Investujme tak, aby majetek obce vydělával sám, říká Jakub Brynda, lídr kandidátky Pro Nelahozeves

Dosud, alespoň navenek, stál poněkud v pozadí své ženy Kateřiny, která se už druhé volební období v kulturní komisi obce věnuje zejména koncertům klasické hudby. Nyní Jakub Brynda vystoupil z jejího stínu a postavil se do čela kandidátky Pro Nelahozeves.

Proč ses rozhodl kandidovat? Jak v tobě toto rozhodnutí uzrávalo?

Mám zájem pro obec pracovat a posouvat ji dál. Za těch pár let, co tady bydlím, jsem se setkal s tím dobrým i s tím špatným. Chci-li něco podstatného změnit, měl bych být přímo u toho.

Když vyšlo najevo, že kandidátku nesestaví ani Otevřená Nelahozeves, ani Dvořákova Nelahozeves, tak jsem si říkal, jaká bude další alternativa? Zůstala tady pouze KSČM a ČSSD, a tehdy jsem si poprvé řekl, že by to chtělo vůči těmto zajetým stranám postavit něco nového.

A jste tedy spíše Dvořákova nebo Otevřená? Připadá mi, že lidé to spíš vnímají jako Otevřenou, čili že více navazujete na Josefa Kebrleho než na Petru Urbanovou.

Nevím, kde tento dojem vzniknul. Kdo mě zná, tak ví, že bych byl ochoten kandidovat právě za Dvořákovu Nelahozeves, pokud by se tato kandidátka skládala. Každopádně jsem oslovil zastupitele i kandidáty obou uskupení. Jediný, kdo byl ochoten znovu kandidovat, byli Zdeněk Schneider a Olga Riegertová. Možná z toho pramení ten pocit. Každopádně jsem moc rád, že mi na nabídku kývli.

Kdyby to konstelace po volbách umožnila, byl bys ochoten opustit své současné zaměstnání kvůli pozici starosty?

Ano, to ani jinak nejde. Obec potřebuje člověka, který tady bude na sto procent.

Je to poměrně nejistý podnik. Nikde nemáš záruku, že vydržíš ve funkci celé čtyři roky. Kdykoliv ze dne na den můžeš skončit.

Tohoto rizika jsem si vědom a s ním do toho vstupuji.

Podíváš-li se na činnost současného starosty Josefa Kebrleho, na co bys rád navázal a na co bys naopak navazovat nechtěl?

Určitě bych rád zlepšil komunikaci s občany, i když chápu, že to měl v mnoha ohledech těžké. Na druhou stranu, komunikace s občany bylo jednou z priorit jeho uskupení, a myslím, že tohle se mu opravdu nepovedlo. Například spousta lidí si myslí, že už dávno peníze ze skládky máme, jde přitom o zásadní informaci. Na druhou stranu, současný starosta toho udělal celkem dost a rozjel řadu projektů, o nichž by lidé měli vědět a které stojí za to dokončit.

Jaké projekty jsou prioritní pro tebe?

Obec už nutně potřebuje nový územní plán. Jeho neexistence brzdí obec v rozvoji. Dále doufám, že ať už bude ve vedení obce kdokoliv, v nastávajícím volebním období bude ukončen spor o poplatky ze skládky a ty zadržované peníze konečně dostaneme. A je třeba si říci, jak s nimi naložit. Takto jedinečný a ojedinělý příjem už naše obec mít patrně nikdy v budoucnu nebude. Je proto důležité, aby ty peníze obec využila ve prospěch budoucnosti. Už čtrnáct let pracuji ve finančnictví. Rád bych peníze směřoval například do podpory místních podniků, které obci přinášejí další prospěch. Nesmíme ty peníze projíst, ale investovat do infrastruktury, opravy stávajícího majetku. Možná dokoupit další majetek, který by svou rentabilitou investované prostředky vracel.

Máš na mysli například nějaké nemovitosti, kde by se daly provozovat služby?

Například budova v ulici Pod Strání, kde byl dříve vietnamský obchod, se úplně nabízí k tomu, aby se v ní vybudovala nová moderní prodejna. My tady pod zámkem (kde Jakub Brynda bydlí – pozn. aut.) se máme relativně dobře, jsou tady dvoje potraviny, takže tohle na denní bázi neřešíme, ale lidé na druhé straně obce nemají možnost si operativně koupit běžné potraviny, jako je mléko nebo pečivo.

Nemluvíme ale jen o potravinách. Podívejme se do sousedních Veltrus. Tam je kromě restaurací a potravin také masna, cukrárna nebo třeba zverimex. Budeme takové provozy mít někdy taky? A kde? Postavíme si třeba dům služeb?

Možná, ale nejprve se musíme zaměřit na opravy stávajících nemovitostí – kulturního domu, bývalé knihovny v Lešanech a dalších. Tyto budovy leta letoucí chátrají. Nebo jiná věc. Na posledním zasedání zastupitelstva se řešilo prodloužení nájmu na areál autoopravny v Zagarolské ulici. Nájem zde skončil v roce 2015 a nikdo z obce na to nereagoval. Takže si kladu otázku, v jakém stavu jsou ostatní nájemní smlouvy? Do volebních materiálů jsem napsal, že bych rád v obci zřídil technické služby, ale v širším slova smyslu – jde mi o pořádek ve správě majetku všeobecně. Pak ať se klidně řeší, jestli bychom mohli někde nabídnout prostory třeba pro zverimex. Máme co nabídnout.

