Něco vám tento titulek připomíná? Ano, v březnu 2011 vyšel na tomto portále článek s téměř totožným názvem, pouze web se tehdy jmenoval jinak. Po dvou letech toto téma znovu zvedla starostka Petra Urbanová, která se v posledním čísle zpravodaje vrátila k problematice pořizování a zveřejňování zvukových záznamů ze zasedání zastupitelstva obce Nelahozeves.
Starostka sice připouští, že zveřejňování zvukových záznamů nelze podle současných právních předpisů zabránit, přesto však stojí za to některé aspekty a argumenty z jejího článku podrobněji rozebrat a doplnit o další souvislosti. Věc má dvě hlavní roviny: zda je zveřejňování zvukových záznamů legální a zda je vhodné.
Na zasedání zastupitelstva nepronášíme projevy osobní povahy
V první řadě je třeba zdůraznit, že zasedání zastupitelstva je podle zákona veřejné. To znamená, že se jej může zúčastnit kdokoliv a účast rozhodně není omezena na “osoby žijící v obci a dále osoby, které zde vlastní nemovitost nebo ty, které vstupují do právních vztahů s obcí”, jak tvrdí starostka. Žádný právní ani metodický předpis takové omezení ani doporučení nezná, a proto ani není žádný důvod, proč by měly být zvukové záznamy zpřístupňovány pouze určité skupině obyvatel, když na zasedání samotné může přijít kdokoliv.
Starostka ve svém článku zmiňuje § 11 Občanského zákoníku, který chrání projevy osobní povahy. Jenže vystoupení občana na zasedání zastupitelstva už z podstaty nemá osobní povahu. Jedná se o dobrovolné veřejné vystoupení, v němž se občané vyjadřují k veřejným záležitostem. (Toto téma již bylo argumentačně podrobně rozebráno ve shora odkazovaném článku.)
I kdyby ale portál Nelahozeves.info zvukové záznamy nepořizoval a nezveřejňoval, stejně by měl mít každý možnost zvukový záznam získat přímo od obce podle zákona o svobodném přístupu k informacím, protože nahrávku pořizuje i sama obec. Podle starostky sice nahrávka slouží pouze pro účely pořízení zápisu a potom ji údajně úřad maže, takový postup je ovšem v rozporu s archivním zákonem, který nařizuje uchovávání veškerých dokumentů po dobu skartační lhůty, přičemž za dokument se považuje mj. i zvukový záznam. V následujícím roce po skončení skartační lhůty by pak mělo proběhnout pod dohledem okresního archivu skartační řízení.
Takže o legalitě pořizování a zveřejňování zvukových záznamů nemůže být pochyb – ostatně je to principiálně totéž, jako kdybyste ze zasedání pořídili a následně zveřejnili stenografický záznam. Koho zajímají podrobnosti, nechť si prostuduje například analýzu problematiky na webových stránkách občanského sdružení Oživení, kde jsou uvedeny i odkazy na vyjádření různých autorit (soudní judikáty, Ministerstvo vnitra, Úřad pro ochranu osobních údajů apod.)
Omezuje nahrávání diskusi?
Možná zajímavější otázkou ale je, zda je zveřejňování nahrávek vhodné. Podle starostky nikoliv – lidé se pak údajně bojí diskutovat. Je jistě možné, že pokud by se nahrávka nepořizovala, bylo by diskutujících více. Jenže kdo se pravidelně zúčastňuje zasedání zastupitelstva (a nebo poslouchá zvukové záznamy), ví, že diskuse se vedou i teď. Kupříkladu jen debata o referendu ke Skládce Uhy zabrala celkem zhruba tři hodiny. Obdobně se na jednom z posledních zasedání vedla rozsáhlá diskuse o rozdělování peněz spolkům. A tak je tomu pokaždé, když se na zasedání objeví atraktivní téma – v minulosti to byla například rekonstrukce mostu, osvětlení v ulici Pod Strání apod.
Starostka má ale přesto pravdu v tom, že diskuse určitým způsobem omezena je. Omezují ji totiž přímo zastupitelé tím, že věcnou debatu o jednotlivých návrzích v podstatě přesouvají na své neveřejné porady a na zasedáních se pak už většinou jen hlasuje – diskuse mezi zastupiteli probíhá před veřejností jen zcela výjimečně. Pro příklady není třeba chodit daleko – například referendum o Skládce Uhy zastupitelstvo překvapivě vyhlásilo na prosincovém zasedání prakticky bez jakékoliv diskuse. Jediným diskutujícím zastupitelem byl Jaroslav Otásek, protože na porady zastupitelů nechodí. Zbylých osm zastupitelů už bylo očividně na všem domluveno dopředu a před občany se již k věci nijak nevyjadřovali. Totéž nastalo při projednávání výše plateb za svoz odpadu či při rozdělování dotací spolkům. Je to naprosto běžná praxe.
