Vzpomínka na povodně 2002 v Nelahozevsi

V letošním roce uplynulo deset let od ničivých povodní. Přestože se Nelahozeves rozkládá prakticky celá podél Vltavy, události ze srpna 2002 se na ní výrazně nepodepsaly a dění v naší obci tak zůstalo ve stínu mnohem dramatičtějších obrazů z blízkých Kralup nad Vltavou. Přesto nelze říci, že by se u nás nic nedělo. Připomeňme si tedy nejdůležitější okamžiky tehdejších událostí.

Žoky s pískem – záchrana Nelahozevsi

Ještě v neděli 11. srpna to vypadalo, že Nelahozevsi se povodeň nedotkne. Ale už o den později se začala situace měnit a pomalu začínalo být jasné, že něco se dít bude. Hrozilo zatopení několika domů na Dvořákově stezce a začínaly přípravy na evakuaci obyvatel.

Unilever v pondělí 12. srpna zastavil výrobu. Jeho šéf Antonín Jiroušek v předtuše problémů už cestou do práce v pondělí ráno nakoupil spacáky – domů se vrátil až za týden, stejně jako další zaměstnanci, kteří zrovna nemuseli zachraňovat svá vlastní obydlí. Ostatně z Nelahozevsi už stejně nebylo téměř kudy odjet: silnice na Ouholice i Veltrusy byla zavřená, cesta do Kralup končila ve vodě pod Hostibejkem. O den později byla uzavřena i železniční doprava.

Zdymadlo v Miřejovicích ukončilo provoz v pondělí odpoledne poté, co bylo zaplaveno a pracovníci museli být z velína evakuováni.

Tehdejší starosta Jaroslav Otásek rychle zjistil, že starým povodňovým mapám se nedá příliš věřit. Mapy sice naznačovaly, že Nelahozeves je v bezpečí, ale místní experti starostu varovali, že tomu tak rozhodně není, a identifikovali dvě místa, kudy by voda mohla do obce proniknout. V úterý 13. srpna ráno se tak započalo s výstavbou hráze v dnešní Zagarolské ulici. Výstavba probíhala dle doporučení na dvou místech – u nadjezdu a u miřejovické elektrárny.

Po krátkém telefonickém rozhovoru starosty Otáska s vedoucím pískovny Uhy Antonínem Bergerem začaly do Nelahozevsi jezdit tatrovky s pískem – o dopravu se postaral Jaroslav Mika. Zaměstnanci Unileveru společně s dobrovolníky z obce písek přehazovali do žoků, které byly původně určeny na mýdlo, stejně dobře však posloužily k výstavbě hráze. Další pytle zapůjčily obce Hospozín a Dědibaby.

{avatargalleria src=picasa search=useralbum string=$108656914480158124299/Povodne2002StavbaHraze$ height=600px imgcrop=height cr=false theme=classic count=100/}