Jak (ne)běhat Miřejovický půlmaraton

Rok se s rokem sešel a prázdniny nám opět rozpůlila populární běžecká akce Miřejovické půlení. Na start osmého ročníku hlavního závodu, Miřejovického půlmaratonu, se o slunečné sobotě 30. července postavilo 130 běžců, z nichž 129 závod dokončilo. Letos jsem byl premiérově mezi nimi (těmi co dokončili), takže letošní reportáž bude trochu jiná než ty minulé, suché zpravodajské…

Už když jsem se na závod připravoval, věděl jsem, že základem úspěchu je správné rozvržení sil, přičemž o Miřejovicích to platí dvojnásob. Dokud běžíte alejí veltruského parku, jste ještě plni optimismu. Ale prakticky nestíněný asfaltový úsek od Všestud přes Dušníky do Dědibab a zase zpět už vás trochu otestuje. Slunci tady prostě neutečete, a o to důležitější je nepřepálit začátek.

Opravdu tedy netuším, proč jsem si myslel, že bych toho krásného slunečného letního dne mohl celých 21 km udržet tempo vodiče na 1:40, kterého jsem krátce po startu spatřil před sebou a jehož rychlost mi v té chvíli ještě celkem vyhovovala. Přitom můj osobák je 1:42 a zaběhl jsem ho za mnohem příznivějších klimatických podmínek… A známá poučka všech zkušených běžců je, že z každé vteřiny tempa nad vaše možnosti se může ve druhé polovině vyklubat minuta ztráty… ale nepředbíhejme.

Druhý kilometr, Miřejovický most. Technická památka z roku 1904, která láká četné turisty a občas i filmaře – natáčely se zde například některé scény filmu Hořící keř. I běžný návštěvník vidí, že most není v příliš dobrém stavu, pouze zasvěcení ovšem vědí, jak vážné to opravdu je. Při loňské akci Happening na starém mostě dokonce statik žádal, aby se prodejní stánky neumisťovaly doprostřed mostu, protože vysoká koncentrace lidí by mohla ohrozit jeho statiku. No a teď se přes most přežene v několika vteřinách 130 běžců… Každopádně i letos to most ustál.

1. kilometr

{avatargalleria src=picasa search=useralbum string=$108656914480158124299/6314328667882818161$ height=600px imgcrop=height cr=false theme=classic count=100 auto=false/}

Je zhruba deset minut od startu, právě v této chvíli startuje IVAR Lidový běh, s délkou desetina půlmaratonu – určený tedy pro ty, kteří si na hlavní závod zatím netroufají. Vítězem se letos stal Michal Žambůrek ml. z Nelahozevsi.

Třetí kilometr, alej ve veltruském parku patří k nejpohodovějším částem závodu. Člověk je ještě plný sil, stromy poskytují aspoň občas příjemný stín… Jen ten nekonečný asfalt, ale to už jsou prostě Miřejovice. Rychlá, horká trať, která – pokud vyjde počasí – dává dobrou příležitost k osobákům…

Pátý kilometr, občerstvovačka Všestudy. Občerstvovací stanice s vodou, ionty a houbičkami jsou rozmístěny po trati promyšleně a hojně. Na dvou místech též najdete sprchu, kterou vás pořadatelé ochotně postříkají, což v horkém létě opravdu bodne. Stejně tak je trať dobře značená, akce výborně funguje i v naprostých detailech, pořadatelé za osm uplynulých ročníků dovedli organizaci k dokonalosti.