Reakce na ukončení sporu o poplatky ze Skládky Uhy

Na nedávné rozhodnutí starosty Nelahozevsi Jakuba Bryndy ukončit spor o poplatky za ukládání odpadu na Skládku Uhy reagoval advokát obce Lukáš Rothanzl a bývalý starosta Josef Kebrle. Zatímco advokát postoj obce hájí, bývalý starosta jej kritizuje.

Lukáš Rothanzl obec ve sporu o poplatky zastupoval a právě na jeho doporučení se Jakub Brynda nakonec rozhodl ve sporu nepokračovat. Nelahozeves se tímto rozhodnutím vzdala sporných desítek milionů korun ve prospěch sousední obce Uhy. Advokát své stanovisko připravil po dohodě se starostou a postoj obce hájí s argumentem, že případný soudní spor by celou kauzu protáhl o několik let a obec by pravděpodobně stejně nevyhrála. Současně označil za “velký úspěch”, že se obci podařilo smést ze stolu variantu, která byla pro Nelahozeves ještě mnohem horší než ta, u které nakonec spor skončil. Krajský úřad totiž dříve zastával názor, že poměr rozdělení peněz by měl vycházet z celé plochy skládky, včetně prvních tří etap na území obce Uhy. Při tomto výkladu by Nelahozeves ze skládky dostávala pouze zhruba polovinu všech peněz. Obec však úřady přesvědčila o tom, že takový způsob výpočtu by byl nespravedlivý.

Rozhodnutí starosty naopak na Facebooku kritizoval jeho předchůdce Josef Kebrle, který v roce 2015 poplatky začal přes příslušné úřady vymáhat a dvakrát též podával odvolání proti rozhodnutí krajského úřadu. Potřetí už k tomu nedostal příležitost, protože v té době už byl několik týdnů starostou Jakub Brynda. Podle Josefa Kebrleho tím přišlo vniveč dlouholeté úsilí minulého a předminulého zastupitelstva.

Stanovisko advokáta Lukáše Rothanzla

Správním rozhodnutím ze dne 6. prosince 2018 rozhodl Krajský úřad Středočeského kraje podle zákona o odpadech o povinnosti provozovatele skládky odpadů (společnosti FCC Uhy, s.r.o.) rozdělit jím vybrané poplatky za ukládání odpadů za období červen 2014–březen 2016 mezi dotčené sousední obce, na jejichž katastrálním území se skládka nachází, tj. mezi Nelahozeves a Uhy. Toto správní řízení bylo zahájeno na návrh obce Nelahozeves již v květnu 2015. Předchozí dvě správní rozhodnutí krajského úřadu byla v odvolacím řízení zrušena a teprve toto (v pořadí již třetí) rozhodnutí nabylo právní moci, neboť žádný z účastníků řízení se proti němu neodvolal. Z rozdělované částky vybraných poplatků přísluší dle uvedeného správního rozhodnutí obci Nelahozeves částka 42 250 312,53 Kč a obci Uhy částka 18 266 770,38 Kč.

Stěžejní otázkou aktuálně skončeného správního řízení byl „spor“ o to, v jakém poměru se mají odvedené poplatky dělit mezi obce Nelahozeves a Uhy. Zákon o odpadech totiž konkrétní řešení nedává, neboť pouze obecně stanoví, že pokud skládka leží na katastrálních územích několika obcí, dělí se vybrané poplatky proporcionálně mezi dotčené obce podle velikosti částí skládky ležících v katastrálních územích těchto obcí.  V dané věci byla tato otázka o to komplikovanější, že skládka Uhy (jako stavba) je tvořena 4 etapami, které však byly samostatně každá předmětem povolovacího řízení (jako samostatné stavby), přičemž i v rámci jednotlivých etap jsou jednotlivé části (fáze) skládky kolaudovány postupně. V rámci etap I.–III. byl odpad ukládán pouze na katastru obce Uhy, v rámci etapy IV. je ukládán na katastru Nelahozevsi, přičemž však určitá obslužná zařízení skládky (jakožto součásti povolené a zkolaudované stavby skládky) se nacházejí v katastru obce Uhy. Bylo proto třeba vyřešit otázku, jak v daném případě vůbec vyložit pro účely rozdělení poplatku pojem „skládka“, tj. zda má jít o jedno zařízení v rozsahu všech uvedených etap (zda se tedy má započítat plocha všech etap bez ohledu na to, jaká etapa je aktuálně provozována a kam je odpad ukládán), nebo zda je naopak třeba kalkulovat samostatně s jednotlivými, postupně povolovanými a kolaudovanými částmi skládky.

