Antonín Dvořák, mistr řeznický z Nelahozevsi

Co by se stalo, kdyby se Antonín Dvořák nestal hudebním skladatelem, ale převzal by řeznické řemeslo své rodiny? Na tuto otázku odpovídá drobná kniha spisovatele a básníka Michala Šandy, kterou letos na podzim vydalo nakladatelství Dybbuk. Na sto čtyřiceti stranách se vskutku originálně prolíná fiktivní Dvořákův životopis s netradiční masovou kuchařkou. Většina beletristické části se odehrává přímo v Nelahozevsi.

Více než polovinu knihy představují recepty zaměřené na maso, doplněné o historii jejich vzniku. Přes sedmdesát staročeských receptů z hovězího, telecího, vepřového či skopového autor rámuje příběhy z Dvořákova života. Michal Šanda ale našeho slavného rodáka nepostavil ke klavíru, nýbrž za řeznický pult. Zajímalo ho, jak by Dvořákův život vypadal, kdyby se raději držel rodinné tradice.

Kniha představuje sérii krátkých příběhů o řezníkovi Dvořákovi, zasazených do jeho rodné Nelahozevsi. V knize se objevuje řada nám dobře známých reálií z obce. V prvé řadě je to samozřejmě Dvořákův rodný dům a železniční trať, neb je dobře známo, že Dvořák vlaky miloval. Setkáte se ale i s dalšími místy, jako je zámek, kostel či vinopalna (dnešní hospoda V podzámčí). Některá místa zmiňovaná v knize už mezitím zanikla – třeba železniční přejezd v Podhořanech.

“Byl jsem se nesčetněkrát podívat v Nelahozevsi, kterou mám rád, jezdím tam na kole na výlety,” vyznal se ze vztahu k naší obci Michal Šanda v pořadu Knížky Plus na Českém rozhlase Plus. Autor do knihy zakomponoval i požár Dvořákova rodného domu v roce 1842, kdy bylo malému Antonínovi deset měsíců. Hříček a odkazů na skutečné události té doby je v knize nepočítaně. Některé z nich ale možná objevíte až při opakovaném čtení knihy.

Šanda si pohrál i s postavami. Řada z nich je skutečných, ať už jde o Dvořákovu ženu Annu, jeho děti či majitele místního hostince Engelhardta. Pro jména dalších postav si pak autor zašel na místní hřbitov. Potkáte se tedy například s Rosenhöferem, Kotrčem či Kochmanem – rodiny těchto jmen v Nelahozevsi stále žijí. Vedle prostých, většinou vymyšlených lidí se ale v knize objevují i skutečné historické postavy, jako je například majitel veltruského zámku hrabě Chotek nebo Dvořákův (skutečný) celoživotní přítel, hudební skladatel Johannes Brahms. Zmíněn je zde i Dvořákův zeť Josef Suk, ale i tomu Šanda v knížce jeho povolání změnil.

A pokud jde o recepty, tak kromě běžných masových pokrmů, jako jsou španělské ptáčky, sekaná, ražniči či zabijačková polévka, se můžete seznámit i s méně tradičními jídly, která již z našich talířů vymizela. Podle knihy si tak můžete uvařit třeba zadělávané okruží – tradiční staročeský pokrm z telecího střeva.

Kromě receptů v knize najdete též schémata bourání dobytka či vyobrazení řeznického náčiní, jakož i podrobný popis procedury zabíjení býka.

Knihu můžete zakoupit v internetovém obchodě nakladatelství Dybbuk.

(mm)