, jak krizovou situaci ve vzduchu řešit. “Poškození letadla takovým způsobem, aby se stalo úplně neovladatelným a v důsledku toho se zřítilo volným pádem, je dle názoru leteckých odborníků velmi nepravděpodobné,” uvádí se v odborném posudku firmy TLP vytvořeném v rámci posuzování dopadů letiště Vodochody na životní prostředí (EIA). “Příčinou by mohl být snad jedině teroristický čin, závada typu ulomení křídla, nebo chyba pilota při nouzovém přistávacím manévru. Ve většině případů letových problémů (např. závada, poškození nebo výpadek obou motorů) je však letadlo i nadále ovladatelné a piloti mohou nouzově přistát buď na letišti nebo v horším případě na relativně plochém terénu mimo zástavbu nebo nebezpečné území (pole, louky, vodní hladina apod.).”

Jestliže je tedy pravděpodobnost samotné letecké havárie 1 : 2 000 000, tak pravděpodobnost, že letadlo spadne neřízeně do obytné oblasti a způsobí smrt někomu na zemi, je ještě mnohem nižší – odhadem zhruba 1 : 500 000 000. Na území bývalého Československa k takové nehodě nedošlo zatím nikdy. Pro srovnání: pravděpodobnost, že letos zemřete při dopravní nehodě na silnici, je zhruba 1 : 20 000.

Dále bychom si měli uvědomit, že riziko pádu letadla do centrálního tankoviště (byť minimální), je zde už nyní i bez letiště Vodochody. Rozšířením letiště se sice počet letadel v blízkém okolí obce o něco zvýší, ovšem ze statistického hlediska a vzhledem ke vzdálenosti Nelahozevsi od Vodochod jde o zanedbatelný faktor. Znovu je třeba zdůraznit, že Nelahozeves se nenachází v žádných uvažovaných leteckých trasách v souvislosti s vodochodským letištěm.

Dopady havárie

Přestože je tedy pád letadla do tankoviště extrémně nepravděpodobný, podívejme se na to, jaké by mohl mít dopady. Tato otázka je podrobně analyzována i v bezpečnostních dokumentech MERO. Vzhledem ke strategickému významu areálu je část bezpečnostní dokumentace tajná, klíčové informace jsou však dostupné.

Nejvážnějším důsledkem, které by pád letadla do tankoviště mohl mít na okolí areálu, by bylo zničení plovoucí střechy následované vzkypěním nádrže (tzv. boil-over). Jedná se o fyzikální jev, ke kterému může dojít při hašení ropného zásobníku. Hasební voda má větší hustotu než ropa, takže v nádrži klesá dolů. Vzhledem k obrovské teplotě se však postupně vyvaří a vzniklá pára, která má mnohem větší objem než voda, pak obrovskou rychlostí vytlačí hořící ropu z nádrže ven. Takovýto katastrofický scénář se naplnil například při hašení požáru v polské rafinérii ropy v roce 1971, kde v důsledku boil-over efektu zahynulo 36 lidí, vesměs z řad zasahujících hasičů a zvědavců, kteří se přišli na požár podívat.

Pro areál MERO je pravděpodobnost vzkypění nádrže vypočítána na 1 : 2 500 000, bez ohledu na prvotní příčinu – pád letadla nemusí být samozřejmě jedinou událostí, která může boil-over efekt vyvolat. Dalo by se říci, že už v tomto místě bychom mohli s úvahami skončit – jestliže je totiž vzkypění nádrže (bez ohledu na příčinu) řádově pravděpodobnější než neřízený pád letadla do tankoviště, nemůže jakékoliv rozšíření letiště Vodochody na riziku fatální havárie tankoviště prakticky nic změnit.

Přesto se podívejme ještě na to, co by vzkypění nádrže MERO mohlo způsobit obci Nelahozeves. Bezpečnostní dokumentace MERO vypočítává, že v případě nejhoršího možného scénáře (boil-over zcela naplněné největší nádrže) jsou smrtelně ohroženi lidé v okolí až 1,3 kilometru. To by již zahrnovalo celé Podhořany a podstatnou část Hleďsebe. Mluvčí MERO Radomíra Doležalová ale upozorňuje, že jde pouze o modelový výpočet. “Tankoviště MERO je na místě vytěžené pískovny a je cca 15 až 20 metrů pod úrovní okolního terénu. Směrem na Podhořany a Nelahozeves je v podstatě ochranný val.”