Jednotlivé v úvahu přicházející metody výpočtu přitom vedou k diametrálně odlišným výsledkům, což bylo ostatně důvodem vedení celého správního řízení na návrh obce Nelahozeves. Provozovatel skládky, veden někdejším výkladovým názorem správního orgánu, totiž původně vycházel z toho, že celá stavba skládky v rozsahu všech etap je jedním zařízením a pro účely dělení poplatku mezi obce se tedy má započítávat plocha všech těchto etap (I.-IV.). Takový výpočet je velmi nevýhodný pro Nelahozeves, neboť vede k tomu, že ačkoliv je v rámci etapy IV. ukládán odpad pouze na jejím území, výrazně větší část poplatku by dostala obec Uhy, na jejímž území se nacházejí etapy I.–III. (přestože v nich se odpad již neukládá).

Z pohledu obce Nelahozeves je proto velkým úspěchem, že správní orgány obou stupňů (krajský úřad a Ministerstvo životního prostředí) se podařilo přesvědčit o nesprávnosti a nespravedlnosti výše uvedené metody výpočtu. Správními orgány nakonec zvolená metoda je založena na tom, že pro dělení poplatku za rozhodované období nemají být započítány všechny etapy skládky, nýbrž zásadně pouze etapa IV. a z předchozích etap jen plocha těch částí, které jsou používány i v rámci ukládání odpadů na etapu IV. (obslužná zařízení, komunikace apod.).

Obec Nelahozeves se ve svém návrhu na zahájení řízení pokusila uplatnit též výpočtovou variantu založenou na východisku, že poplatky má obdržet pouze ta obec, na jejímž území jsou odpady fakticky ukládány (tj. na jejímž území je situováno úložiště odpadů), a že tedy není relevantní plocha obslužných zařízení a jiných součástí stavby skládky; v daném případě by to znamenalo, že obec Nelahozeves by byla příjemcem celé částky (100 %) vybraných poplatků. Tato argumentace vycházela z účelu poplatku, jímž je kompenzovat újmu na životním prostředí, pročež by mělo být kalkulováno pouze s úložištěm odpadů, jakožto částí skládky, kde je fakticky ukládán odpad. Tento výklad byl však od počátku správními orgány odmítán; pokud by proto obec chtěla tuto variantu dále uplatňovat, musela by podat odvolání a poté se obrátit na správní soud. Tím by opět oddálilo konečné rozhodnutí ve věci, a to pravděpodobně v řádu let, navíc s nejistým výsledkem. Zpracovatel tohoto příspěvku nezastává názor, že by uvedená argumentace byla u soudu úspěšná, neboť nelze odhlédnout od faktu, že v důsledku provozování skládky a používání všech jejích součástí není objektivně zatížena pouze obec, na jejímž území se nachází úložiště odpadů, nýbrž i obec, kde jsou umístěna zmíněná zařízení či obslužné komunikace.

Na základě aktuálního pravomocného rozhodnutí krajského úřadu bude tedy obec Nelahozeves příjemcem výše uvedené finanční částky. Za účelem stanovení dalšího postupu v otázce vyplacení přiznaných prostředků, jakož i v související otázce rozdělení poplatků za období, které nebylo předmětem uvedeného správního rozhodnutí (duben 2016 – prosinec 2018), se v Nelahozevsi uskutečnilo pracovní jednání za účasti zástupců dotčených obcí i provozovatele skládky. Byl dohodnut postup směřující k vyplacení poplatků obcím. Rovněž bylo dohodnuto, že za uvedené navazující období budou poplatky provozovatelem skládky rozděleny na základě stejných pravidel, na nichž je založeno rozhodnutí krajského úřadu. Provozovatel skládky předal obcím návrh konkrétního výpočtu rozdělení poplatků. Obec Nelahozeves posoudí správnost tohoto výpočtu a závěry svého posouzení projedná s provozovatelem skládky. Obec Nelahozeves rovněž posoudí otázku existence případných nároků týkajících se období předcházejícího období řešenému správním orgánem.

Stanovisko bývalého starosty Josefa Kebrleho

Neodvolali jsme se kvůli penězům ze skládky. Má to dvě roviny:

1. Diskuze o tom, jestli se obec odvolá proti rozhodnutí MŽP (předem očekávanému v náš neprospěch), se vedla za zavřenými dveřmi. To podle mého názoru není dobře. O této věci jsem se dověděl od Nela.cz. Protože se jedná o peníze znamenající mnohonásobek ročního rozpočtu obce, je to minimálně hodno povšimnutí.
2. Rohodnutí se neodvolat “zezbytečnilo” úsilí minulého a předminulého zastupitelstva o to projít až k soudu, kde jsme věřili, že bude rozhodnuto v náš prospěch. Když se odpad ukládá ze 100% na katastru Nelahozevsi…