Přesouváním podstaty diskusí na neveřejné porady přitom zastupitelé zřejmě porušují zákon o obcích. Například v knižním komentáři zákona o obcích z roku 2008 autoři píší:
“Obecně lze soudit, že konání takových pracovních porad v rozporu se zákonem není, nemělo by však docházet k tomu, aby ono ‘předprojednání’ věcí, které mají být předmětem jednání připravovaného zastupitelstva, vedlo k narušení principu veřejnosti jednání zastupitelstva, jinými slovy nemělo by se stávat, aby se veškerá diskuse či její podstatná část odehrála na onom neveřejném pracovním jednání a na zastupitelstvu by se pak již prakticky jen hlasovalo.”
Doplňme, že podobné stanovisko zastává i Ministerstvo vnitra či Otevřená společnost specialisty na problematiku otevřenosti veřejné správy Oldřicha Kužílka. Ta v bodě 6 desatera veřejné správy mj. píše:
“Též je otázkou, zda člen zastupitelstva smí postupovat tak, že na jakémsi pracovním jednání vyjádří v diskusi své názory, dotazy, pochybnosti k určité věci, a pak na oficiálním, tzv. ‘veřejném’ jednání zastupitelstva o téže věci již jen mlčí a hlasuje. V takovém postupu lze i na úrovni jednotlivého člena zastupitelstva spatřovat porušení slibu, že bude vykonávat svůj mandát. Výkonem mandátu se totiž musí mínit právě účast veřejném projednávání věcí.”
Poškozuje nahrávání obec?
Dalším argumentem Petry Urbanové proti zveřejňování zvukových záznamů je možné “znevýhodnění postavení obce” vůči jejím obchodním partnerům. Stejný argument už v jiné podobě v minulosti použil i vodohospodář Martin Jakoubek. Na tomto místě je třeba zdůraznit, že zmíněná obava se pohybuje pouze v hypotetické rovině. Je pravda, že firmy působící v obci nahrávky občas poslouchají a už se i stalo, že jejich zástupci argumentovali nějakou citací z nahrávky při jednání s vedením obce. Zveřejňování zvukových záznamů však nikdy obec žádným způsobem objektivně nepoškodilo. A pokud by se tak přece jen někdy v budoucnu stalo, je to v prvé řadě chyba řečníka a nikoliv toho, kdo jeho veřejný projev zaznamená a publikuje.
Starostka má bezpochyby pravdu v tom, že “vedení obce musí vždy zvážit, jaké informace lze zveřejnit, protože si je kdokoliv může poslechnout na soukromých webových stránkách”. Tohle by však mělo platit vždy za všech okolností. I kdyby zasedání nenahrával portál Nelahozeves.info, mohl by tak stejně činit kdokoliv jiný potají. Ostatně není žádným tajemstvím, že .A.S.A. svého vyslance na zasedáních zastupitelstva Nelahozevsi občas mívá.
Opatření
Vraťme se tedy k základní otázce. Je zveřejňování zvukových záznamů zastupitelstva vhodné? Ano, je – a v této souvislosti stačí zopakovat to, co bylo napsáno už před dvěma lety. Možnost poslechnout si zvukový záznam z pohodlí domova přibližuje veřejnou správu občanům, protože umožňuje “virtuální” účast na zasedání i těm, kteří z jakéhokoliv důvodu nemají možnost přijít osobně. Umožňuje nám to také poslechnout si, co zastupitelé k určité otázce říkali před dvěma lety a co k ní říkají teď – tedy alespoň ti, kteří alespoň občas něco říkají.
Na druhou stranu nelze přehlédnout, že pořizování a zveřejňování zvukových záznamů je ze strany části občanů vnímáno jako kontroverzní činnost. Proto jsme se rozhodli v zájmu otupení hran přistoupit k několika dílčím opatřením:
- Ke každému zvukovému záznamu ze zasedání bude v blízké době doplněn odkaz na souhrnný článek, kde bude podrobně vysvětlena problematika pořizování a zveřejňování zvukových záznamů, včetně možnosti obrany ze strany občanů, kteří se zveřejněním zvukového záznamu budou cítit poškozeni.
- V případě, že bude na zasedání projednáváno kontroverzní téma a v rámci rozpravy či diskuse bude proneseno něco, co by mohlo potenciálně způsobit obci v budoucnu ekonomické škody, bude v rámci zpracování zvukového záznamu vždy zvažováno, zda v daném případě nepřevažuje veřejný zájem ochrany ekonomických zájmů obce před zveřejněním záznamu. V takovém případě by byla příslušná pasáž ze záznamu odstraněna.
- Pokud se některý občan zapojí do diskuse a představí se (drtivá většina diskutujících se však stejně nepředstavuje), jeho jméno bude “vypípáno”. Toto opatření se však vztahuje pouze na občany, kteří vystupují na zasedání sami za sebe a kteří nejsou veřejně činní. Pokud někdo hovoří jménem firmy, spolku apod., nevystupuje jako soukromá osoba, ale jako veřejně činná osoba.
- Na výslovnou žádost občana vystupujícího na zasedání jako soukromá osoba bude jeho hlas na nahrávce pozměněn tak, že jej nepozná ani jeho vlastní manžel či manželka. Žádost lze zaslat na adresu info@nelahozeves.info, a to i paušálně pro všechna budoucí zasedání. Přikládáme upravenou ukázku z vystoupení veřejně známé osoby na jednom nedávném zasedání:
{mp3}stories/articles/956/modulace{/mp3}