Dvořákovi fanoušci si přišli na své

První poprázdninový víkend v Nelahozevsi byl velmi nabitý. Kdo by chtěl stihnout všechno, měl volné v podstatě pouze sobotní dopoledne. Nikdo takový se nakonec nenašel, kulturní fanoušci si z bohaté nabídky zejména hudebních akcí vybírali podle chuti. Vedle Happeningu na starém mostě se o program postarala zejména 66. Dvořákova Nelahozeves.

Připomínku 176. výročí narození našeho slavného rodáka odstartoval koncert barytonisty Romana Janála v Rytířském sále zámku Nelahozeves. Několik desítek hudebních fanoušků se nechalo okouzlit působivým projevem předního pěvce, sólisty Národního divadla a držitele prestižních hudebních cen Thálie. Romana Janála doprovodil na klavír Karel Košárek. Na programu byly melodie Vítězslava Nováka, Johannese Brahmse, Karla Bendla a samozřejmě Antonína Dvořáka, z jehož díla zaznělo všech sedm vět Cigánských melodií, které patří k vrcholům skladatelovy písňové tvorby.

{gallery}a20/03/janal{/gallery}

Hlavní akt u sochy Antonína Dvořáka v parku se tradičně odehrál o nedělním dopoledni. Kytici zde položil starosta Nelahozevsi Josef Kebrle, jakož i zástupci Společnosti Antonína Dvořáka. S krátkým projevem kromě starosty vystoupila zástupkyně kulturní komise obce Kateřina Bryndová a americký muzikolog David Beveridge, který od roku 1993 žije v Česku – aby lépe porozuměl Dvořákovu dílu, naučil se česky. Do skladatelovy rodné vsi jezdí Beveridge pravidelně.

{gallery}a20/03/kvetiny{/gallery}

Několik desítek obdivovatelů Dvořákova díla se poté přesunulo do blízkého památníku. Tradičnímu matiné předcházelo vystoupení Veroniky Vejvodové, ředitelky a kurátorky Muzea Antonína Dvořáka a spoluautorky letos vydané knihy o Dvořákovi s názvem Nejraději mne tituloval indiánem. Americké vzpomínky na Antonína Dvořáka. Publikace je postavena na vzpomínkách Josefa Jana Kovaříka (1870–1951), který byl Dvořákovým přítelem a spolupracovníkem. Název knihy odkazuje na oslovení, které vůči Kovaříkovi používal sám Dvořák, ať už ve významu láskyplném nebo naopak v rozčilení.

Následný koncert nabídl tři skladby či jejich části, které Dvořák napsal během svého pobytu v Americe: svěží a veselou sonatinu pro housle a klavír, pohodový a radostný smyčcový kvartet (s přívlastkem “americký”, odkazujícím na četné prvky typické pro původní černošskou a indiíánskou hudbu), a konečně neobyčejně originální a strhující smyčcový kvintet č. 3. Komorní skladby si návštěvníci koncertu vyslechli v podání sedmice členů Akademie komorní hudby – Matouše Pěrušky (housle), Marka Kozáka (klavír), Evy Jamníkové (housle), Jana Melichara (viola), Tomáše Jamníka (violoncello), Elišky Kukalové (housle) a Anežky Ferencové (viola).

{gallery}a20/03/matine{/gallery}

Matiné navštívilo i několik malých diváků, speciálně pro ně byl ale určen zejména odpolední program na blízkém zámku. V rámci dětské hudební dílny pod názvem Nezdvořák Dvořák se děti mohly seznámit s naším rodákem formou komiksu pod odborným vedením.

{gallery}a20/03/nezdvorak{/gallery}

Připomínku Dvořákových narozenin završila bohoslužba v kostele sv. Ondřeje, věnovaná třem významným hudebním osobnostem a propagátorům Dvořákova díla, kteří nás v letošním roce opustili. V dubnu zemřel Vojen Očenášek, předseda kralupského Kruhu přátel hudby. O měsíc později nás navždy opustil Antonín Dvořák III., vnuk slavného skladatele, který – ač sám nebyl muzikant – po desítky let pečoval o dědečkův odkaz, a mimo jiné po sobě zanechal i další dva Dvořákovy následovníky – syna a vnuka, kteří oba též nesou jméno Antonín. O několik dnů později zemřel dirigent Jiří Bělohlávek. Mezi jeho nejvýznamnější počiny ve vztahu k Dvořákovi patří nahrávka všech devíti symfonií, které Bělohlávek nahrál s Českou filharmonií před třemi lety.

(mm)

Foto: Jonáš Hurtík, Miloš Mojžiš