Vlajka pro Tibet není a nebude

Nelahozeves opět chybí ve společenství více než sedmi set obcí a měst, které 10. března vyvěsily na své budovy tibetskou vlajku.

Každoroční akce, kterou obecní samosprávy a školy vyjadřují solidaritu s okupovaným Tibetem, se naše obec zúčastnila pouze jednou – v roce 2014, kdy vlajku vyvěsila tehdejší starostka Petra Urbanová.

Její nástupce, současný starosta Josef Kebrle, se loni rozhodl konzultovat vyvěšení vlajky se zastupitelstvem, a neuspěl. Pro účast Nelahozevsi v kampani zvedli ruku jen tři z devíti zastupitelů. Starosta tehdy slíbil, že návrh za rok předloží znovu, a slib splnil. “Když vím, že s tím tři ze čtyř mých koaličních spolupracovníků nesouhlasí, tak to vezmu do zastupitelstva, protože nejsem císařpán. Nemůžu si tady dělat co chci, vesnice není moje, já patřím té vesnici,” vysvětluje starosta, proč o vyvěšení vlajky nerozhodl on sám.

Stejně jako loni se ale o podporu zastupitelstva nijak viditelně nezasazoval. “Sice si o tom něco myslím, ale nemám potřebu nikoho přemlouvat,” uvedl Josef Kebrle na zasedání loni v únoru. Na přímou výzvu z publika tehdy doplnil, že se mu okupace cizího území nelíbí a že bude hlasovat pro. Letos už svůj návrh nekomentoval vůbec. Ani nikdo jiný se – na rozdíl od loňska – do diskuse nepřihlásil.

Starosta později na dotaz portálu Nela.cz naznačil, že se o změnu názoru zastupitelů pokoušel ještě před zasedáním, samotné hlasování zastupitelů ale nakonec dopadlo stejně jako loni. Pro vyvěšení vlajky byli kromě Josefa Kebrleho jen Pavel Matoušek a Ladislav Velič, proti se postavila Květuše Dittrichová (KSČM). Všichni ostatní včetně místostarosty Josefa Kukly se zdrželi, což je v praxi totéž jako být proti, neboť k přijetí usnesení je třeba pěti hlasů.

Nelahozeves je tak již druhým rokem bílým ostrůvkem mezi obcemi, které si čínskou okupaci Tibetu připomínají. Vlajku letos vyvěsily Kralupy nad Vltavou, Velvary, Veltrusy i Nová Ves. Ke kampani se naopak dlouhodobě nepřipojují Uhy.

Historie mezinárodní akce “Vlajka pro Tibet” sahá do 90. let minulého století, kdy si lidé v demokratických zemích začali připomínat výročí povstání Tibeťanů proti čínské okupaci z roku 1959. Vzpoura byla tehdy čínskou komunistickou stranou brutálně potlačena, zahynulo téměř 90 tisíc Tibeťanů a další desítky tisíc jich musely odejít do exilu, včetně samotného dalajlámy. 10. březen je dnes Mezinárodním dnem tibetského povstání a jeho symbolem je právě vyvěšování tibetské vlajky. Počet měst a obcí, které se ke kampani připojují, rok od roku vzrůstá. V letošním roce jejich počet dosáhl podle oficiálních údajů 753.

Letos se na nárůstu podpory Tibetu podepsal ještě jeden faktor – na konci března navštíví naši zemi poprvé v historii čínský prezident. Některé radnice už proto avizovaly, že tentokrát nechají vlajku na svých budovách viset až do konce prezidentovy návštěvy.

Podle žebříčku americké nevládní organizace Freedom House patří Tibet mezi dvanáct “nejhorších z nejhorších” míst na světě, pokud jde o politická práva a občanské svobody. Formálně autonomní oblast Tibet se tak zařadila do společnosti Středoafrické republiky, Rovníkové Guiney, Eritrey, Severní Korey, Saúdské Arábie, Somálska, Súdánu, Sýrie, Turkmenistánu, Uzbekistánu a Západní Sahary. Lepší hodnocení než Tibet dostala dokonce i samotná Čína.

(mm)