Když tady bude více podnikatelů, více služeb, tak to přinese nejen přímý prospěch občanům, ale i obci ve formě nájemného a daní. Nebo také areál PTZ poskytuje ohromný potenciál. Musíme více komunikovat s jeho majiteli. Nemohla by tu obec nějak pomoci?

Myslíš jako, že by třeba do areálu vstoupila nějak vlastnicky? Teď by si to možná i mohla dovolit.

Je to možnost. Je mi pořád milejší vložit deset milionů do nějakého fungujícího projektu, který bude generovat zisk, ať už ve formě dluhopisů nebo akcií, než za to postavit něco bezúčelného, co pak postupně začne chátrat.

Stačí na takové plány jeden starosta a jeden místostarosta? Příjmy ze skládky dávají obci obrovský potenciál, ale zatím to úplně nevypadá, že by jej obec využívala. Na účtu obce leží desítky milionů korun, ale kam se podíváme, tam peníze chybí.

Právě proto se snažím obklopovat kvalitními lidmi. Na kandidátce mám třeba Jakuba Hrňáka, který je finančním ředitelem Kralupolu. Olga Riegertová se specializuje na životní prostředí, Petr Richtrmoc je hasič. Snažil jsem se ty lidi vybrat tak, aby každý to, co dělá ve svém občanském životě, mohl uplatnit i ve prospěch obce. Já se považuji řekněme za jednatele, ale rád bych své kolegy do činnosti začlenil.

Vrátím se ale k těm technickým službám. To je částečně klíč k tomu, na co se ptáš. Podobně, jako zde máme hasiče nebo kulturní komisi, tak bych rád vytvořil útvar, který bude mít na starosti nejen samotnou údržbu obce, ale majetek jako celek.

Já si pod technickými službami představuji multikáru a údržbáře.

To jsou zaměstnanci. Ale vedení technických služeb bude mít na starosti kompletní movitý i nemovitý majetek. Ať bude jakýkoliv starosta, oni budou vědět, co mají dělat, kde jsou smlouvy a co v nich je. A ideálně budou řešit i čerpání evropských fondů. Takové projekty se totiž za jedno volební období obvykle nedají zvládnout a je tedy třeba, aby administraci těch projektů, jako třeba přípravu projektové dokumentace nebo žádostí o dotace, dělal někdo kontinuálně. U rozsáhlejších projektů na to čtyři roky nestačí. Potřebujeme vyrobit složku, která bude do určité míry nezávislá na stávajícím i budoucím starostovi, bude mít stabilní rozpočet a nebude tolik odvislá od čtyřletého volebního cyklu. Jinak se nikam nepohneme.

Kdo by měl technické služby vést?

Na to bude výběrové řízení. Rád bych, aby to byl někdo s nadšením, vizí, ale ideálně i s praxí s čerpáním dotací.

V předvolebním materiálu uvádíte, že nesouhlasíte s cenou za svoz odpadu. Co se vám na současném modelu nelíbí? Vaše kandidátka, současná zastupitelka Olga Riegertová pro něj hlasovala.

Obec má dnes z poplatků za svoz popelnic cca dva miliony korun. V tuto chvíli je to stále velmi důležitý příjem. Ať si každý řekne a představí, co by se za dva miliony mohlo udělat pro obec. Je to dost peněz. Ale až obec definitivně dostane zbylé peníze ze skládky, pak by mi přišlo nemorální, abychom platili za svoz odpadu na náš vlastní pozemek. Pak by poplatky měly jít dolů. Ovšem v tuto chvíli odmítám dělat kampaň ve stylu „všechno dám všem zadarmo“.

Poplatky za svoz odpadu mají ale ještě jeden účel, a tím je ekonomická motivace lidí produkovat odpadu méně a také ho více třídit. Náklady obce na odvoz odpadu tak mohou stoupnout o víc než jen o odpuštěné poplatky, protože odpadu bude více. Souvisí to i s odpovědností k životnímu prostředí. Zvážili jste i tento aspekt?

Neřekl jsem, že chci poplatky zrušit úplně. Chci je snížit, řekněme na polovinu. Motivace lidí ke třídění je správný princip. V naší domácnosti je nás pět, a když třídíme, stačí nám všem jedna popelnice na dva týdny.

Ale peníze ze skládky tady nebudou napořád. Takže až pramen vyschne, tak zase poplatky za svoz odpadu zvedneme?

Pokud ty peníze rozumně investujeme a postupně je přetavíme do nějaké stabilní renty pro obec, tak budeme mít takový kapitál, že už ty poplatky ani potřebovat nebudeme. Tím se vracím na začátek. Využijme unikátní příležitosti, která se nám naskytla. A která už se nebude opakovat.

Jakub Brynda (34) pracuje jako finanční analytik. V Nelahozevsi externě spolupracuje s kulturní komisí obce a příležitostně vypomáhá jako pracovník údržby. V obci bydlí od roku 2012. Je ženatý a má dvě děti.

Další informace o kandidátce Pro Nelahozeves

Rozhovor připravil Miloš Mojžiš