V referendu nerozhodujeme o V. etapě

Ať už se jednalo o záměr či o náhodu, načasování V. etapy bylo ze strany .A.S.A. dokonalé. Firma tím krátce před referendem o IV. etapě v Nelahozevsi vyvolala dojem, že veškeré snažení odpůrců skládky je marné, že občané nemohou skládce zabránit a že referendum bude vlastně jen o tom, zda budeme mít IV. etapu s penězi anebo V. etapu, která bude sice o pár set metrů dál, ale bez peněz.

Bylo by ale hrubou chybou si nechat vmanipulovat, že v referendu budeme rozhodovat jen mezi těmito dvěma možnostmi. Propadat beznaději, že skládka tady stejně bude a tak ať z ní raději něco máme, není na místě.

Především zatím vůbec není jasné, do jaké míry je záměr V. etapy skutečně reálným projektem a zda nebyl krátce před referendem vypuštěn právě proto, aby posunul veřejné mínění ve prospěch skládky. Nasvědčovala by tomu přinejmenším skutečnost, že společnosti .A.S.A. zatím patří jen zhruba 2/3 pozemků, na nichž se má V. etapa rozkládat. Je ale samozřejmě možné, že .A.S.A. se chystá zbylé pozemky ještě odkoupit a nyní pouze čeká na výsledek referenda a zejména územního řízení pro IV. etapu, které je v tuto chvíli v rukou odvolacího orgánu.

Schvalování skládky je složitý a zdlouhavý proces na několik let. Příprava IV. etapy začala už v roce 2009 a skládka dodnes nemá ani zdaleka všechna potřebná povolení. Projekt V. etapy je přitom na samém počátku a navíc trpí řadou poměrně závažných problémů. Jedním z nich je například stále nevyjasněná otázka výšky hladiny podzemních vod. Vodohospodář Martin Jakoubek už více než rok varuje, že hladina podzemních vod v této lokalitě za poslední léta značně stoupla a upozorňuje, že projekt V. etapy to vůbec nereflektuje. Tyto závažné připomínky nebudou moci úřady ignorovat.

Další překážkou pro výstavbu V. etapy je pískovna. Na území, kde má V. etapa vyrůst, zatím stále probíhá těžba štěrkopísku a dle sdělení úřadů se zde bude těžit ještě zhruba dva roky. Do té doby nikdo V. etapu povolit nemůže.

Největší překážkou výstavby skládky je ale skutečnost, že celá V. etapa se nachází v tzv. nezastavěném území, které je definováno pro každou obec a kde se nesmí téměř nic stavět. Jednou z výjimek ze zákazu staveb jsou sice právě skládky, ale výjimka má ve stavebním zákoně velmi důležité omezení – skládka musí být ve veřejném zájmu.

Obecně lze říci, že ve veřejném zájmu jsou stavby, které mají důležitý celospolečenský význam. A na tomto místě je zapotřebí co nejdůrazněji konstatovat, že rozšíření Skládky Uhy žádný důležitý celospolečenský význam nemá a stavba by tak neměla získat příslušná povolení. Z oficiálních dokumentů Středočeského kraje jednoznačně vyplývá, že kapacita současných skládek je pro kraj dostačující, a pokud se bude dařit plnit strategické cíle kraje, řada současných skládek bude moci dokonce výrazně omezit svou činnost. Kraj hodlá v následujících letech skládkování citelně omezit a místo toho se chce orientovat zejména na vybudování spalovny v Mělníku, která by měla vzniknout přebudováním současné hnědouhelné elektrárny společnosti ČEZ. Podle plánů Středočeského kraje, který v současné době s ČEZ intenzivně vyjednává, by spalovna měla zahájit zkušební provoz už za čtyři roky a s pomocí sítě překládacích stanic by měla pojmout směsný odpad z celého Středočeského kraje. Po zprovoznění spalovny by měl na skládkách končit jen zlomek z toho, co se na skládky vozí dnes. V pesimistické variantě by mělo množství skládkovaných odpadů klesnout na čtvrtinu současného objemu, optimistické scénáře uvádějí dokonce až dvacetinásobné snížení.

Jestliže už současné skládky v kraji postačují na několik desítek let, což lze opět snadno prokázat oficiálními statistikami kraje, je snadné spočítat, že po zprovoznění mělnické spalovny se jejich životnost prodlouží na sto a více let. K tomu je třeba přičíst další synergické efekty, zejména stále se zvyšující se efektivitu třídění odpadu.

Ke znevýhodnění skládkování přispěje i připravovaný nový zákon o odpadech. V zatím poslední verzi zákona se nachází plošný zákaz skládkování netříděného odpadu od 1. 1. 2023, což je za necelých deset let. Během tohoto období bude také trvale stoupat stávající skládkovací poplatek. Ten dnes činí 500 Kč, ale již za sedm let by to mělo být 2 000 Kč. Peníze z tohoto poplatku poplynou na budování spaloven a překládacích stanic a dále z něj budou kompenzovány obce, které to budou mít k překládacím stanicím daleko (což nebude náš případ, protože do Mělníka to máme 20 km). Česká republika se tak postaví po bok řady západních zemí, kde obdobný proces v minulosti již proběhl či v současnosti probíhá.

Tyto všechny faktory výrazně znevýhodní skládkování jako odvětví průmyslové činnosti. Provozovatelé současných skládek budou muset ještě více bojovat o zákazníky, kterých bude čím dál méně. Stačí už jen pár let a budování nových skládek se již přestane ekonomicky vyplácet. Pokud se tedy společnosti .A.S.A. nepodaří otevřít IV. nebo V. etapu Skládky Uhy během dvou až tří let, je pravděpodobné, že od svého záměru sama ustoupí.

Není tedy pravda, že skládce zabránit nelze. Nebylo by zodpovědné slibovat, že se to podaří, protože ve hře je zatím příliš mnoho neznámých. Je na každém čtenáři, aby posoudil relevanci a sílu výše uvedených argumentů a s jejich pomocí si vyhodnotil, jaké má V. etapa vyhlídky. Pokud však někdo tvrdí, že hlas v referendu proti IV. etapě je automaticky hlasem pro V. etapu, nemluví pravdu.

Tento text vyjadřuje stanovisko Občanského sdružení Nelahozeves