To je pravda a podobnou větu nalezneme i v bezpečnostní dokumentaci areálu. Podle bezpečnostní zprávy by vzhledem k ochrannému valu byli vzkypěním ohroženi prakticky pouze lidé nacházející se přímo v areálu MERO. “Ostatní obce jsou chráněny před možným působením takové ohnivé koule terénním zlomem nebo vzdáleností,” uvádí se v bezpečnostní zprávě. Tomu pak odpovídá i stanovení vnějšího bezpečnostního pásma areálu. Havarijní plán MERO výslovně konstatuje, že okolní obyvatelstvo nebude ohroženo ani v případě závažné havárie, přičemž mezi možnými příčinami havárie je uvažován i pád letadla na zásobník.

Pro úplnost dodejme, že citované dokumenty posuzuje krajský úřad, řada dalších orgánů státní správy a mj. také dotčené obce. Obec Nelahozeves má tedy veškerou bezpečnostní dokumentaci MERO k dispozici a při každé aktualizaci se k ní může vyjadřovat.

Stejný názor zastává i Laboratoř výzkumu a managementu rizik Vysoké školy báňské, jejíž analýzu si MERO v létě tohoto roku objednalo (autor článku měl možnost do dokumentu nahlédnout, nemá však oprávnění z něj citovat).

Ropa nehraje roli

Přese všechno si lze asi představit i superhypotetické scénáře, kdy se případný požár areálu extrémně rychle rozšíří až do obytných částí obce. V této souvislosti je ale třeba si uvědomit, že mnohem vyšší je riziko, že dopravní letadlo spadne přímo na obec. To ostatně potvrzuje i autor posudku dokumentace rozšíření letiště Vodochody v reakci na připomínku o možném pádu letadla do skladu kapalných paliv v Kralupech nad Vltavou: “Řada velkých letišť mezinárodního významu se nachází v bezprostřední blízkosti velkých obytných aglomerací, takže teoreticky hrozí pád letadla přímo do obytné zástavby, což je větší hrozba, než ohrožení lidí zprostředkované primární havárií pádem letadla do továrny a pak teprve sekundárními následky způsobenými únikem nebezpečných látek.”

V jednom z výše citovaných vyjádření je zmíněna i otázka teroristického útoku. Ano, takový útok samozřejmě nelze vyloučit. S výstavbou letiště Vodochody však tento argument nemá nic společného. Nad ropné zásobníky může případný terorista navést jakékoliv letadlo i z Ruzyně nebo z jiného letiště. Rozšíření letiště Vodochody tuto hrozbu nijak nezvýší.

Nikdo netvrdí, že v souvislosti s plánovaným rozšířením vodochodského letiště nemůže dojít k letecké katastrofě, která by způsobila ztráty na životech občanů Nelahozevsi. S ohledem na veškerou dostupnou odbornou dokumentaci lze ale říci, že toto riziko by bylo úplně stejné, i kdyby v naší obci žádné sklady ropy nebyly. Můžeme samozřejmě namítnout, že i tak je to riziko nepřijatelně vysoké. Pokud ale kvůli tomu brojíme proti letišti, které se nachází 8 kilometrů od nás (pro srovnání, Ruzyně je od Nelahozevsi vzdálena vzdušnou čarou 15 kilometrů), aniž by naše obec byla v ose jeho vzletové a přistávací dráhy, pak už tím v podstatě říkáme, že letecká doprava by měla být pro jistotu zakázána úplně. Takto ale starostka svůj příspěvek do zpravodaje jistě nemyslela.

Vyloučit se samozřejmě v životě nedá skoro nic. Určité riziko přináší jakákoliv činnost člověka, zabít se můžete i preclíkem při sledování fotbalu. Přestaneme kvůli tomu jíst preclíky?